23 tipů, co dělat v zimě, když zahrada spí

Milí permakulturní zahradníci! V zimě, když ekosystém spí, je důležité vydechnout a obnovit síly. Neznamená to ale, že musíte zahradničení zcela pověsit na hřebík.

I v zimě lze za příhodného počasí tu a tam na zahradě něco sklidit nebo udělat nějakou práci. Dokonce i za tuhých mrazů, když je zem ztvrdlá na kámen, můžete ledacos udělat pro svou zahradu. A nemusíte přitom vždy ani opustit své vyhřáté obydlí.

Některé činnosti je nejlepší provádět právě zimě. Na mnohé jindy nezbývá čas. A někdy si tím, co uděláte v zimě, ušetříte čas později, když máte venku práce nad hlavu.

Práce v permakulturní zahradě není rozptýlena rovnoměrně do celého roku. Křivka pracnosti kulminuje zejména na jaře a na podzim, zatímco v zimě se propadá k nule. Vyplatí se proto přetáhnout některé činnosti z nadcházející sezóny do zimy a zmírnit tak zátěž v extrémně pracných obdobích.

Opravíte-li v zimě vyviklanou motyku, seženete-li si dostatečnou zásobu mulče, nebo nakoupíte-li semínka, nebudou vás tyto úkoly stresovat v době, kdy jste zavaleni prací. Budete na ně mít dostatek času, uděláte je pečlivěji a promyšleněji. A o to víc radosti vám možná přinesou.

To jsou některé důvody, které mě přivedly k vypracování tohoto soupisu činností, jimž se mohou  permakulturní zahradníci věnovat v zimě, když zahrada spí.

Foto: Ještě v lednu lze sklízet pod sněhem namrzlé lístečky máty na zimní mátový čaj.

1) Shánět semínka

Jedna z mých nejoblíbenějších zimních aktivit. Semínkové burzy, výměna semínek přes internet, pročítání katalogů, objevování nových odrůd a málo známých druhů zemědělských plodin. Několik tipů, kde se shánět po osivu neprůmyslových odrůd, které je vhodné pro permakulturní zahradu, najdete v tomto článku.

2) Studovat odbornou literaturu

Jeden ze způsobů, jak se zdokonalovat v zahradnickém umění, je studium kvalitní permakulturní a zahradnické literatury. Četbou knih navazujete na zkušenosti jiných zahradníky a dostáváte příležitost neopakovat jejich chyby. Nejcennějí jsou ty knihy, jejichž autoři vycházejí právě ze své vlastní zkušenosti. Chcete-li pár tipů, co číst, mrkněte na osm příkladů knih, které stojí za přečtení.

3) Řezat stromy

Zimní řez ovocných stromů můžete provádět v únoru a v březnu, pokud nepanují příliš velké mrazy. Tedy při teplotě nad – 8 °C. Klesne-li teplota pod -10 °C, je lepší s řezem počkat, případně ho přerušit. Zabráníte tak většímu poškození zejména mladých stromků mrazem. K rozsáhlé otázce řezu ovocných stromů najdete na tomto web dva vynikající články od mého kamaráda potulného sadaře Ondry Dovaly: Jak ošetřovat staré ovocné stromy a Biologická podstata řezu ovocných stromů.

4) Shromažďovat organickou hmotu

V zimě můžete sehnat balíky slámy na mulčování (kulaté, které se dají kutálet, ne ty hranaté, s nimiž se těžko manipuluje), zajistit hnůj na doplnění organické hmoty do půdy nebo si v lese (po domluvě s majitelem) nasbírat zbytkové dřevo na stavbu vyvýšených záhonů.

5) Posypávat záhony popelem

Topíte-li doma dřevem nebo dřevěnými lisovanými briketami, potom můžete posypávat pozemek popelem z kamen. Dřevěný popel obsahuje zejména větší množství draslíku a vápníku, což jsou dvě nezbytné živiny, které rostliny potřebují ke zdravému růstu. Popel má podobné chemické vlastnosti jako vápno, jímž někdy zemědělci vápní pole a neutralizuje kyselé půdy.

