Rajče divoké: Pěstování, využití a semenaření

Rajče divoké si mezi permakulturními zahrádkáři a mnohými pěstiteli získává rostoucí oblibu a dobývá další a další zahrádky. Protože mi tato houževnatá rostlinka přirostla k srdci, rozhodl jsem se podpořit její expanzi a věnovat jí tento článek.

Přednosti oproti běžným odrůdám rajčete

  1. Rajče divoké je odolné proti plísni bramborové. Když jsou klasická rajčata zcela oschlá v důsledku napadení touto chorobou, divoká rajčata na stejném pozemku mají často ještě krásně zelené listy.
  2. Lze ho pěstovat poměrně málo pracným stylem tzv. minihouštiny – viz níže.
  3. Má vynikající slaďoučkou chuť.

Pěstování

Rozsáhlou diskuzi k pěstování divokých rajčat najdete na fóru Biozahrada-Na Chvojnici. Doporučuji k prostudování přinejmenším souhrn zkušeností účastníků fóra.

Rajče divoké, jako každé jiné rajče, je třeba předpěstovat doma v kelímku někde za oknem. Seje se v první polovině března. Přibližně v polovině května po posledních jarních mrazících se předpěstované sazenice vysazují ven na záhony.

Rajče divoké spotřebuje při svém bujném růstu značné množství živin. Na jaře proto, než se rozvinou první plody, přihnojuji mladé rostlinky mixem moči (1 díl) a vody (8 – 10 dílů).

Pěstovat lze dvěma styly. Buď jako minihouštinu nebo na opoře.

Styl minihouštiny popisuje účastnice zmíněného fóra „sklenka“ takto: „Sazenice dávám dost nahusto – do trojsponu o odvěsně cca 40 cm, rostliny se hodně větví a rostou do šířky (jedna rostlina dokáže na plochu zabrat až 4 m2) a vzájemně se propletou, takže záhy vytvoří neproniknutelné houští – čímž ovšem vytěsní plevel a udrží si pod sebou vláhu.“

Takhle minihouština vypadá:

Dle mých zkušeností je výhodou minihouštiny nenáročnost na péči. Nevýhodou je, že rajčata ve spodní části zahuštěného porostu začnou časem zahnívat a plesnivět. Což potvrzují i někteří členové fóra.

Pěstování na opoře je sice o něco pracnější na přípravu, nicméně plody se snadněji sklízí a neplesniví. Protože rostlina nemá úponky, je třeba ji buď uvazovat, nebo zaplétat do sítě. Osvědčilo se mi přebytečné výhony zaštipovat, aby porost příliš nezhoustl.

Abych si usnadnil sklizeň, stříhám obvykle celé trsy plodů v okamžiku, kdy většina rajčátek v trsu je zralá.

Využití

Rajče divoké se vyznačuje intenzivní rajčatovou chutí. Hodí se proto na přímý konzum nebo k dochucení různých pokrmů při vaření. Malá rajčátka se pěkně vyjímají připíchnutá párátkem na jednohubkách.

Doma se nám osvědčilo rajčata nasušit. Není třeba je jakkoli krájet, prostě je celé naskládáme do sušičky a necháme sušit. Některé plody se mohou teplem nafouknout. Ty propichujeme špendlíkem. Nasušená rajčata lze používat celou zimu jako aromatickou přísadu do jídel. Hodí se třeba k těstovinám.

Semenaření

K získání semen bychom měli použít jen zralé (klidně i přezrálé) plody z co největšího počtu rostlin – pro zachování genetické diverzity. Semínka z nich buď vymačkáme do připravené nádoby, nebo můžeme celé plody rozmixovat mixérem. Přilejem trochu vody a necháme asi dva dny na teplém místě kvasit. Raději ne déle, aby semena nezačala klíčit. Kvašením se rozloží rosolovitý obal kolem semen, který obsahuje chemické látky bránící klíčení.

