Otevřený dopis ministrovi zemědělství o potřebě změny osivářské legislativy

Protože česká osivářská legislativa je nesmírně přísná, nepřeje mnoho biodiverzitě a omezuje práva drobných producentů osiv na výměnu a prodej semen, sestavil jsem s několika dalšími lidmi tento dopis adresovaný ministrovi zemědělství.

Za cenné připomínky, které se promítly do finální verze dopisu, děkuji zejména Aleně Malíkové ze Svazu PRO-BIO, Hele Vlašínové z Mendelovy univerzity a europoslanci Pavlu Pocovi. Za podporu děkuji Editě Matouškové a Evě Hauserové ze spolku Permakultura (CS). Za jazykovou korekturu děkuji Marii Fareh.

Dopis přikládám níže.

Pokud souhlasíte s jeho obsahem a chcete-li pod něj připojit svůj podpis, udělejte prosím následující. Text dopisu si vytiskněte, podepište jej do podpisové kolonky a oskenovaný pošlete na adresu potravinovezahrady@centrum.cz.

Podepsané dopisy prosím posílejte nejpozději do 28. ledna 2015!

———————————————————————————————————–

DOPIS PŘIPRAVENÝ K TISKU VČETNĚ PODPISOVÉ KOLONKY JE ZDE.

———————————————————————————————————–

Zároveň Vás prosím, když už budete mít dopis vytištěný, dejte ho přečíst svým blízkým a známým, sousedům, pěstitelům a zahrádkářům v okolí, svým kolegům v organizacích, sdruženích a komunitách, jejichž jste členy a požádejte o podpis i je. Čím více podpisů pod dopisem bude, tím větší váhu bude mít.

30. ledna 2015 mám domluvenou schůzku s ministrem zemědělství Marianem Jurečkou, na které mu dopis včetně Vašich podpisů osobně předám a požádám ho o podporu. Při té příležitosti zároveň pana ministra podaruji několika balíčky semínek neregistrovaných odrůd, které jsem nasemenařil a které u nás legálně nelze uvádět do oběhu. Chcete-li se i v tomto přidat, přiložte k dopisu balíčky svých semínek s popiskem včetně Vašeho jména.

Podpořit tuto aktivitu můžete také tím, že tento článek doporučíte svým známým na sociálních sítích, že jim pošlete odkaz mailem, nebo že jakýmkoli jiným způsobem budete šířit otevřený dopis.

Je skvělé, že po zveřejnění mého Katalogu odrůd, které Vám nemohu prodat, jste mnozí napsali mail ministrovi. Někteří jste mu dokonce poslali semínka. Otevřený dopis navazuje na tyto aktivity a je dalším malým krokem ke zlepšení podmínek pro biodiverzitu a drobné semenaření v naší zemi.

Děkuji všem za Vaši podporu!

Marek Kvapil

——————————————————————————————————————————————————

Otevřený dopis ministrovi zemědělství o potřebě změnit českou „osivářskou“ legislativu

Vážený pane ministře, Mariane Jurečko,

my, zemědělci, zelináři, zahrádkáři a představitelé neziskového sektoru, kteří se snažíme chránit a udržitelně využívat rostlinné genetické zdroje, my, kteří se věnujeme pěstování a semenaření neregistrovaných, vzácných, starých, krajových, neprůmyslových a jiných špatně dostupných či zapomenutých odrůd zemědělských plodin, my všichni, jimž leží na srdci biodiverzita českého zemědělství a s ní související lokální potravinová produkce v našich geograficky rozmanitých regionech, se na Vás obracíme s prosbou o pomoc, neboť jsme v našich aktivitách zásadním způsobem omezeni českou „osivářskou“ legislativou.

Základní problém vidíme v tom, že zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin, stanovuje velice přísná pravidla na výměnu a prodej semen zemědělských plodin (tzv. „uvádění do oběhu“). Drobný pěstitel semen, ať už zahrádkář, zemědělec, malá semenářská firma či nezisková organizace, který osivo nevyrábí průmyslově v tunových dávkách, těžko může těmto pravidlům vyhovět.

