Líska, její pěstování a funkce v permakulturním designu

Ačkoli je u nás pěstování lísky na komerční produkci spíše okrajovou záležitostí, existují dobré důvody pro její výsadbu zejména na větších pozemcích, chceme-li zvýšit jejich rozmanitost, odolnost vůči živlům (vítr, voda, eroze) a mít z nich zároveň užitek ve formě jídla a topiva.

(Poznámka: Podstatnou část informací obsažených v tomto článku čerpám z pozoruhodné knížky Josefa Šobka Líska a její pěstování. Knížka vyšla v roce 1957 a při troše štěstí na ni lze narazit v antikvariátu. Za citacemi uvádím vždy číslo příslušné stránky.)


FUNKCE LÍSKY

V permakulturním designu zahrady, soběstačné usedlosti, rodového statku či krajiny může plnit líska řadu užitečných funkcí:

Zásobení lískovými ořechy. Lískové oříšky jsou kalorickou potravinou. Obsahují 63% tuku, 17% bílkovin a 7% sacharidů. Co do množství tuku předčí vlašský ořech i mandli. Jsou surovinou pro výrobu oleje. Dají se dlouho skladovat. Z jednoho keře lze získat 0,5 kg – 2 kg oříšků. Čím více péče lísce věnujete, tím více úrody vám dá – viz níže.

Využití vlhčích míst a záplavových oblastí. Již staří Řekové vypozorovali, že nejlepší plody dávají lísky na vlhkých místech. „V sušších půdách je pěstování lísky vegetativně množené jen tehdy úspěšné, když se pozemek aspoň třikrát za vegetaci zavlaží a půda kolem keřů se mulchuje“ (str. 64).

Na příliš vlhkých místech a v záplavových oblastech by mohly lískovny (lískové sady) sehrát roli doplňkové plodiny s funkcí zálohy pro případ selhání hlavní sklizně. Povodeň úrodu na poli zcela zničí. Líska, jako i jiné keře, s vysokou pravděpodobností několikadenní vysokou vodu přežije a třeba ještě ocení a zužitkuje naplavené živiny.

Protierozní funkce. „Kořání lísky vegetativně množené je bohatě rozvětvené a ploché (kůlový kořen semenáčků je později předhoněn ve vzrůstu postranními kořínky), a proto líska může růst i na půdách s tenkou vrstvou ornice, pokud má dostatek vody. Z téhož důvodu se hodí zvlášť dobře pro zpevňování svahů a břehů (…), které chrání proti vodní erosi. Pro tuto funkci nemáme lepší a vhodnější dřeviny“ (str. 14/26).

Lísku lze úspěšně pěstovat na stanovištích náchylných k erozi, která jsou z hlediska konvenčního zemědělství podřadná. Na březích rybníků a vodních toků, kde má líska dostatečnou vlhkost a vlivem náplav i dostatek živin, takže není třeba půdu hnojit, dále ve vlhkých roklích, na úpatí svahů, ve stráních pod svejly, na vlhkých místech podél tratí a cest, u budov, v drůbežárnách a výbězích pro slepice.

Větrolam. „Zvlášť dobře se osvědčila líska ve větrolamech spolu s vlašskými ořešáky“ (str. 14). Lískové keře dorůstají výšky 3-5 metrů, výjimečně 7-8 metrů. Při společné výsadbě s ořešáky, kaštanovníky nebo lískou tureckou sázíme keře cca 2 – 3 m od pásu těchto stromů. Líska sice nemá ráda studené zimní větry zejména v době květu (únor/březen), může být ale dobrou ochranou před letními větry.

Obr.: Lískový keř čtyři roky po výsadbě.

Pastva pro včely. Líska kvete poměrně brzy od poloviny února do poloviny března. Je tedy důležitým zdrojem pylu pro včely v době, kdy ho bývá v přírodě nedostatek. Pyl včely potřebují, neboť je pro ně zdrojem bílkovin a tuků. Lískový pyl patří po výživové stránce mezi nejlepší, neboť obsahuje 46% stravitelných bílkovin, což je více než u jiných druhů pylu (Včelařův rok, D. Škrobal a kol, str. 149).

