Katalog odrůd, které Vám nemohu prodat 2015

Tato unikátní kolekce odrůd vznikala v průběhu několika posledních let a stále se rozrůstá. Péče o ni mě stojí nemalé úsilí. O to víc mě mrzí, že semínka těchto odrůd nemohu legálně prodávat a šířit je tak mezi lidi.

Proč je nemohu prodávat? Protože osivářský zákon č. 219/2003 Sb. vyžaduje, aby jakákoli odrůda uváděná do oběhu byla registrovaná. A drtivá většina těchto odrůd registrovaná není. Jednak proto, že je to příliš drahé a v některých případech také proto, že odrůda je příliš rozmanitá a nesplňuje svými genetickými vlastnostmi jedno z kritérií registrace. Odrůdy si bohužel před zákonem nejsou rovny.

Mým cílem je vytvořit maximálně rozmanitou kolekci odolných a adaptovaných odrůd, které jsou vhodné k pěstování bez chemie, s vysokým podílem ruční práce (tzv. odrůdy pro zahrádkáře) a při využití permakulturních principů. Přizpůsobil jsem tomu své semenářské postupy a techniky. Semena sklízím, čistím i suším ručně. Veškeré odrůdy udržuji lokálně na svém pozemku na Hané, nepoužívám pesticidy ani herbicidy, pracuji s motykou a plečkou, hnojím organickými hnojivy.

Semínka pěstovaná takovým způsobem jsou pro každého, kdo pěstuje podobně jako já, vhodnější, než většina komerčně dostupných osiv. Jedná se o neprůmyslové osivo.

Abych byl schopen tuto kolekci dlouhodobě udržovat, obohacovat o nové odrůdy a šířit mezi další pěstitele, potřebuji na to získat finanční prostředky. Úplně nejlepší by bylo, když bych mohl semínka odrůd ze své kolekce prodávat těm, kteří o ně mají zájem. V tom mi ovšem brání přísná legislativa.

Nemohu si například dovolit uhradit registrační poplatky za každou neregistrovanou odrůdu, kterou chci prodávat.

Již za podání žádosti o registraci si si dle zákona č. 219/2003 Sb. účtuje Ústřední zkušební a kontrolní ústav zemědělský 2000 Kč. Za zkoušky odlišnosti, uniformity a stálosti, které jsou nutné k registraci veškerých odrůd v tomto katalogu a trvají obvykle dva roky, si Ústav účtuje každoročně 3000 Kč u odrůd fazolu, hrachu, kukuřice, melounu vodního, okurek, rajčat, paprik a tykví nebo 2500 u odrůd máku či salátu. Za zkoušky užitné hodnoty, které jsou rovněž nezbytné k registraci některých odrůd z tohoto katalogu, si Ústav účtuje 16 200 Kč u odrůd kukuřice, 13 900 Kč u odrůd máku, ovsa či hrachu polního, 10 200 u odrůd bobu polního či lupiny a to za každý rok zkoušení, které trvá dva až čtyři roky. U některých plodin jsou podmínkou registrace ještě technologické rozbory, které vyjdou na 4500 Kč u máku, 3500 Kč u hrachu polního, 3000 Kč u lupiny, 2000 Kč u ovsa nahého, 1600 u kukuřice, 1500 u bobu polního,

Náklady na registraci jedné odrůdy tak začínají na částce minimálně 7000 Kč a v některých případech (kukuřice) dokonce přesahují 39 000 Kč. Abych tyto náklady pokryl, musel bych od každé odrůdy prodat 175 až neuvěřitelných 975 balíčků semínek za cenu 40 Kč/balíček.

Když bych chtěl zaregistrovat všechny neregistrované i neregistrovatelné odrůdy uvedené v tomto katalogu, stálo by mě to přes čtvrt milionu korun ! Což je absurdní. Takové náklady si nemohu dovolit.

Nejsem průmyslová semenářská firma, která produkuje malé množství odrůd v tunových objemech. Jde mi o rozmanitost. Tedy o velká množství odrůd v gramových či kilogramových objemech. Chci udržovat a nabízet k prodeji i odrůdy, které si nekoupí stovky či tisíce pěstitelů, nýbrž třeba jen pár desítek z nich po jednom balíčku.

Legislativa mi v tom ale brání. Zákonná opatření činní rozmanitost neekonomickou.

Biodiverzita přitom patří k nejcennějším zdrojům zemědělství. Nestačí ji uchovávat zmraženou v genových bankách. Měla by se mnohem víc využívat v reálném zemědělství. Měla by se rozptýlit do zahrad a do polí, měla by zaplavit naši uniformní a monokulturní venkovskou krajinu. České zákony tomu ovšem brání.

A tak jsem učinil rozhodnutí, že začnu usilovat o změnu legislativy. Prvním krokem je vydání tohoto Katalogu odrůd, které Vám nemohu prodat 2015.

Chci v něm ukázat nepatrnou část neuvěřitelné genetické rozmanitosti odrůd, z nichž většinu nelze uvádět do oběhu a pěstitelům tudíž zůstávají nedostupné. Odrůdy v katalogu jsou rozděleny do tří kategorií na “neregistrovatelné” (6 odrůd), které nelze registrovat z jejich vnitřní genetické podstaty, “neregistrované” (26 odrůd), které si nemohu dovolit registrovat z finančních důvodů a “registrované” (5 odrůd), které jsou registrovány.

Nepište mi prosím, že ode mě chcete koupit semínka uvedených odrůd. Neprodávám je.

Máte-li o odrůdy z této kolekce zájem, napište email ministrovi zemědělství Marianu Jurečkovi (marian.jurecka@mze.cz). Požádejte ho o změnu zákona č. 219/2003 Sb., protože tento zákon je tím hlavním důvodem, proč Vám odrůdy v tomto katalogu nemohu prodat, ač bych chtěl. Vyjádřete obavu o biodiverzitu našeho zemědělství, která je tímto zákonem omezována a držena pod pokličkou. Pošlete ministrovi odkaz na tento katalog.

Pokud ministr zemědělství dostane dostatečně silný impuls od Vás, zahrádkářů, zelinářů, pěstitelů a drobných zemědělců, začne se touto věcí zabývat a věřím tomu, že potřebnou změnu se časem podaří prosadit.

Není to problém jen naší legislativy. Ve všech zemích Evropské Unie si stále více občanů a politiků uvědomuje, že existující semenářská legislativa je zcela nevyhovující, zastaralá a neodpovídá aktuálním výzvám a potřebám soudobého zemědělství. Dosud nejdál pokročili asi v Norsku. Ačkoli zde platí stejná evropská legislativa jako ve členských zemích EU včetně ČR, zemědělci zde mohou svobodně prodávat semena neregistrovaných odrůd, pokud tak činí nekomerčně. Žádný ústav je při tom nekontroluje.

Pevně doufám, že jednoho dne bude možné nejen odrůdy uvedené v tomto katalogu, ale rovněž veškeré existující staré, krajové, rozmanité a jiné neregistrované či neregistrovalné odrůdy svobodně prodávat i u nás a že každý, kdo o ně projeví zájem, si je bude smět koupit.

NEREGISTROVATELNÉ ODRŮDY

Tyto odrůdy jsou geneticky natolik rozmanité a bohaté, že je pravděpodobně vůbec nelze registrovat. Nesplňují totiž jednu z nezbytných podmínek registrace každé odrůdy, jíž je uniformita. Vnitřní genetická rozmanitost těchto odrůd se projevuje v pestrých barvách jejich semen a v rozličných tvarech jejich plodů.

Hrách, Hejzlarová


Stará rodinná odrůda cukrového hrachu, který se konzumuje za zelena, pojídají se celé mladé lusky – jsou bez vláken a mají vynikající slaďoučkou chuť. Rostliny mají nádherné fialové květy a vyžadují oporu – dorůstají do výšky až 2 m. Odrůda získána z Gengelu.

Jedná se o geneticky rozmanitou odrůdu, což je pěkně vidět na barevných odstínech semen hrachu (viz níže společné foto s fazolemi Strakáče černobílé). Odrůda není uniformní a nelze ji proto registrovat, ani uvádět do oběhu.

Kukuřice, Malované hory


Moučný typ kukuřičného zrna, velice raná a odolná odrůd, nádherná semena různých barev. Z kukuřičné mouky, která neobsahuje lepek, se pečou tortily nebo vaří polenta. Při pěstování je třeba vyset alespoň 200 rostlin kvůli dobrému opylení. Při malém počtu rostlin nedochází k opylení a sklizeň je chabá nebo žádná. Mám vyzkoušeno.

Jedná se o geneticky rozmanitou odrůdu, která vznikla z přibližně šedesáti sesbíraných starých odrůd kukuřice pěstovaných indiány a farmáři na severu USA a v Kanadě. Rozmanitost odrůdy se zračí v pestrobarevných kukuřičných zrnech. Odrůda není uniformní a nelze ji proto registrovat, ani uvádět do oběhu. Když by bylo čistě hypoteticky možné tuto odrůdu registrovat, veškeré poplatky za registrační řízení by přesáhly neuvěřitelných 39 000 Kč!

Fazol keříčkový, Beefy Resilient Grex

Keříčková odrůda fazolí s lahodnými semeny, která mají mít údajně intenzivní chuť po hovězím mase. Ochutnali jsme tuto odůdu, ale hovězí v necítíme.

Výška rostlin 40 – 50 cm, barevné fialové, růžové a bílé květy. Velice produktivní, odolná a velice raná odrůda vytvořená jako plodina pro horší časy. Šlechtitelkou odrůdy je Carol Deppe, která si všimla náhodného zkřížení dvou různých fazolových druhů, k němuž dochází jen výjimečně. (Druhy se mezi sebou kříží málokdy.) Tato odrůda tedy vznikla zkřížením odrůdy Gaucho fazolu obecného (p. vulgaris), která má zlatá semena a odrůdy Black Mitla fazolu ostrolistého (p. acutifolius), která má černé fazole. Fazol ostrolistý je neobvykle odolný vůči suchu a chorobám, které často sužují fazol obecný, jenž zase bývá produktivnější. Carol Deppe k této odrůdě říká: “Nenapadá mě žádné jiné zkřížení, které by mělo větší potenciál pro vytovření zajímavé a vysoce odolné odrůdy suchých fazolí, než právě tato nezamýšlená kombinace.”

Jedná se o geneticky rozmanitou odrůdu, což je pěkně vidět na různobarevných květech i zrnech. Odrůda není uniformní a nelze ji proto registrovat, ani uvádět do oběhu.

Fazol tyčkový, Kamínkový

Tyčková odrůda vyžadující oporu. Dorůstá do výšky 3 a více metrů. Má dlouhé až 30 cm lusky, které vypadají jako hadi. Vysoké výnosy nádherných semen. Dvojnásobné výnosy oproti odrůdě Krkošovo. Lze ji pěstovat na zeleno i na suchá semena. Původem ze Zakarpatské Ukrajiny, Ilnica.

Jedná se o geneticky rozmanitou odrůdu, což je pěkně vidět na různobarevných zrnech. Odrůda není uniformní a nelze ji proto registrovat, ani uvádět do oběhu.