6) Kropit záhony močí

Moč je bohatá zejména na dusík a fosfor. Po naředění vodou ji lze využít jako tekuté hnojivo k rostlinám. V zimě se rostliny obvykle nehnojí, ale můžete močí kropit záhony, do kterých jste na podzim zaryli větší množství organické hmoty bohaté na uhlík (slamatý hnůj, slámu, piliny, štěpku). Nebo můžete moč “aplikovat” pod zamulčované stromky či keře. Uhlíkatá organická hmota do sebe močovinu natáhne.

Foto: Tyhle kompostovací vyvýšené záhony průběžně plním starou slámou, štěpkou, pilinama, vytrhaným plevelem a na podzim také listím. V zimě je kropím močí; přes sezónu v nich pěstuju. Výborně se zde daří bramborám a dýním.

7) Opravit a zakonzervovat nářadí

Nejlépe již v prosinci můžete natřít olejem a nabrousit rýče, motyky a plecí nože na plečku; můžete opravit hrábě, žebřík, kolečka a případně dokoupit nebo vyrobit nové nářadí.

8 ) Vypracovat osevní plán zeleniny

Když si v zimě pečlivě rozplánujete, co chcete další rok pěstovat, na jak velké ploše, v jakém sponu a kolik semen na to budete potřebovat, využijete efektivněji pracně vybudované záhonky a budete mít přehled o tom, zda máte dostatek osiva.

9)  Naplánovat výsadbu stromků a keřů

Chcete-li na jaře sázet ovocné stromy nebo keře, načrtněte si na papír v měřítku plán výsadby. Budete vědět, kolik dřevin si máte pro danou výměru zajistit a jak velkou plochu potřebujete zamulčovat. Na kurzu Design permakulturní zahrady k tomuto účelu používáme tzv. “kolečkovou metodu”.

10) Udělat rozbor půdy

Chemický rozbor půdy Vám řekne, zda v půdě chybí nějaké živiny či přebývají toxické látky a jaké. Rozbor včetně doporučení, jak postupovat, Vám udělají v zemědělské laboratoři po dodání vzorku vaší půdy. Ten vytvoříte takto: Při oblevě, když půda není zmrzlá, odeberte půdu z místa, které chcete rozborovat, šesti různými vpichy rýčem do hloubky 30 cm. Ze smíchaného (průměrného) vzorku odeberte asi 0,5 kg půdy a pošlete na rozbor do laboratoře. Cena rozboru začíná na 500 Kč.

11) Sklízet úrodu

Při troše plánování zůstává zahrada zdrojem vitamínů a minerálů i v zimě, kdy lze sklízet růžičkovou kapustu, nejrůznější listovou zeleninu (polníček, roketa, cibule sečka, pažitka, petržel kadeřavá), některé čajové bylinky a když rozmrzne půda, potom taky topinambury. Předpokladem je vysadit tyto plodiny ve správný čas, nechat je na zahradě až do zimy a listovou zeleninu ochránit před sněhem a mrazem vrstvou chvojí či mulče.

12) Otestovat klíčivost starších semen

Máte-li doma starší nebo pochybné osivo, u něhož si nejste jisti jeho klíčivostí, udělejte test klíčivosti. Do navhlčené vaty na talířek rozložte padesát nebo sto kusů semen a nechte někde na skříni či na okně při teplotě kolem dvaceti stupňů. Po dvou až třech týdnech spočítejte vyklíčená semena. Vzejde-li pětadvacet semen z padesáti, má osivo klíčivost 50% a měli byste na jaře vyset dvakrát větší množství semen, než kolik chcete rostlin.

13) Určit nejteplejší a nejchladnější zóny zahrady

Podle toho, ve které části zahrady roztává při zimních oblevách sníh prvně a kde zůstává nejdéle, snadno identifikujete nechladnější a nejteplejší (nejprosluněnější) místa pozemku.

14) Rýt

Začátkem a koncem zimy, když není půda skrz na skrz promrzlá, můžete vzít rýč a zrýt záhony, které jste nestihli zrýt na podzim, případně zrýt další dosud neosázenou plochu a rozšířit si zahrádku. Rytí má význam zejména na těžké jílovité půdě.

15) Chránit rostliny před mrazem

Zejména před holomrazy (mráz bez sněhu) je důležité chránit česnek, jahodníky a bylinky vrstvou slaměného mulče nebo chvojím, aby nevymrzly.

