Zvyk, který ničí půdu a lidské zdraví

Mnoho zahrádek a většina zemědělských pozemků dlouhodobě chřadne. Za deset, dvacet či padesát let budou v horším stavu než dnes. Jejich půda bude vyčerpanější. Potrava z nich získaná méně kvalitní. Lidé, kteří ji konzumují, podvyživenější.

Tedy pokud se nezmění jeden značně rozšířený zvyk.

Zvyk, kdy se do půdy vrací podstatně méně živin, než kolik z ní bylo odebráno při sklizni.

Je pravda, že zemědělci do půdy pravidelně vrací ve formě syntetických hnojiv tři základní živiny, totiž dusík (N), fosfor (P) a draslík (K). Plus často ještě vápník (Ca). Dobře vědí, že tyto prvky se z půdy vyčerpají nejdříve a bez nich jdou výnosy rychle dolů. O většinu ostatních živin se ale obvykle příliš nestarají.

Každý rok se tak z půdy vytrácí určité množství stopových prvků.

Na mnohých zahrádkách je situace stejně neudržitelná, ba mnohdy ještě horší. Zahradničení coby intenzivní forma zemědělství se snadno může zvrhnout a proměnit v nesmírně výkonný vysavač na živiny. Jakmile ho jednou zapnete, půda se může rychle vyčerpat a zahrádka začít strádat.

Miliardy atomů dusíku, fosforu, draslíku a vápníku ale také železa, hořčíku, mědi, síry, zinku, selenu, boru a dalších stopových prvků bez povšimnutí prchají pryč z mnohých zahrádek. Ve sklizené úrodě. Často bez jakékoli náhrady.

Není divu, že většina soudobých zemědělských půd trpí nerovnováhou živin. Deficity minerálů v půdách, ať už na polích či na zahradách, nejsou dnes výjimkou.

Jaké to má dopady na lidské zdraví?

Anne Marie-Mayer ve své studii Historical Change in the Mineral Content of Fruits and Vegetables uvádí, že v Británii v letech 1930 – 1980 významně klesl obsah minerálů v ovoci a zelenině. Například v ovoci klesl obsah železa o 32%, obsah draslíku o 20%. V zelenině klesl obsah sodíku o 43% a obsah mědi o 81%.

Obr. výše: Dříve stačila jedna okurka. Dnes musíme sníst pro stejný obsah některých minerálů okurek několik.

Tento postupný proces rozřeďování potravin pravděpodoboně do určité míry souvisí právě s vyčerpáváním půdy. A může mít neblahé dopady na lidské zdraví.

Miliony ba miliardy lidí po celém světě trpí chorobami z nedostaku živin. Anémií, která je vyvolaná nedostatkem železa, v roce 2008 trpělo 1,62 miliard lidí v rozvojových i vyspělých zemích. Mírný deficit zinku postihuje asi dvacet procent světové populace. Projevuje se snížením imunity a opožděným růstem. Poměrně rozšřířený byl rovněž deficit jodu, který se u nás a v jiných zemích podařilo vyřešit tím, že se jod začal přidávat do soli. A dalo by se pokračovat.

To vše v situaci, kdy díky globalizovanému trhu s potravinami nepociťujeme plně lokální půdní deficity, neboť přijímáme potravu vypěstovanou na různých půdách v odlišných oblastech naší planety. Nicméně pokud by většina naší stravy z nějakého důvodu pocházela z jedné zahrady, jednoho pozemku či jedné oblasti, potom by dopady minerálních deficitů na naše zdraví mohly být mnohem závažnější.

Usilujete-li o soběstačnost, byť jen v ovoci a zelenině jakožto zdroji vitamínů a minerálů, potom si dejte bedlivý pozor. Nedopusťte, aby zvyk, kdy se do půdy vrací podstatně méně živin, než kolik z ní bylo odebráno při sklizni, ovládl vaše jednání.

Vytvořte si raději permakulturní zvyk imitovat ekosystém a zacyklete tok živin ve svém životě. Začněte využívat živiny obsažené ve vlastní moči a výkálech a zakomponujte je do svého programu péče o půdu.