Paprika, Česká raná


Tahle odrůda zvaná “česká raná” je sice pálivá, ale když se z plodů vyberou semínka a vyříznou přepážky a když se opláchnou vodou, stane se z ní nepálivá, takže doma chutná nejen mně ale i dětem a ženě. Raná s červenými plody. Semínka jsem před několika lety získal od místního pěstitele z Hané pana Rosskohla, který se věnuje tradičnímu semenaření rajčat a paprik.

Jedná se o geneticky rozmanitou odrůdu, což je pěkně vidět na různých tvarech a velikostech plodů. Odrůda zřejmě není uniformní a nelze ji proto registrovat, ani uvádět do oběhu.

Bob zahradní, Marley

Směs prokřížených odrůd bobu zahradního získaná z gengelovského seznamu starých plodin od pěstitele Jan Simon Stromsnes, který odrůdu popisuje takto:

“Křížíme od r. 2008 a selektujeme na dobrý zdravotní stav, odolnost proti zrnokazu a na různorodost tvarů a barev. Každý rok nám tato odrůda zajistí 30l sud kvalitní luštěniny. U plodin pěstovaných pro jejich semena není potřeba dělat selekci na výnos, protože nejvýnosnější jedinci budou v osivu nejvíce zastoupeni. Naopak výběr osiva z malého počtu nejvýnosnějších rostlin silně zužuje genetickou diverzitu. Sušená semena jsou tradiční surovinou pro výrobu falafelu, jinak se vaří jako fazole, používají se do pomazánek, salátů, smažené se zeleninou, pro výrobu lahodného tempehu (luštěnina fermentovaná ušlechtilou plísní – můžeme zaslat recept e-mailem), jedí se ale i tepelně upravené mladé zelené lusky, či nezralá vylouskaná semena.”

Jedná se o geneticky rozmanitou odrůdu, což je pěkně vidět na různých barvách semen. Odrůda není uniformní a nelze ji proto registrovat, ani uvádět do oběhu.

NEREGISTROVANÉ ODRŮDY

Tyto odrůdy nebyly registrovány, protože je to příliš nákladné. Když bych chtěl zaregistrovat veškeré neregistrované odrůdy (včetně neregistrovatelných, které rovněž patří mezi neregistrované) uvedené v tomto katalogu, stálo by mě to více než čtvrt milionu korun!

Rajče, Divoké červené


Bujně rostoucí rostlina, velice odolná proti plísni bramborové a velice vhodná pro pěstování bez chemie. Drobná nejchutnější rajčátka s tou nejrajčatovější chutí. Ideální rajče na přímý konzum. Děti je milují, rády je ozobávají přímo na zahradě.

Rajče, Divoké žluté

Bujně rostoucí rostlina s ještě drobnějšími žlutými plody než rajče divoké červené. Odolnost proti plísni bramborové neprokázaná, jedna z ranějších odrůd, plodí dříve než rajče divoké červené, stojí za vyzkoušení.

Rajče, Latah

Extrémně raná keříčková odrůda (výhony se nevylamují) vhodná i do oblastí, kde se jinak rajčata pěstovat nedají. Možná nejranější odrůda, jaká byla kdy vyšlechtěna. Ranější než stupické poloní rané! Nevyžaduje oporu, pěstuje se na zemi, malá rostlina – nezabere mnoho místa, pěstuji ve sponu 50*50.

Rajče, Bramborové

Stará miniaturní keříčková odrůda (nevylamují se výhony) s červenými drobnějšími plody, vhodná pro pěstování na balkóně či v kýblu. Zajímavostí jsou listy podobné bramborovým listům. Semínka této odrůdy jsem získal od jedné devadesátileté zahrádkářky z Olomouce, která odrůdu semenaří a udržuje od roku 1975.

Rajče, Aurora

Raná keříčková odrůda rajčete (nevylamují se výhony) s mohutnými dužnatými plody sladké chuti. Veliká rostlina – vyžaduje dostatek prostoru, červený plod.

Rajče, Pražské dlouhé červené

Stará nebo krajová česká odrůda získaná z Gengelu, tyčková odrůda s červenými protáhlými plody. Na přímý konzum plody chuťově poněkud fádní, ale vynikající na sušení, do leča či zpracování v kuchyni. Výhodou této odrůdy je značná odolnost proti praskání plodů. Plody podlouhlého tvaru praskají méně než plody kulovitých tvarů.

Rajče, Červené trsnaté


Pozoruhodná tyčková odrůda, která vytváří obrovské trsy, jež nesou až stovku drobných plodů slaďoučké chuti poměrně odolných vůči praskání. Původní anglický název Red Centiflor.

Rajče, Kosmonaut Volkov

Původem ruská odrůda s velkými masitými plody využitelnými spíše na zpracování. Hodně trpí chorobami, vhodná spíše pro skleník nebo pro pěstování pod stříškou.

Tiger Tom

Tyčková odrůda, kulaté červené plody se světlými tygrovitými pruhy.

Hanácká hruštička

Tuto odrůdu jsem objevil v zimě 2013/2014 u pana Františka Poláška ze Štěpánova, který rajče semenařil padesát let na své malé zahrádce. Odrůdě říkal “žluté podlouhlé” a získal ji před padesáti lety od jednoho zahradníka, který pracoval v Žerotíně na zámecké zahradě. Jedná se zřejmě o starou a po padesáti letech semenaření rovněž o krajovou odrůdu. Žlutý protáhlý plod ve tvaru hruštičky se špičkou na spodní straně. Docela odolné rajče proti praskání.

Hanácké nejranější


Stará hanácká odrůda získaná z Gengelu, vyšlechtěná z odrůdy Lukulus – počátek šlechtění r. 1920. Plod kulatý středně veliký. Patří mezi ranější odrůdy, ale Latah i Stupické polní rané jsou ranější.

Forest fire (Lesní požár)

Keříčková odrůda, hodně se rozrůstá, zabere více prostoru než Aurora. Je lepší poskytnout každé rostlině několik tyčí jako oporu pro četné výhony. Pevný plod, docela odolný praskání. Nejkvalitnější raná odrůda, jakou testovali v Adaptive Seeds.

Fazol keříčkový, Strakáče černobílé

Foto: Vpravo Strakáče černobílé. Vlevo hrách, odrůda Hejzlarová.

Stará keříčková až polopopínavá odrůda získaná od Jiřího Kupky přes gengelovský seznam. Původ odrůdy je datován do 70. let na těšínsko. Výška 60 – 100 cm, fialový květ, dlouhé lusky plné strakatých bílo-temněfialové až bílo-černých semen.

Fazol keříčkový, Strakaté pilulky

Foto: Vlevo fazolová odrůda Strakaté pilulky.

Odrůdu jsem získal od Petera Urbana na Semínkovém kurzu, který dostal semínka od své babičky. Ta odrůdu semenařila minimálně 15 – 20 let. Před odchodem do důchodu ji získala od kolegyně z práce, která ji pěstovala ve velkém na prodej. Babička žije a pěstuje na jižním Slovensku ve vesnici Močenok. Peter Urban o této odrůdě říká: “Kvalitní, chutná, výnosy střední, vždy byla oblíbená u slepic, které vždy jako první zlikvidovaly tuto odrůdu, když utekly.”

Fazol keříčkový, Krémové podlouhlé


Polopopínavá odrůda získaná od Jiřího Kupky přes gengelovský seznam, odrůda původem ze Slovenska z Levice (70. léta). Růžový květ, výška 80 – 120 cm, hodně pozdní. Podle pana Kupky “nejhodnotnější fazole; výborné s kyselou smetanou a vhodné na pomazánku“.

Fazol keříčkový, Sedlácká šparglovka

Keříčková odrůda poměrně nízkého vzrůstu (40 cm) získaná z Gengelu. Růžové květ, žluté lusky, hnědá semena. Dobře snáší částečné zastínění, pěstuje se na suché fazole i na zelné lusky.

Fazol keříčkový, Vojákové

Keříčková odrůda získaná z Gengelu, na bílých semenech je kresba připomínající vojáka. Za Druhé světové války se nesměly pěstovat, aby nevzbuzovaly v lidech odpor vůči nacistům, přesto se podařilo je uchovat. Využití na suchá semena, která mají vynikající lahodnou chuť.

Fazol keříčkový, Černý princ

Keříčková odrůda dorůstající výšky 70 – 80 cm, růžový květ, fialově žíhané lusky dlouhé 13 cm, černá protáhlá semena. Odrůda získána z Noemovy Archy v Rakousku.

Fazol keříčkový, Budapešťský černoch

Keříčková odrůda původem z Budapeště. Výška rostliny 70 – 90 cm, fialový květ, tmavě fialové lusky dlouhé 10 – 11 cm, drobná černá semena. Pěstuje se na suchá semena. Odrůda získána z Noemovy Archy v Rakousku.

Fazol keříčkový, Cukrová perla

Stará nebo krajová odrůda, polopopínavý až tyčkový vzrůst, výška 180 – 210 cm. Polopopínavé odrůdy indiáni šlechtili pro pěstování na kukuřici. Ddle mých experimentů zatím nejvhodnější odrůda pro indiánské pěstování na kukuřici (tři sestry), ovšem nikoli na nízké odrůdě kukuřice malované hory, kterou úplně povalila. Hodně pozdní odrůda. Květ bílý a žlutý, sněhově bílé semeno. Získána z Gengelu.

Foto: Cukrová perla na kukuřici.

Fazol keříčkový, Polopopínavé z Pobědíma

Keříčková až polopopínavá forma. Výška 80 – 100 cm. Jen na sucnhé zrno, ne zelené lusky se nehodí. Bílý a žlutý květ. Drobná bílá semena. Na Tři sestry se tato odrůda neosvědčila. Špatně se pne a neuchycuje se na kukuřici. Odrůda získaná z Gengelu.

Fazol tyčkový, Krkošovo

Stará krajová odrůda, tyčková forma. Výška 230 – 240 cm. Fialový květ. Kratší lusky, zakulacená, modrofialová semena. Středně pozdní. Na zeleno i na suché fazole. Původem z Vlčic od místní starousedlice. Odrůda získána přes gengelovský seznam od Ivany Lačňákové.

Fazol tyčkový, Halászii

Tyčková odrůda dorůstající výšky 200 cm. Nejranější z tyčkových odrůd v tomto katalogu. Fialový květ, pěkná béžová semena s černým vzorem. Pěstuje se na suchá zrna. Odrůda získána z Noemovy Archy v Rakousku.

Foto: Lusky odrůdy Halászii.

Tykev velkoplodá, Sweet Meat Oregon Homestead

Oregonská odrůda dýně vyšlechtěná americkou nezávislou šlechtitelkou Carol Deppe, která nešlechtí pro velké korporace a maximálně zohledňuje potřeby samozásobitelských a ekologických pěstitelů. Velké plody s modrošedou slupkou a oranžovou dužninou. Sladká chuť. Jedna z nejchutnějších a v kuchyni nejoblíbenějších odrůd, která předčí i hokaida. Rozložitá rostlina s mohutnými plody hmotnosti kolem 10 kg. Tlustá dužnina, malá jádrová část.

Oves nahý, Z Luhačovického zálesí

Stará bezpluchá odrůda ovsa získaná z Gengelu. Vysoký vzrůst, hodně odnožuje. Je z něj velice kvalitní sláma s mohutnými stébly. Zkušenosti s pěstováním této odrůdy ovsa jsem shrnul v tomto článku.

