Samozásobitelské pěstování hlív

Pěstování hub je snadné a vděčné. Při malé námaze získáte s minimálními prostředky vydatnou, chutnou a zdravou stravu. Houby lze pěstovat venku na zahrádce pod ovocnými stromy, ve stodole, ve sklepě nebo třeba doma na skříni, kde vám porostou i v zimě.

Výše: Mladé plodnice hlívy ústřičné.

Houby na rozdíl od rostlin nezískávají energii potřebnou pro svůj růst fotosyntézou ze slunečního svitu, ale z mrtvé či živé organické hmoty. Z hlediska pěstitele je to výhoda, neboť nepotřebují ke svému rozvoji přímé sluneční světlo. Stačí jim polostín, stín a v některých případech i úplná tma. Třeba žampiony se pěstují v železničních tunelech, jeskyních, protileteckých krytech apod. Houby vám tak snadno porostou i doma v místnostech se severními okny, kam přímý sluneční svit nepronikne. Máte-li na zahrádce nějaká nevyužitá stinná zákoutí, je to ideální stanoviště pro houby.

Výše: Hlívu ústřičnou můžete v zimě pěstovat třeba v ložnici na skříni. Občas je třeba provhlčit vzduch kolem plodnic rozprašovačem.

K nejsnáze pěstovatelným houbám patří hlíva. Je poměrně adaptivní na různé styly pěstování a má dobrou odolnost, takže není tak snadno napadána škůdci či plísněmi jako třeba žampióny, jejichž pěstování je náročnější. Hlívy lze pěstovat buď intenzivně na substrátu v igelitových pytlích nebo extenzivně na dřevě. V tomto článku se budeme věnovat prvnímu způsobu, kdy máme nad růstem hub větší kontrolu, což nám umožňuje lépe načasovat sklizeň a zajistit si tak produkci hlív po celý rok.

Existuje mnoho různých druhů hlív. Nejčastěji se u nás pěstuje hlíva ústřičná, kterou koupíte běžně v supermarketu a která roste v našich podmínkách i ve volné přírodě na dřevě listnatých stromů. Pěstovat lze i teplomilnější hlívu plicní nebo hlívu miskovitou, jejíž menší žluté kloboučky mají příjemnou lehce aromatickou vůni. Hlíva ústřičná se hodí k pěstování v zimě, na jaře a na podzim, kdy jsou venkovní teploty nízké. Hlíva plicní a miskovitá jsou ideální na léto, kdy teploty přesahují 20 °C.

Pěstování hlívy v pytlích

Základem pro pěstování je substrát, který necháme prorůst podhoubím. Použít můžeme jakýkoli lignocelulozový materiál: rákos, odpad z pěstování řepky či slunečnice, piliny, skořápky ořechů, kartón, staré knihy apod. Asi nejosvědčenější je pšeničná, žitná nebo řepková sláma, kterou je dobré nařezat (nutné to ale není). Důležité je, aby substrát nebyl plesnivý.

Dále budeme potřebovat tlustý polyetylénový pytel pokud možno průhledný, abychom mohli později sledovat prorůstání podhoubí. Pytel napěchujeme nahusto substrátem, opřeme ho o zeď nebo postavíme do vysoké nádoby, naplníme vařící vodou, tak aby byla veškerá sláma ponořená, nahoře zavážeme a necháme do druhého dne stát. Spařením slámy zničíme všechny případné zárodky hub a plísní, které by mohly substrát kolonizovat současně s hlívou. Při práci s podhoubím a přípravě substrátu bychom měli dodržovat základní hygienická opatření, abychom snížili pravděpodobnost napadení substrátu nějakou konkurenční houbou.

Výše: Pro ohřátí většího množství vody se vám bude hodit podobný kotel. Lze sehnat ve starém železe.

Následující den ušmikneme dva spodní rohy pytle a necháme vytéct všechnu vodu. K dalšímu postupu je nezbytná sadba nějakého druhu hlívy, kterou naočkujeme na substrát. Tu si můžeme objednat předem přes internet třeba zde nebo zde. Skladovat se dá v ledničce, kde vydrží několik týdnů. Sadbu vysypeme do čisté misky a rozdrobíme na zrnka. Slámu potom naočkujeme tak, že sadbu nasypeme po vnitřních stěnách pytle. Objem slámy je po propaření menší, takže můžeme snadno uvolnit stěnu pytle od slámy na té straně, kde zrovna očkujeme. Část sadby nasypeme na povrch slámy. Nakonec pytel nahoře opět zavážeme.