Zdroj palivového dříví, tyčoviny, štěpky. Lísku můžeme přibližně každých patnáct let seřezat a sklidit na dřevo:

„Když keř dosáhne věku kolem dvaceti až třiceti let, jsou roční přírůstky na větvích poměrně malé, takže úrody podstatně klesají. Klesání plodnosti zabráníme zmlazením hlavních větví v 15 letech buď najednou, nebo postupně. V prvním případě seřízneme přestárlé větve asi 60 – 80 cm nad zemí. Z nově vyrostlých výhonků na zkrácených větvích ponecháme 3 – 4 nejsilnější a ostatní odstraníme. Novou korunku větve založíme podle stejných zásad jako u mladého keře. Zmlazený keř začne znovu rodit po 4 – 5 letech. V druhém případě provádíme zmlazování větví v keři postupně tím způsobem, že u keřů ponecháme každý rok nebo každý druhý rok na vhodném místě jeden silnější výmladek, který, když dosáhl dostatečné síly, vyvedeme jako hlavní větev. Za každou nově vyvedenou hlavní větev odstraníme větev přestárlou. Tímto způsobem udržíme keře nejen stále mladé, nýbrž i stále plodící. Po každém zmlazení je nutno keř pohnojit hlavně dusíkatými hnojivy a rány zamazat voskem nebo fermeží. Po patnácti až dvaceti letech je třeba zmlazení opakovat. Zmlazované keře se dožijí věku 80 – 100 let. Téměř 90% našich starších keřů potřebuje zmlazení.“ (str. 62-63)

Průběžně můžeme zároveň provádět průklest: „Každé dva až tři roky, počínaje čtvrtým rokem po výsadbě, je nutno keře lísky proklestit. Při průklestu odstraňujeme suché, navzájem si překážející nebo dovnitř keře rostoucí větve a silné, staré dřevo, které činí koruny hustými. Vždy se snažíme, aby keř neměl více než 4-5 hlavních větví. Průklest provádíme od podzimu do jara.“ (str. 62)

Obr.: Růst lísky. Výhony lísky vyrůstající v časové posloupnosti v jednotlivých letech: 1 – 4. (Zdroj: Líska a její pěstování, J. Šobek)

Vytěžené dřevo můžeme použít na otop, jako stavební materiál, do vyvýšených záhonů, k pěstování hub nebo ho naštěpkovat a využít k vylepšení půdy. K zahradničení se štěpkou doporučuji ke shlédnutí film Back to Eden.

Výmladky jako mulč nebo krmivo pro ovce či kozy. Výmladky jsou čerstvé pruty, které každoročně vyrážejí z kořenového krčku a kořenů lísky. Lze je použít k množení tzv. hřížením. Chceme-li větší úrodu oříšků, výmladky vyřezáváme:

„Čím jich má keř více, tím menší bývá úroda. Přebytečné výmladky odstraňujeme několikrát za rok, a to dokud jsou ještě měkké a zelené. Provádíme to zakrucováním co nejblíže kmene nebo kořenového krčku. Častým odstraňováním výmladků dosáhneme toho, že jejich výskyt bude stále řidší, keř bude světlejší, plodonosných větviček uvnitř koruny bude stále více a sklizeň se tím usnadní. Ponecháváme jen ty výmladky, které mají sloužit jako reserva pro nové větve. K tomu účelu použijeme jen silných výmladků, které mají být pokud možno co nejdále od sebe.“ (str. 62)

PĚSTOVÁNÍ LÍSKY

Lískový háj. Jaký prostor vyžaduje? Záleží na tom, jakou roční úrodu oříšků očekáváte.

David Holmgren, zakladatel permakultury, má na pozemku u svého sídla Melliodora malý lískový háj složený ze třinácti lískových keřů v kombinaci s několika ořešáky a jedlými kaštanovníky. V podmínkách australského klimatu může mít z každého lískového keře přibližně 4 kg oříšků za předpokladu, že jim věnuje alespoň nějakou péči. Jeho roční sklizeň tedy činí hrubým odhadem 50 kg oříšků. Třináct lísek zabere plochu o rozloze necelých 300 m2.

Obr.: Lískový háj na pozemku Davida Holmgrena. Zdroj zde.

U nás, v mírném pásmu, je průměrná sklizeň z jednoho keře 0,5 – 0,75 kg oříšků. K zajištění 50 – 75 kg lískových oříšků bychom tedy potřebovali přibližně 100 keřů, které by zabraly rozlohu 2000 m2 (na jeden keř 20 m2 při výsadbě ve sponu 4 na 5m). Při zvýšené péči (průklest, zmlazování a hnojení) lze očekávat výnosy kolem 2 kg z jednoho keře. Potom by stačilo k zajištění 50 kg úrody jen 25 keřů na výměře 500 m2.