16) Odebírat rouby

Koncem prosince a v průběhu ledna se řežou rouby ovocných stromů, které se na jaře štěpují na podnože nebo na vzrostlé stromy. Rouby se odebírají z jednoletých výhonů. Měly by být silné alespoň jako tužka a dlouhé přibližně patnáct centimetrů. Nařezané rouby uložte do sklepa a z poloviny zaspyte pískem.

17) Nařezat vrbové proutí

Pokud pěstujete vrby, jako já, v zimě je čas na sklizeň vrbového proutí, z něhož lze vyrábět pletené vyvýšené záhony, pergoly, komposty nebo košíky na sklizeň ovoce. V únoru a v březnu se odebírají také vrbové řízky, které na jaře zapícháte do země na vlhké místo, kde vám snadno zakoření.

18) Stratifikovat semena

Chcete-li zkusit vypěstovat ovocné stromy ze semen, měli byste přes zimu semena na několik týdnů uložit do vlhka a chladu. Třeba v krabičce s pískem do lednice nebo do vlhkého sklepa. Říká se tomu stratifikace. Bez ní by Vám na jaře semena nevyklíčila. Stratifikaci vyžadují také semena česneku, který lze rovněž pěstovat ze semen, byť se to málo ví. Běžná zeleninová semena stratifikaci nevyžadují.

19) Kácet stromy

V zimě, v době vegetačního klidu, je čas na kácení umírajících, nemocných, poškozených nebo překážejích stromů. Pařezy jabloní a ořešáků, které po stromech zůstanou, na jaře naočkujte sadbou hlívy ústřičné. Rychleji se rozloží a na podzim se najíte hub.

20) Krmit ptáky

Přitáhnout a udržet si na zahradě užitečné ptáky je důležité pro udržení některých hmyzích škůdců pod kontrolou bez použití chemie. Sýkorky a jiné přezimující ptactvo dokáže zničit až 99% přezimujících larev obaleče jablečného, který způsobuje červivost jablek a jiného ovoce. V zimě, kdy je v přírodě nedostatek potravy a stěhovaví ptáci odlétají do teplých krajin, má přikrmování velký význam pro zamezení ztrát populací jednotlivých ptačích druhů, které u nás zůstaly. Kromě toho výhled na krmítko za oknem je k nezaplacení.

21) Postavit kurník, kachník nebo králíkárnu

Když v zimě postavíte domeček pro drůbež nebo králíkárnu, můžete se na jaře pustit do chovu. Získáte nové pomocníky, kteří dokážou zužitkovat různé organické zbytky a plní v permakulturní zahradě důležité funkce. Regulují hmyzí škůce a slimáky, poskytují výživný hnůj či trus a dokážou proměňovat nejedlou biomasu v chutnou stravu (vajíčka, kachní a králíčí maso).

Foto: Zvířata narozdíl od rostlin vyžadují intenzivní péči i v zimě. Poskytují ale mnohočetný užitek zahradě i zahradníkovi.

22) Přihrnovat sníh ke stromkům

I se sněhem můžete na zahradě hospodařit. Přihrnujte ho k ovocným stromkům či keřům, k vrbám, k výsadbám mrazuvzdorných bambusů a k jiným vlhkomilným rostlinám. Zajistíte jim více vláhy na jaře, kdy ji potřebují k nastartování růstu po zimním spánku.

23) Vyset papriky a rajčata

Možná se to zdá poněkud brzy, ale již v únoru vysejte do kelímků papriky a celer – tyto dvě plodiny mají velice dlouhou vegatční dobu a bez včasného předpěstování by vám nedozrály. V březnu dosejte lilky a rajčata. Nechejte za oknem při teplotě 20°C až 30°C, zalévejte a na jaře budete mít vlastní sazeničky odrůd, které jste si sami vybrali (nebo nasemenařili). V polovině května je můžete vysadit ven na zahrádku.

——————————————————————————————————————————————————

O autorovi: Marek Kvapil zahradničí na svém pozemku na Hané. Je lektorem a organizátorem těchto kurzů: Semínkový kurz / Design permakulturní zahrady / Základy potravinové bezpečnosti.

