Luxusní potraviny aneb proč se vyplatí pěstovat si vlastní jídlo

Obvyklá námitka proti zahradničení říká, že práce na zahrádce se nevyplatí, když jsou supermarkety plné levného ovoce a zeleniny. Na to lze namítnout: Proč bychom měli pěstovat to, co lze sehnat za babku v obchodě, když se můžeme zaměřit na luxusní potraviny?

Obr. výše: Plody zimolezu lidově též nazývané kamčatské borůvky.

Luxusní potraviny jsou takové potraviny, které jsou v obchodech buď obtížně sehnatelné, nebo drahé. Takové hodnocení je do určité míry subjektivní a závislé na situaci hodnotícího. “Být drahý” znamená něco jiného pro nezaměstnaného a něco jiného pro manažera prosperující firmy. Následující seznam luxusních potravin berte proto jako příklad, který nemusí zcela odpovídat vaší situaci a podle potřeby ho proškrtejte nebo doplňte o své vlastní tipy:

1) Drahé potraviny: Například mnohé biopotraviny, český česnek, sušená rajčata v oleji, vlašské či lískové ořechy, jedlé kaštany, mochyně, dýně hokkaido, chřest, houby, rukola, jahody…

2) Těžko sehnatelné potraviny: Například topinambury, pampeliška, kvašáky, kysané nepasterované zelí, divoká rajčata, vejce z volného výběhu, téměř veškeré jedlé trvalky, některé druhy hub, různé jedlé bobule…

Obr. výše: Jedlé hlízy topinambur.

Permazahrada může být zdrojem veškerých uvedených potravin či surovin potřebných k jejich výrobě a může je nabídnout v lepší kvalitě než současný ekonomický systém. Pokud nepoužíváte chemické postřiky a umělá hnojiva, máte veškerou úrodu v kvalitě bio. Další výhodou zahrady je, že čerstvější potraviny v obchodě neseženete. Čím jsou zelenina a ovoce čerstvější, tím vyšší mají obsah vitaminů a minerálů. Skladováním se jejich nutriční hodnota snižuje. Poznáte to i na chuti.

Dojde-li ke zhoršení ekonomické krize, což je pravděpodobné, lze očekávat, že se mnohé dnes levné a snadno dostupné potraviny posunou do kategorie luxusních a hůře dostupných potravin. Tento posun může být způsoben:

  • Tím, že rozpočty domácností budou v důsledku rostoucí nezaměstnanosti a poklesu příjmů napjatější, takže z jejich hlediska budou mnohé potraviny ekonomicky hůře dostupné.
  • Tím, že ekonomická krize se nevyhne ani zemědělcům. Již v roce 2009 trpěli čeští zemědělci zhoršeným přístupem k úvěrům a poklesem poptávky po některých komoditách. Zhoršení situace může mnohé přivést ke krachu či k ukončení výroby, což by se zřejmě projevilo sníženou nabídkou některých komodit a rychlým nárůstem jejich cen.

Co se stane, když se v některém sektoru zemědělství v důsledku krachu části výrobců zhroutí produkce, jsme nedávno mohli pozorovat u vajíček. Kvůli nařízení EU o chovu slepic stouply producentům vajec náklady. Protože mnozí chovatelé na této komoditě již dříve prodělávali, rozhodli se neinvestovat dále do větších klecí a ukončili výrobu. Produkce vajec záhy poklesla, poptávka převýšila nabídku a ceny vyrazily strmě vzhůru. V některých oblastech České republiky se tehdy vejce prodávala po sedmi korunách za kus a někde byl problém je vůbec sehnat. Z vajec se na čas stala luxusní potravina.

Ekonomická krize bude pestrá na podobné cenové výstřelky s tím rozdílem, že budou mít dlouhodobý, neřku-li trvalý charakter. Omezení spotřeby luxusních potravin ovšem není jediný možný způsob adaptace na takovou situaci. Adaptovat se lze i bez snížení pestrosti jídelníčku právě zřízením permazahrady, která vám zajistí udržitelný přísun kvalitní stravy i v podmínkách krize.