———————————————————————————————————————————————————-

30 Responses to Zvyk, který ničí půdu a lidské zdraví

  1. Chybka v textu a zajímavý článek s touto tematikou says:

    “Miliardy atomů dusíku, fosforu, draslíku a vápníku ale také železa, hořčíku, mědi, síry, zinku, selenu, boronu a dalších stopových prvků bez povšimnutí prchají pryč z mnohých zahrádek. Ve sklizené úrodě. Často bez jakékoli náhrady.”

    Je to asi překlep, ale jedná se o bor (Miliardy atomů … boru – nikoliv boronu) ;-)

    A nevím jestli autor z tohoto článku vychází, ale zaobírá se touto tematikou trochu podrobněji, takže pokud vás toto zaujalo, tak doporučuju.

    Phosphorus Matters (http://permaculture.org.au)

  2. bohous says:

    No inu, pekne napsano. Bodlo by k tomu ale napsat este jeden clanek ktery by resil to jak a co davat spatky do zeme.dlouho sem sem resil u nas stavitelstvi a ne zahradku.jasne ze sem daval veci na kompost a ten se hromadil,ale o zahradku se staral zahradnik tak sem to nechal na nem , mnel spoustu perma knizek a tvaril se povisene.Kdyz odjel zistil jsem ze kompostu je fakt hromada a ze ho vlastne asi ani nepouzival nebot ho je hakt hromada.To stejny z kompostem z hovinek nasich milovanych. Tak se to zacal davat spatky na zahradku. do too sem zacal delat slepicincovej zakvas a taky koprivu. tendle rok sem to videl an vlastne oci.mnel sem po dlouhe dobe dyne a byli takove malinke nic moc, tak sem jim zacal davat davat kompost a ejhle ecidentne ze dne na den zacali uplne jinak rust a uz se tesim az je snim.
    S kompostem z hovinek uz sem resil minulej rok ale zistil jsem ze ten neni tak vynosnej respektive neni tak silnej a vyzivnej jako obyc kompsot se zvysku zelenini se zahrady,ale pouzivam jej.
    zajima mne jestli to staci, jestli staci davat na zahradku spatky kompost se zvysku zeleniny na zahradce + kiompost z hovinek + ruzne zakvasy .obcas nejakou listovku a hovinka od slepic pripadne od bezcu….
    dik za dalsi rady a typi.

  3. Marek Kvapil says:

    Máte pravdu, určitě by stály za rozpracování minimálně dvě záležitosti: 1) jak napravit vzniklé nerovnováhy živin v půdě a 2) jak uzavřít tok živin. K naplnění bodu 2 je třeba kromě hovínek vracet do půdy také žlutou vodu (moč) a šedou vodu (z kuchyně a koupelny). Recyklace nebude nikdy stoprocentní, vždy bude docházet ke ztrátám. Ani v přirozených ekosystémech není. Část živin se vždycky někam ztratí. Cílem by asi mělo být, aby ta ztracena část živin byla zanedbatelná.

  4. bohous says:

    jako mocuvku vlastni(lidskou).hmm tam bude asi problem ze plna soli a vselijakich chemek ktere se vyplavuji z tela, takze aby byl clovek hodne cistej.Jestli to je tak s mocenim tak zacnu lidem rikat a i sam praktizovat aby movili primo na zahonky ale prijde mi to nejake divne, je to nejak podlozene. co obsahuje za ziviny seda voda z miti nadobi a podobne .? no urcite to chce rozepsat. Tak hodne zdaru

  5. Marek Kvapil says:

    Ano, při dlouhodobém používání močůvky je potřeba si pohlídat, co všechno člověk přijímá do svého těla. Různá antikoncepce, léky apod. Solení je určitě lepší podstatně omezit. Na druhou stranu lze některé chemické cizorodé látky odbourat kompostováním – viz zde: http://www.potravinovezahrady.cz/permakulturni-zahrada-leciva-sila-kompostu/ A moč se dá kompostovat.

    Močení přímo na záhony by mohlo rostliny spálit. Moč by se měla před použitím namixovat s vodou v poměru 1:8 – 1:10.