Obr. výše: Zabalené sadby hlívy plicní, hlívy máčkovité, pýchavky obrovské, šii-take a límcovky obří. Takhle vám přijdou poštou objednané přes internet.

————————————————————————————————————————————————–

Pokud se chcete dozvědět více o pěstování hub a o tom, jak je integrovat do zahrady, zvažte účast na mém kurzu Design permakulturní zahrady.

————————————————————————————————————————————————–

Prorůstání podhoubí

V této fázi umístíme naočkované pytle na místo bez přímého slunečního osvětlení klidně i do úplné tmy. Pro vývoj většiny pěstovaných hub obecně platí, že podhoubí se rozrůstá spíš při vyšších teplotách, zatímco plodnice rostou spíš při teplotách nižších. Podhoubí (mycelium) všech druhů hlív se rozrůstá nejrychleji při teplotě 28 stupňů. Dobře zpracovaný substrát je při optimální teplotě prorostlý za 14 dní.

Je proto užitečné změřit si teplotu na různých místech a vybrat to nejvhodnější. Podhoubí hlívy ústřičné poroste i v teplotách pod dvacet stupňů, bude to ale trvat déle (4 – 6 týdnů). Čím více se bude teplota blížit 28 °C, tím rychleji se podhoubí rozroste. Teplota by neměla přesáhnout 30 stupňů. Prorostlý substrát poznáme stejnoměrným zbělením celého povrchu, který připomíná šlehačku.

Pokud se růst podhoubí zastaví, povolíme horní úvazek pytle, případně můžeme rozšířit spodní otvory.

Výše: Pytle naočkované podhoubím hlívy uložené k prorůstání. Za slunných dní dosahuje teplota pod vyhřátou střechou dřevníku 27 stupňů.

Výše: Pytle částečně prorostlé podhoubím hlívy plicní, hlívy miskovité a hlívy máčkové.

Růst plodnic

Jakmile je podhoubí prorostlé, uděláme po obvodu pytle nožem či žiletkou asi 20 zářezů dlouhých 5 cm. Odtud budou vyrážet plodnice.

Výše: Prořezávání pytle prorostlého podhoubím.

Pro tuto závěrečnou fázi je nutné rozptýlené denní světlo a správná teplota. Pro chladnomilnou hlívu ústřičnou je to 8 °C až 18 °C, pro teplomilnou hlívu plicní až 22 °C, pro hlívu miskovitou nad 22 °C. V těchto podmínkách hlívy začínají nasazovat plodnice. V případě hlívy ústřičné bychom proto měli vybrat nějaké chladnější místo. Hlíva plicní a miskovitá teplotní změnu obvykle nevyžadují, ale záleží na tom, v jaké teplotě jsme před tím nechali rozrůstat jejich podhoubí. Využít můžeme různé sklepy, kočárkárny, prádelny, verandy, balkóny, haly, bývalé stáje či chlévy, stodoly, ale i stinná místa na zahradě pod stromy apod.

Výše: První sklizňová vlna hlívy plicní. Najedli se sousedi, rodiče a my jsme měli výborný hlívový guláš.

U chladnomilné hlívy ústřičné můžeme využít pro nastartování plození tzv. metodu klimatického šoku, kdy substrát náhle zchladíme tím, že ho přeneseme na místo s teplotou 6 °C – 12 °C, necháme ho zde 2 – 3 dny a následně přesuneme na místo určené k plození. Obvykle stačí nechat pytel tři chladnější noci venku.

Plodnice rostou většinou v trsech a objevují se v několik sklizňových vlnách. Během 2 – 3 měsíců postupně sklidíme 3 – 4 sklizňové vlny. Pokud mají plodnice dlouhé třeně a malé klobouky, může to znamenat, že jim chybí dostatek světla.