Dále semena vyklopíme do sítka, propláchneme vodou a necháme na podložce vyschnout. Podložka by neměla být papírová, aby se semena nepřilepila. Ideální je talíř nebo tabulka skla. K vysušení můžeme také použít sušičku.

Při semenaření je důležité si pohlídat, aby se rajče divoké nezkřížilo s jinou odrůdou rajčete. Tím by totiž mohlo přijít o některé své přednosti. Například o svou odolnost proti plísni bramborové. Zkřížení mohou způsobit rajčata v okruhu dvou set metrů kolem pěstované odrůdy.

Rajče divoké (červené), zřejmě patří do skupiny odrůd označované jako L. pimpinellifolium, které se mezi sebou snadno a často kříží. Pokud ho chceme semenařit, neměli bychom na stejné zahrádce pěstovat jinou odrůdu z této skupiny. Například “rajče divoké klokaní” nebo “rajče divoké žluté”, které jsou v nabídce Gengelu.

Naopak většina moderních odrůd rajčete patří do skupiny, která se s odrůdami skupiny L. pimpinellifolium obvykle nekříží.  Pokud tedy budeme pěstovat rajče divoké společně s některou moderní odrůdou, která nepatří do skupiny “pimpinellifolium“, nemělo by se nám nakřížit a můžeme ho bez obav semenařit.

—————————————————————————————————————————————————–
Pokud Vás zajímá semenaření ještě dalších plodin, než jsou jen rajčata, zvažte účast na mém semínkovém kurzu.
—————————————————————————————————————————————————–

Kde získat semínka?

Semínka divokých rajčat s sebou obvykle vozím na kurz Design permakulturní zahrady nebo na Semínkový kurz, kde jsou pro účastníky k dispozici zdarma. To je jedna možnost, jak je získat. Druhá možnost je objednat si je přímo u mě. Nabídku tří různých odrůd divokých rajčat včetně pokynů, jak postupovat při jejich objednváce, najdete zde.

Pokud rajče divoké vypěstujete, pokusíte se ho nasemenařit a semínka někomu darujete, zasloužíte se o rozšíření organického nehybridního bio-osiva mezi pěstiteli a zároveň přispějete ke snížení závislosti zahrádkářské komunity na velkých semenářských korporacích:-)

—————————————————————————————————————————————————–

O autorovi: Marek Kvapil zahradničí na svém pozemku na Hané. Je lektorem a organizátorem těchto kurzů: Semínkový kurz / Design permakulturní zahrady / Základy potravinové bezpečnosti.

—————————————————————————————————————————————————–

47 Responses to Rajče divoké: Pěstování, využití a semenaření

  1. DK says:

    Dobrý den, “rajčátka“ pěstuju, v dobách plísňových jako bylo loňské léto jsou jediným zdrojem zdravých rajčat. Chtěla bych se zeptat, jakou odrůdu/-y pěstujete a s jakou zkušností, na netu jsem narazila (v zahraničí) na dost bohatý sortiment. Mám žlutá rajčata a červené křížence s většími plody a o něco menší odolností vůči plísni (ale odrůstají pěkně). Vloni se mi pokřížili, letos se mi je podařilo oddělit, takže jsem zvědavá na další sezónu :-) .
    Jinak oporu řeším jednoduše, nad každé hnízdo rajčat postavím několik větví z prořezávky (vrbové, trnkové lískové či jiné), rovných, boční větve na nich ponechám, v případě potřeby je zakrátím , nebo propletu. Zruba uprostřed, nebo o něco výš hromadu svážu, takže pak připomíná přesýpací hodiny, tedy jen do doby než ji pokryjí rajčata. Zpočátku se jim musí pomoci se zavěšením, pak už
    si poradí. Houštinu moc nemiluju, kromě zmíněného se rajčata při sběru snadno polámou a lézt po čtyřech rajčatovým tunelem sbíraje plody o velikosti cca 1cm taky není až tak sranda.
    Vám i rajčátkům zdar.