Opylování. Nejčastější příčinou neuspokojivých úrod bývá u lísek nedostatečné opylení. Většina odrůd lísek se nemůže opylit vlastním pylem a potřebuje pyl jiné ale jen určité odrůdy. Odrůdy Webbova a Hallská obrovská, které se u nás dají běžně sehnat, jsou sice samosprašné, ale jen částečně. Takže i zde je lepší společná výsadba více odrůd. Univerzálním opylovačem pro veškeré odrůdy lísek je líska lesní. Opylovači by měli být v poměru alespoň 1:9, měli by být situováni ve směru větru a od odrůd, které mají opylovat, by neměli být dál než 30 m.

Mykorrhiza. „Kořeny lísky žijí v symbioze s houbou (mykorrhiza). Mycelium této houby roste ve značném prostoru kolem nejmenších kořínků lísky, kterým přivádí z velkého okruhu vodu a živiny. Čím je půda suší, tím je symbiotická houba na kořenech ve větším množství. Nepřítomnost této houby zpomaluje růst, proto se doporučuje při zakládání lískoven na nových pozemcích přisypat ke kořenům sazenic prsť vzatou od keřů lísek lesních z hloubky asi 15 cm.“ (str. 26)

Jednou z hub, která s lískou vytváří mykorrhizu, je lanýž. Uvažuje se proto o společném pěstování lískových keřů a lanýžů. Výzkumem této pěstitelské technologie založené na symbióze houby a rostliny se věnuje Ivan Trávníček. Koukněte na tohle video.

Hnojení. „Podle množství živin odebraných sklizní z půdy potřeboval by středně starý keř při střední úrodě přibližně toto množství hnojiv: 200 g 20% dusíkatého hnojiva, 300 g superfosfátu a 200 g draselné soli. (…) Chlévskou mrvu, fekálie a kompost stačí dát jedenkrát v období 2 – 3 let na podzim v množství 20 – 25 kg ne keř. Močůvku zředěnou 2/3 vody s přídavkem superfosfátu dáváme jednak po odkvětu (jedno vědro na keř), jednak v červnu (2 vědra na keř)“ (str. 64). Máte-li separační toaletu a potýkáte-li se s nadbytkem moči, pro kterou nemáte využít, založte si lískovnu. Místo superfosfátu můžete moč obohatit zkvašenými slepičinci. Místo draselné soli lze použít dřevěný popel.

Dlouhonosec lískový. „Tento škůdce ničí v některých letech a u některých odrůd až 80% plodů na keři. Napadá hlavně oříšky odrůd, které mají punčošku delší než plod. Nosatci se líhnou z kukel, které přezimují v půdě kolem keře. Brouci létají až do konce července, propichujíce listy. Samička je hnědočerná, 9 mm dlouhá, s dlouhým noscem. Po oplodnění klade asi začátkem července do nezralých oříšků, dokud mají měkkou skořápku, po jednom vajíčku. Asi v deseti dnech se z vajíčka vylíhne žlutobílá beznohá larva, která se živí jádrem. Napadené plody se vyvinou do normální velikosti a předčasně se vybarví. Plody v dlouhých punčoškách zůstanou viset na keři, v krátkých punčoškách spadnou. V srpnu se dospělá larva, která je 14 – 16 mm dlouhá a má hnědou hlavičku, prokouše skořápkou, zaleze do země, kde přečká zimu. Zakuklí se teprve na jaře. V zemi může zůstat několik let„ (str. 66).

Právě kvůli tomuto škůdci je lískový háj ideálním místem pro zřízení slepičího výběhu: „Dosud doporučované prostředky a způsoby ochrany, jako sklepávání brouků, sbírání napadených plodů, postřik a poprašování Gesarolem, zarývání hexachloridu do půdy (…) se ukázaly málo účinné. Tam, kde se půda pod keři často kypří, kde je dostatečně vlhko a kam při kypření mají přístup slepice, bažanti, koroptve a hlavně perličky, tam je dlouhonosce málo. Rovněž v krajinách s vlhčím klimatem je výskyt dlouhonosce menší. Naproti tomu tam, kde je suchá půda, kde se nekypří, je dlouhonosce nejvíce. Nejodolnější odrůdy proti dlouhonosci jsou ty, u nichž skořápky plodů rychle tvrdnou (Hallský, Bollwillerský a Burchardtův). Larvy dlouhonosce mohou žít i v žaludech, proto se nedoporčuje vysazovat lísky poblíž dubů.“ (str. 66)

Slepice se v lískovém háji postarají jak o kypření tak o likvidaci dlouhonosce. Lískový háj může být součástí slepičího lesa.

