Pampeliška na kafe i na salát

Smetanka lékařská je neuvěřitelně užitečný plevel. Zatímco píšu tento článek, popíjím šálek domácí kávy z rozemletého kořene pampelišky. Ještě před několika dny jím tato rostlinka nasávala z půdy živiny pro své první křehké lístky, z nichž jsem připravil jarní salát.

Není divu, že ve Francii pampelišky pěstují jako zeleninu.

Na wikipedii se o pampelišce píše: “Pampeliška roste hojně na loukách, mezích, pastvinách a jako obtížný plevel v zahradách. Vyskytuje se ve společenstvech mezofilních luk, na světlých sušších loukách, mezích, zahradách a také jako konkurenční plevel na polích. Jedná se o nitrofilní druh rostlin, tzn., že preferuje půdy bohaté na dusík. V posledních dvou desetiletí došlo k masivnímu rozšíření četnosti pampelišky lékařské na polích a loukách v Česku, což je zapříčiněno změnou využití krajiny. Dříve rozšířená pastva ustoupila či zcela zanikla a taktéž sečení luk probíhá v mnohem menší míře a později. Pampeliška má tak čas v květnu vysemenit a široce se rozšířit do svého neobspodařovaného okolí, na louky ležící ladem. K úspěšnému šíření přispívá ještě skutečnost, že louky a polem ležící ladem byly dříve hojně hnojeny, tudíž se zde pro pampelišku nachází příhodné podmínky v podobě bohatých zásob dusíku v zemi.”

Plevele v lidské mysli

Menší odbočka k pojmu “plevel”. Je zajímavé, jak je tento pojem relativní a závislý na našich preferencích: Spadá pod něj každá rostlina, která roste v místech, kde ji nechceme. Plevel proto musí nejprve vyrůst v lidské mysli a potom teprve na něj můžeme narazit na poli či na zahradě. Je to náš vnitřní postoj k určité rostlině – často předávaný kulturně a tradovaný z generace na generaci. A platí to i obráceně: Pokud pro plevel najdeme využití, změní se náš postoj k němu a rostlina přestane být plevelem. Místo plení ji budeme sklízet. Na jaře často dříve, než nám na zahrádce vyroste zelenina.

Mezi plevely najdeme mnoho užitečných jedlých rostlin, které jsou výborným zdrojem vitamínů a minerálů nezbytných pro výživu našich těl a pro udržení zdraví. Koncentrace těchto látek v planých rostlinách je vyšší než v domestikované zelenině, ať už ji máme z vlastní zahrady či ze supermarketu. Konzumací plevelů zvýšíme příjem vlákniny, která chrání zažívací systém před rakovinou tlustého střeva, jejíž výskyt je mimochodem v naší zemi celosvětově nejvyšší. A hlavně, plevel není potřeba pěstovat ani nakupovat. Vyroste sám a je zadarmo.

To jsou jen některé z důvodů pro rozostření hranice mezi užitkovými a plevelnými rostlinami v mysli zahrádkářů, zemědělců a víkendových výletníků do přírody. Jakmile začnete určitý “plevel” používat, nejlépe pro přípravu jídla, změní se i váš postoj k němu. Přiznám se, že svlačec rolní, jenž koření do hloubky až tří metrů a jehož dlouhé úponky nemilosrdně omotávají jakoukoli jinou rostlinu, na niž narazí, je pro mě stále plevelem. Nenašel jsem pro něj zatím využití. Patří sice mezi léčivky, ale zas takový bylinář, abych sušil jeho nať, nejsem. Zato pampelišku mezi plevele neřadím. Přinejmenším na jaře.

Růžice listů

Když jsem před několika dny na našem políčku chystal půdu pro výsev cibulí a mrkví, učinil jsem zajímavý objev. V půdě byly na různých místech roztroušeny zaorané pampeliškové kořeny. Protože byly kořeny zakryté vrstvou půdy, růžice mladých lístků, která z nich vyrašila, neměla zajištěný přísun světla a byla tak krásně vybělená. (Ona je vybělená vždy, ale takto byla více.) Jako chřest. Protože jedním z faktorů způsobujících hořkost pampeliškových listů je právě sluneční záření, není vybělená část rostliny téměř hořká. Ba naopak, je sladká.