Tady je příklad takové adaptace:


———————————————————————————————————————————————————

O autorovi: Marek Kvapil zahradničí na svém pozemku na Hané. Organizuje a lektoruje kurzy
Design permakulturní zahrady a Základy potravinové bezpečnosti.

27 Responses to Luxusní potraviny aneb proč se vyplatí pěstovat si vlastní jídlo

  1. no, nevím, says:

    podle mě je tohle argument jen pro málo lidí. pro mě osobně například tkví “luxusnost” toho, co si vypěstujeme, v tom, že to můžu vidět růst, mám k tomu úplně jiný vztah, vkládám do toho vlastní energii. obejít dopoledne zahradu, posbírat, co kde vyrostlo a dozrálo, a pak tomu dát finální podobu vařením, to je něco úžasného. a v neposlední řadě se na tom všem můžou podílet děti, podle mě tím dostávají do života úžasný vklad, úplně jiný než děti, které jezdí s rodiči pro potraviny do supermarketu

  2. Marek Kvapil says:

    Ano, to je jistě další přidaná hodnota, i když asi také ne pro každého. Proč myslíte, že je to argument pro málo lidí?

  3. Marek Kvapil says:

    Myslím, že i když je člověk primárně motivován radostí ze zahrady a vším, co píšete (cítím to podobně), tak přesto může dávat dobrý ekonomický smysl specializovat se na luxusní potraviny, jak jsou definovány v článku.

  4. Paul says:

    O luxusnosti potravin jsem nikdy nepřemýšlel, ale když se nad tím zamyslím, tak má vlastně Marek pravdu.
    Pro mě dalším argumentem pro vlastní výpěstky je (i v případě tzv. obyčejných potravin):
    - mnohem lepší chuť
    - větší množství živin, stopových prvků, tedy i zdravější
    - čerstvost
    - vím že jsou zaručeně bez chemie
    - možnost dávat přebytky či zbytky takových potravin dále do koloběhu (např. slepicím, ovcím…), což bych u stříkaných či speciálně hnojených potravin asi nedělal…
    - již zmíněná radost…

  5. Jsme biosedláci, je mi 56, dceři 36, dvě generace nejvíc zdeformované komunismem. Pro mne bylo od malička běžné prase v chlívku a slepice na dvoře, brambory, jablka a mrkev na zahrádce. Mladí ještě pořád trochu závidí pěstěné trávníky a teakové zahradní lavice sousedům, kteří nefarmaří. Pokud se opravdu stane něco zlého, rychle se adaptujeme. Městský člověk netuší, jak je venkov ovládaný a řízený systémem velkododavatelů a velkoodběratelů, V době, kdy se vědělo, že se potraviny vždy snadno dovezou, bylo zemědělství snadnou kořistí těchto dravců, myslím, že to byl i jejich záměr. V krizi budou velet distribuci potravin, sedlák na ní vždy vydělal. Teď ostrouhá a zisk skončí u těch dravců, kteří už nyní odsávají zemědělské dotace sytémem cen vstupů a produktů. Vím ze zkušenosti, že většina městských nadšenců se vrhá do pěstování potravin bez elementárních znalostí. O tom všem by se mělo velice hlasitě mluvit, vidím v tom veliké nebezpečí. Zdraví Mlýnec

    • souhlas says:

      Amatérské pěstování skutečně není tak jednoduché. Každé místo má nějaké podmínky – ovlivněné sluncem, větrem. Jeden rok přichází plísně, další něco jiného. “Staří” zemědělci věděli, co kde v jakých podmínkách lze pěstovat, a co kde nikdy nepůjde – třeba ani ovocné stromy. Tyto znalosti bohužel nejsou předávány. “Lze k nim zase dojít, ale chvilku to bude trvat. V každém případě je i amatérské pěstitelství chvályhodné, protože člověk ví, co to dá práce a péče. Radost a chlouba z vlastníh produktu má možná větší smysl než jeho bio hodnota a ekonomická úspora. je to prima.

  6. Marek Kvapil says:

    Jen poznámka k amatérskému pěstování bez zkušeností, do něhož se vrhají lidé z města. Z komentáře paní Markové není zřejmé, zda spatřuje nebezpečí i v tom, že “většina městských nadšenců se vrhá do pěstování potravin bez elementárních znalostí.” Protože jsem původně z města, mám k tomu co říct.