Veverky. „Zkonsumují často oříšky i z hektarových výsadeb a dovedou si pro ně přijít i na vzdálenost 3 km. Plody, které na místě nespotřebují, zahrabávají a často pak na ně zapomínají. Dávají přednost pozdním odrůdám, neboť v době jejich zralosti začínají právě s přípravou zásob na zimu.“ (str. 67) Kvůli veverkám je lepší nezakládat lískovny v blízkosti lesů a parků.

Sklizeň. „Za jednu hodinu může jedna pracovní síla sklidit podle odrůdy a množství plodů na keři 2,6 až 3 kg“ (str. 65).  Sklidit 50 kg oříšků by tedy trvalo 16 – 20 hodin. Řekněme dva dny práce.

Skladování. „Sklizené oříšky rozprostřeme v jedné vrstvě na lísky, k nimž má vzduch ze všech stran dobrý přístup, a umístíme je do dobře větrané místnosti, kde oříšky na lískách v prvních čtrnácti dnech aspoň třikrát denně převrstvíme, aby neplesnivěly.“ (str. 65)

„Chceme-li uchovat svěžest oříšků po delší dobu, uložíme je do vlhkého písku nebo mechu. Plnou obchodní hodnotu mají však jen oříšky, které nejsou starší jednoho roku.“ (str. 65)

Poznámka na závěr: Na zahradě mám několik lískových keřů, které letos začaly plodit. Na jaře jsem vysázel pás dalších lískových keřů jako větrolam podél severní strany našeho políčka, kde se hodně drží voda. Taková malá lískovna. Na výsledek si pár let budu muset počkat. A protože se člověk neustále učí, uvítám jakékoli zkušenosti či postřehy s pěstováním tohoto pozoruhodného keře. Pište je prosím do komentářů. Děkuji.

————————————————————————————————————————————————

O autorovi: Marek Kvapil zahradničí na svém pozemku na Hané. Organizuje a lektoruje kurzy
Design permakulturní zahrady a Základy potravinové bezpečnosti.

49 Responses to Líska, její pěstování a funkce v permakulturním designu

  1. Anonymous says:

    vas prispevek mi udelal radost, tim ze o lisce uvazuji jako o prirodnim plotu. byla jsem proto zklamana, ze vas prispevek neuvazuje i nad touto moznosti vyuziti lisky

  2. Anonymous says:

    Dobrý den, děkuji za užitečné rady. Zhruba před 20 lety jsem vysadila dvě lísky jako “okrasu” na severozápaní straně domu – jako začínající zahradník. Po čase jsem vysadila na severní straně zahrady pás lísek jako větrolam, Časem přibyl ořešák. Před několika lety nám ČEZ kvůli přeložení el.vedení seřezal lísky asi 20 cm nad zemí – rozrostly se snad ještě více. Letos v zimě jsme provedli omlazovací řez – teď vidím, že spíše amatérsky, mít tyto informace, pár větví bych ještě vyřezala, jiné zakrátila a trochu jinak vedla. Je pravdou, že oříšků na nás moc nezbyde (na vánoční cukroví to statčí), máme jedinné lísky v širokém okolí a jsou velkým lákadlem pro další strávníky, ale jako větrolam fungují naprosto dokonale, v létě tvoří příjmené mikroklima a jelikož je zahrada a dům ve svahu, zadržují i tající sníh a zpevňují svah. Navíc opravdu fungují jako nádherný hustý živý plot – jen poněkud větších rozměrů. Na živý plot se hodí pouze v případě, že je kolem dost místa – nepodcenit, naše lísky mají určitě těch 8 m. Ale zase nás pravidelně zásobují dřevem na topení i pruty k různému využití. Štěpka z menších větví byla bezkonkurenční. Prostě líska je skutečně super.
    Zdravím, Olga

  3. Jana S. says:

    Líska se dá využít i jako jedinečný živý plot, dokážu si představit z ní udělané i výběhy. Maminka mého muže vyprávěla, jak Volyňští Češi budovali právě z lísek ohrady pro dobytek proti vlkům, líska prý koření tak, že ji nebyli schopní podhrabat. Letos mi zakořenily všechny pruty, které jsem spařila horkou vodou a zarazila do země k vypletení plůtku u záhonu, hodlám tedy vybudovat takový živý plůtek okolo záhonu a postraní větve vyplétat.