Plodnice sklízíme v celých trsech vylomením z pytle. Vyplozený substrát lze zkompostovat nebo ho dát vepřům či slepicím. Můžeme ho však také využít pro naočkování dalších pytlů, čímž ušetříme výdaje nutné na nákup sadby.

Výše: Hlíva miskovitá má vynikající chuť a je příjemná i na pohled.

Výše: Plodnice hlívy plicní.

Výše: Trs hlívy ústřičné. Výborná je smažená na česneku jako řízek.

Poznámka na závěr: Hlívy lze s úspěcheme pěstovat i na dřevě listnatých stromů. O tom někdy příště.

————————————————————————————————————————————————–

O autorovi: Marek Kvapil zahradničí na svém pozemku na Hané. Je lektorem a organizátorem těchto kurzů: Semínkový kurz / Design permakulturní zahrady / Základy potravinové bezpečnosti.

————————————————————————————————————————————————–

Použité prameny:

Ivan Jablonský a Václav Šašek: Pěstování hub ve velkém i v malém

http://houbydoma.webnode.cz/news/hlivy-ustricna-plicni-miskovita/

http://jaruna7.bloguje.cz/561471-hliva-ustricna-si-zasluhuje-pozornost-malo-i-velkopestitelu-vice-podrobnosti-recepty.php

27 Responses to Samozásobitelské pěstování hlív

  1. qwe says:

    Vynikajúci článok, mám iba malý dotaz. Existuje nejaká alternatíva na ten polyetylénový pytel, nakoľko sa obavam, ze pri naplnení variacou vodou by sa z neho uvolnili škodlivé látky

    • Mintenker Nemintenker says:

      Áno existuje. Je to pestovanie na dreve. Drevo rodí dlhšie ako slama, ale pomaly prerastá. Huby pestované na dreve sú chutnejšie a výživnejšie. Na It je o tom iste veľa článkov. Mne to funguje na dube.

      • Pepík says:

        Dobrý den, já slámu povařím, nechám schládnout a teprve potom ji vkládám do plastového košíku, či pytle a očkuji.

  2. hlíva says:

    Dobrý den, chtěla bych taky pěstovat hlívu. Myslím si, že u nás by měla dobré podmínky pro růst venku na zahradě na starém pařezu. Nevím ale, kdy je nejvhodnější ten pařez naočkovat. Poradíte?
    Díky Květa

    • Marek Kvapil says:

      Dobrý den, teď na podzim je už pozdě. Ideálně někdy na jaře, aby se podhoubí stihlo do příchodu zimy pořádně rozrůst.

    • Pavla says:

      Pařez ale nesmí být moc starý, protože je pravděpodobné, že už ho obsadila jiná dřevokazná houba, a hlíva se tedy neuchytí.

  3. Hliva says:

    Dobrý deň,
    dá sa pestovať hliva ústričná aj na materiále ako sú kávove sedliny?

    • Marek Kvapil says:

      Ano, dá. V USA je na to dokonce specializovaná firma, která pěstuje hlívy na kávové sedlině získané z kaváren.

      • Hliva says:

        Chcel som sa spýtať, či existujú nejaké články o pestovaní na sedlinách. Hľadal som na nete ale nenašiel som vôbec nič. Neviem či sa sedliny ešte s niečim miešaju napríklad s pilinami., alebo či sa môže naočkovať hliva priamo do sedlín?

  4. mirek says:

    mam dřevo z jehličnanu -mužebyt

    • jan says:

      Z jehličnanu je to nevhodné, potřebujete listnač např. topol, jablon a nejlepší je ořechove dřevo .

  5. Do you mind if I quote a few of your posts as long as I provide credit and sources back to your weblog? My website is in the exact same niche as yours and my visitors would genuinely benefit from some of the information you provide here. Please let me know if this alright with you. Appreciate it!

  6. Dobrý den, dá se nějakým způsobem namnožit hlíva ústřičná, kterou najdeme volně rostoucí na kmeni stromu v přírodě?

  7. Ladislav says:

    Dobrý den dá se pěstovat hlíva na špalku z vrby.

  8. Jirka says:

    Zdravím, díky za skvělou stránku, chci se zeptat – mám doma koupenou Hlívovou zahrádku, stále plodí, ale plodnic ubývá…. mohl bych podle tohoto návodu použít jako nový substrát právě tento balík? Zkrátka bych vytvořil pytel se zdrojem živin a a pak bych do něj dal onen obsah baliku. Rozroste se?