Mák, Ruský obří bílý

Bělosemenná odrůda maku získaná od p. Řezníčkové na Semínkovém kurzu. Pěstoval se v Bobrové na poli na kopci Kalvárie, kde ho pěstoval statkář, pan Sobotka. Potom se pěstoval ve vesnici Křídla asi dalších deset let. Lahodná oříšková chuť.

REGISTROVANÉ ODRŮDY

Zařadil jsem do tohoto katalogu i několik zajímavých registrovaných odrůd. Ani tyto oficiálně schválené odrůdy Vám ovšem nemohu prodat. Semínka těchto odrůd nelze prostě zabalit do pytlíku a poslat. Tak jednoduché to není.

Zákona č. 219/2003 Sb. vyžaduje odebírání vzorků z každé vyrobené partie osiva, vedení a uchovávání evidence o stavu množitelských porostů a vlastnostech osiva. To vše je kontrolováno Ústavem, přičemž „zjištěné nedostatky v kvalitě osiva jsou důvodem k zahájení správního řízení včetně stanovení pokuty.“

I když je určitá evidence pěstovaných odrůd jistě užitečná věc, jsem toho názoru, že by měla být dobrovolná. Odebírání vzorků spolu s povinnou evidencí představují pro drobnou semenářskou firmu znatelnou administrativní a časovou zátěž, která nutně omezí rozmanitost (množství) nabízených odrůd.

Jsem pro zcela volný, státem nekontrolovaný prodej semínek v malém balení. Ať může semínka právně nechráněných odrůd (registrovaných i neregistrovaných) prodávat v malém balení bez omezení jakýkoli zahrádkář, sběratel, neziskovka či semenářská firma.

Nelze vyloučit, že se tím sníží kvalita některých osiv prodávaných v malém balení. Zároveň tím ale vzroste rozmanitost odrůd v oběhu a tím i celková odolnost zemědělství. Pěstitelé budou mít konečně možnost volby: Buď dají přednost osivu se státem garantovanou kvalitou, nebo osivu lokálně pěstovaných odrůd bez státní garance kvality, které by jinak vůbec nebyly dostupné.

Stupické polní rané

Ve světě asi nejslavnější česká odrůda, nejranější z tyčkových odrůd uvedených v tomto katalogu (vyžaduje oporu), výhony vylamujeme. Zajímavostí této staré odrůdy jsou listy podobné bramborovým listům.  Červené kulaté plody. Vyšlechtěna Jaroslavem Homolou výběrem z křížení (MikádoxSláva Porýní) x Solanum racemigerum. Začátek šlechtění v roce 1943. V zahraničí známá též pod názvem „Moravský div“.

Zelená zebra (Green Zebra)

Pozoruhodná zelenoplodá odrůda, dozrává spíše později, tyčková. Zralé plody poznáte tak, že na dotek lehce změknou a že změní barvu ze světle zelené s tmavě zelenými pruhy na oranžovožlutou s tmavě zelenými pruhy. Většina lidí tuhle odrůdu buď miluje nebo nenávidí. Chuť není ani tak sladká jako spíš lehce kyselá. A právě proto si ji mnozí cení.

Black Cherry

Drobnoplodé rajče koktejlové typu, menší plody tmavě červené až temně fialové barvy, naprosto vynikající slaďoučká chuť, chuťově jedna z nejlepších odrůd. Za deštivého počasí dost trpí praskáním plodů.

Tahle odrůda je sice registrována ve Společném katalogu odrůdu EU, ale pokud bych ji chtěl prodávat, musel bych ji testovat, odebírat vzorky, odesílat ústavu a pod, co. Proč bych to měl dělat?

Bílý div (White Wonder)

Tyčková odrůda s velkými plody bělavé až světle žluté barvy, dozrává spíše později.

Meloun vodní, Sugar Baby

Raná odrůda melounu vhodná do podmínek, kde se běžně melouny pěstovat nedají. Malé plody se zelenou slupkou a sladkou typicky červenou dužninou. Semínka jsem dostal od Honzi Froňka na Semínkovém kurzu.

——————————————————————————————————————————————————

O autorovi: Marek Kvapil zahradničí na svém pozemku na Hané. Je lektorem a organizátorem těchto kurzů: Semínkový kurz / Design permakulturní zahrady / Základy potravinové bezpečnosti.

76 Responses to Katalog odrůd, které Vám nemohu prodat 2015

  1. alena says:

    Marku, pěkná práce… drž se, al.

  2. Adabsurdum says:

    Záslužné, ale politicky naivní.
    Víc pro ty kytky uděláte, když je budete reálně prodávat a to třeba jako druh “dýně” a podobně, bez oficiálního uvedení odrůdy (ač si ji samozřejmě kupující nějak zjistí…aby nebral zajíce v pytli, nicméně je víc možností jak to dělat aniž byste zrovna vy musel být registrovaným udržovatelem nějaké odrůdy a mít na ni “větší právo” než někdo jiný.) Přece nebudete dělat práci za nějaké státní orgány a ještě dokonce jim za to platit – to je stejně absurdní jako výzva “Lidé, kompostujte!” – což v praxi znamená, že si budou muset platit další speciální plastovou popelnici s dírkama, věnovat svou práci sběru listí a podobně – tím naplnit kontajnerek a následně tento drahocenný materiál ne aby “prodali”, nýbrž si ho nechají odvézt “službou” a ještě aby to bylo jako v Kocourkově, tak jim za toto vykrádání zdrojů…platí od nějak kolem tisícovky ročně!

    • Marek Kvapil says:

      Možná to je naivní, ale jinou cestu nevidím. Když bych to dělal, jak navrhujete, musel bych se napřed jako dodavatel osiv na trh u ÚKZUZu registrovat, takže by o mně věděli a bylo by jen otázkou času, než by se začali ptát, jaké odrůdy vlastně prodávám.

      • Oni-narizuji_my-delame says:

        Nevidím žádný racionální důvod proč se u ouřady registrovat (Chce Vám snad jít pomáhat na zahradu, reálně přispět? – Jinak nemá nárok na nic.)
        Pochopitelně, že jakmile se jim upíšete, že Vás od té chvíle kontrolují, ovládají.

        • Marek Kvapil says:

          Důvod je ten, že bez registrace je prodej semínek nelegální. Je pravda, že by mě nekontrolovali ale jen do té doby, než by je na mě někdo upozornil. Navíc já už jsem na sebe Ústav upozornil, protože jsem s nimi několikrát jednal.

          • Proktu says:

            NElegální neznamená PROTIzákonné.
            Dělejte co umíte pro dobro věci a nikoho se na nic neptejte.
            Tady nejde jen o lidi a jejich umělá pravidla a jak si to mezi sebou s ostatními jedinci svého vlastního druhu vyřídí, ale o “slabší” výhonky Života a ty nepočkají!

          • Marek Kvapil says:

            Omlouvám se, ale moc Vám nerozumím, co chcete říct, i když to určitě myslíte dobře…

  3. Michal says:

    prodavejte svá semena ne jako semena ale jako suvenýr, vždy je mnoho cest jak nesmyslné zákony obejít

    • Marek Kvapil says:

      Díky za tip, ale bylo by to bráno jako obcházení zákona, nehledě na to, že bych těžko vysvětloval rozdíly mezi popisem různých odrůd, jejichž semínka vypadají stejně, například u rajčat.

      • Michal says:

        podívejte, my takto prodáváme semena konopí a za 5 let nikdo nehudruje, stačí balení opatřit poznámkou že jde o sběratelský předmět a není určen k výsevu, klidně se na mě obraťte, o distribuci vašich semen bych měl zájem, kontakt http://www.semenakonopi.cz

        • Marek Kvapil says:

          To je zajímavý nápad, ale myslím, že de facto se opět jedná o obcházení zákona, což by ani nebylo těžké prokázat například popisem odrůdy- tedy vlastností rostlin, které z osiva vyrostou. K čemu by byl takový popis u dekoračního či sběratelského předmětu, který není určen k výsevu? Že nikdo zatím nehudroval neznamená, že nemůže začít hudrovat dnes či zítra. Možná si Vás ÚKZUZ zatím jen nevšiml. Jinak díky za zájem o mé odrůdy, do budoucna se spolupráci nebráním…

      • Mickey says:

        Pan Kvapil, s tymi suvenirmi to nieje obchadzanie zakona, stejne tak ako nieje obchadzanie zakona rekvalifikacia klasickych ziaroviek na topne telesa ;) pravnici uvazuju vo formach definicii.. Mimochodom, ako myslite ze funguje trh so semenami konope? …. tie su tiez navlas rovnake.. a?

        • Marek Kvapil says:

          Samozřejmě že by to bylo obcházení zákona, protože oficiálně bych tvrdil, že se jedná o dekoraci, ale ve skutečnost bych prodával živá semena určená k výsevu.

          • Proktu says:

            Ale nikdo z běžných lidí ani ve vysokém počtu NEMÁ SEBEMENŠÍ VLIV na lobbylegislativu, kterouž se skupiny ovládající jak korporace TAK I STÁTNÍ ORGÁNY snaží nenápadně zlikvidovat vůbec možnost konkurence či “nedej bože” svobodné směny a trhu (neobsazené JEJICH lidmi a zrůdnými metodikami, včetně těch ničích přírodu – Jim na tom nezáleží, nechápete??- Dojemnými řečičkami třeba o rozmanitosti nikoho z nich nepřesvědčíte, mají jiné zájmy odjinud…a o ty se bojí nepřijít víc.).
            Jakmile je na něco upozorníte (např. různými peticemi atd.), tak se jim zaprvé jen sami udáte a pěkně si vás povedou v análech.

            Za druhé jim ukážete svoje slabiny (cokoliv na čem vám může záležet) a toho dříve či později zneužijí.
            Za třetí když už, tak si to udělají podle instrukcí odjinud (nějaký zas paskvil jako plodí jeden za druhým – samé podvody, záměrné zákony-šmejdy, podrstčené diskreditace i jinak dobrých věcí, atd.)

            Za třetí – oni ZE VŠEHO CHTĚJÍ NĚCO MÍT – aniž by pro to cokoli udělali – to je státní mentalita – nařizovat druhým a čerpat z aktivity druhých. (Něco chtějí, tak to nařídí všem otrokům.) Takže kdyby čirým omylem vyšli v něčem vstříc, tak určitě jen s vidinou, že z toho budou něco mít – Což ovšem na druhé straně pro pěstitele znamená že na ně přenesou další náklady – a např. budou platit víc.

            Za čtvrté – Ikdyž by se něco shodovalo se zájmy Vašimi, tak není žádná záruka, že kdykoli v budoucnu zase nějací změní parametry, vyhlášky nebo celou interpretaci oněch zákonů – či je novelizují a podobně, ostatně je to akorát snůška slov a je to pro ně snadné – To by bylo nekonečné napětí, vyčerpávající a nestabilní. Pořád to bude zase od vůle těch “zákonouvalovačů” a ne na vůli naší. A hlídat to furt? Neblbněte.

            Za páté – Chápu, že byste raděj než “obcházet” špatné a navíc tendenční a likvidační nařízení a zákazy, šel na to přímo a důstojně, bez vymýšlení úskoků. V tom máte pravdu, že to potom vede k dalšímu vytlačování na okraj a hra též pokračuje v nevhodném směru – Lidé se to snaží obejít a zákonouvalovači jsou jim v patách a vynalézají jak jim to ztížit a ještě na ně můžou dělat tytytyty!