    • Množení says:

      Dobrý den,
      jak se prosím přesně líska množí pruty?
      PV

      • Marek Kvapil says:

        Jak se množí řízky/pruty, to nevím, ale dá se množit hřížením z výmladků (jednoleté výhonky na kraji keře-viz obrázek), které stačí na jaře nebo na podzim ukotvit do země, zahrnout hlínu a měly by zakořenit. Potom se už jen oddělí od matečné rostliny.

      • Anonymous says:

        Ci je to oficialny sposob mnozenia to neviem, ale da sa to aj nasledovne: Na jar, este pred rasenim treba z odstihnutych prutov narezat kusky s 3ockami (pucikmi); vrch zrezat kolmo tesne za vrchnym pucikom, spodok prutika zrezat nasikmo presne oproti spodnemu puciku a zapichnut do zeme tak aby vycnievali len 2 puciky. Testovane t.r. cca v marci, chytili sa mi skoro vsetky, teraz uz nahadzuju listky ;o)

    • Pavel says:

      Dobrý den Jano S.
      můžete prosím popsat jak jste spařila pruty k zakořenění? Jsou to větve které jsou součástí keře, nebo již uřízlé větve spaříte a šup s nimi do půdy? Děkuji za podrobný popis.

      Pavel

  4. Anonymous says:

    Lísky pěstujeme už dobře 40 let v počtu cca 20ks. jedná se o směs více odrůd včetně jedné červenolisté okrasné formy. Během této doby byly lísky radikálně zmlazeny 1-2x dle konkrétního keře. Výnos je v průměru spíše do 0,5kg na keř z důvodu většího výskytu škůdců. V prvé řadě se jedná o dlohonosce, proti kterému omezeně funguje jen vypuštěná drůbež pod keřy. Zde je výrazně poznat jeho preference určitých odrůd, skoro se nevyskytuje u Hallské. Pak se k tolika lískám na podzim stabilně stahují veverky, plši, myšice a sojky. Pokud by nebylo aspoň jich, výnos by se hned zdvojnásobil. Průměrná sklizeň je tak 1 rok ze 2, každý 4 není takřka žádná. Jinak krásně fungují jako živý plot – pro tuto funkci to chce ale sadit blíže k sobě tak na 2m a udržovat nižší a hustější keř.

  5. Mike says:

    Dobrý den,

    plánoval jsem lísku vysadit v prudkém svahu, kde jsem si myslel, že by měla 3 funkce:
    protierozní
    na dřevo (kopicování)
    na jídlo

    Z článku a komentářů mi ale vyplývá, že dřeva se dočkám až po 15 letech ? Nemá někdo zkušenosti s kratší dobou kopicování?
    Dále mě zarazila dlouhá doba sběru – ořechy nelze setřepávat? Musím trhat ručně? V tom případě to v tom prudké msvahu nepřipadá v úvahu…

  6. Anonymous says:

    Dobrý den
    dosazovali jsme lísky do stávajícího porostu před 8 lety a potvrzuju, že rychlost růstu není nijak závratná. Po této době se nám rýsují akorát masívnéjší tyče na rajčata. Ale palivo ( ze starších keřů) je to skvělé, myslím, že počkat se vyplatí. já oříšky sbírám ze země, tam jsou určitě zralé, z keře se to hůř odhaduje a je to i pracnější. Jediná nevýhoda sběru ze země: musíte být rychlejší než myši.

  7. Anonymous says:

    Tak letošní úroda v zásadě ani nebyla. Přestože až do léta byla násada na lískách pěkná, během těch letních such to šlo postupně dolů a zůstalo minimum bez ohledu na odrůdu. Ořešáky však na rozdíl od lísek svoji násadu udržely a úroda bude pěkná.

  8. jak množit lísku says:

    Sousedi mají na dveře vzrostlou lísku,,jak získat řízky nebo jak mám z toho stromu vzít vzorek aby mi rostla líska také na mém stromě.Sem amatér tak mi prosím poradte a nesmějte se mi:-)))Předem díky

    • tomm says:

      naše starší lísky dělají spoustu možných odkopků, kdyby sousedi vydrželi lehčí zásah, tak bych si asi na Vašem místě kus odřízl a odkopl….vpodstatě líska se dokáže rozrůst na velký koláč takže když by se kousek odkopl ani to nepozná…