Důsledkem je, že je nám de facto znemožněno uplatňovat svá práva na sdílení, výměnu a prodej zemědělských osiv. Práva, která jsou dle Mezinárodní smlouvy o rostlinných genetických zdrojích pro výživu a zemědělství ratifikované Parlamentem ČR v roce 2001 a platné od roku 2004 podstatná pro realizaci práv zemědělců.

Zákon č. 219/2003 Sb. nám brání v uplatňování práv na sdílení, výměnu a prodej semen těmito způsoby:

1) Zakazuje uvádět do oběhu neregistrované odrůdy.

Podle § 3, odst. 3 zákona č. 219/2003 Sb. „lze rozmnožovací materiál zemědělských druhů a zeleniny uvádět do oběhu pouze tehdy, náleží-li k registrované odrůdě nebo k odrůdě zapsané ve společném katalogu odrůd.“ Mnohé odrůdy, které pěstujeme a udržujeme v našich kolekcích, patří mezi neregistrované odrůdy nebo mezi odrůdy nezapsané ve společném katalogu odrůd.

Registraci našich odrůd si nemůžeme dovolit, protože je to velice nákladné. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský účtuje na poplatcích za podání žádosti o registraci a za zkoušení odrůd částky ve výši 7000 – 39 000 Kč za jednu jedinou odrůdu. Zaregistrovat menší kolekci obsahující šestatřicet neregistrovaných odrůd zeleniny by nás přišlo na více než čtvrt milionu korun.

Tyto fixní náklady na oficiální povolení našich odrůd vedou k tomu, že osivo těchto odrůd nemůžeme legálně uvádět do oběhu a šířit je tak k dalším pěstitelům, což v důsledku výrazně omezuje naši činnost, protože náročnou práci spojenou s udržováním našich odrůd nemůžeme financovat prodejem jejich semen.

2) Neumožňuje registraci neuniformních odrůd.

Některé odrůdy, které udržujeme, například některé staré či krajové, jsou geneticky natolik rozmanité, že nesplňují jeden z nezbytných předpokladů registrace, jímž je dle § 26, odst. 1 zákona č. 219/2003 Sb. uniformita. Tyto odrůdy jsou tudíž ze své vlastní genetické podstaty neregistrovatelné a nelze je tedy žádným způsobem legálně směňovat ani prodávat.

Geneticky rozmanitých neuniformních odrůd si ceníme mimo jiné i proto, že jsou adaptabilní a mnohdy dokážou zvládat nepříznivé podmínky lépe než výkonné uniformní odrůdy. Význam těchto odrůd v souvislosti s měnícím se klimatem je očividný. Nevidíme žádný rozumný důvod, proč by tyto hodnotné odrůdy měly být vyloučeny z uvádění do oběhu.

3) Nutí bez výjimky veškeré dodavatele osiv k odebírání vzorků a vedení záznamů.

Zákon č. 219/2003 Sb. uvaluje paušálně na jakéhokoli dodavatele osiv požadavky, které pro něj znamenají administrativní, časovou a finanční zátěž. Průmyslová velkovýroba osiv je v důsledku tzv. úspor z rozsahu těmito požadavky zatížena jen minimálně. Pro drobné pěstitele semen ovšem tyto požadavky představují zásadní překážku, která jim brání proniknout na trh.

Například dodavatel standardního osiva, které nepodléhá uznávacímu řízení a patří k nejméně kontrolovaným osivům s nejméně přísnými požadavky, je podle § 9, odst. 2 tohoto zákona povinen „odebírat vzorky z každé vyrobené partie osiva a uchovávat je pro účely následné kontroly po dobu 2 let,“ dále je povinen vést a uchovávat po dobu 3 let záznamy o „původu, hmotnosti nebo počtu kusů osiva použitého k výrobě; stavu množitelského porostu k výrobě osiva, které ministerstvo stanoví vyhláškou; hmotnosti nebo počtu kusů vyrobeného osiva a o osobě, jíž byl předán; hmotnosti nebo počtu kusů osiva použitého ve vlastním podniku; vlastnostech vyrobeného osiva.“

Nedodržení těchto požadavků je podle § 38a, odst. 2 tohoto zákona posuzováno jako přestupek, za který lze podle § 38a, odst. 5 udělit pokutu až 500 000 Kč.