  2. Marek Kvapil says:

    Tipuji, že sem zavítal někdo z diskuze Biozahrada-Nachvojnici:-)…

    Na fotkách je gengelovská odrůda “rajče červené divoké”. Když se v článku odvolávám na vlastní zkušenost, pak je to právě s touto odrůdou. Myslím, že Hela Vlašínová také pěstuje tuhle linii, takže její tvrzení o vysoké odolnosti proti plísní bramborové, odolnosti, která je ve skutečnosti hypersenzitivností, kdy rostlina se velmi pohotově zbavuje veškerých napadených listů a tím plísni odroste… tohle její tvrzení se zřejmě týká právě této linie.

    Pěstuji také “rajče divoké žluté”, ale plody této odrůdy, jak jistě víte, jsou opravdu miniaturní, takže asi zůstanu u rajčete divokého červeného.

    Pěstování na větvích z prořezávky je zajímavý nápad. Jak vysokou pyramidu asi stavíte? Já mám oporu vysokou 180 cm a rostliny se v této fázi přehupují přes vrchol – klidně by mohly mít oporu ještě vyšší.

    • Jana says:

      Dobrý den,
      mohu se zeptat na to hnojení rajčat močí? Jedná se o moč ze separačních toalet? Děkuji za odpověď. Jana

  3. bohous says:

    treba to zastipavat jak je zde psano.pestovali sme je par let a byl to masakr jake kere s toho vyrostli a pak se nedalo trhat a zahradnik nas v te dobe rikal ze je to v poradku.koncilo to tim ze rajcata sme tento rok nemneli(odesel zahradnik)ale za to sme neco ozjeli z normalnich odrud ve skleniku ale zatim zadna slava takze pristi rok jdu zase do kerickovych pujde li to.seminka objednam az v zime tedka nestiham.Jinak muzu potvrdit ze i u nas ve vysce 720metru nad morem se jim darilo pekne.

  4. Marek Kvapil says:

    Já pěstuji na Hané v nadmořské výšce cca 230 mnm. Na těžké jílovité půdě.

  5. Paul says:

    Ahoj Marku,

    já jsem letos poprvé vypěstoval asi 10 keříčků divokých rajčat (ze semínek jež jsi nám dal na permakulturním kurzu ;-) Podle rad na internetu jsem zkusil kolem každé rostliny zapíchat haluze a zjišťuji, že takto to budu dělat dále. Výhonky se krásně plazí po bočních větvích a liány rajčátek tak visí jako hrozny vína a jsou krásně dostupné a díky přístupu světla i pěkně vyzrálé.

    Rajčata jsem pořádně zamulčoval a letos jsem je zaléval jen asi 2x během letního období veder. Přesto prosperují a stále rostou nová a nová rajčátka. Mají výbornou chuť – naše malá holčička se nemůže dočkat, až zase pojedeme na zahradu, aby se mohla “napást” :-)

    • Marek Kvapil says:

      Ahoj Pavle,

      díky za zprávu, která potěšila… Teď vím, že aspoň někdo semínka opravdu zasadil:-) Třeba se ozvou i další:-)…

      Haluze mi přijdou “permakulturnější” než umělohmotná síť, kterou jsem si musel navíc koupit. Výhoda haluzí taky je, že jsou “trojrozměrné” narozdíl od sítě, která je jen “dvojrozměrná”. Když je tady všichni doporučují, tak jdu příští rok taky do haluzí:-)

      I naším dětem rajčátka velmi chutnají.

  6. DK says:

    Dobrý den, oporu stavím jen asi tak do mé výšky (160), přehoupnou se někdy přes vrchol, ale až koncem sezóny, moc to nevadí. Letos mám vedle růžičkovou kapustu, některé šlahouny už ji našly, třeba mi poslouží bez úhony jako přídavná opora, uvidíme.
    Letos jsem měla moc sazeniček,krom rozdávání jsem to řešila i výsadbou do trávnímu, rostlinky jsou tam mnohem menší, ale rovněž obsypané, taky způsob, jak ovlivnit velikost.
    Zdravím všechny

  7. Předpěstovávání says:

    Rajčata se po prvním vysazení na pozemek sama vysemeňují a rostou (i na místech kde je vůbec nechcete:-).
    Rajčata vyrostlá na zahradě pak dohoní (a často předhoní) ta předpěstovaná. Podle našeho názoru tedy předpěstování není nutné.