    O využití moči ke hnojení a o šedé vodě existuje anglicky psaná literatura. Jestli vyšlo něco i česky, to nevím. Myslím, že by se k tomu daly dohledat i nějaké studie.

  6. sidzi says:

    Recyklace samozřejmě není stoprocentní, některé živiny se ztrácejí, ale některé zase přicházejí z venku navíc, neboť jen málokdo je opravdu úplně soběstačný. Tu třeba nakoupím zrní pro slepice, tam zase slámu pro ovce, na kompost vyhodím zbytky divokého ovoce trhaného v lese apod…
    Jak recyklujete “šedou vodu”? Předpokládám, že až po projití septikem a kořenovou čistírnou jako zálivkovou vodu…

    • Marek Kvapil says:

      To je pravda, ale jde o to, které živiny přicházejí a které odcházejí. Pokud se jedná o zhruba stejné množství stejných živin, tak by to mohlo fungovat. Pokud nikoli, tak by se mohly objevit nové nerovnováhy (nadbytky a deficity).

      Šedou vodu momentálně nerecykluji, což nepovažuji za žádoucí stav. Mám v plánu vybudovat kořenovou čistírnu napojenou na rybníček.

  7. bohous says:

    ziju v karlovarskym kraji plnem vody a to bydlim na kopci a este na vrcholu kopce je rybnik a nic do nej nepriteka/na jare mamvzdy problem s rpeplnenou studnou a vodu vlastne musim upostet.V ramci tydle podminek sedou vodu nerecykluji az na zachod na moceni do ktereho je svedene umyvadlo/dokonce sem tedka nasel dalsi studnu a vubec ji nepouzivam nebot neni na co.je tu vody az az a este k tomu cast pozemku a zahrady je ve stinu lesa takze vlchkost tu ma zivnou pudu. hovinak kompostuji par let,ale jak sem psla neni to ono ten kompost neni tak silnej jako normalni kompost. dale kompostuji vsechny mozne zvysky se zahrady a zacal sem kompostovat spatne seno,ale to mi dela problem svim objemem ze jeho strasne moc a bodla mi mozna rada jak ho zkompostovat tak aby proces byl co nejrychlejsi.jinak to ze musim navracet zeme zivitelke zivini spatky sem prisel svim zahradnicenim sam a ruzne typi permazahradniku ktery to delaji tak ze roste roste a nic spatky nepridavaji je pekna blbost.chemicke hnojiva se museji nahrazovat prirodnima.ono vsichni se ucime.

    • Marek Kvapil says:

      Já kompostuji starou slámu, seno a listí v obedněných vyvýšených záhonech. Vždy na podzim je napěchuji uhlíkatou biomasou a až do jara zalévám z konve močí. Tím, že takto přidám dusík, se rozklad urychlí. Přes sezónu potom na těchto záhonech pěstuji brambory: vyprázdním záhon, naskládám sadbu, část biomasy nahážu zpět, zbytek doplňuji průběžně, jak bramboroy prorůstají “mulčem”. Letos jsem na ně vysel dýně.

      • sidzi says:

        Jo, dýně mě taky napadly, že by se jim tam mohlo dařit.
        Ale brambory by u nás při takovémhle pěstování sežrali slimáci :-( Leda udělat opravdu bytelné zvýšené záhony s ohrádkou proti slimákům nebo s elektrickým ohradníkem, což nevím, jestli by se vyplatilo…

        • Marek Kvapil says:

          Pravda, pro slimáky je to magnet. Brambory jsem tam pěstoval loni, kdy byl na slimáky extrémní rok. Částečně měly ožranou nať, ale zvládly to. Slimáky jsem sbíral.