          • Marek Kvapil says:

            Není pravda, že nikdo z běžných lidí nemá sebemenší vliv na lobbylegislativu. Například nedávné zamítnutí semínkového nařízení v Evropském parlamentu je důkazem toho, že když se občanská společnost spojí a zorganizuje, může mít dosti silný vliv. Jde jen o to, přestat věřit konspiračním teoriím, jimiž si lze tak snadno omlouvat vlastní pasivitu a začít něco aktivně dělat. Poslanci jsou také koneckonců obyčejní lidé, jimž lze napsat, nebo si s nimi sjednat schůzku a zkusit je přesvědčit například o prospěšnosti novely nějakého zákona. Konspiračním teoriím já nevěřím.

  4. semena says:

    výborný článek, hlavně se držte. má to smysl. co vyzkoušet prodávat pouze “obaly” na semínka (nějaké pytlíčky nebo něco…) ke kterým by pak zákazník dostal zdarma tyto semínka. samosebou je to riskantní a chápu, že by se vám do toho bez právníka nechtělo. a aby se to vyplatilo, tak by se ty obaly musely prodávat za cenu semínek. ještě jednou díky za článek a přeju hodně pěstitelských úspěchů.

    • Marek Kvapil says:

      Díky, měl jsem nápad založit tzv. Semínkový spolek, jehož členové by po zaplacení členských příspěvků dostávali zdarma semínka běžně nedostupných odrůd. Z hledisa ÚKZUZu by se ovšem i v takovém případě jedjednalo o uvádění osiv do oběhu a bylo by tedy nezbytné splnit veškeré podmínky stanovené zákonem. Dokonce i Ekologický právní servis mi poskytl právní analýzu, z níž plyne, že tudy cesta nevede. To, co navrhujete Vy, je tomu trošku podobné… ale díky za tip:-)

      • PooM says:

        Dobrý den,
        není mi úplně jasné, zda je nebo není možné prodávat plody, protože pokud prodáte přebytky ze sklizně např. na farmářskýc trzích, návodů jak semenařit je dost – nejen – na vešem webu, ne?

      • Romana says:

        A jakým způsobem to mají ošetřeno v Gengelu? Tam se to nebere jako uvádění semen do oběhu? Nebo mají registrace?

  5. Jitka M. says:

    Ahoj Marku,
    pěkný článek. Tak tedy sednu a zkusím napsat ministrovi. Těch 10 minut času, mail a známka mě nezabijou.
    Také semenařím, i když ne tak hodně odrůd. Semínka dávám kurzistům jako “výukový vzorek, který není určený k výsevu”.
    Zajímavý je přístup k semenaření, osobní preference každého zahradníka. Já například preferuji chuť, spolehlivost úrody a odolnost a proto jsem ze semenaření vyloučila:
    rajče Black cherry – při deštivém počasí, jako letos- opravdu hodně praská a plody plesniví, je to pak skoro zbytečná práce
    rajče Stupické polní – sice zraje brzy, ale chuťově mi nikdy nepřišlo dostatečně sladké a dobré, vlastně zůstává v oranžových barvách a do syté červené nedozraje ani za pěkného počasí, navíc poměrně rychle podléhá plísni

    zaměřuji se na keříkové fazole, tyčkové jsou pracné a choulostivější a u nás obvykle nestíhají dozrát
    pak semenařím mrkev a saláty (ale Král Máje stejně pořád vede), pastyňák a bylinky
    Zajímavé bude někdy v budoucnu udělat výměnu semínek.

    Pozn. k té kukuřici: Myslím, že pro semenaření je minimální počet semen 800-1000ks, 200 je málo. Máme Mandanskou nevěstu, vlastnostmi podobná Malovaným horám, ale semenařit ji budeme až v roce 2016, až na ní bude připravené políčko.
    Držím palce pro další sezonu
    J.

  6. Marek Kvapil says:

    Ahoj Jitko, to je skvělé, že ministrovi napíšete. Myslím, že každý osobní dopis má význam. Pokud byste mu psala opravdu poštou, můžete k dopisu přiložit pár balíčů svých semínek. Tak to dělali v Rakousku členové semenářské organizace Arche Noah, když psali před rokem europoslancům ohledně tehdy projednávaného semínkového nařízení a mělo to pozitivní dopad…

    Je pravda, že odrůda Black Cherry dost praská, ale ta chuť mi za to stojí:-) Navíc ve skleníku praská o poznání méně.

    Caro Deppe, která studovala genetiku na Harvardu, doporučuje u kukuřice při semenaření jako minimum 200 rostlin, aby se předešlo inzuchtní depresi (genetické degeneraci) a došlo k dobrém opylení, čemuž se ještě dá napomoci tak, že rostlinama v době květu třepeme. Ovšem u Malovaných hor, což je opravdu hodně rozmanitá odrůda, by to mohlo být snad i méně.

    Výměnu semínek určitě musíme někdy udělat!

  7. Zabetenovani says:

    Rostlinám nepochybně rozumíte…zvláštní odchylce psychiky lidí zvaných zákono”dárci” už ale ne. Je odlišná Vaší, to není “teorie”. Tím jak se křečovitě snažíte dostát jimi lhostejně či záměrně zničujícím podmínkám, které nastavují, napomáháte nepříteli (Ať se Vám to líbí nebo ne, ať si to uvědomujete nebo ne.)
    A zase z těch politruků a spol. děláte hrozinka důležité…Radíte jim: “Ještě tady udeřte a ještě tady…a pak s prosíkem jdete zase za nimi ať to “rozsoudí”, ochrání a kdesicosi.

    Máte správné otázky, ale na nesprávné lidi.
    Stejně tak vkládáte důvěru (a vyzrazujete jim informace z vnitřku oboru) na nesprávná místa…
    Pouhá “VÍRA v dobro vycházející ze státních orgánů a lidí, které jsou v nich angažováni…což není ledaskdo, ale musí mít určité řekněme “zvláštní” vlohy…byla již mnohokráte popřena v realitě – stačí mít oči a mysl otevřenou a nezacpat si je slepým “já věřím, že…”

    Neřekl to již Bill Mollison ve filmu o Permakultuře, že současné chování k přírodě je pokračování světové války (Válka proti přírodě všemi prostředky, ať už chemickými, tak libovolnými dalšími.)?
    Nezachranánili snad minutu po dvanácté některé druhy před úplným vyhlazením (zase lidmi…-NĚKTERÝMI) jiní lidé-nadšenci-srdcaři z vlastní soukromé iniciativy i přes překážky kladené těmi některými jinými lidmi a jejich orgány? (Pro příklad si můžete vyhledat např. co potkalo krásné zvíře: zubr evropský, ale je bezpočtu dalších příkladů, kdy ČEKAT na dobro ze strany státních orgánů obsazených divnými lidmi s pochybnými zájmy by se rovnalo vyhlazení – což se v mnohých případech také stalo.).

    • Marek Kvapil says:

      Nikoho předem neodsuzuji, ani politiky ne, nejsou to pro mě nepřátelé. Mnohé zákony, které u nás platí, protože je politic vytvořili a schválili, jsou užitečné a prospěšné pro každého z nás. I osivářský zákon je v něčem prospěšný, protože zajišťuje osivo vysoké kvality, na které se zemědělci mohou spolehnout. Špatný je v tom, že snižuje genetickou rozmanitost zemědělských plodin a znemožňuje vznik drobných semenářských firem s rozmanitou nabídkou odrůd. Tak proč se nepokusit ho změnit? Nevidím v tom nic špatného. Je to normální demokratický vývoj.

      Občanská neposlušnost je jistě taky cesta, kterou považuji za zcela legitimní a každý, kdo po ní kráčí má můj obdiv.

      Já jsem právě vykročil po cestě politického dialogu. Čas ukáže, k jakým výsledkům tato cesta povede:-)

      • Uxo says:

        To je korektní, nicméně politiku si dělá mezi sebou jen pár desítek rodin + media pro tento stát. Ti si dělají politiku neveřejnou a právě že rozhodující, mají vlastní dohody o přerozdělování (“kořisti” a vlivu nad obory) a zbytek je jen formální hra pro veřejnost, včetně divadla s rozdělením rolí “na bílé a černé” a podobně.
        “Politiku” si mezi sebou nedělají voliči (Což je škoda, že to dosud nepochopili…), ale právě ty aspirující skupiny.
        Takže “politický dialog” ke kterému jste vykročil, což je odvážné i bláhové zároveň…hodláte tedy vést ZA KOHO a ke směřovat ke komu (k dohodám s kým? S “lidem-veřejností-neadresně-nekonkrétně k nikomu, bez možnosti zpětné vazby-do “éteru” internetů a/nebo s profesionálními politiky?-nynějšími nebo budoucími? Nebo můžete založit i stranu, která třeba někoho osloví, v tom jaká je to maškaráda Vám může dopomoci zjistit tato částečně tragikomické, ale i praktické, poučné video – Když už tedy i semeno je politikum, tak to je myslím namístě – dodá tipy jak věci prosazovat a zvítězit: http://www.youtube.com/watch?v=C6OB8SXFhek)

        • Marek Kvapil says:

          Politický dialog hodlám vést veřejně s ministrem zemědělství a to za každého, kdo souhlasí s mou kritikou zákona 219/2003. Prvním krokem bude adresování otevřeného dopisu ministrovi. Dopis zveřejním zde webu.

  8. Michal says:

    Važený pane nedělejte z toho kovbojku.Proboha to je furt dokola!! Prodávat semena můžete.Nemůžete garantovat však odrůdu v kvalitě F1. Musel byste mít sledované pěstební plochy a dostat na to povolení. Registrovat nové odrůdy ve Vašem případě je naprosto zbytečné(?!) Semena lze prodávat i na trzích.Můžete je prodávat Vaším sympatizantům atp… a nikdo Vás za to nebude lynčovat. Kolik toho osiva vyprodukujete? Myslíte,že Vaše prodané množství bude někoho zajímat? Nikdo nikoho nenutí kupovat osivo produkované specializovanými firmami v kvalitě F1. Klidně si doma vyklepejte semena z paprik,z rajčat atd..atd…Připravte se na to,že kvalita odrůdy může pak rok od roku klesat a nebo se budou objevovat v ploše rostliny s odlišnými znaky.Budou mít méně jakostní plody atd…Spousta pěstitelů si však koupí osivo,protože nemá čas ani prostředky se tímto zabývat a protože specializované firmy to udělají lépe. Nedělejte ze své permakulturnězahrádkářské aktivity kdoví co. Klidně prodávejte. Rozhodující je totiž odolnost rostliny,jakost plodů(chuť,barva,tvar,velikost),jejich skladovatelnost,zda a jak moc je odrůda rezistentní a další.Pokud to zahrádkářům neporoste,vyprdnou se Vám na ty semínka a budou zkoušet jinde. ;) Takže směle do toho. :)

    • Pavla says:

      Myslím, že panu Kvapilovi jde spíš o poukázání na ten problém, ne o vlastní prodej pár sáčků semínek.

      Pane Kvapile, zase moc dobrý článek, pravidelně Váš web sleduju, cením si moc Vaší práce. Věřím, že pokud některá svá semínka nabídnete skrze Gengelovský seznam, zájemci určitě budou. Myslím, že tento způsob je zatím oficiálně přijatelný, ne?