      • Argemiro says:

        and knowledge (extensive study of local enciomoc conditions, the housing market, and categories of mortgage financing) and business skills (networking, establishing contacts, marketing, sales techniques) combine to make for a successful mortgage brokerage. The mortgage broker sits between lenders and borrowers to facilitate successful matches that permit purchases of private and commercial real estate. Especially as one anticipates tight credit conditions and a new mortgage climate that promises difficulty for most borrowers, at least for some time, the skilled mortgage broker becomes an especially valuable person in the real estate world. For a personable, responsible, well-educated, entrepreneurial individual with the ambition to create his/her own successful business, this field may prove just right. Patricia Hughes presents a comprehensive, well-written, careful picture of the entire profession, including every element a newcomer to the field needs to consider to promote success. There are sections about contacts, software, certification (including a state-by-state appendix of regulatory rules), education, advantages of starting out as an employee of an established larger mortgage brokerage (they will educate you and prepare you to go out on your own), and even a list of equipment needed for a functioning home office. For anyone looking to become a mortgage broker this book would be an invaluable reference.

      • Anonymous says:

        My na rozmnožení lísek vzali bagr, ručně nám odkopek moc nešel, ale s bagrem jsmejich nadělali….. stejně jsou veverky a jiní rychlejší, i když jich je všude dost, na nás oříšk zatím moc nevyzbyde.

  9. tomm says:

    Na zahradě jsme měli asi 8 lísek, výnos malý, péče žádná, věk cca 20 let velké stromy, dřevo je kvalitní, dobře hoří dobře se zpracovává je rovné, z výmladků se dobře dělají rovné kůly.
    oříšků měly vždy spousta, ale něž jsme se rozkoukali, vždy skoro vše až vše sklidili hmyzáci, sojky, straky, veverky, a já nevím kdo všechno ještě…
    asi bych spíš doporučil pěstovat vlašské ořechy, výnos daleko daleko vyšší na metr plochy, ani všechny veverky a sojky nestihli sklidit víc než desetinu…zatímco u lísek nám maximálně desetinu nechali když byl dobrý rok, Máte někdo zkušenosti s pěstováním pekanových ořechů, respektive jestli někomu plodí u nás v našich podmínkách a nevymrznou??

  10. Líska a její pěstování says:

    Ahoj, autor se jmenuje Šobek, ne Škobek. Kniha je k zapůjčení v SVKHK a jistě ji lze objednat i meziknihovní výpůjčkou. Iva

  11. Když čtu, to co bylo v čítankách – že veverky jsou zapomnětlivé a zapomínají, že někde nechaly oříšek, říkám si jak je možné, že dokážou přežít zimu – tak mi to přijde jako přepisování chyby o obsahu železa ve špenátu. Jestli by byly veverky zapomnětlivé a nevzpomněly si kam si co schovaly, nejspíše by už první zimu zahynuly hlady. Není to tak, že si udělají dostatečnou zásobu a když mají jiné zdroje, nevracejí se do nevyužitých zimních zásobáren či skrýší. Permakultura – fajn – ale já má k dispozici 400 m, A vy máte jen na lísky 300 m. To si každý nemůže dovolit. Přijde mi to trošku sobecké vůči těm, kteří nemají nejen půdu, ale ani co jíst, že někdo se pokusně snaží uživit třeba na půl hektaru plochy. no a když to nebude vycházet, půjde do obchodu. No a z rozumně intenzivně obdělávané plochy 0,5 ha je možné uživit mnohem více lidí a s velkou jistotou výnosu. A každoročně.

  12. theophil says:

    Musim rict, ze jsem si dlouho myslel, ze lisky se sklizeji podobne jako vlasske orechy. Ze se tedy pocka az spadnou a seberou se. Kvuli tomu jsem casto nemel z urody nic, jak ostatne pisi i mnozi v diskusi prede mnou. Letos jsem zkusil jiny zpusob, ktery jsem vycetl na netu: trhat v pulce srpna jeste zelene (a nechat dosusit). A orisku mam hodne (a rychle hnednou). Snad budou i dobre. Prekvapilo me, ze dobre vyndat z tech pouzder jdou hlavne zdrave orechy. Ty cervive nebo prazdne se vyndat skoro nedaji. Kazdopadne ma cenu nechavat z lisky asi jen vetve, ktere se daji ohnout a ocesat. Ostatni jsem urizl asi ve dvou metrech. Myslim, ze obrazi slabsimi a tedy vyuzitelnejsimi vyhony. Mam i nekolikametrove lisky ale u nich by sklizen vyzadovala lozeni po staflich a asi by se to nevyplatilo, takze je mam v planu take seriznout nekde u zeme. Prirustek dreva myslim take neni zanedbatelny. Patnact let cekat musito opravdu pokud chcete mit poradne klady. Jak sem ale zminoval, omezi se tim moznost cesani…

  13. You can either have a website built by a professional or you can build one yourself if you’re on a tight budget.
    Therefore, rising businesses on the Internet go to firms that provide so as to improve their money making firms on the Internet.
    Promoting your business on Facebook is about much more
    than adverts and hitting the Like button.