    Ano, mohou se v tom skrývat různá úskalí. Člověk má tendenci si to idealizovat a konfrontace s realitou může být drsná. První rok na venkově nám celý pozemek zarostl plevelem a úroda nebyla téměř žádná:-) Na druhou stranu, člověk získá ony elementární znalosti právě tím, že se do toho vrhne po hlavě. Jiné cesty asi není. Zároveň v tom může být také určitá výhoda. Ze zkušenosti vím, že starší sedláci a tradiční zemědělci jsou ve své profesi často velmi konzervativní a těžko mění své staré návyky. Jejich ochota experimentovat a jejich otevřenost novým perspektivním přístupům v zemědělství (biouhel, biointenzivní pěstování, snaha o uzavřený tok živin apod.) jsou často menší, než u lidí z města. A protože naléhavě potřebujeme nové a udržitelnější zemědělstí, vidím jistou naději v tom, že na venkov přicházejí lidé z měst bez zkušeností, bez zakořeněných zvyků a vštípených vzorců jednání.

    Při zhoršení ekonomické krize bude zřejmě venkov zaplaven lidmi z měst, neboť na venkově lze mnohdy žít s nižšími životními náklady než ve městě a lze zde najít nevyužité příležitosti k výdělku. V Řecku ten proces již začal a je zajímavé, že zemědělství je tam jeden z mála sektorů, které rostou i v krizi. Takže Václav Cílek má možná pravdu, když říká, že “další revoluce neproběhne v internetu, ale na poli”.

    Osobně považuji za důležité mít otevřenou mysl a srdce: Umět se učit od starých sedláků, mají rozhodně co předat, ale zároveň jim klást otázky, ptát se proč postupují, jak postupují a pokud odpověď není uspokojivá, hledat jinde a zkoušet to jinak. Taková je má zkušenost.

  7. moje biozahradničení spočívá v neustálém vrhání se do vod produkce a poznávání zároveň, z vody alespoň nevidíte, kolik čumilů na břehu profesonální slepoty si ťuká na čelo.
    Nebezpečí: mezitím co lid obecný bloumal supermarkety, venkov obsadili výše zmínění velkododavatelé, velkoodběratelé, spousta půdy je dlouhodobě pronajata zahraničním společnostem. Pokud nemáte na venkově kořeny, příbuzné, vlastní pozemky…. nemáte se kam vrhat. Můžete jen vzít klacek a jít na sedláka, aby podobrém vydal pole, to tu nedávno bylo. Nebyl by to už můj svět spějící k soběstačnosti

    • Marek Kvapil says:

      To souhlas, to by mohl být problém. Vím, že někteří (možná většina?) majitelé půdy, mají s družstvy uzavřené nevýhodné smlouvy s pětiletou až desetiletou výpovědní lhůtou. Ale zároveň znám i majitele, kteří mají v nájemní smlouvě výpovědní lhůtu jeden rok. Právě v pronájmu půdy vidimí ještě další možnost, jak provozovat samozásobitelství bez nutnosti půdu vlastntit. V okolí mnohých měst leží na kole poměrně snadno dostupná zemědělská půda. Pokud bych žil ve městě, toužil po (částečné) soběstačnosti, nevlastnil žádný pozemek ani neměl možnost si nějaký koupit, zkusil bych si pronajmout nějakou parcelu za městem. Družstva tady na Hané většinou platí nájemné cca 2000 Kč – 3000 Kč / ha. Čili dát 200 – 300 Kč (nebo klidně i 500 Kč) za 1000m2, to by se mělo bohatě vrátit ve vypěstované úrodě. A dokážu si představit, že by se nájemné platilo nikoli penězi ale z úrody či semeny. Doufám, že mě teď nikdo neobviní z hlásání návratu k feudalismu:-)

      Jinak, díval jsem se na Vaše webové stránky a díky za to, co děláte. Vážím si toho:-)