    • Marek Kvapil says:

      Prosím pěkně, nastudujte si zákon 219/2003 a zejména definici pojmu “uvádění do oběhu”. Ze zákona jasně plyne, že do oběhu lze uvádět pouze registrované odrůdy. Vůbec nejde o garanci “odrůd v kvalitě F1″ (co to vlastně znamená?”), ale o jejich uvádění do oběhu (prodej, výměna) a o to, aby byly registrované. Uvádět do oběhu neregistrované odrůdy zákon zakazuje a to i v případě hybridních odrůd označovaných jako F1. Protože 99% starých a krajových odrůd registrováno není, nelze je uvádět do oběhu, nejsou téměř dostupné a pokud ano, tak často jen nelegálně. Za porušení zákona hrozí dost vysoké pokuty. Protože se chci tradičnímu neprůmyslovému semenaření věnovat přece jen v trošku větší míře, protože bych rád semínka nabízel veřejně na internetu, záleží mi na tom, abych to mohl dělat legálně.

      • Trigrid says:

        No vidíte…celé věky to bylo když ne zrovna legální, tak rozhodně ne ale sankcionované, trestané pod dozorem státu. Prostě to nikdo neřešil.
        A NAJEDNOU zničehožnic je to pro společnost trestuhodné?? Domnívám se, že mimo poslanců si nikdo z veřejnosti nemyslí totéž a trestat něco takového jim veřejnost nedovolila.

        • Marek Kvapil says:

          Ano, myslím, že to nebyl záměr ani tvůrců tohoto zákona a myslím, že většina poslanců o tom problému ani neví. A právě proto by mohli být ochotní tu změnu odhlasovat.

          • Spatne-je-to-ze-narizuji says:

            Teď to čtu a omyl to určitě být nemůže, protože ZAKÁZALI všechno, co by nebylo po jejich! (Nějaké pak “udělování výjimek”-privilegií-což nebývá zadarmo…už nemění nic na všeobecném znemožnění jiných variant než té jediné, co určila diktatura byrokracie):

            “HLAVA DRUHÁ

            OBĚH OSIVA A SADBY

            § 3

            Uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu

            (1) Rozmnožovací materiál se smí uvádět do oběhu POUZE

            a) je-li uznán v kategoriích šlechtitelský rozmnožovací materiál,
            rozmnožovací materiál předstupňů, základní rozmnožovací materiál,
            certifikovaný rozmnožovací materiál zemědělských druhů, zeleniny,
            chmele, révy, ovocných rodů a druhů a standardní rozmnožovací materiál
            révy a druhů,

            b) jako standardní osivo zeleniny,

            c) jako konformní rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů,

            d) je-li povolen Ústavem jako obchodní osivo, nebo

            e) jako směs osiv zemědělských druhů, zeleniny, popřípadě rostlinných
            druhů neuvedených v druhovém seznamu.

            (2) Rozmnožovací materiál podle odstavce 1 lze uvádět do oběhu za
            předpokladu, že jsou splněny požadavky na jeho kvalitu, pravost druhu a
            odrůdy a další vlastnosti významné pro použití rozmnožovacího materiálu
            (dále jen “vlastnosti”), které stanoví prováděcí právní předpis.

            (3) Rozmnožovací materiál zemědělských druhů a zeleniny lze uvádět do
            oběhu pouze tehdy, náleží-li k registrované odrůdě nebo k odrůdě
            zapsané ve společném katalogu odrůd.

            (4) Rozmnožovací materiál okrasných druhů, osivo zemědělských druhů a
            zeleniny pro okrasné účely a rozmnožovací materiál odrůd révy a
            ovocných rodů a druhů, na který se nevztahují § 23 nebo 24, lze uvádět
            do oběhu podle § 25.

            (5) Osivo v kategoriích rozmnožovací materiál předstupňů, základní
            rozmnožovací materiál a certifikovaný rozmnožovací materiál se smí
            uvádět do oběhu nemořené pouze za předpokladu, že u něj nejsou
            překročeny mezní hodnoty výskytu škodlivých organizmů, které stanoví
            prováděcí právní předpis. Osivo druhů, u nichž není mezní hodnota
            výskytu škodlivých organizmů stanovena, smí být uváděno do oběhu
            nemořené.

            (6) Rozmnožovací materiál předstupňů může být vyráběn i z
            rozmnožovacího materiálu předstupňů po vymezený počet generací.
            Prováděcí právní předpis stanoví počty generací u jednotlivých druhů
            rostlin.”

            Skutečně skandální zásah do ekonomiky – diktatura skrze právnická slova úředního politika – to je nepřípustný inženýring namíru státistickým korporacím – ještě Vám to nedochází, co se tady odehrává?

            Ani nevím jakýmže “zájmem” to “prodali veřejnosti” – jakože k čemu je to zrovna tak a ne jinak…NUTNÉ, POTŘEBNÉ, PROČ TO MÁ BÝT DOBRÉ A JAKÁ NEBEZPEČÍ TO PODLE NICH ZAŽEHNÁVÁ? Vůbec to nemuseli obhájit (Nám se tedy rozhodně nezodpovídají…). To je nebezpečný precedens…končící limitně v totalitě ve všech ohledech, ne jen v tomhle jednom případě…zdánlivě vypadajícím jako výjimka nebo dokonce jako chybička. Tady se vloudilo něco docela zákeřnějšího, je mi líto.

          • Marek Kvapil says:

            Nejde o to, že by to byl omyl, ale spíš o to, že se o to málokdo z poslanců zajímá, protože je na ten problém nikdo neupozornil. A je dost dobře možné, že i některým z těch, kteří se na tvorbě toho zákona podíleli, plně nedocházelo, co všechno tím ovlivní. Ten zákona má dlouho tradici, již z První republiky a potom přes poválečnou éru se táhne až do dneška. Původní účel zavedení oficiálního registru odrůd a celé osivářské legislativy kolem bylo zvýšit výnosy zemědělských plodin, aby se vyřešil nedostatek potravin. K tomu bylo třeba zajistit kvalitní nezávadné osivo. Cíl se myslím podařilo splnit na více než 100 procent. Evropa dnes produkuje přebytky potravin. Nyní myslím uzral čas zastaralý zákon změnit tak, aby reagoval na nové výzvy a problémy – jako například rostoucí koncentrace na trhu s osivy, pohlcování menších osivářských firem nadnárodními korporacemi jako Monsanto či Syngenta, vymizení drobných rodinných semenářských firem, genetická eroze a pokles rozmanitost pěstovaných druhů.

    • heřman says:

      “Kvalita F1…” Označení F1 u semen označuje nikoliv kvalitu, ale zjednodušeně vznik konkrétního semene. Odrůda je (jak výše zmíněno) stabilizovaná, proto z jejich plodů (nejsou-li opyleny jinou odrůdou) vyroste zase totéž. Označení F 1 je označením hybridu – tedy tato matka rajčete X, opylená otcem Y dá v první generaci semen kvalitu F. Jednička je tam přidaná jako označení první generace (existují i hybridy F2. Proto i u mnoha “odrůd” zde popisovaných se možná jedná o nespecifikované křížence (vysoká tvarová rozmanitost…) Ale nikdo nebrání prodávat cokoliv jako OKRASNÉ. Okrasné rajče s vůní jahod… proč by ho nebylo možno jíst… Pak je cena za schválení podstatně jiná. A hlídání kvality osiv si myslím je v pořádku. Ne všichni jsou poctiví…

      • Marek Kvapil says:

        Osivo druhů, které jsou uvedeny v druhovém seznamu ministerstva, sice asi lze prodávat jako okrasné, ale pořád se na ně bude vztahovat zákon 219/2003 a za registrace každé neregistrované odrůdy bude třeba uhradit poplatky. Hlídání kvality osiv je OK u průmyslového semenářství, kde se osiva produkují v tunových dávkách a dopady závadného osiva mohou zasáhnout značný počet zemědělců nebo výměry půdy. U osiva uváděného v malých dávkách, např. 1/5 malého balení, jak navrhuji v dopise ministrovi (http://www.potravinovezahrady.cz/otevreny-dopis-ministrovi-zemedelstvi-o-potrebe-zmenit-ceskou-%e2%80%9eosivarskou%e2%80%9c-legislativu/), by dopady rozšíření závadného osiva nebyly veliké. Navíc zde může dobře fungovat zpětná vazba. Když bude zahrádkářům nějaký dodavatel dodávat osivo špatné kvality, tak od něj nebudou kupovat a tím jeho činnosti omezí.

  9. Elicha says:

    Marku, je to boj proti větrným mlýnům, dokud budeme v EU tak to bude takhle- naši líní plotici s tím nic neudělají, – vždyt se podívejte, ak se obchází prodej bylin- nesmí to být s návodem- co kdyby, se nedej bože, někdo po Zlatobýlu uzdravil! nesmí se psát, na co bylinky jsou. Člověk sice má herbář, a něco ví, ale pokaždé listovat. Na netu se zadalo- bolest hlavy, střeva, menstruace a vyskočily byliny. Já si to pracně stáhla z dočasné formy před úplným vymizením- kdo by měl zájem, pošlu ve wordu, pak převést do PDF- lepší se v tom hledá.
    Já bych prodávala semínka na povzbuzení chuti k jídlu- :) potravinový doplněk, vlákninu- se státem už dávno nevyjednávám. Tam, kde z vás nedostanou peníze a nenaženou do stáda- jste jako člověk nezajímavej, až nebezpečnej. A já už si od určité doby chci dělat co chci.l

    • Marek Kvapil says:

      Víte, já tuhle skepsi nesdílím. V Norsku platí stejná semenářská legislativa jako ve člených státech EU, byť samo není členským státem, a přesto mají v zákoně výjimku na nekomerční prodej semínek – na ten se zákon nevztahuje. Navíc jsme jako ČR i jako EU vázáni Mezinárodní smlouvou o rostliných genetických zdrojích, v níž jasně stojí, že zemědělci mají právo na výměnu a prodej semen – viz tento můj článek: http://www.potravinovezahrady.cz/pravo-na-vyuzivani-vymenu-a-prodej-vlastnich-seminek/ Tato smlouva je pro ČR právně závazná a výslovně se v ní uvádí, že “Každá ze smluvních stran zajistí soulad svých právních předpisů, úředních předpisů a postupů se závazky, které pro ni vyplývají z této smlouvy.“

  10. Marek Kvapil says:

    Elicha: A co se týče situace v EU, tak to vypadá, že změna osivářské legislativy ve prospěch zahrádkářů, drobných semenářských firem a neziskovek a zejména ve prospěch snadnějšího šíření biodiverzity mezi lidmi, je pouze otázkou času. Zejména díky aktivitám rakouské Noemovy Archy a řady dalších semenářských neziskovek, které zaktivizovaly občanskou společnost. Europoslanci si dnes mnohem více uvědomují, že významná část veřejnosti bedlivě sleduje, jaké kroky v této věci podnikají.