  14. Zdravím
    Já si vypěstoval s proutku lisky krásny stromek a letos jsem z něj otrhal 11 kg oříšků tedy po oddělení
    zelené slupky. Kolik jich bude se zdravým jádrem to nevím ale starost mi dělá červík (letos jsem použil i lep
    natřený na kmen – mšice) ale s s tou červivosti si nevím rady- může někdo poradit.
    Take nám sem létá ořešák ale toho jsem asi letos vypekl— hlidal jsem ořišky a jak se začli na dotek v šlupce uvolňovat tak jsem je otrhal. Budu rád když mě svěří také své skušenosti. Vlach Lad.

    • Anonymous says:

      Slepice,stačí jedna, dvě, třeba i okrasné plemeno (hedvábničky)…

  15. I’m impressed, I must say. Rarely do I come across a blog
    that’s both educative and interesting, and without a
    doubt, you have hit the nail on the head. The issue is something not enough folks are
    speaking intelligently about. Now i’m very happy that I came across this duhring my hhunt for
    sometthing concerning this.

  16. I amm really impressed with your writing skills and also with
    the layout on your blog. Is this a paid theme or did you modify itt yourself?
    Either way keep up the excellent quality writing, it’s rare to see
    a great blog like this one these days.

  17. Viktor says:

    Kde koupit sazenice lískový oříšek?

  18. Loni 2014 u rybníka v Žinkovech v západních Čechách i u rybníka nedaleko Kladna,byly lísky obalené oříšky,letos ani jeden,jen jehnědy,proč? Rodí snad jen ob jeden rok? nikde jsem se nedočetla.

  19. Aaron says:

    Optimar toda la usabilidad de sitios y su contenido tanto como
    para sus clientes como para los motores de búsqueda.

  20. Hi there, I would like to subscribe for this weblog to obtain most recent updates,
    thus where can i do it please help out.

  21. Pavel says:

    Na jaře plánují vysadit několik lísek na pozemek v Beskydech. Jde o osluněný svah, vlhké klima, nadmořská výška asi 500m. Podhorské klima některým druhům lásky prý svědčí, tak jsem na to zvědavý.

  22. Thank you for another wonderful article. Where else may jjst anyone get that type of info in such a perfect method of writing?
    I’ve a presentation subsequent week, andd I am on the search for such info.

  23. draganovi says:

    Dobrý den,
    nemáte prosím zkušenost…….
    Už druhým rokem nám lisky něco ozira.
    Na listech jsou viditelné dírky a okraje jsou okousane.Na pohled není žádný škůdce vidět…..
    Co by to tak mohlo být a jak na tu “potvoru” vyzrát? 🙂
    Děkuji za radu!!

  24. Radek says:

    Dobrý den, možná jsem někde nějaký komentář nepřečetl pozorně, ale mohl by někdo poradit, zda je možno si vypěstovat lísky přímo z oříšků, tedy jako semenáč? Pokud někdo tyto zkušenosti, či znalosti máte, kdy a jakým způsobem je toto nejlepší provést? Děkuji

    • Zdravím, semenáčů z oříšků máme “plnou zahradu” – množí se to tu jaksi “samo” a tak je tu a tam vydloubnu a přesadím “o kus dál” nebo daruji někomu z kamarádů. Zatím je jejich věk cca mezi 1-5 lety a na žádném z nich nejsou oříšky, tak jsem tak nějak zklamaná proč, když “mateční keř” je obrovský a každoročně plný velkých oříšků…

    • Josef says:

      Semenáče plodí, alespoň u mě, podstatně menší oříšky než mateřský strom. Myslím, že je rozumnější
      si buď hotové keříky koupit nebo hřížením vypěstovat z dobře plodícího keře.

  25. René says:

    To musím vážně sypat každý rok nějaké superfosfáty a další hovna? Nejdřív píšete něco o zakladateli permakultury a pak takový zvrat..

  26. Josef says:

    Semenáče plodí, alespoň u mě, podstatně menší oříšky než mateřský strom. Myslím, že je rozumnější
    si buď hotové keříky koupit nebo hřížením vypěstovat z dobře plodícího keře.