      • Též díky, nedalo by se to dělat, pokud by člověk ztrati schopnost vidět krásu kolem sebe, zapomenout na zničená záda, nehty…zapomenout na ošklivé příhody a vážit si klidného dne…proto ty obavy z hladových nepokojů a anarchie. Přiznám se, že se mi takové zvěsti ještě nedávno zdály přehnané a pošetilé, leč lidí s podobnými starostmi přibývá. Slyším v duchu dávné úvahy jednoho z mých šéfů: přesáhne-li míra utrpení určitou mez, hladový člověk se zvedne a půjde se najíst, lhostejno kam a za jakou cenu…

  8. Marek 3 says:

    Marku, pěkně napsáno. Přesně jak píšeš, pod stromy naočkované špalky se shi-take a hlivou, několik vyvýšených záhonů se zeleninou (čtyřboč, pastiňáky) a léčivkama, řada zimolezů a malý vinohrad, muchovníky, dýně, divoká rajčátka (letos obzvláště dobře zaplodila), topinambur a spousty trnek a jabloní na povidla, mošt a pálenku, nějaké ty arguty na pergole. Ještě ty slepice a běžce :)

    • Marek Kvapil says:

      Jo, zejména ta domácí pálenka je o to víc luxusní potravinou, když je na tvrdý alkohol uvalena prohibice:-) A vlastně bezpečný alkohol bez metanoluv vůbec:-)

      • Hitchee says:

        S tím metanolem opatrně, v ovocných pálenkách se metanol přirozeně vyskytuje, je na něj dokonce norma. Dá s snížit správnou destilací a přípravou kvasu.

        • Marek Kvapil says:

          Ok, to jsem nevěděl.

          • Hitchee says:

            Je to způsobeno obsahem pektinových látek v kvasu, nejvíce v kvasu z nezralých drcených jablek, pokud se destiluje jabčák, tak se obsah metylalkoholu sníží výrazně a takřka vždy (pokud palič není vrták) by se měl vejít do normy.

  9. :) says:

    Zdravím!
    S velkou radostí pročítám celý tento web a následné komentáře ke článkům. Již delší dobu jsem měla pocit, že jsme s manželem “šašci” hodní výsměchu okolí a rodiny, a jsem moc ráda, že podobně smýšlejících “šašků” je tolik :) ! Uvažuji velmi podobně, pro mne jsou potraviny vypěstované doma (jakékoli! – i ty “nejlevnější”) LUXUSEM. Nedají se, co se týče kvality, čerstvosti, hodnotnosti, energie atd., vůbec srovnávat s tím, co si dnes můžeme za pár korun koupit v supermarketech (a jak již bylo v článku naznačeno, je otázka, jak dlouho ještě budou levné…). A co teprve domácí marmelády, šťávy, džusy, mošty, pálenky, to je lahůdka :) , to už člověk v obchodě ani NEKOUPÍ . Kromě toho je pro nás v pěstování obrovská přidaná hodnota v tom, že pracujeme společně na něčem, co pro nás má smysl (z hlediska udržitelnosti, ekologie, rodinného života…) a dělá nám to obrovskou radost! Doufám, že tím naše děti získají vztah ke zdrojům, přírodě, práci… Držím vám všem palce, ať zahrádky vzkvétají!!!! :)

  10. Pavel N. says:

    K samozásobitelskému pěstování a chovu: Argumenty jsou to zajímavé a v zásadě lze s nimi souhlasit. Osobně jsem přesvědčen, že jde zde i u různé úhly pohledů, osobní preference apod. Jsou i věci, co nelze snad i ani vyčíslit. Když např. někdo v létě, kdy je na tržištích a v supermarketech zelenina levná, jde a začne počítat, musí zákonitě zjistit, že z tohoto hlediska se ekonomicky nevyplatí sám si něco pěstovat. Spočítáte si hodiny strávené setím/sázením, pletím, zaléváním atd. i jiné náklady a zjistíte, že si takto “vyděláváte” jen zlomek toho, co v práci. Takže z tohoto pohledu by snad bylo lépe čas strávený zahradničením nahradit třeba nějakou brigádou. Jenže zelenina a ovoce z tržišť atd. bude mít nízký obsah živin, vitamínů a minerálů, než to, co si vypěstujete na zahrádce. Jsou zdroje, co tvrdí, že to, co dnes jíme je tak na 20% toho, co bylo v zelenině před 50 lety z hlediska vitamínů a minerálů! Takže si onen deficit,, pokud chcete být zdraví, musíte doplňovat vitamínovými a minerálními doplňky, které jsou dost drahé. Při špatných samozásobitelských postupech, může být takto nekvalitní i úroda z vlastní zahrádky! Ale pokud budete do půdy živiny vracet, pak si z pohledu vitamínů a minerálů můžete třeba kilo sklizených vlastních biookurek vynásobit 4x či i 5x a náhle se cena práce na zahrádce začne jevit jako přijatelná jen z ekonomického hlediska. Pak máte zde rekreační a zdravotní přínosy práce na zahrádce, pro většinu nemanuálně pracujících! Prostě skvělá hobby. Zahrádky mají i vliv na krajinu a biodiverzitu. Jsou zde tedy ekologické přínosy!