Milí permakulturní zahradníci! V zimě, když ekosystém spí, je důležité vydechnout a obnovit síly. Neznamená to ale, že musíte zahradničení zcela pověsit na hřebík.

I v zimě lze za příhodného počasí tu a tam na zahradě něco sklidit nebo udělat nějakou práci. Dokonce i za tuhých mrazů, když je zem ztvrdlá na kámen, můžete ledacos udělat pro svou zahradu. A nemusíte přitom vždy ani opustit své vyhřáté obydlí.

Některé činnosti je nejlepší provádět právě zimě. Na mnohé jindy nezbývá čas. A někdy si tím, co uděláte v zimě, ušetříte čas později, když máte venku práce nad hlavu.

Práce v permakulturní zahradě není rozptýlena rovnoměrně do celého roku. Křivka pracnosti kulminuje zejména na jaře a na podzim, zatímco v zimě se propadá k nule. Vyplatí se proto přetáhnout některé činnosti z nadcházející sezóny do zimy a zmírnit tak zátěž v extrémně pracných obdobích.

Opravíte-li v zimě vyviklanou motyku, seženete-li si dostatečnou zásobu mulče, nebo nakoupíte-li semínka, nebudou vás tyto úkoly stresovat v době, kdy jste zavaleni prací. Budete na ně mít dostatek času, uděláte je pečlivěji a promyšleněji. A o to víc radosti vám možná přinesou.

To jsou jen některé důvody, které mě přiměly k vypracování tohoto soupisu činností, jimž se mohou  permakulturní zahradníci věnovat v zimě, když zahrada spí.

1) Shánění semínek

Jedna z mých nejoblíbenějších zimních aktivit. Semínkové burzy, výměna vlastních semínek, pročítání katalogů, objevování nových odrůd a málo známých druhů zemědělských plodin. Několik tipů, kde se shánět po osivu neprůmyslových odrůd, které je vhodné pro permakulturní zahradu, najdete v tomto článku.

2) Studium odborné literatury

Jeden ze způsobů, jak se zdokonalovat v zahradnickém umění, je studium kvalitní permakulturní a zahradnické literatury. Četbou knih můžete objevit nové dimenze zahradničení. Četbou knih můžete taky navázat na zkušenosti jiných zahradníky a vyhnout se jejich chybám. Nejcennějí jsou ty knihy, jejichž autoři vycházejí ze své vlastní zkušenosti. Chcete-li pár tipů, co číst, mrkněte na osm příkladů knih, které stojí za přečtení.

3) Prořezávání stromků

Zimní řez ovocných stromů můžete provádět v březnu a v únoru, pokud nepanují příliš velké mrazy. Tedy při teplotě nad – 8 °C. Klesne-li teplota pod -10 °C, je lepší s řezem počkat, případně ho přerušit. Zabráníte tak většímu poškození zejména mladých stromků mrazem. K rozsáhlé otázce řezu ovocných stromů najdete na tomto web dva vynikající články od potulného sadaře Ondry Dovaly: Jak ošetřovat staré ovocné stromy a Biologická podstata řezu ovocných stromů.

4) Shromažďování organické hmoty

V zimě můžete sehnat balíky slámy a kartony na mulčování (kulaté, které se dají kutálet, ne ty hranaté, s nimiž se těžko manipuluje), zajistit hnůj na doplnění organické hmoty do půdy nebo si nechat dovézt dřevo na stavbu vyvýšených záhonů.

5) Posypávání záhonů popelem

Topíte-li doma dřevem nebo dřevěnými lisovanými briketami, potom můžete posypávat pozemek popelem z kamen. Dřevěný popel obsahuje zejména větší množství draslíku a vápníku, což jsou dvě důležité živiny pro rostliny. Popel má podobné chemické vlastnosti jako vápno, jímž někdy zemědělci vápní pole a neutralizuje kyselé půdy.

6) Kropení záhonů močí

Moč je bohatá zejména na dusík a fosfor a po naředění vodou ji lze využít jako tekuté hnojivo k rostlinám. V zimě se rostliny obvykle nehnojí, ale můžete močí kropit záhony, do kterých jste na podzim zaryli větší množství organické hmoty bohaté na uhlík (slamatý hnůj, slámu, piliny, štěpku). Nebo můžete moč “aplikovat” pod zamulčované stromky či keře. Uhlíkatá organická hmota do sebe močovinu natáhne.