    • Marek Kvapil says:

      Ano, samovýsev, to je další výhoda této rostliny. Nicmén nedá se na něj asi spolehnout každý rok. Záleží dost na počasí a možná také na místních podmínkách. Moje rostliny ze samovýsevu jsou například letos velmi zpožděné za předpěstovanými rajčaty. Teprve nedávno nasadily plody, které jsou zatím stále zelené. Kdybych letos spoléhal čistě jen na samovýsev, tak bych zatím neměl žádnou úrodu.

      Kolikrát se vám stalo, že rajčata ze samovýsevu dohonila a předhonila ta předpěstovaná?

  8. DK says:

    Také se mi v záhonu objevila rajčata, která jsem nesázela, spolehnutí na tenhle způsob pěstování ale není, obzvlášť letošní “zmrzlíci“dali rostlinkám venku zabrat. Taky teprve nasazují, moc bych nevypěstovala, i když na založení nové generace by to asi stačilo. Záleží ale na tom, co kdo od zahrady čeká.

  9. divoke paradajky??? says:

    Dobry den,

    minuleho roku som si na zahrade vysadila kokteilove cervene paradajky. Uprostred leta sa ochladilo, rozprsalo, paradajky chytili plesen, co nezabila plesen, znicila letna vichrica. Z urody nebolo takmer nic. Policko som na jesen iba jemne prekopala, a na jar som trpezlivo cakala. V maji som na tom istom policku nasla samovysiate rastlinky paradajok. Rozhodla som sa do ich rastu nezasahovat, povalali sa po zemi, preplietli sa, trochu som ich podlozila slamou, kde to slo… Uz tri tyzdne zbieram urodu, robim z nich vybornu paradajkovu stavu. Su ich stovky. Vyzeraju uplne ako tie vase divoke paradajky na obrazku. Maju velmi intenzivnu chut a predpokladam, ze buduci rok na tom istom mieste vyrastu znovu. Nebolo ich treba ani predpestovat v kelimkoch. Mam z nich radost:) Ponechat zahradu svojmu vlastnemu osudu sa naozaj niekedy oplati.

  10. Ano, rajčátkům zdar, mám je asi 10 let z Gengelu, v našich 650 m n m začínají plodit nejdřív koncem srpna ať je to samovýsev nebo předpěstovaná sadba. Zatím slouží k napasení a osvěžení kolemjdoucích, nadšené projevy návštěvníků mne snad konečně donutí urvat čas na nějakou tu oporu. Sazenic jsem letos rozdala spoustu. Letos budeme v zimě prořezávat dlouhý kus meze s vysokými lískami. Větve jsou ideální i na hrášek, odhaduji to na min. 20 otepí po 50 ks. V létě odpadá pracné vymotávání provázku nebo pletiva při likvidaci porostu, celé to utrhnu a složím do kompostu. Jako základ nového kompostu skvělé, i pro založení záhonu bez rytí – uložit na kartony, na to hnůj a zamulčovat posečenou trávou Zdraví Mlýnec

  11. Byci srdce says:

    Neco z opacne strany, teda ne miniaturni rajcatko, ale obrovske. Letos jsem si ze zvedavosti koupila seminka rajcat pod nazvem Byci srdce. Opravdu to bylo prekvapko!! Rajcata maji fakt tvar (ziveho) srdce a jsou az pul kila tezka, maji malo semen a stavy, ale prezto jsou stavnata. Navic, jsou opravdu chutna a tenoucka slupla se lehce stahne i bez sparovani. Pestuji vse bez chem. postriku a umelych hnojiv a prezto jsou zdrave a jeste porad jsou na zahrade a zrajou. Jsou vynikajici jak na salat ( sousedi se taky rozhodl je pestovat, kdyz ochutnali ), tak i na omacky a na zavareni. Musi se teda vyvazat, aby se po tou vahou nezlomili….
    Preji vsem krasny dlooooooooouuuuuuuuhy podzim.