  11. Jitka M. says:

    Ahoj, dopis napsaný, semínka zabalená a přibalená (divoké rajče, dýně Sweet meat a bílý mák), zítra odnesu na poštu. Jen jsem pro jistotu na obálku napsala “obsahuje vzorek osiva”, to aby na ministerstvu nemysleli, že bílý mák je nějaký jed.
    Z tady diskutujících: Napsal jste ještě někdo?
    Pokud by někdo chtěl “příklad” dopisu pro odeslání s mírnou úpravou mohu jej poskytnout.
    Jinak kolegové radili ( a jeden z nic byl dokonce zaměstnancem ministerstva zemědělství) ať to dám ještě místnímu poslanci. Tak ještě přepíšu adresu, ministra na poslance a pošlu i jemu mailem.
    Pěkný večer
    J.

  12. Jana says:

    Neprodávejte, darujte!

    • Takova-cesta-nikam-nevede says:

      A kdo daruje jemu třeba další pozemek pro rozvoj této činnosti??
      A co jiného by naopak měl on nabízet než právě to, co dokáže “nadprodukovat” a má na to vhodné osobnostní a přírodní předpoklady (rozhodně snaží něco vypěstovat v úrodné půdě a podnebí Hané..než třeba na Liberecku?Pokud se toho nemůže využívat, tak je škodné celé lidstvo po celou dobu, kdy se tak nemůže činit v plném potenciálu.)? Na to už odpověď nemáte? Ono je sice hezké všechno jen dávat, ale pak pomalu nezbyde s čím pracovat, respektive nebude mít v čem ty roky mít “uložené” = kapitál (uskladněné úsilí – např. na zlepšení kapitálové vybavenosti a tedy produktibility a i ušetření toho nejcennějšího – životního času – omezeného.)
      Darováním ochuzuje sám sebe ve schopnosti daný kapitál rozvíjet nebo i jen udržet či v něčem mít trvanlivěji reflektován (např. tedy peníze).
      Je jasná, že pomocí darování se sice může udělat něco pro rostliny samotné – ale ty především potřebují lidi, kteří se o ně postarají.
      Darovat by mohl jen dokud by bylo co – pak by byl definitivně vyčerpán a čas mu uplynul – to je slepá ulička. Víc už by pro rostliny ani pro lidi nebyl sto udělat.

  13. Renata says:

    Co je to “nekomerční prodej semínek”? Můžete mi prosím vysvětlit tento pojem? Prodej = komerční podle mého chápání. Děkuji moc.

    • Dejtesibachanatakove says:

      Renato – a vy jste co? Udavač? Špeh? Fízlujete tu – vyptáváte se a pak posíláte ouřadu?

    • Dejtesibachanatakove says:

      Renato – a vy jste co? Udavač? Špeh? Fízlujete tu – vyptáváte se a pak posíláte ouřadu?

      PS.: Co znamená “komerční”?

    • Marek Kvapil says:

      Ptáte-li se na to, jak to mají definováno v norském osivářském zákoně, tak tam to definováno nemají.

      Já bych nekomerční prodej definoval jako takový prodej, který negeneruje žádný zisk a je určen pouze k pokrytí výrobních nákladů (práce, nezbytné vybavení, materiál).

      • Motivace says:

        V centrálně řízené imitaci ekonomiky jste odkázán na “černý” trh – ať už jsou zisky ve formě vynucených peněz nebo jiné přírůstky ,) To je také zisk. Obvykle se věci nedělají proto, aby byly pořád na nule, ne?

        • Marek Kvapil says:

          Obvykle asi ne, ale jde o to stanovit v zákoně 219/2003 nějakou výjimku, která by umožnila uvádět do oběhu neregistrované odrůdy bez povinné státní kontroly osiv a bez nutnosti vést si záznamy o množitelských porostech atd… Otázkou je, jak tu výjimku nastavit. Jedna z možností je právě inspirovat se Norskem a nekomerční prodej vyjmout z oblasti působnosti tohoto zákona.

          • Marek Kvapil says:

            Jako dočasné řešení, než se změní osivářská legislativa na evropské úrovni, se mi to zdá jako přijatelné řešení. Nebo jak byste to řešil Vy?

          • Listonoh says:

            Kdyby to bylo na mně, tak nechci aby něco takového muselo být vůbec závislé na tom jak se nějaký ouřada vyspí, na nějakých špatných zákonech a podobně.
            Svobodná směna – to je řešení.
            Stejně tak svobodné spolčování – pro takovou věc je vhodné utvořit si síť spotřebitelů – ti budou svým kapitálem Vás podporovat (a budou v tom mít byť drobný “zainvestovaný” podíl na kterou budou mít nárok, viz. něco jako akcie, tak lze očekávat daleko více, že to celé i Váš zájem budou bránit daleko větší váhou než byste se kdy dočkal pouhým řečněním.) a tím si investici chránit. Zároveň to napomůže k tomu, aby začaly převažovat “práce”, které lidi opravdu chtějí, aby naši společnost a prostředí (ano i to pro prostředí pro Život) obohacovaly a zároveň chránily a ne naopak jako se to děje, když velmi výrazně a bez konkurence převažují jiné metody…
            Spotřebitel by měl být Váš “zadavatel”, ne pokynutí zákonodárce. Samozřejmě, že Vy nabídnete spotřebiteli, co sám považujete za vhodné a podle toho Vás oni buď podpoří reálně (např. finančně, ale i politicky, občansky, atd.) nebo se s Vámi domluví jinak a/nebo podpoří někoho jiného.

          • Marek Kvapil says:

            Úplně svobodná směna osiv pro všechny by předpokládala zrušení celého zákona a celého ÚKZUZu, což si myslím, že není příliš realistické. Navíc je otázka, zda by to bylo vůbec žádoucí – přestat kontrolovat veškeré odrůdy a osiva uváděná do oběhu včetně těch průmyslově vyráběných v obrovských dávkách. Mohlo by to způsobit pokles kvality osiv v oběhu, což by se nemuselo líbit velkým zemědělcům, kteří potřebují kvalitní osivo a kteří nás všechny živí. Zdá se mi proto realističtější stanovit nějakou výjimku jen pro některé subjekty. Ty lze vymezit buď nekomerčním prodejem, jako to mají v Norsku, nebo tím, že jim bude povoleno uvádět osiva do oběhu jen v malém balení. Nebo nějak jinak.

          • Pod-opora says:

            Zda je něc “komerční” (ani to nemá dost jasnou definici) nebo “nekomerční” není skutečný důvod. Nebo snad se to myslí tak, že “soudruhům” je dovoleno okupovat výnosná “odvětví” a všem ostatním dovolí jen “nekomerčně”? Co s tím má vůbec co dělat nějaká politika, proč strká čumák do takové oblasti? – Odpovědí snad je, že je to tím, že nemáme svobodnou ekonomiku pro lidi, ale centrálně řízenou (už zase?- no, vlastně až krátkou přestávku, pořád). Pokud bys Vás zajímal rozdíl, mohu vřele doporučit si o tom zjistit alespoň po teoretické stránce více:
            “Jak se mohlo stát, že tolik ekonomů přehlédlo fundamentální odlišnost centrálně plánovaného a tržního
            hospodářství, a tudíž zatemnilo podstatu důležité části ekonomické reality? Věřili tomu, že v obou případech
            je potřeba překonat stejnou ekonomickou vzácnost, a že ministerstvo hospodářství v centrálně plánované
            ekonomice by svou činností mohlo napodobit fungování dokonalé konkurence. Pouze distribuce produktu by
            se pak neodehrávala podle „ekonomických“, ale podle „etických“ principů. Takže Barone věřil, že se tytéž
            ekonomické kategorie jako ceny, mzdy, úrok, zisk, úspory, objeví znovu, ačkoliv pod jinými jmény také
            v centrálně plánované ekonomice. A že princip nákladů bude v obou případech kontrolovat ekonomický
            proces.
            Ve skutečnosti to není jedna a táž věc, ani ohledně vzácnosti ani kontrolní metody, která nepracuje s cenami,
            ale s agregovaným ohodnocením. Princip nákladů nemůže působit ve vztahu k jediné jednotce a nemá za
            sebou žádnou donucovací sílu.
            V ekonomickém řádu, v němž převládají metody centrálního plánování, jsou oproti domněnkám Baroneho a
            jeho následovníků většinou zachována slova z tržní ekonomiky (jako „cena“, „mzda“, „úrok“), ale tato slova
            mají docela odlišný význam. Terminologie je aplikována na docela odlišnou formu kategorií. V obou typech
            ekonomik existují „zemědělci“, „obchodnici“, a „banky“, ale jejich ekonomický význam je fundamentálně
            odlišný, pokud slouží jako nástroj provádění centrálního plánu.”

            “Víra v možnost vestavět do centrálně řízené ekonomiky cenový mechanismus je vírou v kvadraturu kruhu.
            Buď budou ekonomický proces řídit centrální plánovači, nebo bude ponechán jednotlivým domácnostem a
            firmám, protože jedině tak vzniknou smysluplné ceny. Pokud je kontrola přenechána cenovému mechanismu,
            pak se centrální úřady musí vzdát své moci nad ekonomikou. Pokud centrální úřady převezmou kontrolu,
            cenový mechanismus ztratí svou řídící funkci.”

            - A Vy tu stojíte a nevíte, jestli něco dělat nebo ne..nikoli na základě ekonomické kalkulace, ale kvůli tomu, že to zapověděl “úřad”? Takže:

            “Potřeby spotřebitelů lze snadno redukovat do norem skrze dávkování a přidělování a tím je nekonečná
            různorodost individuálních preferencí eliminována. „Zkušenosti posledních sedmi let jednoznačně
            prokazují“, napsal jeden odborník na textilní průmysl v roce 1946, „že nejen zaměření hospodářství na
            válku, ale stále sílící vláda plánovacích úřadů, stále více snižují počet objektů plánování (surovin a
            výrobků).“ Složitější bylo zjednodušit výrobu. Četné malé a střední průmyslové podniky, které v Německu
            existovaly, kladly individuální a různorodé nároky, pokud jde o stroje, náhradní díly, materiály atd., které
            plánovací úřady mohly jen stěží posoudit. Malé a střední podniky v jejich rozmanitosti lze jen stěží podřídit
            centrálnímu plánu. Plánovací úřady zvládají své řídící a hodnotící úkoly relativně lépe, když se v malém
            počtu podniků vyrábí zboží masové spotřeby, s malým počtem typizovaných surovin a výrobních postupů.
            Relativní stejnorodost zemědělské výroby také vysvětluje, proč lze zemědělství centrálně plánovat relativně
            snadněji než průmysl.
            Tak vedla centrálně řízená ekonomika k tomu, že se nejen uskutečnila typizace a normalizace, ale že byly při
            nové výstavbě všeobecně preferovány podniky s největším rozsahem produkce. Příkladem je továrna
            Volkswagenu ve Fallerslebenu. Přitom má zásadní důležitost, že to není jenom velikost podniku, která
            ovlivňuje hospodářský řád. O tom bylo hodně napsáno a všeobecně panovalo přesvědčení, že rostoucí
            velikost podniků musí vyústit v monopoly nebo v centralizovanou ekonomiku. Ale kauzální spojitost funguje
            také obráceně. Podle druhu ekonomického systému, budou cílem odlišné optimální velikosti podniků. Tak
            jsou v centrálně plánované ekonomice preferovány a vytvářeny zvláště velké podniky, které by jinak ani
            nevznikly. Tak tomu bylo v Německu. Preference, zvláště velkých výrobních jednotek, vyplývá ze specifické
            formy plánování uskutečňované v centrálně řízené ekonomice.”