    • Jaroslav says:

      Ovoce, zelenina , potraviny vypěstované vlastní rukou ve vlastní zahradě mají nenahraditelný charakter, jsou jedinečné , je to ideální potravina . Podstata zahrad je v dnešní době znovu probouzena. Podstatu zahrad znali a zvládaly naposled klášterní zahrady , jejich ,,tajemství ” tito lidé znali, také králové , královské zahrady se dlouho střežily a udržovaly byly v nich místa, do kterých mohl vsoupit pouze panovník , nikdo jiný. Šlo zde o vědomý, neporušený kontakt s rostlinou, stromem , přírodou , harmonizace těla člověka , probouzení čaker, energetických bodů a s nimi navyšování intuice , lidských schopností , tolik potřebných pro moudré rozhodování při vládnutí . Principem je láskyplný vztah a kontakt s rostlinou . Každá rostlina má své vlastní energetické pole , které vnímá stejné pole (auru – biopole ) člověka . Ona doslova , jakoby skenuje , prohlíží , vnímá toto pole člověka . Má schopnost zaregistrovat odchylku , vadu , tedy i nemoc člověka , která se v biopoli projevuje . Následně potom soustředí všechny své rostlinné síly a schopnosti , aby ve svém těle a jejím OVOCI vytvořila maximum těch látek, které takový člověk potřebuje , zejména pro jeho zdraví. Člověk je pak takto léčen nebo posilován , nebo neustále harmonizován . Takový člověk je pak ucelenější žije lépe s celkem -přírodou a Vesmírem…. Než duše člověka kolonizovaly tuto planetu , všechny rostliny , voda , živočichové , celá příroda byla takto dopředu pro něj připravena a naprogramována , ve vesmíru nikdy žádné náhody nevznikaly a nevznikají … Důležitou podmínkou pro spuštění tohoto programu spolupráce a živého života lidí a rostlin a všeho kolem je láska , využití energie lásky , její příjem a výdej , její proudění a výměna mezi vším živým . Pokud člověk žije méně Vědomým životem a nedokáže se propojovat s hvězdným nebem a Vesmírem , tento kontakt aspoň částečně zprostředkují takto rostliny , touto ,,oklikou ” toho můžeme dosáhnout , takto to bylo určeno. Všímejme si , co se dělo v posledních staletích. Snahy oddělit lidi od přírody, dokonce přírodu co nejvíce ničit , včetně prastarých znalostí, … na hranicích ohňů byly páleny knihy – učení našich předků , Řím vyplenil a vypálil všechny staré knihovny , byly to skvosty slovanských předků , nazval je později pohany , hanil, zlořečil. Tato doba naštěstí končí. Vracíme se znovu ke svým kořenům , k starému slovanskému učení Světla , Lásce , Přírodě , Vesmíru . Právě toto učil v Kristu Ježíš, učil, uceloval lidi, probouzel a přitom nikdy nezakládal žádné náboženství. Jeho učení šířilo mnoho žen , učitelek , velmi na to doplácely . Marie Magdaléna byla zavražděna jako první … Ve zdravém lese a zdravé vlastní zahradě je nová naděje, nový probouzející živý život , přetrhané řetězy se znovu propojují . Potraviny v supermarketech sice vypadají někdy hezky a lákavě, ale byly vypěstovány pro peníze , zisk , na vyčerpané půdě , umělými hnojivy , postřiky , chemií, přeplněny konzervanty , často ozářené aby vydržely , často geneticky upravované ( ..Toto je jeden z nejhorších zásahů ) , narvané umělým sladidlem aspartamem ( mozkový jed ) , fluorem ( tlumí psychiku-důležité pro ,,otrocký systém “) ,umělým jodem , mnoha a mnoha dalšími ,,JEDY” . Blahopřeji všem lidem, kteří znovu budují své vlastní zahrady , přeji ůspěchy . Jsou důležité pro obnovení života , zdravého stylu žití ,obnovy Lásky , rodin , šťastných dětí bez nemocí , vad , schopných nově Tvořit , budovat a Radovat se z toho, z této skutečné spolupráce s Předky – Tvůrci , s Ním .