    • Marek Kvapil says:

      Díky za tip. Loni jsem také pěstoval gigantickou odrůdu rajčete nazvanou Kosmonaut Volkov:-) Semínka jsem měl od jednoho místního pěstitele, který spolupracuje s Gengelem.

  12. Marek Kvapil says:

    Semínka jsou rozebrána. Další objednávky již nejsem schopen pokrýt.

  13. seminka says:

    Dobrý den,
    mohl bych si u vás obědnat sáček semen divokých rajčat. Děkuji Jaroslav Sokol

  14. Dana says:

    O divokých rajčatech jsem se dozvěděla nedávno. Možná jsem se s nimi setkala, aniž bych věděla, že o ně jde. Když jsem dodávala kompost k okurkám, vyroslo mi tam několik rostlinek rajčat. Mám zásadu, když nejde o nějaký známý a obtížný plevel a nepřekáží nějaké rostlině, na které mi záleží, tak rostlinku nechám růst. Tak jsem taky jedno takové rajče nechala růst. Rostlina to byla pěkná, silná, plíseň se na ni neobjevovala, nebo jen velice okrajově, tak jsem byla zvědavá, co to je. Existenci rostlinky jsem si vysvětlila, ža jsem několikrát zapoměla v lednici rajče, které zplesnivělo, tak jsem ho hodila do kompostu. A protože vím, že průmyslově vyráběná rajčata jsou F1, a vznikají křížením mnoha druhů a při přesévání, se mohou objevit i ty původní, tak jsem čekala, co z toho bude. Rajčata zaplodily, byly poměrně drobné. Narostly zřejmě do své velikosti, ale tím to skončilo. Více jak měsíc zůstávaly zelené, ani stopa po červenání. Před očekávanými mrazy jsem ustřhla celý hrozen a zahrabala do přepravky s jablky. Nakonec jedno rajče dosti dobře zčervenalo, tak jsem z něho získala semena. Nevím ovšem, zda z nich na jaře něco vyroste. Podle toho, jak ty divoká rajčata popisujete, tak by to mohly být ony. Protože má ráda systematičnost, tak rostliny, které nejsem schopna určit, tak je nazývám svými jmény. Toto rajče dostalo jméno Barbara (jako divoch – barbar). Pokusím se získat semena těch “divokých rajčat”, ale asi to nebude snadné.

  15. Veronika says:

    Zdravím, chtěla bych zkusit pěstovat divoké rajčata u nás na horách v nadmořské výšce kolem 600m. Lze je pěstovat normálně venku, nebo v tomto případě je lepší využití skleníku? Děkuji

    • Martina says:

      Veroniko, mně v 600 m vloni nedozrálo ani jedno. Chce to buĎ skleník, jako píšeš, nebo vytvořit speciální teplé mikroklima.

  16. Marku,
    děkuju za semínka, už jsou v sadbovači. Zaseto mám 72 kusů semen. Tak uvidíme co to udělá.
    Minihouštinu nepoužiju, nemám s ní dobré zkušenosti. Dostanou oporu z PE sítě, budu zaplétat.

    Ondřej Gottwald

    • Anonymous says:

      Tak, záhon zlikvidován, zbytky v kompostu, na okně kvasí semínka na další sezónu.

      I přes špatné podmínky, mokré jaro, suché léto, byl výnos slušný a chuťově perfektní.
      Jen malý rozměr rajčátek trochu komplikuje sběr. Já stříhám celé hrozny.

      Na příští sezónu potřebuji ještě nějaká větší.