    • Pepik says:

      Určitě ano, hlíva se rozrůstá velice rychle.

      • Pepik says:

        Já jsemspotřebovaný substrát plný mycelia nakrájel na pláty, a odříznul “koláč” z vrchu pařezu. Plát substrátu položil na řeznou plochu ze shora pařezu, připlácl zbytkem dřeva a přibyl. Teď mi bude už pátým rokem plodit.

    • EvaK says:

      Zdravim ja jsem kdyzi zakoupila hlivovou zahradku a hned jsem ji rozdelila asi na 10 kusu, sparila slamu v horke vode (stare polstare naplnene slamou) nechala ve vode asi 2 hodiny , potom vytahnu polstare z vody a necham okapat, slamu vysypu na plastovy pytel a necham prochladnout ( nesmi byt horka) pak vezmu mensi plastovy pruhledny pytel asi na 3 kg slamy a skladam slamu a vzdy pridam trochu rozdrobeneho podhoubi a zase slamu , nakonec prijde slama Na tento pytel staci 1/10 koupeneho bloku.Pytel zavazu, ustrihnu rohy a spickou nuzek propicham pytel asi 12x. Pak uz jen cekam a kdyz zacne plodit mene tak ze stareho podhoubi udelam 2 nove pytle a tak to delam stale znovu.Pred lety jsem koupila 2 bloky a pestovala v pytlich dnes mam asi 50 prepravek ktere maji po obvodu otvory (co nejvice) a po kazde 2 vlne hned presazuji a udelam dalsi 2 krabice z jedne.K pestovani mne privedla tezka autonehoda meho muze, ktery mne nekdy a ani deti nepoznaval docetla se o hlive a zacala zkouset abych stale nemusela kupovat sadbu Diky tomu muj manzel je v poradku jiz tretim rokem hlivu pouzivam kde se da jak cerstvou tak houbovy prasek susim mezi 30-40 stupni celsia.Omlouvam se za hacky a carky ale bohuzel nemam ceskou klavesnici ziji uz 16 let v USA. Snad se i tato pozdni rada bude hodit. Vsem kdo chteji byt zdravi co nejdele preji aby hliva rostla jako z vody.Muj muz oslavil 81 narozeniny a stale se drzi. Prave parim slamu a jdu sazet jeste jednou hodne zdaru EvaK

  9. leona wunderlich says:

    Da se hliva pestovta i zcela bez slunecniho svetla (rozptyleneho). Tedy napr v tumelu, jeskyni. Kde by bylo jen umele osvetleni?
    Diky

    • Marek Kvapil says:

      V úplné tmě se hlíva pěstovat nedá. Nějaké množství světla přece jen potřebuje. Indikátorem nedostatku světla jsou pokroucené plodnice. V úplné tmě se dají pěstovat žampióny, které se pěstovaly právě třeba právě v železničních tunelech.

  10. jana22 says:

    Dobrý den,
    mám naočkovaný pařez, který mi celý prorostl, poté jsem ho vydělala z pytle a dala do sklepa, kde ho pravidelně mlžím vodou, začaly růst plodnice, ale zároveň se na špalku objevila zelená plíseň, která se rozšiřuje. Co dělat? Dá se hlíva ještě vůbec konzumovat, pokud je špalek napadený plísní? děkuji

  11. Pepik says:

    Plíseň normálně zeškrábněte z povrchu, a doufejte že hlíva v boji o dřevo vyhraje, jestli je jí už dobře prorostlé, tak určitě ano. Hlíva je pro plíseň silný konkurent 😉

  12. Marki says:

    Zajímavé informace, díky. Něco málo se můžete také dočíst v tomto článku jak pěstovat houby doma

  13. Jodlanka says:

    dobrý den mam dotay,koupila jsem si hlivu už naočkovanou,vyrostla mi a kdž ji sklidím,vyroste se mi znovu a kolikrát,než ji budu muset naočkovat děkuji

  14. Pingback: Domácí houbičky jsou nejlepší… – Žijeme na rodovém statku

Leave a Reply

Your email address will not be published.