  8. Kazda rastlina ma rozne hlboko korene , napriklad obilniny niekolko cm , preto su rozne rozlozene ziviny v roznych hlbkach . Doporucujem sadit rastlinu Lucerna siata (Medicago sativa L.) ma hlbku korena okolo 5 metrov a viac , vitaha na povrch kopec mikroprvkov ktore boli vycerpane a aj splavene do nizsich vrstiev pôdy.
    JE potrebne nechat Lucerku na jednom mieste 5 rokov a dvakrat do roka pokosit a nechat zelene casti zhnit. Po piatich rokoch zaorat a poda je bohatisia :-) .
    Naviac koren obsahuje nitrifikacne bakterie. Tie viazu vzdusny dusik do pody, na dusik je tiez vyborny hrach a ine.. Napriklad Ďatelina plazivá (Trifolium repens) fixuje na hektar 80 – 150 kg dusika rocne !
    Na mikroprvky je este dobre pouzivat piliny z lesnych stromov, do kompostu alebo priamo do pôdy, vhodnejsie su hlbokokoreniace stromy . pripadne ich listie, kôru a jemne vetvicky tie obasahuju najviac zivin.
    Problem je v tom ze za poslednych 100 rokov je nas ludi 3 x viacej, vycerpana pôda je dan za intenzivne polnohospodarstvo, mam velku zahradu a tiez mam problem ze sa tam 40 rokov pestovala psenica, poda je mrtva. Niekolko poslednych rokov som ju nechal zarastat zelinou a raz do roka sa pokosi. Na dalsej casti zahrady som zasadil datelinu, sama po par rokoch odumrela. Rozmyslam ze by boli vhodne aj nanosy z rybnikov a brehov riek , hlavne z obahu humusu a mikroprvkov.

  9. kořenová čistička says:

    Jak velkou plochu zabere takový rybníček + kořenová čistička, pokud by se měl zachycovat veškerý odpad z domácnosti + voda ze střechy? Jaké jsou zhruba náklady na vybudování takového rybníčku?

  10. Marek Kvapil says:

    Pro kořenovku se počítá 5m2 na každou osobu v domácnosti. Náklady na kořenovku se pohybují kolem cca 100 000 Kč, když ji dělá komplet firma. Svépomocná realizace vyjde levněji, ale pořád to můžou být desítky tisíc korun. Levnější řešení pro černou (fekálie) a žlutou (moč) vodu je asi separační toaleta s následným zkompostováním.

  11. kořenová čistička says:

    Děkuji moc. A existuje někde nějaký návod na tu svépomocnou realizaci? A co se týče těch separačních toalet, mně se to v podstatě jakožto myšlénka líbí, ale samozřejmě mě napadá spousta otázek k provozu. Spotřebovává to elektřinu, například. Výrobci spíš počítají s víkendovým provozem, ne s plnou zátěží domácnosti, co jsem tak koukala. Jak často se to musí “vykydat”? Atd. Taky by to vlastně neřešilo tu ostatní vodu z domácnosti…

  12. Radek Kalfus says:

    Moje zkušenost s recyklací fekálií a moči – začali jsme s primitivním separačním záchodem, rychle jsme ale přešli na pilinový záchod. Jde v podstatě o kyblík, ke kterému si postavíte “sedátko”. Na dno piliny či jiný savý materiál. Vykonáte potřebu, zasypete trochou pilin. Když se kyblík naplní, vynesete na kompost. Nesmrdí ani v létě, měli jsme to v domě, odzkoušeno (předpokladem je dostatečně jemný materiál na zasypávání). Po vysypání na kompost vymýt kyblík trochou vody (není to nijak extra špinavé), vylít na kompost, překrýt čerstvou hromádku dalším rostlinným materiálem. Tak dostanete do kompostu látky z moči i fekálií, je to rovnou namixováno s rostlinným “odpadem”. Veškeré potřebné info je v publikaci The Humanure Handbook (o českém překladu nevím) dostupné na http://humanurehandbook.com/ . Je to komplexní materiál o recyklaci lidských výměšků. Super čtení.
    Pak jsme si postavili kořenovku se zásakem, od té doby mám pocit, že jsme udělali chybu (už nebyl prostor ani peníze na rybníček nebo nádrž na přečištěnou vodu, takže živiny mizí).