Zde je postup přípravy listové růžice do salátu:

A zde je výsledný produkt – pampeliškový salát:

Víte-li o zoraném poli, na němž loni rostly pampelišky, můžete vyrazit na lov! Nebo si můžete vyrýt pamepliškové kořeny a na zahrádce nebo doma v květináči je přihrnout hlínou.

Listy

Kromě růžice lze konzumovat i mladé lístky. Nejlépe brzy zjara, kdy nejso příliš hořké. Později v sezóně lze hořkost pamepliškových listů částečně odstranit asi půlhodinovým máčením ve slané vodě. Čím déle máčíme, tím jsou listy chutnější, ale tím více vyplavíme vitaminu C, který je rozpustný ve vodě. Nebo můžeme rostlinu na zahradě přiklopit hrncem a během několika dnů listy zbělejí a ztratí hořkost. Pampeliškové listy jsou nabité živinami a hodí se proto do jarních salátů. Zde v kombinaci s medvědím česnekem, plicníkem a bršlicí – vše dochuceno olivovým olejem a citrónem:

Kořen

Jak jsem již naznačil v úvodu, z kořene pampelišky se dá připravit domácí náhražka kávy. Kořeny očistíme a nakrájíme na drobné kosky. Snažíme se, aby byly přibližně stejně veliké.

Následuje fáze pražení. Kousky kořene nasypeme na pánev a za stálého míchání pražíme až do ztvrdnutí. Nesmíme přepražit. Pozor na závěr, který bývá nečekaně rychlý a některé kousky při něm mohou zčernat. Pokud se to stane, je lepší je vybrat, aby nezkazily výslednou chuť kávy. Obecně platí, že čím déle pražíme, tím více hořký bude výsledný nápoj. Upražené kořeny pomeleme v mlýnku na kávu.

Namletý pampeliškový prášek uložíme třeba do skleněné nádoby na temné a suché místo. V dalším se připrava pampeliškového nápoje neliší od přípravy běžné kávy.

Je to příjemné zjištění, že kromě permakulturního šálku čaje existuje i permakulturní šálek kávy. Tady je:

——————————————————————————————————————————————————

O autorovi: Marek Kvapil zahradničí na svém pozemku na Hané. Je lektorem a organizátorem těchto kurzů: Semínkový kurz / Design permakulturní zahrady / Základy potravinové bezpečnosti.

20 Responses to Pampeliška na kafe i na salát

  1. Poděkování says:

    Děkuji za skvělý článek, vynikající návod, jak zlikvidovat plevele z naší mysli. Díky. Už vím jak využiju pampelišku. Přál bych si více takovýchto článků. Posílám pozdrav a zdraví: Vítek

  2. Díky. Jestli někde najdeme nezaprášenou pampelišku, zkusíme. Hezké fotky.

  3. Pěkné says:

    Zdravím tě Marku, pěkně napsané. Máš pravdu, jediný plevel nosíme v hlavě, příroda nic takového nezná.
    Měj se Jarek Škývara

  4. Taky občas strkám do hrnce tzv. plevel. Dneska jsem obalila vepřové kotlety ve směsi zeleného lupení, byla tam bršlice, pampeliška, špenát, česnáček, nať česneku, nějaké bylinky a jak to bylo dobré. A taky zdravé a zadarmo.

  5. Otazka says:

    Zajimalo by me jestli se daji listy, koreny, kvety sklizet i mimo sezonu (leto,podzim). Respektive maji-li v sobe jeste nejake ziviny.

  6. TNT1973 says:

    velmi zaujimavy napad s tou kavou a urcite to vyskusam.v clanku ale nieje napisane v ktorom rocnom obdobyi sa koren na kavu zbiera a aku ma hotova kava trvanlivost?

    • Ivan says:

      Optimální doba je na konci vegetace, jinak kdy se dá. Sušený kořen se dá uložit bez potíží na jeden rok. Nedoporučoval bych praženou a pomletou (rozdrcenou) hmotu skladovat déle než 3 měsíce. Ono i to pražení je docela věda, možná o tom bude v literatuře někde zmínka. Je to obdoba zpracování kořenů čekanky (= cikorka).