            - a ve výsledku:

            “Jak k takovému rozhodnutí dojde, záleží na struktuře ekonomického řádu. V tržním řádu je rozhodujícím
            činitelem spotřebitel a směřování závisí na jeho volbě. Na konkurenčním trhu s adekvátním měnovým
            systémem předchází investicím dobrovolné omezení ve spotřebě – tedy úspora. Zaměření zdrojů na
            rozšiřování výrobních kapacit pro budoucí výrobu tedy bude úměrné tomu, nakolik jsou spotřebitelé ochotni
            se omezit ve své současné spotřebě.
            Pokud ovšem může být peněžní zásoba zvyšována úvěrovou expanzí nebo v podmínkách monopolu,
            investice mohou být provedeny dříve a restrikce ve spotřebě jsou vynuceny na určitých skupinách následně.
            V tomto řádu o objemu investic rozhodují podnikatelé a banky spíše než spotřebitelé. Ovšem také v těchto
            podmínkách je hlas spotřebitele stále důležitý a projeví se prostřednictvím dobrovolných úspor a skrze
            signály cenového systému.

            V centrálně plánované ekonomice je SPOTŘEBITEL SRAŽEN ZE SVÉHO TRŮNU. Nemá již žádnou kontrolu nad
            ekonomickým procesem. Nemůže již prostřednictvím cenového systému lákat výrobní faktory k tomu, aby
            vyráběly co si přeje nebo rozhodovat o tom, kolik z vyrobeného zboží chce spotřebovat v současnosti a kolik
            chce použít na investice do rozšíření výroby v budoucnosti. Centrální plánovač rozhoduje o distribuci
            spotřebního zboží a rozhoduje o množství výrobních faktorů, které mají být investovány v jednotlivých
            odvětvích. Spotřebitel nemůže plánovači zkřížit jeho plány, protože ten může učinit to, co není možné
            v žádné formě tržní ekonomiky tzn. vyloučit jakýkoliv vliv na ekonomiku ze strany spotřebitele, a tudíž také
            jeho vliv na množství investic.”

            Kdo nechce opakovat historii, musí ji znát a k tomu se můžete vzdělat více zde: http://bastiat.kvalitne.cz/Eucken_planovana_ekonomika_2.htm

          • Marek Kvapil says:

            Omlouvám se, ale o volném trhu a jeho regulaci státem v této chvíli diskutovat nehodlám. Bylo by to asi na dlouho debatu a já ni momentálně nemám čas.

  14. Karol says:

    Skvelý článok, inšpirujúci v ďalšej činnosti. Váš postoj, pán Kvapil, chápem ako rytiersky, čestný a teda naprosto v poriadku. Trochu ma zarazilo to množstvo negatívnych príspevkov, …alebo skor neoptimistických? Za každú vládu si občania možu, spoluzodpovednosti sa nezbavia krikom, ani mlčaním. Ale k veci. Ten dopis napísať je asi správne. Osobne síce vyznávam “inú vládu, iných zvyklostí a mravov”, každopádne by som s Vami rád spolupracoval v smere udržania semienkovej rozmanitosti. Manželka sa pustila do podobnej činnosti ako Vy, so stromami, vo výrazne menšom rozmere, ale za 10 rokov to može byť lepšie. Tie stromy sú predsa len beh na dlhšiu trať.
    Prajem zdravie a životnú silu.
    Vondra

  15. JanaP says:

    Milý Marku, fandím vám a vážím si vaší snahy o legalizaci, byť je to hodně nerovný boj. Takových bojů je potřeba. Jen je otázka, nakolik ve svých aktivitách čekat na (značně nejistý) výsledek. Život je krátký, čas běží. Za mého mládí se volalo po legalizaci marihuany, ale nevím nevím, jestli někdo z těch lidí skutečně čekal a abstinoval :) . Vždycky jsem byla aktivistkou, v posledních letech – protože se mě to týká – zejména ohledně humanizace porodnictví. Jdu demonstrovat, připojím se k petici, píšu do novin a otravuju maďarské ministry ohledně uvězněné porodní asistentky Agnes Gereb. Ale kdybych čekala, až se skutečně něco změní, prošivhnu své reprodukční období a budu doživotně bez dětí. Dvě z mých dětí se narodily doma, ne úplně nelegálně, ale zcela podle představ státu to nebylo. Další příklad – neodůvodněně odebrané děti norskými úřady; polská rodina vzala věc do svých rukou a dítě si nechala unést, jsou pohromadě, zatímco česká matka usiluje o legální řešení a více než dva roky žije bez dětí, čas běží, děti se odcizují… Často je třeba jednat nelegálně, aby se ledy pohnuly. I podvratným živlům vděčíme za tu naši relativní svobodu ;o)

    • fandim says:

      “Mohu to pozorovat i sám na sobě. Dokud jsem věřil státu,
      poslouchal jeho zákony, žil pod vlivem propagandy, zajímalo mě
      spíš to, co je psáno, než co je správné. Dodržoval jsem zákony
      dokonce i tehdy, když jsem nemusel, například jsem danil i příjmy,
      které by stát neměl šanci vypátrat; měl jsem pocit, že tak se chová
      dobrý člověk, protože to mi bylo celý život vštěpováno. Když jsem
      se od tohoto pohledu osvobodil, staly se dvě věci. Jednak je má mysl
      svobodná. To je nádherný pocit, věřte mi. A jednak jsem pochopil, že
      morálka a etika je nadřazena zákonům; ty dodržuji jen proto, že
      musím, a jen tam, kde by mě v případě nedodržení stihl trest; jinak
      pro mě neznamenají nic než okovy, které jsem nikdy neodsouhlasil a
      které mi násilím nasadila vláda, kterou jsem si nezvolil. Necítím tedy
      žádnou povinnost se jimi řídit a nemám žádné výčitky tato pouta
      kdykoliv opustit. To ale neznamená, že se ze mě stal grázl. Ba
      naopak. Dostal jsem se už do situací, kdy bych si prostým
      odvoláváním se na zákony mohl pomoci, ale zachoval jsem se raději
      správně než v souladu se zákonem. Řídím se morálkou a etikou. Už
      nehledím na to, co je psáno, nýbrž na to, co je dobré a co špatné.
      A troufám si tvrdit, že jsem lepším člověkem, než jsem byl předtím.”
      /Také a hlavně o směně a penězích – určitě si nenechte ujít celé pojednání:
      http://www.mises.cz/database/literatura/69.pdf

      • Marek Kvapil says:

        Tohle by byla úplně jiná diskuze o výhodách/nevýhodách státu, o jeho zasahování do svobod jedince, o jeho ochraně těchto svobod, byla by to diskuze o vztahu morálky a zákonů, potažmo o přirozeném právu či o konceptu společenské smlouvy, která je základem moderního pojetí státu. Prosím zkuste se držet původního tématu, protože tohle už je hodně velká odbočka:-)

    • Marek Kvapil says:

      Milá Jano, děkuji za podporu. Myslím, že u dětí je to přece jen ještě něco trošku jiného. Příklad s dětmi není zcela příhodnou analgoií na můj případ. Já výše uvedené odrůdy používám, množím, mám vlastně takovou malou semennou banku, mám ty semínka doma, občas jimi někoho podaruji, ale rozhodl jsem se, že prodávat semínka zatím nebudu a že se pokusím změnit zákon tak, aby abych neregistrované odrůdy mohl prodávat legálně. Jak to dopadne, to netuším, ale třeba se to podaří:-)

  16. Pavlína says:

    Dobrý den Marku, také Vám fandím. Vzhledem k tomu že už tady bylo snad vše řečeno.. Napadá mě zkuste se obrátit na http://frankbold.org/. Poskytují etické právní služby, chrání před nezákonnými zásahy státu, řeší aktuální společenské problémy ale i degradaci životního prostředí. Mrkněte možná by bylo fajn, kdyby jste za sebou měl někoho kdo se za vás postaví i po právní stránce.

    Držím pěsti

    Pavlína

  17. Jaroslav Šimon says:

    Semená predávajte ako “genetický zdroj” daného druhu plodiny a Vaše problémy sú vyriešené, pretože gen. zdroj (pokiaľ sa nejedná o konkrétnu registrovanú odrodu) nie je viazaný na autorské práva jej tvorcu a ich predajom neobchádzate žiaden mne známy zákon. Tiež rozlišujte pojmy semeno a osivo. Predávajte SEMENÁ, pretože osivo je už produkt s vyššou pridanou hodnotou a podlieha prísnej legislatíve (čistota, klíčivosť, vlhkosť, ošetrenie,…). Okrem iného Vám fakt, že Vaše gen. zdroje nie sú uniformné hraje do kariet, pretože každý šľachtiteľ vášho VÚRV má právo vojsť do Vašej záhradky a požadovať od Vás vzorky semien, ktoré si zaradia do svojej základnej škôlky a čári mári po selekcii z nej bude o niekoľko rokov nová odroda a autorstvo (aj so všetkými benefitmi aké to teoreticky môže priniesť) pripadne niekomu úplne inému, na Vás sa zvysoka vykašlú. Ak vaše materiály nebudú uniformné, možno pre nich nebudú natoľko atraktívne, kto vie.

    • Marek Kvapil says:

      Děkuji za komentář, ale tady anejde o autorská práva. Ta jsou řešená jiným zákonem. Drtivá většina u nás registrovaných i neregistrovaných odrůd stejně nejsou právně chráněné. Tady jde o uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu, přičemž zákon nerozlišuje, jestli se jedná o rozmnožovací materiál právně chráněných či nechráněných odrůd. Prostě uvádění do oběhu jakéhokoli rozmnožovacího materiálu druhů uvedených v druhém seznamu, ať už mu budeme říkat osivo, semena nebo genetické zdroje, podléhá přísným podmínkám zákona 219/2003.

      • Krokra says:

        Ještě dodejte, aby to bylo všem zřetelné, že tedy “uvádění do oběhu jakéhokoli rozmnožovacího materiálu druhů uvedených v druhém seznamu, ať už mu budeme říkat osivo, semena nebo genetické zdroje, podléhá přísným podmínkám /MOMENTÁLNĚ sice tohoto zákona – hlavně ale podlehli politikům a ti to můžou podřídit klidně časem zákonu jinému, “novelizovat” tento a/nebo jednoduše změnit parametry stávajícího – už nikdy nezbyde než se řídit JEJICH VŮLÍ/ zákona 219/2003″ a ŽE JAKÉKOLI JINÉ ZPŮSOBY “UVÁDĚNÍ DO OBĚHU” NEJSOU POVOLENY (čili jsou de-fakto zakázány) – lstivý právnický způsob jak zlikvidovat všechny alternativy naráz.

        • Marek Kvapil says:

          Je to tak, že tomuto zákonu podléhá vše, co spadá pod definici uvádění do oběhu, která je zahrnuta v tomto zákoně. Politici samozřejmě ten zákon mohou novelizovat, pokud se na tom shodne většina v parlamentu a mohou to dokonce udělat na základě podnětu, který dostanou od občanů. Tento článek je pokusem o takový podnět. Podobně chystaný dopis ministrovi.