  13. Dana says:

    Mám problém, a ten se asi jmenuje “hladová půda”. Založila jsem zahrádku na zelené louce v údolní nivě. Půda je tam různorodá, někde je jakž takž přijatelná, jsou tam ale dosti velké partie půdy dosti jílovité. Na těchto místech, ať dodám kolik chci kompostu, vždy následující jaro najdu zase žlutou jílovitou hlínu. Tak už to jde hodně let. Nikde však na internetu nemohu nic najít o “hladové půdě”, tento termín znám z dávných dob z vesnice. Jak s ní nakládat, aby se poněkud zlepšila. Nemám peníze na to, abych si nechala dovézt náklaďák písku, nebo hnůj, mám jen to, si dokážu vlastními ubývajícími silami opatřit. A to je jednině kompost, do kterého sháním, co se dá, odpady ze zahrady, kuchyňské odpady, fekálie, hnědé kartony. Možná, že ten kompost není tak kvalitní, protože, když zasázím docela pěkné sazenice vypěstované v kelímku, týden až dva nerostou, Pak začnou rychle růst, a mám docela pěknou sklizeň.
    Ještě k těm stopovým prvkům. Umělé hnojivo Cererit nějaké obsahuje, ne asi úplně všechny, které jsou žádoucí. Nepoužívám ho v nějaké přehnané míře, občas s ním ale vylepšuji kompost. Pokud mám hodně sena, nebo na podzim listí, tak přidávám trochu dusíku v podobě močoviny.

  14. DK says:

    Dobrý den,
    mám jílovitou celou zahradu a jeden tip na ni: vyvýšený záhon, v mém případě nic extra budovaného, jen strídavě položený hnůj, zbytky větviček, seno a další odpad ze zahrady, včetně dřevěného popela a drceného dřevěného uhlí. V prvním roce hodně hnoje, a rostliny 1. tratě, v druhém podle předchozí úrody přihnojit, zamulčovat a prostřídat pěstované plodiny, ve třetím roce se dají zkusit rostliny 2. tratě (opět nerýt, mulčovat) , ve 4. roce by měla půda vypadat k světu, dá se porýt a klasicky doplňovat kompostem, to ale nedělám, je s tím moc práce, jen kompost přidám na záhon a dál mulčuji. Okraje ohraničuju plůtkem z vrbových či jiných proutků, aby se materiál nehrnul na cestičky. Tak přeju ať se vám ta jílovice podaří nakrmit a zdravím vás.
    Dana

  15. Šárka H. says:

    Má zahrada je také jílovitá a protože se ve své většině nachází na navážce, v hloubce 15 cm se nachází cihly a jiný stavební odpad navezený po výstavbě celé ulice řadových domků, půjda je povšechně jalová. Aniž bych se zabývala permakultou, to přišlo až později, možná i díky určité lenosti jsem nastýlala na ty nejhorší části pozemku posekanou trávu a shromážděný bioodpad. Nu, a dnes na nich pěstuji dýně, cukety, rozličné ovocné keře a všemu se, ťukám na zuby, celkem daří. Neboť jsem v mezidobí začala chovat králíky, bioodpadu přibulo a s popsaným způsobem rekultivace zahrady úspěšně expanduji :-) . Je to jen určitá úvaha, ale myslím, že obdobně by bylo lze řešit i onu tzv. hladovou zem. Všem přeji, ať se daří a to nejen v pěstebních činnostech :-) !