Důsledkem těchto požadavků je potlačení rozmanitosti. Čím více odrůd chce pěstitel uvádět do oběhu, tím více je zavalen prací s odebíráním vzorků a vedením záznamů a tím méně času a prostředků mu zbývá na udržování a množení odrůd. Aby se mu vyplatila veškerá administrativní a vzorkovací práce, musí se zaměřit na menší počet odrůd a pěstovat je v dostatečně velkých dávkách. Semenářské firmy či neziskové organizace, zaměřené na rozmanitost, tedy na produkci velkého množství odrůd v malých dávkách, těžko zvládnou všechny tyto podmínky dodržet.

Kromě toho se nám zdá zbytečné, aby každý zahrádkář či zelinář, který chce na farmářském trhu prodat přebytky svých lokálně pěstovaných semínek, nebo pěstitel, který chce s jiným pěstitelem vyměnit semínka několika svých odrůd, musel vést záznamy, odebírat vzorky a podléhal kontrole Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (dále jen ÚKZUZ).

***

Jsme si vědomi toho, že přísné požadavky zákona č. 219/2003 Sb. jsou v některých ohledech prospěšné, neboť jsou určitou garancí čistoty a spolehlivosti odrůd, zajišťují dobrý zdravotní stav osiv po stránce klíčivosti, limitů škůdců a chorob, minimální vlhkosti apod. Což je důležité, protože zemědělci potřebují kvalitní osivo v dostatečném množství, na které se mohou spolehnout.

Má to ale i svou odvrácenou stránku. Paušální uplatnění požadavků zákona č. 219/2003 Sb. vede k omezení nabídky odrůd povolených k prodeji a tím také k redukci genetické rozmanitosti pěstovaných druhů, která je základem zdravého a udržitelného zemědělství. Značné množství odrůd zůstává na trhu nedostupné. Protože jsou tyto odrůdy nedostupné, nejsou pěstovány, využívány, udržovány a nakonec mohou zaniknout. Zákon č. 219/2003 Sb. tak může přispívat ke genetické erozi a ke snížení zdrojů osiv vhodných pro zajištění lokální potravinové produkce ve specifických geografických podmínkách.

Norská badatelka Regine Andersen, která se zabývá managementem rostlinných genetických zdrojů pro zemědělství, popisuje úskalí příliš přísné osivářské legislativy těmito slovy:

„Pravidla, která mají zajistit dobrý zdravotní stav rostlin, mohou mít ve skutečnosti na zdraví rostlin opačný efekt, protože diverzita, která má zajistit genetickou odolnost, je právě kvůli těmto pravidlům zredukována.“ (In: Regine Andersen. Plant genetic diversity in agriculture and farmer´s rights in Norway. Fridtjof Nansens Institutt. October 2012 – p. 2)

Zdá se nám proto potřebné, ba nezbytné posílit genetickou diverzitu pěstovaných plodin tím, že se uvolní přísná pravidla, aby bylo možno uvádět do oběhu větší množství odrůd, i kdyby to bylo spojeno s rizikem snížení garance zdravotního stavu osiv těchto odrůd. Na rozdíl od klasické velkovýroby, která pracuje převážně s mořenými osivy, což umožňuje jejich vyklíčení navzdory přítomnosti chorob, je u těchto nemořených osiv právě jejich klíčivost a vzcházivost určitou garancí zdravotního stavu; riziko šíření chorob by tedy nebylo velké. V současné době je třeba počítat se stále rostoucím počtem alternativních malopěstitelů, kteří se použití agrochemikálií vyhýbají. Dostupnost osiva odrůd vhodných pro tyto malopěstitele není na našem trhu dostatečná, což vede k nutnosti nákupu v zahraničí, což však otázku udržení bohatosti našich starých a krajových odrůd neřeší.

Domníváme se, že vyřešit tyto nedostatky zákona č. 219/2003 Sb. lze novelou, která do zákona zahrne výjimku, jež by umožnila zahrádkářům, zemědělcům, drobným semenářským firmám a neziskovým organizacím bez kontroly ÚKZUZu uvádět do oběhu v limitovaném objemu rozmnožovací materiál, který dnes legálně do oběhu uvádět nelze.