  7. Mam problemy s travenim, takze moc dekuji za clanek. Hned zitra si pampelisky natrham a udelam salat. Pouziji i koren, zkusim kavicku. Zacnu pestovat pampelisky ve velkych kvetinacich Nejen, ze se potesi oko, ale budu mit medicinu zadarmo na zahradce. Navic u nas rostou cely rok, zimni obdobi je jen destive.
    Preji hodne zdravicka.

  8. DK says:

    Pampeliška je výborná kytka, kromě výše uvedených tipů nás letos zaujaly pampeliškové pupeny naložené v soli a vinném octu (v našem případě perillovém). Moc dobré, kapary už nekupuju dlouho, teď navíc budu méně oškubávat lichořeřišnici, bude krásnější.
    Zdravím všechny
    Dana

  9. Jolana says:

    Moc děkuju za článek. Ráda ho sdílím na webu. Pokud by to bylo v rozporu s vaším cítěním, prosím o kontakt a článek odstraním.
    Pampeliška je úžasná bylinka, mám ji moc ráda, ty kořínky bych ráda vyzkoušela, mám zkušenosti jen s květy a lístečky. Mladé lístky mi pomohly pro očistu jater, která byla nevhodnou stravou a stresy přetížena.

  10. kikina BXX says:

    hned jak jsem dočetla tak jsem šla natrhat pampelišky, už jsem upražila kafe, ale nemám mlýnek, nevíte někdo jak to udělat i bez něho?
    Díky Kristýna

  11. Anonymous says:

    Libor ahoj.

    Zájemci o pampelišky zastavte se u nás, máme jich doma, na čtvrt hektarové zahradě, dost pro všechny.

  12. Pingback: Výběr článků za březen a duben 2014 - Tichý koutek

  13. Ivan says:

    Pane Kvapile, Vy si neděláte cikorku? Vždyť jde udělat i z kořenů čekanky z luk. Nebo permakulturně vypěstovat. Čekanku v mnoha podobách najdete v běžné nabídce semenářských firem (hlávková, na rychlení, eskarioly, endivie, typy na pěstování kořenů na lahodně kávu, než jaká bude z těch přírodních sběrů…). Jinak stejně jako u čekanek jsou i u pampelišek nabízené z přírody vybrané, vyšlechtěné (nejspíše výběrem) odrůdy pro konzum. Je to spíše doména Francie. V roce 2014 byly tyto pampelišky dokonce v nabídce semen jednoho řetězce.
    Doporučuji všem, kdo se o podobné věci zajímají, knihu V. Jiráska – Rostliny na našem stole (Orbis, Praha 1958).
    Jinak plevel je opravdu rostlina, která na daném místě roste proti naší vůli… špatně hledám v mysli zdůvodnění, proč nechám v řádku mrkve růst třeba ty pampelišky, když jsou konkurenceschopnější a berou vodu, prostor, světlo těm rostlinám, které v daném místě mít chci. A tak se ke slovu dostává například dloubák, který vytáhne mladou pampelišku i s celým kořenem, tak aby nepodrůstala a neomezovala kulturu v místě setou.

  14. Milly says:

    Nádherný článek a pěkný popis postupu. Škoda, že ještě technika nedokáže zaznamenat a přenést po internetu vůni, protože mne to úplně ohromilo, když jsem začala pražit, jak to voní! Takže každému doporučuju upražit si a čichat a čichat!!!

  15. Jana Vendula says:

    Zdravím všechny příznivce pampelišek,
    já mám nejraději z pampelišek sirup. Mé dvě malé dcerky milují sběr květů na věnečky a barví si nosy na žluto a přitom mi pomáhají sbírat. Sám o sobě může být sirup trochu nudný na chuti a tak jsme jej vylepšily přidáním okvětních lístků růží. Je jedno které, prostě ty, co zrovna kvetou. Asi jedna třetina obsahu stačí úplně provonět a změnit sirup ve voňavou lahůdku. Jinak recept na pampeliškový sirup je dostupný na netu v mnoha variantách. Přeji voňavý den všem! Jana

  16. Hi there! This is my first visit to your blog! We are a group of volunteers and starting
    a new initiative in a community in the same niche. Your blog provided us useful information to work on. You have done a outstanding job!

Leave a Reply

Your email address will not be published.

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>