7) Údržba nástrojů

Nejlépe již v prosinci můžete natřít olejem a nabrousit rýče, motyky a plecí nože na plečku; můžete opravit hrábě, žebřík, kolečka a případně dokoupit nebo vyrobit nové nářadí.

8 ) Plánování zeleninové zahrady

Když si v zimě pečlivě rozplánujete, co chcete pěstovat, na jak velké ploše, v jakém sponu a kolik semen na to budete potřebovat, využijete efektivněji pracně vybudované záhonky a budete mít přehled o tom, zda máte dostatek osiva.

9) Plánování výsadby stromků a keřů

Chcete-li na jaře sázet ovocné stromy nebo keře, načrtněte si na papír v měřítku plán výsadby. Budete vědět, kolik dřevin si máte zajistit a jak velkou plochu potřebujete zamulčovat. Na kurzu Design permakulturní zahrady k tomuto účelu používáme tzv. “kolečkovou metodu”.

10) Rozbor půdy

Chemický rozbor půdy Vám řekne, zda v půdě chybí nějaké živiny či přebývají toxické látky a jaké. Rozbor včetně doporučení, jak postupovat, Vám udělají v zemědělské laboratoři po dodání vzorku vaší půdy. Ten vytvoříte takto: Při oblevě, když půda není zmrzlá, odeberte půdu z místa, které chcete rozborovat, šesti různými vpichy rýčem do hloubky 30 cm. Ze smíchaného (průměrného) vzorku odeberte asi 0,5 kg půdy a pošlete na rozbor do laboratoře. Cena rozboru začíná na 500 Kč.

11) Zimní sklizeň

Při troše plánování zůstává zahrada zdrojem vitamínů a minerálů i v zimě, kdy lze sklízet růžičkovou kapustu, nejrůznější listovou zeleninu (polníček, roketa, cibule sečka, pažitka, petržel kadeřavá) a když rozmrzne půda, potom taky topinambury. Předpokladem je vysadit tyto plodiny ve správný čas, nechat je na zahradě až do zimy a listovou zeleninu ochránit před sněhem a mrazem chvojím či mulčem.

12) Testování klíčivosti starých semen

Máte-li doma starší nebo pochybné osivo, u něhož si nejste jisti jeho klíčivostí, udělejte test klíčivosti. Do navhlčené vaty na talířek rozložte padesát nebo sto kusů semen a nechte někde na skříni či na okně při teplotě kolem dvaceti stupňů. Po dvou až třech týdnech semena spočítejte. Vzejde-li pětadvacet semen z padesáti, má osivo padesáti procentní klíčivost a měli byste na jaře vyset dvakrát větší množství semen, než kolik chcete rostlin.

13)Určení nejteplejší a nejchladnější zóny zahrady

Podle toho, ve které části zahrady roztává při zimních oblevách sníh prvně a kde zůstává nejdéle, snadno identifikujete nechladnější a nejteplejší (nejprosluněnější) místa pozemku.

14) Rytí

Začátkem a koncem zimy, když není půda skrz na skrz promrzlá, můžete vzít rýč a zrýt záhony, které jste nestihli zrýt na podzim, případně zrýt další dosud neosázenou plochu a rozšířit si zahrádku.

15) Ochrana rostlin před mrazem

Zejména před holomrazy (mráz bez sněhu) je důležité chránit česnek, jahodníky a bylinky vrstvou slaměného mulče nebo chvojím, aby nevymrzly.

16) Odebírání roubů

Koncem prosince a v průběhu ledna se řežou rouby ovocných stromů, které se na jaře štěpují na podnože nebo na vzrostlé stromy. Rouby se odebírají z jednoletých výhonů. Měly by být silné alespoň jako tužka a dlouhé přibližně patnáct centimetrů. Nařezané rouby uložte do sklepa a z poloviny zaspyte pískem.

17) Řez vrbového proutí

Pokud pěstujete vrby, jako já, v zimě je čas na sklizeň vrbového proutí, z něhož lze vyrábět pletené vyvýšené záhony, pergoly, komposty nebo košíky na sklizeň ovoce. V únoru a v březnu se odebírají vrbové řízky, které na jaře zapícháte do země na vlhké místo, kde vám snadno zakoření.