  27. V says:

    do lískových ořechů se dostane málo co (snad jen myši a možná nějaký specializovaný pták jestli si s tím dá práci (slupka je velmi tvrdá), nevím jak vám to mohli sníst ptáci a hmyz

  28. Horst says:

    Děda měl na dvoře obří lísku u zdi desítky let. Byla chráněná proti větru a kousek od ní byla i stará studna, takže i proto se jí asi dařilo dobře. Nikdy ji neprořezával. Odhaduji její výšku na dobrých 10 metrů a plochu, ze které rostly kmeny cca 5 m čtverečných. Oříšků mívala hodně, co si pamatuji. Sbírali jsme je, až padaly na zem a usušily. Pravidelně na ně létal strakapoud, který si vždy vzal ořech, natlačil jej do praskliny ve vedlejším stromě jako do svěráku a pak vyklofal do něj díru. Tou vyzobal jádro, slupku vyhodil na zem a letěl pro další. Měli jsme tam vždy hromadu slupek pod stromem… Dnes již jen vzpomínky, ale mám v plánu vysadit malý větrolam lísek na pozemku, kde pěstuji rychle rostoucí topoly na palivo. Tak uvidíme.

  29. Věra Hanáková says:

    Na naší malé zahrádce máme v rohu u plotu jeden lískový keř. Je starý asi 25 let a vyrostl z oříšku lísky rostoucí v lese u potoka. Tchán tehdy vybral ten “největší a nejpěknější oříšek, aby byla líska hezká”. Strčili jsme oříšek do země a bylo po starosti. Veškerá naše péče o strom spočívá v občasném odřezání větví, které by se opíraly o plot a mohly tak plot zničit. Naše líska stojí na vlhkém místě a každoročně plodí tolik oříšků, že je ani nestačíme rozdávat. V jednom roce si přišla na oříšky veverka, ale naše kočka ji snadno zahnala. Vyrůstající vlky používáme jako pruty na opékání špekáčků – lískové pruty jsou dlouhé, rovné a pevné. Pod lískou stojí dva kompostéry, takže se ani nemusíme starat o hnojení. Naše oříšky jsou chuťově rozhodně mnohem, mnohem lepší než velké lískové ořechy ze šlechtěného keře, který zasadil soused – na tom jsme se shodli celá rodina. A navíc mají moje děti živou vzpomínku na dědečka (který oříšek vybral) a babičku (která nám oříšek přinesla).

  30. Věrka says:

    Na naší malé zahrádce máme v rohu u plotu jeden lískový keř. Je starý asi 25 let a vyrostl z oříšku lísky rostoucí v lese u potoka. Tchán tehdy vybral ten “největší a nejpěknější oříšek, aby byla líska hezká”. Strčili jsme oříšek do země a bylo po starosti. Veškerá naše péče o strom spočívá v občasném odřezání větví, které by se opíraly o plot a mohly tak plot zničit. Naše líska stojí na vlhkém místě a každoročně plodí tolik oříšků, že je ani nestačíme rozdávat. V jednom roce si přišla na oříšky veverka, ale naše kočka ji snadno zahnala. Vyrůstající vlky používáme jako pruty na opékání špekáčků – lískové pruty jsou dlouhé, rovné a pevné. Pod lískou stojí dva kompostéry, takže se ani nemusíme starat o hnojení. Naše oříšky jsou chuťově rozhodně mnohem, mnohem lepší než velké lískové ořechy ze šlechtěného keře, který zasadil soused – na tom jsme se shodli celá rodina. A navíc mají moje děti živou vzpomínku na dědečka (který oříšek vybral) a babičku (která nám oříšek přinesla).

  31. Soňa Dolejší says:

    “David Holmgren, zakladatel permakultury, má na pozemku u svého sídla Melliodora malý lískový háj složený ze třinácti lískových keřů v kombinaci s několika ořešáky a jedlými kaštanovníky.” – to je úžasné, jak lidé na opačných stranách zeměkoule uvažují podobně! Mám včelnici (u lesa), pro veverky a strakapoudy mám vysazené taktéž jedlé kaštany (i jako zdroj pozdnějšího pylu pro včely) a ořešáky, nyní uvažuji o výsadbě tureckých lísek (opět jako zdroj pylu pro včely a později dobrot pro lesní zvířátka). Jsem ráda, že mi někdo potvrdil, že uvažuji správným směrem 🙂

Leave a Reply

Your email address will not be published.