      Díky

  17. nadmorska vyska says:

    mne uz par let rostou ve vysce 720 metru a uplne v klidu, delam sazenicky a pak v pulce kvetna po mrazikach davam ven.jedu styl houstina ale chci zaexeprimntovat i s jinima stylama. kazdy rok pekne dozrali… jak se to dela s tema vetvama nastrkanyma kolem napriklad zase zajima mne

  18. velikost sazenic says:

    Letos poprvé pěstuju rajčata – a rovnou divoká. Při mém nadšení mám nějakých 35 sazeniček. Jen mě zaráží jejich velikost. Největší má jen 11 cm, průměr tak kolem 8 cm. Je to normální? Mám je radši ještě hýčkat doma, nebo je chudinky vyhnat na zahradu? Díky Jana

    • Marek Kvapil says:

      Záleží na tom, kdy jste je vysela do kelímku. Doporučeníhodný termín je přibližně v druhé půli března. Při pozdějším výsevu mohou být sazeničky malé. Pokud očekáváte, že již nepřijdou přízemní mrazíky, můžete je vysadit ven i takto malé. Ony dorostou. Jen pozor na slimáky:-). Přeji hodně zdaru při pěstování!

      • velikost sazenic says:

        díky za odpověď. Vysévala jsem už v první půlce března. Vzhledem k malému množství slunečního svitu mi vyrostly vytáhlé nitky. Cca v půlce dubna jsem je přesadila do větších samostatných kelímků. Pak se rozrostly závratným tempem. Uvažuji, že část hodím normálně do zahrady a část do větších nádob na stůl , abych je trochu uchránila před slizounama. Jsem moc vděčná za tenhle web. Díky.

  19. semena says:

    vedel bi mi niekto poslat semena na slovensko -bratislava ? bol bi som vdacny zatial dakujem aspon za nove info pozdravujem vsetkych rajcino-maskrtnikou

  20. Daniela says:

    Dobrý den,
    prosím o informaci, jako jsou divoká rajčata odolná plísni, existují i divoké brambory, které plísní netrpí ? Děkuji

    • Marek Kvapil says:

      Plísni bramborové jsou divoká rajčata mnohem odolnější než klasická rajčata. Ale o tom jsem psal již v článku. O divokých bramborech nevím..

  21. semena divokých rajčat says:

    prosím o informaci, kde se dají semena divokých rajčat koupit? Děkuji

  22. 200 m vzdialenosť rôznych odrôd says:

    trošku ma zarazilo odporučenie, že ak chcem rajčiny aj na semená k nasledujúcej sadbe, mal by byť medzi rôznymi odrodami zachovaný priestor asi 200 m. To nedokážem zaručiť. Záhradu nemám tak veľkú a keby aj, tak by susedia tiež nesmeli sadiť inú odrodu rajčín. Je to skutočne tých 200m ?

  23. PEPINO says:

    Milý pane MARKU!
    To milý myslím velmi upřímně.Milujeme rajčata a neustále musím zápasit s plísní a loni jsem prohrál. (nechtěl jsem postřikovat). Jsem ohromený , že existují rezistentní rajčata a velice bych Vás prosil alespoň o pár semínek. Všechny Vaše poznatky stran pěstování oceňuji a budu je využívat. Abych alespoň trochu přispěl do zajímavé “pomidorní” debaty (kterou jste sympaticky rozpoutal) chci spíše snad jen připomenout fígl nastýlky – mulčování. Velice se mi osvědčila několikacentimetrová vrstva štěpků získaných nadrcením větví po zimním , nebo jarním prořezu ovocných stromů. Nejen , že to omezuje půdní odpar , ale vytváří to v půdě příznivé mikroklima což naše rajčátka oceňují. Někdo z diskutérů možná namítne ,že je jednodušší používat perforovanou agrofolii ,ale domnívám se ,že nastýlka štěpky(nebo jiným přírodním materiálem) více vyhovuje žádoucímu stylu PERMAKULTURNÍ zahrady ( Vámi vyzdviženému) .Všem diskutérům a Vám
    pane Marku přeji zahradnicky příznivý letošní rok.