18) Stratifikace semen

Chcete-li zkusit pěstovat ovocné stromx ze semen, měli byste přes zimu semena na několik týdnů uložit do vlhka a chladu. Třeba v krabičce s pískem do lednice nebo do vlhkého sklepa. Říká se tomu stratifikace. Bez ní by Vám na jaře semena nevyklíčila. Stratifikaci vyžadují také semena česneku, který lze rovněž pěstovat ze semen (nikoli z pacibulek!), byť se to málo ví. Běžná zeleninová semena stratifikaci nevyžadují.

19) Kácení stromů

V zimě, v době vegetačního klidu, je čas na kácení umírajících, nemocných, poškozených nebo překážejích stromů. Pařezy jabloní a ořešáků, které po stromech zůstanou, na jaře naočkujte sadbou hlívy ústřičné. Rychleji se rozloží a na podzim se najíte hub.

20) Krmení ptáků

Přitáhnout a udržet si na zahradě užitečné ptáky je důležité pro udržení některých hmyzích škůdců pod kontrolou bez použití chemie. Sýkorky a jiné přezimující ptactvo dokáže zničit až 99% přezimujících larev obaleče jablečného, který způsobuje červivost jablek a jiného ovoce. V zimě, kdy je v přírodě nedostatek potravy a stěhovaví ptáci odlétají do teplých krajin, má přikrmování velký význam pro zamezení ztrát populací jednotlivých ptačích druhů, které u nás zůstaly. Kromě toho výhled na krmítko za oknem je k nezaplacení.

21) Stavba kurníku, kachníku nebo králíkárny

Když v zimě postavíte domeček pro drůbež nebo králíkárnu, můžete se na jaře pustit do chovu. Získáte vynikající pomocníky, kteří dokážou zužitkovat různé organické zbytky a plní v zahradě důležité funkce. Regulují hmyzí škůce a slimáky, poskytují výživný hnůj či trus a dokážou proměňovat nejedlou biomasu v chutnou stravu (vajíčka, kachní a králíčí maso).

22) Přihrnování sněhu ke stromkům

I se sněhem můžete hospodařit. Přihrnujte ho k ovocným stromkům či keřům, k výsadbám mrazuvzdorných bambusů a jiným vlhkomilným rostlinám. Zajistíte jim na jaře více vláhy.

23) Výsev paprik, lilků a rajčat

V únoru vysejte do kelímků papriky a celer. V březnu dosejte lilky a rajčata. Nechejte vzejít za oknem při teplotě 20°C – 30°C, zalévejte a na jaře budete mít vlastní sazeničky. V polovině května je můžete vysadit ven na zahrádku.

22) Štěpkovat větvičky
25) Vyrobte hmyzí domeček.
26) Uspořádejte setkání s místními zahradníky. Můžete si vyměnit zkušenosti a semínka.

3) Sázení česneku. Česnek se sází obvykle na podzim, nebo na jaře, ale prakticky celou zimu můžete za příhodné počasí, když povolí mrazy a zem rozmrzne, vysázet česnek.S výsadbou česneku (odkaz) na podzim by se nemělo spěchat. Hrozí totiž, že vzejde před začátkem zimy a při holomrazech vymrzne. Bahnitá práce, ale vyplatí se.kjůfdjůlkasdf

4) Návštěva kurzu

Některé z uvedených činností lze provádět jen když je kolem nuly a zem není promrzlá na kámen. Jiné nejsou závislé na teplotě a můžete se jimi bavit i při tuhých mrazech.

Milí permakulturní zahradníci, pokud jste na konci sezóny unavení, nejste sami. Dobře vím, že pěstování vlastního jídla bývá někdy náročné.
Péče o ekosystém

Potravinová soběstačnost, byť jen částečná, je náročný projekt. Vyžaduje čas, práci a disciplínu.

Žádá si čas, práci a disciplínu. V zimě je důležité vydechnout a obnovit síly. Neznamená to ale, že musíte zahradničení zcela pověsit na hřebík.

Projděte si je a vyberte si z nich ty, které sami považujete za důležité pro svou zahradu a pro klidnější průběh další pěstitelské sezóny.

Leave a Reply

Your email address will not be published.