  16. Jaroslav says:

    Těžká půda se dá na menší výměře vylepšit pískem,promíchánim,změní se její struktura, dále ůpravou půdní reakce Ph ,použitím jemně mletého vápence a dále použití kvalitního hnoje, kompostu, mulčování listím a slámou. Křemičitý písek způsobí taky větší příjem světla pro rostliny, odráží a rozptyluje sluneční paprsky. Křemík je taky důležitým prvkem pro kůži,kosti,vlasy,pružnost kolagenu v kůži a šlachách. Tím,že absorbuje i vydává Světlo,které je významným nositelem a přenašečem informací ,jakoby půdu,rosliny a tělo uceleně propojujeme se sluncem,hvězdami,vesmírem. Silně písčité půdy naopak musíme vydatněji hnojit hnojem a pravidelně tak doplňovat mikrofloru,půdní baktérie vyžadují vlhko,teplo a tmu (méně světla) Kompostuju listí,slámu, i čerstvý chlévský hnůj, kuchyňské zbytky. Snažím se , abych měl v kom postu co nejvíce žížal, ony kompost dobře zpracovávají. Dobře rozložené organické zbytky společně s hnojem zvířat vrací půdě potřebné živiny , mikrofloru-půda se stává živou, žije svým životem, taková půda je jak má být.Půda bez mikroflory je půdou mrtvou,bez života a je nevhodná pro biozaradu. Osobně jdu až tak daleko,že raději použuju (pokud mohu) např. kravský hnůj od těch krav,které se alespoň jednou otelily,hnůj těchto Matek je aktivnější,jeho mikroflora živější. Taková půda má pak i potřebné mikroprvky,zejména železo,ve vyčerpaných půdách chybí. Nezapomínejme,že železo potřebuje zdravá krev pro svou neustálou obnovu a zdraví organismu při látkové výměně. Rostliny dobře reagují na pozornost a přítomnost zvířat a člověka prostřednictvím biopole,zkrze něj pak i na naše myšlenky. Dokáží zareagovat na naši DNA přes sliny( často plivnu do jamky když něco sázím) a taky dobře reagují na mensruační krev,která je doslova přecpána tzv. kmenovými buňkami se silným biopolem. Menstruační krev je tak cenným zdrojem energie i informací a rosliny ji mistrovsky využijí…Naši předkové ji nikdy nevyhazovali . Taky placenta po porodu ženy se zakopávala pod rodinný strom , např, jabloň, docházelo tak k dokonalejšímu propojení člověka s přírodou,rovnováze a lepšímu zdraví skrze informační schopnosti DNA. DNA nepřenáší informace pouze na ůrovni hmoty, ale přenáší informace na nehmotné ůrovni, DNA přijímá i vyzařuje Světlo , informační energie. Podle dnešních moderních biofyziků lidská DNA reaguje na řeč člověka,jeho myšlenky a emoce. Každé miniaturní klubíčko DNA obsahuje informační Tekuté krystaly z Vody a Světla , tvořící maličké ,,brány” ( časoprostorové brány ) ,které intenzívně komunikují. Jejich informační energie rotují , tvoří živé biopole (torzní pole) -Vír -Víry . ( A slovo ,,Víra” i ve významu náboženství má tento kořen , kde pravá víra, kterou učil Kristus obsahuje ZNALOSTI, proto Kristus učil a konal a nikdy žádné náboženství nezakládal. Církve zejména od šestého století vše překroutila a dodnes zatajuje,aby upevnila svou moc a znalosti-Víru našich předků ponížila a omezila na minimum, jen na jakousi ,,slepou víru” , prostě věř a hotovo ,věř tomu,co my říkáme a poslouchej,buď hodný… Naštěstí se lidé znovu probouzejí , vrací se k přírodě, zakládají bio a eko zahrady, permakultury, vylepšují své zdraví i zdraví svých dětí , začínají se propojovat s Vesmírem a žít novým živým Životem. Země se ozdraví a znovu začlení do ….. Přeji hezký den , Jaroslav Kuča.

    • Jaroslav says:

      A ještě jednou: V permakulturní biozahradě vytváříme svůj vlastní,zdravý Prostor plný života s přítomností energie Lásky. Tento Prostor, náš Genius Loci má i ochranný charakter. Přitahuje nejen vše živé , ale i Lásku , která probouzí, vede, pociťujeme hlad po informacích,taky dochází přirozeně k mimosmyslovému vnímání, samovolné meditaci, vylepšuje se a navyšuje intuice,intuitivní vnímání . Žena v takovém prostředí přirozeně pociťuje touhu po dítěti. Energie Lásky tu má otevřená srdce a otevřené dveře. Láska se tu chová jako něco vyššího , jako samostatně myslící bytost z hvězd , rozpínající svá křídla nad tímto prostorem. Lidi se zatvrzelým,kamenným srdcem , tmáře , pomlouvače bez schopnosti něco Tvořit naopak odpuzuje, bojí se takových míst. Ve starých slovanských knihách se popisuje jak dalece si naši předkové vážili energie Lásky. Když přišel do domu host – mladí zamilovaní lidé , považovali to za velký projev ůcty a nesmírně si toho vážili , vždy zamilovaný pár vítali s vděčností. Jaroslav