Návrh znění takové novely přikládáme níže a prosíme Vás o Vaše stanovisko k předloženému návrhu, případně o vlastní návrh Vašeho ministerstva, jak situaci řešit způsobem, který by zajistil ochranu a podporu našich práv na sdílení, výměnu a prodej semen, jak se k tomu Česká republika zavázala svým podpisem Mezinárodní smlouvy o rostlinných genetických zdrojích pro výživu a zemědělství.

Návrh znění novely zákona č. 219/2003 Sb.:

Zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), se mění takto:

V § 2 odst. 1 písm. i) se slova

„uváděním do oběhu obchodní skladování, prodej, nebo jiný způsob převodu nebo přechodu rozmnožovacího materiálu na jinou osobu, pokud jsou tyto činnosti prováděny za účelem jeho obchodního využití, přičemž za uvádění do oběhu se považuje rovněž nabízení k prodeji; za uvádění do oběhu se nepovažuje výroba nebo úprava rozmnožovacího materiálu u jiné osoby, která není spojena s převodem nebo přechodem rozmnožovacího materiálu, a poskytnutí rozmnožovacího materiálu pro šlechtitelské, výzkumné a pokusné účely“

nahrazují slovy

„uváděním do oběhu obchodní skladování, prodej, nebo jiný způsob převodu nebo přechodu rozmnožovacího materiálu na jinou osobu, pokud jsou tyto činnosti prováděny za účelem jeho obchodního využití, přičemž za uvádění do oběhu se považuje rovněž nabízení k prodeji; za uvádění do oběhu se nepovažuje výroba nebo úprava rozmnožovacího materiálu u jiné osoby, která není spojena s převodem nebo přechodem rozmnožovacího materiálu, a poskytnutí rozmnožovacího materiálu pro šlechtitelské, výzkumné a pokusné účely; za uvádění do oběhu se dále nepovažuje nabízení k prodeji, prodej nebo jiný způsob převodu nebo přechodu rozmnožovacího materiálu na jinou osobu v balení, které nepřesáhne jednu pětinu nejvyšší povolené hmotnosti malého balení nebo jednu pětinu nejvyššího povoleného počtu kusů v malém balení podle § 19a tohoto zákona.

***

Děkujeme za Váš čas a těšíme se na Vaši odpověď.

——————————————————————————————————————————————————

O autorovi: Marek Kvapil zahradničí na svém pozemku na Hané. Je lektorem a organizátorem těchto kurzů: Semínkový kurz / Design permakulturní zahrady / Základy potravinové bezpečnosti.

15 Responses to Otevřený dopis ministrovi zemědělství o potřebě změny osivářské legislativy

  1. Thank you Marek and others who has contributed to the above letter.

    I fully support it but find that this is just a fragment of many more issues which the Czech Ministry of Agriculture and it’s regional branches do to support the continued degradation of Czech agriculture soil, workers and society at large.
    Throughout the years I’ve made 3 University projects highlighting these issues (all available as downloads on http://www.permalot.org), and found that they are in contradiction with the EU’s intentions for sustainable and multi-functional agriculture. Typically I have found that what we experience as organic farmers is an accumulation of mistakes which occur on the long road from Brussels to the management by Olomouc Zem. Urad. and it’s inflexible inspectors… and part of this is again caused by the sad national cultural behavior of public servants which still has strong behavioral ties to the Soviet era.

    PermaLot o.s. fought against this -usually singlehandedly- for many years. It has caused us lost years of unpaid work fighting the system, lost donations and I blame it as being the cause for a lost foster as well. We did succeed somewhat as the Ministry finally informed it’s inspectors that it’s o.k. to grow other things than fruit trees in an orchard; hence we could grow wheat and hemp when the trees are small, or graze animals, have a camp… However in the long run it has lead to us giving up and leaving Czech Republic for indefinite duration.

    This means that PermaLot’s organic 10 hectare land trust in Bouzov Svojanov along with similar 5 hectares + farm in Bouzov Podoli is in need of new management; potentially owners. We strongly encourage anyone accepting this challenge to NOT apply for EU subsidies as it is not worth it compared to the excessive totalitarian oppression which is carried out by Olomouc Zemedelsky Urad.