        • Marek Kvapil says:

          Jo, a bylo by fajn, když byste se podepisoval svým jménem, nebo si alespoň zvolil stejnou přezdívku a tu zde používal. Já vidím Vaši IP adresu, takže vím, že jste to stále Vy, ostatní diskutující ale nikoli:-)

  18. Janek says:

    Dobrý den, strávil jsem předlouhý čas pročítáním. Jsem obyčejný konzument a sympatizant. Klidně bych někomu napsal, ale bojím se, že tomu příliš nerozumím a moje psaní by bylo velice… laické. Vlastně mi jde o jediné. Ty krásné fazole:) “Slibuji”, že je nezasadím… :)

    PS: fandím myšlence polemiky/dialogu s politiky, protože zdravý rozum mi říká, že něco tam “neklape”

  19. lenka says:

    Jednou to někdo změní.
    To, že je něco obtížné, neznamená, že to musí být nemožné :-)

  20. Ahoj Marku,
    kdysi jsem byla i s manželem na Tvém kurzu. Každý rok pěstujeme darovaná divoká rajčata, super, rozdávám semínka kde se dá. Děkuji.
    Nemám sílu číst celou diskuzi, ale mám zkušenost se změnou zákonů. Ministr zemědělství je malý pán a navíc mu poštu filtrují asistenti. Jediná cesta jak něco změnit je napsat E- mail + doporučený dopis přímo na poslaneckou sněmovnu s textem: Návrh na změnu zákona (paragraf) odstavce tohoto …, takto….. Přesně popsat co vyškrtnout a co přidat. Zkrátka udělat práci za ně, ať nemusí přemýšlet. Připsat i zdůvodnění … to co krásně popisuješ v článku nahoře.
    Poslanecká sněmovna má totiž ze zákona povinnost zabývat se každým návrhem. A to zaručuje, že se toho někdo z těch 200 členů chytne. Navíc mají povinnost Ti odpovědět. Takže tak. Držím palce a měj se krásně.
    Pokud toto uděláš, tak konečně začneš bojovat jejich zbraněmi.

    • Marek Kvapil says:

      Ahoj Jano, ano, vzpomínám si na Vás oba:-)

      Děkuji za komentář.

      Mám za to, že právo předkládat návrhy poslanecké sněmovně nemá každý. Tohle právo má podle Ústavy poslanec, skupina poslanců, Senát (pouze jako celek), vláda a krajská zastupitelstva: http://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=331

      Tohle právo má tedy i pan ministr. Návrh na změnu zákona včetně zdůvodnění jsem panu ministrovi již poslal, mám informace, že o tom ví, mám s ním i domluvenou schůzkou, na které mu vše vysvětlím a předám dopis.

  21. Ilona says:

    Dobrý den.Jsem jen obyčejná ženská,politice nerozumím a ani nechci ale miluji svou zahradu a zem na které se učím permakulture.Chci se jen zeptat jesli bych si u vás mohla koupit vaše vypěstované plody?Diky a pekny den

  22. Milos says:

    Pane Kvapile, zdá se mi, že moc zákonům nerozumíte. To je ale pochopitelné, dva právníci, tři výklady.
    Osobně se domnívám, že můžete semínka prodávat, ovšem nikoliv jako registrované odrůdy. A proč že se odrůdy registrují? Protože někteří když si kupují semínka, chtějí přesně vědět, co z toho vyroste. A to jim je garantováno právě tou registrací. A že něco stojí? No pochopitelně. Zaručit, že z toho vyroste to co se očekává předpokládá testování.
    Nejsem fanouškem právníků. Přijde mi, že kdyby zákony psal někdo, kdo umí přemýšlet, byly by pochopitelné pro normální lidi. Nevím jak si ale představujete, že budete prodávat odrůdu, kde zaručíte kvalitu výsledných plodů. Chcete-li to zaručit, nezbývá než registrovat (a to něco stojí). Nebudete-li ručit za to co rostlina plodí, prodávejte jako standardní osivo zeleniny. Já kupoval mnoho semínek z toho, co máte v seznamu, pěstuji to a pěstovat to budu. Vůbec mi nevadí, že to nejsou registrované odrůdy a čert vem, že výsledné rajče není podle šablony. Chci různorodost. Nechápu tu (jak kdosi psal) kovbojku kolem.

    Jo, až by náhodou prošel ten osivářský zákon, co byl loni projednáván v EU a co tam tlačí osivářská lobby, to by byla jiná. Zatím se tak naštěstí ale nestalo. V něm se zakazuje PĚSTOVAT neregistrované odrůdy.

    • Marek Kvapil says:

      Nezlobte se, ale nemáte pravdu. V zákoně 219/2003 jasně stojí, že do oběhu lze uvádět pouze registrované odrůdy. Cituji z § 3 tohoto zákona:

      “(3) Rozmnožovací materiál zemědělských druhů a zeleniny lze uvádět do oběhu pouze tehdy, náleží-li k registrované odrůdě nebo k odrůdě zapsané ve společném katalogu odrůd.” (Zdroj zde: http://eagri.cz/public/web/mze/legislativa/pravni-predpisy-mze/tematicky-prehled/100050395.html)

      Neregistrované odrůdy se u nás prodávají jen nelegálně. Pokud je někde kupujete, jejich prodejce bohužel porušuje zákon. Právě skutečnost, že neregistrované odrůdy nelze legálně prodávat, mi vadí, vůči tomu se ohrazuju a to bych také rád změnil. Je veliká škoda, že prodejci neregistrovaných odrůd u nás musejí porušovat zákon, když svou činností přispívají k rozmanitosti.

      Prodejem standardního osiva by se nic nevyřešilo, protože i zde je nutná registrace se všemi poplatky s ní spojenými.

      Souhlasím, že registrace může být důležitá pro zaručení vlastností odrůdy, aby ten, kdo si osivo kupuje, věděl, co přesně mu vyroste. Nejsem pro úplné zrušení registrace. Jsem jen pro to, aby byla dobrovolná přinejmenším co se týče uvádění do oběhu semínek v malých dávkách (např. pytlíky pro zahrádkáře). Pomohlo by to zvýšit rozmanitost pěstovaných druhů a zlepšilo by to dostupnost neregistrovaných odrůd. Jinak ale nějakou garanci vlastností odrůd může dát i ten, kdo odrůdu semenaří. Tím, že dodrží správnou techniku semenaření pro daný druh, že si pohlídá izolační vzdálenosti, nebo jiným způsobem zabrání sprášení a použije na osivo dostatečné množství rostlin.

      Co se týče “Semínkového nařízení”, které se před rokem projednávalo v Evropském parlamentu, pěstování neregistrovaných odrůd se v něm nezakazovalo. Četl jste ten návrh? Já ano, udělal jsem k němu i menší analýzu, přečíst si ji můžete zde: http://www.potravinovezahrady.cz/seminkovy-underground/ Problém nebyl v tom, že by současnou situaci zhoršoval, ale že skoro nic neměnil a mnohé z toho, co je na stávající osivářské legislativě kritizováno ve všech zemích EU, co například vadí semenářským organizacím typu rakouské Arche Noah, které usilují o rozmanitost, mělo zůstat při starém. Takže by se nic moc nezměnilo ve prospěch rozmanitosti a drobného semenaření. Nedávno Evropská komise oznámila, že návrh vyhazuje do koše a podá zcela nový. Existuje dobrá šance, že v novém návrhu bude zlegalizován a uvolněn od kontrol prodej neregistrovaných odrůd. Pokud by takový návrh prošel, byl by problém vyřešen i u nás.

  23. Partisana says:

    Fazole, hrách, kukuřice apod. je jídlo. Někteří lidé (já také) si je nakličují pro zlepšení stravy (některé odrůdu klíčí jiné ne). Můžete tedy je prodat nikoliv jako osivo, ale jako jídlo. Je to legální, pokud máte potravinářský průkaz a živnostenský list. Pokud není ŽL výdělek (aspoň to tak bývalo) nesmí přesáhnout 4000Kč. Semínka, které se rovněž ve formě semínek konzumují (luštěniny) neprodávejte jako osivo, ale jako jídlo. Napište na pytlík hezké povídání o tom jak jsou výživné a kolik mají minerálů a bílkovin a jak jsou dobře stravitelné. Ten kdo bude chtít sít je zaseje, ten kdo sníst je sežere :) Naprosto LEGÁLNÍ a nejedná se o obcházení zákona. Mnoho lidí si naklíčí kupovanou čočku a pak jí zasadí a sklidí(a mnoho lidí takto zkouší co se chytí a bude jim plodit – od dýně po citrony), i když prodejcem byla určena jako jídlo. Tudíž vy zákon neobcházíte. To pouze spotřebitel nakládá s koupenou potravinou dle svého gusta. Když si potravinu někdo může napatlat na obličej jako kosmetiku (jogurt rovněž neprošel kosmetickým testováním) nevím proč by vás mělo jakkoliv zajímat či pálit jestli si kupující fazole uvaří nebo zaseje. ŽÁDNE OBCHÁZENÍ ZÁKONA.

  24. Lenka Dostal says:

    Zajímám se o semena také, a v Austrálii to funguje tak ze jsou permaculture clubs které prodávají semínka jen svým členům co si zaplatí registraci. Jiní si ty semínka nemůžou koupit. Cilem je rozšířit tyto druhy aby co nejvíce lidí je pěstovalo. Jedna podmínka je ze každy rok musí čast semen daroval zpět klubu aby byla obnovena sbírka semen. Ja si myslím ze by se něco takového mohlo udělat v Česku, proč si než složité klub a členové si můžou koupit semena. Čím více lidi je pěstuje tím více semen.

  25. PhDr. Jiři Polišenský says:

    Vážený pane Kvapile,
    rád čtu příspěvky na Vašem webu, i když ne moc pravidelně, není bohužel moc času. To co popisujete okolo šíření semen krajových odrůd mě také rozčiluje, i když nejsem aktivní zahrádkář, na to se teprve chystám. Možná by bylo ale řešení pro ta semena, která lze registrovat, spojit se s nějakou firmou či institucí, která má výzkumný statut (některá zemědělská škola?) a pokusit se zpracovat projekt do programu aplikovaného výzkumu NAKI (Národní kulturní identita), který běží pod Ministerstvem kutury ČR. Myslím, že toto téma sem veskrze patří. Daly by se získat finance na registraci, možná i provozní prostředky a snad též i nějaké mzdové. V rámci projektu musí být vytvořeny definované výsledky jako třeba “odrůda”, “poloprovoz”, “ověřená technologie”. Např. bych jako výsledek kromě odrůd viděl síť semenářů udržujících identický soubor základních odrůd (ten se v průběhu času může rozrůstat) jako poloprovoz. Tito semenáři by mohli z projektu příp. získat finance na základní vybavení. V rámci projektu by bylo možné navrhnout pravidla pro definici “krajová odrůda”, navrhnout metodiku pro udržování distribuované semenné banky atd. Jistě asi máte informace, jestli nějaká podobná aktivita nebyla v ČR již realizována na bázi výzkumu. Pokud k programu NAKI nemáte dosud informace, napiště mi na můj email, pošlu Vám příslušné odkazy. Držím palec Vašemu počínání.

  26. Honza says:

    A co zkusit nějaký Crowdfunding? Myslím si, že spousta lidi by rádo přispělo na registraci, speciálně po přečtení tohoto článku. Kdyby každý, kdo si přečetl jeden Tvůj článek zaplatil 10 kč, tak by bylo na registraci všech výše uvedených odrůd.

Leave a Reply

Your email address will not be published.

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>