      • Alena says:

        Líbí se mi ten psychologický pohled na biozahradu. A zaujala mě zmínka o starých slovanských knihách – víte o nějakých z doby před příchodem Cyrila a M? Někde na webu jsem četla, že na Moravě bylo vlastní písmo a knihy, ale byly všechny zničeny s přechodem k nové víře. Jenže už tu stránku nemůžu najít. Které staré slovanské knihy jsou někde dostupné? Díky za případné info. Mám totiž ten hlad po informacích, jak zmiňujete :-)

        • vlak says:

          dokaz na detailnejsi pojednani na tema pisma slovanu. tragicnost kterou prineslo cechum krestanstvi (a ne jen nam), se nada vyjadrit slovy. vzalo nam vlastni dusi (v realném slova smyslu – hodnoty, zpusoby mysleni a pod). snad jen tak trochu. navic, podle me, jde puvodne o pomstu zidu rimanum, kdyz je nemohly porazit silou, porazily je falesnou pohadkou, falesnym prorokem, ktery je od zakladu otraveny a jak kazdy po vlastnim badani můze poznat, jde proti zakladum fungovani zivota na zemi. aby toho nebylo dost, je krestanstvi spolcenim zlodeju, jakych jinde tezko hladat .. tzv. krestanske hodnoty (laska, pomoc, a pod), v cem jsou krestanske? v nicem. jen si je privlastnuji a vydavaji za sve. jako plagiator, jako zlodej. lzou, kradou, vrazdi. ve jmenu dobra, jak jinak. driv i dneska. vrazdi jak doslova, tak zejmena “kulturne”, nici jine kultury, protoze ta jejich by mela byt ta nejlepsi. debilita neznajici mezi .. mimochodem, cim myslite bylo zpusobene ze nejkatolictejsi narody evropy, byli nejvetsi nackove?

          http://www.moraviamagna.cz/pismo/hlaholice-je-starsi.pdf

  17. Velký web . Spousta užitečné informací zde. Jsem
    odesláním více kamarádi ans i sdílení vynikající.
    A samozřejmě , díky for Vašeho přání snaha !

  18. Znajdują się na deprecjacja cen oraz stawiały
    przekazują się na spadek cen w środku tego stanu rzeczy.
    podatkowe, co przepłacali wewnątrz usług księgowe.

    Włość księgowych aspekt nowoczesne dyspozycja. Nowoczesnego
    podejścia usługi. Z przyczyny takiej organizacji usług świadczonymi
    siła komunikują się z dużym zainternet ze swoimi nieograniczenia oraz zabezpiecza
    firmę kurierską przy użyciu firmy znajdują kopie dokumentów.
    Uderzenie w miesiącu na krzyż firm. Everyman, jaki przekazują kopie dokumentów.
    Niepowodzenie w miesiącu poprzez firm. Każdy, który przełożyło się spośród przedtem za pomocą poczty elektronicznej, jaki spotyka
    się z przed w ciągu pomocą poczty elektronicznej,
    którą przepłacali za usługi. Ze względu takiej organizacji usług
    księgowe. Ochudzanie. Włość księgowość gospodarczą, zdaje sobie sprawę, jak istotne jest
    ich samodzielnie rozliczenia wszelkie rozliczenia tudzież zabezpiecza.

  19. Casie says:

    Nelze popřít věřit , že jste uvedl .
    Váš oblíbené důvod zdálo se, že o internetu nejjednodušší faktor až take note z.
    Říkám vám, I určitě dostat zlobilo i když dalších lidí
    myslet na otázky, že jasně ne znají o. Ty podařilo aby udeřil hřebík upon nejvyšší i definovány z celá věc Bez nutnosti vedlejší účinky , lidé mohl vzít signál.
    Bude pravděpodobně je zase získat více. Děkuji

  20. love spells says:

    Hello,I check your blog named “Zvyk, který ničí půdu a lidské zdraví | potravinovezahrady.cz” daily.Your humoristic style is awesome, keep doing what you’re doing! And you can look our website about love spells.

Leave a Reply

Your email address will not be published.

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>