    The Svojanov properties are excellent suited for holistic management with sheep, in case anyone should be interested?
    Sincerely yours,
    Max Vittrup Jensen

  2. V tom jediném nesouhlasím says:

    “Při té příležitosti zároveň pana ministra podaruji několika balíčky semínek neregistrovaných odrůd, které jsem nasemenařil a které u nás legálně nelze uvádět do oběhu. Chcete-li se i v tomto přidat, přiložte k dopisu balíčky svých semínek s popiskem včetně Vašeho jména.”

    Jsem zásadně proti této části postupu.
    Zaprvé by to mohlo být bráno jako korumpování a za druhé jak k tomu přijdou jiní, kterým nic na vlastní náklady nezašlete?Není nutné politika privilegovat ještě více než už je.On ta semenqa nepotřebuje a nohlídáte jestli si toho bude vážit a jak s nimi naloží…(Udělá si svou “banku semen” z takto lehce bez vlastního úsilí nabytého pokladu a o to méně ho bude mrzet zlikvidování takové konkurence, když už to, co by díky ní mohl získat, už získá předem.)

    • V tom jediném nesouhlasím says:

      Z hlediska správného dávkování motivace je to tedy nevhodný a předčasný bonus.
      Nejdřív práce (dopis ke zpracování) a až podle výsledku odměna (třeba ta semena – ta mu můžete zaslat přece kdykoli později až bude zajištěno jejich zachování).

      • semena says:

        No, myslím, že panu ministrovi je to jedno a poslání semen má spíš symbolický význam. Osobně (nic proti Vám) mi přijde představa ministerské banky neregistrovaných odrůd dost vtipná. Bez urážky.

        • Rigid says:

          V tom případě, že by mu to bylo jedno, tak na co by mu to tak asi bylo?
          A k čemu potřebujete symbolismus? Co za význam v tom vidíte Vy? “Skládáme Vám do rukou všemohoucích tato semena” a zasaďte si je symbolicky na Vaši zahrádku až nebudete ministrem a budete mít na to čas? Jako k čemu? Jsou to nevyžádané dary, necpěte jim je. Takové móresy připomínají úplatky na úřadech let minulých i bolševických (“lahvinka vína a přepište mi prosím tuhle zemědělskou půdu na stavební pozemek.”) . Zbytečně budou někde ležet a zahynou (jinak by mohla přinést úrodu a pokračování) – zapomínáte, že i semena jsou živé organismy a podle toho se s nimi nemůže nakládat stejně jako s věcmi neživého charakteru.
          Jsem proti. Zatím jsi to nijak nezasloužil a mezitím by se našlo více zájemců z řad skutečných pěstitelů, proč nepošlete “symbolicky” jim??

          • Rigid says:

            Stejně jen řekne, že “udělá, co může”, v lepším případě bude působit velmi úslužně (možná i přijme takové dary, ostatně proč ne…), ale skutek potom utek. Nakonec z toho vyjde, že vlastně nezáleží na něm, ale že by se muselo získat několik stran či že to neumožní koaliční partneři, případně opozice – důvod proč to nepůjde (respektive výmluva) se vždycky najde. Těm lidem tam se nedá věřit, podvedou Vás, uvidíte,) Pak si řekneme ve výsledku…kdo se trefil.

          • semena says:

            Ale tady v žádném případě nejde o úplatek. Říkáte, že semena jsou živé organismy. Stejně tak jako kuřata, krávy, prasata a spoustu dalších zvířat, která pojídáte, buď přímo, nebo alespoň jejich produkty. Zvířata trpí v malých přihrádkách, stovky v každé hale. A jestli jste vegan, salát byl taky živý organismus, než jste ho spořádal k snídani. A jestli jde o to, že ta semínka uschnou někde v obálce, tak asi máte pravdu, ale kdyby lidé těch semínek neměly nadbytek, tak mu je přece nepošlou!!! Že se nic nezmění? To je už prostě riziko protestních akcí. Něco vyjde, něco ne. A symbolika? Myslím, že ta semínka by jenom podtrhla to, že neregistrované odrůdy vhodné k zachování SKUTEČNĚ existují. Politici jsou jako malé děti, tisíckrát je musíte požádat o to samé, aby si toho alespoň všimli. Doufám, že je odpověď dostačující!