  24. Co nádoby? says:

    Dobrý den, mohou se divoká rajčata pěstovat v nádobách na balkóně podobně jako keříčková rajčata?Děkuji za odpověď. Zdena

    • Anonymous says:

      já jsem je loni všechna pěstovala v nádobách – úroda byla přímo úměrná velikosti kontejneru. Možná by byla ještě větší, kdybych je občas i přihnojila :) . Jana

  25. Seminka says:

    Dobry vecer, dekuji za informace z Vasich stranek. Chtel jsem se zeptat, zdaby jste nemel par seminek techto rajcat na prodej, pripadne i seminka acokcy. Dekuji

  26. Převisající divoká rajčata says:

    Pěkný dobrý den,
    nezkoušel jste někdo pěstovat divoká rajčata převisavě? Přemýšlím o jejich nasázení do palet. Má s tím někdo zkušenosti, jde to?
    Děkuju za odpověď.
    Anička

    • Marek Kvapil says:

      Já jsem to sice nezkoušel, ale myslím, že je k tomu tato odrůda docela vhodná. Jde jen o to, aby měla dostatek prostoru, protože dělá šlahouny dva a více metrů dlouhé… Prostě džunglovitá rostlinka:-)

  27. prosím o semínka says:

    Nerozumím příliš jak objednat seminka přes Gengel- přijde mi to složité. Neměl byste pár semínek na poslání? Moc byste mi tím pomohl- přes Gengel je letos už pozdě, nebo rozumím špatně?
    Magda Olviová

    • Divoké rajče - nabídka sazenic says:

      Nabízím k bezplatnému odběru sazenice divokých rajčat, mám jich letos více. Pouze osobní odběr Brno. Případní zájemci pište na mail: lemarcus/zavináč/seznam/tečka/cz

      Marek

      • Hana Huťová says:

        Dobrý den, měla bych zájem o sazeničky nebo o semena divokých rajčat, ale nevím jestli není letos už pozdě. Děkuji za zprávu a přeji pěkný den, Hana Huťová

  28. Honza says:

    Zdravím.
    Mám jen poznámku k sušičce. Pokud v ní budete semena sušit, pozor na příliš vysokou teplotu. Já si takhle loni “upekl” fazole, takže neklíčí.

    • Marek Kvapil says:

      Ano, to je dobrá poznámka. Maximální teplota při sušení semen je 35 °C, takže sušička by měla být nastavitelná jen na tuto poměrně nízkou teplotu.

  29. Jan Hornych says:

    Zdravím,
    zkusil jsem letos divoká rajčátka, venku mi moc nešli, moc jsem nehnojil, jsou divoká, tak ať se předvedou. Ale jednu rostlinku jsem dal pokusně do skleníku a nyní má tato “zběsilá” rostlina rozměr cca 2 x 2 x 0,5m (v x š x h). Je to jedno pořádné houští , které musím už trochu po stranách redukovat, jinak by mí zabralo půlku 4 metrového skleníku.:) Mám po celém skleníku takovou tu síťku na okurky a v tom je keř zapleten. Plody jsou velmi sladké. Také budu zkoušet sušení. Rajčátek mám snad na tisíce.:)

  30. Dana says:

    Dobrý den, mohu se prosím zeptat, kde seženu semínka divokých rajčat? Moc děkuji

  31. Zuzka says:

    Dobrý den,
    letos jsem poprvé vypěstovala divoká rajčata z vašich semínek. Vyrostly parádně a moc nám chutnaly. Takže moc děkuju za semínka i za web, který mě nadchl!
    Chtěla bych se ještě na něco zeptat. Nasušila jsem mraky rajčátek. Část jsem naložila spolu se šalvějí a česnekem do olivového oleje a část nechala nenaložené. Ty v oleji jsem dala do lednice. Teď jsem je po zhruba měsíci otevřela a ty naložené jsou poseté malými bílými kuličkami. Na suchých není nic, vypadají tak jako po usušení. Nevíte někdo, co by to mohlo být? Jíst je raději nebudeme :(
    Zuzka

  32. Pingback: Rajče divoké | Na Farách

Leave a Reply

Your email address will not be published.

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>