  11. Pingback: Co u nás roste | korbovi

  12. Nejlepší je domácí :) says:

    Neznám lepší pocit, než sledovat svojí úrodu, jak roste :) A navíc poté, co jsem viděla pořad vysílaný na německém satelitu mě přešel humor. “Čerstvá” jablíčka jsou někdy i rok dva v chlaďácích, kde jsou dopouštěny různými chemikáliemi a teprve poté je exportují k nám :) Mňáám, určitě je to plné vitamínů! Máme doma několik jabloní a nesmírně si toho vážím, protože neni lepší pocit než přijít z práce domů a utrhnout si ČERSTVÉ jablíčko :) Nekoukám na čas strávený u záhonku se saláty, zdraví je pro mě důležitější :)

  13. Dobrý den, zajímavé čtení jak čtu výše.
    Také jsem pro si sám obdělávat zahradu , ale ne všichni lidé kterým záleží na kvalitních potravinách si mohou dovolit pěstování ať z různých důvodů.
    A mně osobně mrzí že se lidé zavírají jen do sebe a možná trochu do své rodiny , ale všichni jsme stejní lidé ať už jinak zbarvení, ale stále je to člověk co má ty schopnosti využívat i když to nikdy nebylo pro blaho společnosti naopak pro blaho jednotlivců . S pozdravem Pavel B.

  14. Pajk says:

    Úvodem jen krátce obrovský respekt před autorem těchto stránek, jeho odhodlání je inspirací pro všechny kdo jsou podobně založení.

    Luxusní potraviny a jejich případná ekonomická návratnost je věc, která mi poměrně dlouho nedá spát.
    Musím na ůvod na rovinu říct, že mám na mysli plodiny dvou ůrovní. Jedny, které jsou podle někoho, kdo má tu pravomoc o jejich zařazení rozhodovat zcela legální a podle něj nezávadné. A pak je tu druhá sorta plodin, kterou dotyčný v 99% nikdy neochutnal, ví o nich velice málo, ale jsou pro něj ztělesněním čístého zla. Rozdíl mezi lékem a jedem je pouze v dávce. Ano ,mluvím o marihuaně, durmanu, lysohlávkách, námelu, máku, tabáku, povíjnici, kaktusech, šalvěji, kratomu a spoustě dalších. Všechny tyto rostliny mohou být člověku velice prospěšné. Jejich struktury obsahují jak sedativní a narkotické tak i analgetické kyseliny a jejich ůčinky jsou ve správných rukou opravdu cenným lékem. Případné pochybovače alias neználky rád obeznámým s touto problematikou hloubějí /viz.email/. Pro mě jako člověka svobodného, nemají hranice určené nějakým zákonodárcem, který ví o problematice mnohdy méně, vůbec žádnou váhu a už vůbec je nebudu respektovat. Právě naopak, musím se podílet na jejich likvidaci a následnou transformaci v něco hlubšího-obsáhlejšího a dokonalejšího. Něco jako jsou třeba tyto stránky : ).

  15. Jiří M. says:

    Kompletně zajímavé příspěvky k tématu. Díky za vytvoření webu. JM

  16. Abigail says:

    I do agree with all of the ideas youve presented in your post.
    Theyre very convincing and will definitely work. Still, the posts are too
    short for newbies. Could you please exxtend them a bit from next time?

    Thanks for the post.

Leave a Reply

Your email address will not be published.

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>