          • Marek Kvapil says:

            Přiznám se, že by mě nenapadlo, že by to někdo mohl brát takto. Semínka jako úplatek ministrovi:-) Kdyby to měl být úplatek, tak to nevytrubuju do světa na internetu, ale udělám to hezky potají a ve skrytu. Důvod, proč mu ty semínka chci přinést, je v tom, že když ministr bude mít v ruce něco konkrétního a hamtatelného, o co lidé přicházejí kvůli přísné legislativě, tak by mohl mít pro celou tuto věc lepší pochopení. Nic jiného za tím není.

  3. Honza says:

    Rigid: no jo, mozna to tak i dopadne. to vsak nic nemeni na tom, ze podobne aktivity je treba vyvijet!

    Dokonce bych rekl, ze je nase spolecnost (nejen zemedelska puda) v takove erozi prave proto, ze prevazujici postoj nas obycejnych lidi je: “naco bych si ritku drala, ked sa stejne nic nezmeni…”.

    Cili prave naopak! I ten nejzabednenejsi fotbalista dobre vi, ze: “na souperovu branu se musi busit, dokavad to tam nepadne!”

    Drzim Markovi palce. Co dela je ohromne zasluzny. Neni to ztraceny cas a usili ani kdyz to nepovede k bezprostrednimu vysledku. Je to spis otazka vytrvalosti. Politici a politicke konstelace se meni… Rozhodne dopis podepisuji i sirim.

    Trochu medializace sikovnym clankem k tematu by ale rozhodne neskodilo, Marku, co treba poslat clanek do nejakych internetovych novin, kde redakce prijima clanky od siroke verejnosti (jako Britske listy atp)? Mas celou radu velmi dobrych clanku na tema zde na webu, urcite by to slo shrnout do jednoho clanku – zajimaveho i pro jinak nezainteresovaneho ctenare?

    • Jirka says:

      Naprostý souhlas s Honzou a Markovi držím palce, protože takovéhle občany společnost potřebuje ! V podstatě se osobně stydím, že jsem v životě ještě nenašel dost odhodlání, přesvědčení či odvahy… věnovat se podobným aktivitám jako pan Marek Kvapil ! Ať již jde o jeho legislativní, experimentální, publicistické a výchovné aktivity. Ale začínám tak nějak tušit, že to co, a jakým způsobem dělá pan Marek Kvapil je mi velice blízké a má hluboký a jasný smysl, který jsme v těch posledních desetiletích tak nějak někde na cestě potratili…

  4. Anita says:

    Dobrá iniciativa, děkuji!
    Anita

  5. Radka Jensen says:

    Ahoj Marku,
    zitrejsi postou posilame podpisovy arch z Norska. Doufam, ze ti dojde vcas. Diky za iniciativu.

    • Marek Kvapil says:

      Ahoj Radko,

      to je skvělé. Díky moc za podporu.

      Doufám, že se máte v Norsku fajn.

      Tak mě napadlo, že bych mohl o Permalotu napsat článek na web, pokud byste souhlasili. Poslal bych samozřejmě před zveřejněním ke schválení. Je-li Vaše usedlost v Podolí a sad ve Svojanově k pronájmu, jak psal Max, třeba by se Vám někdo ozval…

      Zdravím z Hané. MK

  6. Urbat says:

    “Farmáři obvinili ministra Jurečku, že podléhá tlaku velkých podniků”
    http://www.novinky.cz/ekonomika/359381-farmari-obvinili-ministra-jurecku-ze-podleha-tlaku-velkych-podniku.html

    Stojí za to si pročíst i komentáře pod článkem.

    • Marek Kvapil says:

      A tady je závěr článku:

      “Menší farmáři nestojí na okraji mého zájmu. Naopak, ministerstvo zemědělství je podporuje prostřednictvím mnohých dotačních programů i osvětových akcí,” uvedl mimo jiné Jurečka a téměř na dvou stranách vypočítal opatření na podporu malých farem. Vedle finančních pobídek zmiňuje například i loňské pořádání pěti Farmářských slavnostní pro rodiny s dětmi nebo projekt Poznej svého farmáře.

      Kritiku se mu tak podařilo zmírnit. Přispělo k tomu i rychlé jednání s představiteli asociace.

      „V úterý proběhlo jednání s ministrem a snad jsme nalezli modus operandi jak postupovat dál,“ dodal její předseda Stehlík.

Leave a Reply

Your email address will not be published.

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>