Permakulturní zahrada: Léčivá síla kompostu

Neexistuje snad pozoruhodnější prvek permakulturní zahrady než kompost. Že se zde koncentrují živiny a rozkládá organická hmota, čímž vzniká humus, je dobře známo. Méně už to, že zde probíhají ozdravné procesy schopné ničit různé patogeny a toxické látky.

Na své zahradě mám po různu roztroušeno sedm kompostů a stále přidávám další. Tyto komposty tvoří základ imunitního systému mé zahrady. Až mě to svádí napsat, že bez kompostu (nebo snad lépe: bez kompostů) se zahrada snadno rozstoná. Komposty si můžeme představit jako jakási zdravotní centra či regenerační uzly, skrz které zahradník prohání organickou hmotu, z níž později vzniknou nové rostliny a noví živočichové. Kompost díky činnosti neviditelné armády nesčetných mikrobů, hub, plísní, žížal, hlístic, chvostoskoců, stonožek, mnohonožek, stínek, svinek, štírců, ponrav a různých dalších hmyzů tento proud biomasy regeneruje, filtruje, desinfikuje, zbavuje chemických jedů a léčí.

Dělá to zadarmo a bez velkých energetických vstupů. Prací je třeba vytvořit ty správné podmínky, přičemž následný proces kompostování je již poháněn energií obsaženou ve shromážděné biomase. Vzniká přitom odpadní teplo zodpovědné za horkou fázi kompostování, která v celém procesu sehrává důležitou roli:

Co tedy kompost dokáže?

Kompost ničí toxické látky

Mikroorganismy přítomné uvnitř kompostu degradují mnohé toxické chemikálie na jednodušší, neškodné, organické molekuly. K chemickým látkám odbouratelným kompostováním patří benzín, nafta, ropa, mazací oleje, přípravky na impregnaci dřeva, PCB – polychlorované bifenyly, insekticidy, herbicidy, TNT a jiné trhaviny.

V jednom experimentu byl do kompostu přidán karbofuran, jeden z nejjedovatějších insekticidů a herbicid (triazin). Po padesáti dnech kompostování byl insekticid zcela rozložen a herbicid byl degradován z devětadevadesáti procent. V jiném experimentu byla půda kontaminovaná naftou a benzínem zbavena po sedmdesáti dnech kompostování třiadevadesáti procent těchto uhlovodíků. Půda kontaminovaná herbicidem Dicamba nevykazovala po padesáti dnech kompostování žádné známky kontaminace. Podobně byla experimentálně prokázána schopnost kompostu degradovat chlorfenol a freon.

Bez kompostování trvají tyto biodegradační procesy mnohem déle – nikoli měsíce, nýbrž roky. Je třeba nicméně upozornit, že existují chemikálie, které jsou velmi odolné mikrobiologické degradaci a kompostováním se neodbourají.

Kompost na sebe váže kovy

Kompost na sebe silně váže kovy a brání tak tomu, aby je vstřebaly rostliny a aby se dostaly do našeho potravního řetězce. Rostliny pěstované v půdě kontaminované olovem vykazovaly po přidání deseti procent kompostu redukci v absorpci olova o více než osmdesát procent v porovnání s rostlinami pěstovanými v půdě bez kompostu.

Obr. výše: Jeden z mých kompostů.

Kompost chrání rostliny proti chorobám a ničí jejich patogeny

Kompostováním lze zničit mnohé rostlinné patogeny. Je proto lepší napadené rostliny nenechávat ležet na záhonech a raději je podrobit termofilnímu kompostování (horké fázi kompostování). Užitečné termofilní mikroorganismy přímo soupeří s organismy, které způsobují choroby rostlin, nebo je tlumí či zabíjí. Kromě toho jsou rostlinné patogeny požírány mikročlenovci, jako jsou roztoči a chvostoskoci.

Některé organismy přítomné v kompostu produkují antibiotika, která potlačují rostlinné choroby. Kompost přidaný do půdy může navíc u rostlin aktivovat geny zodpovědné za rezistenci proti chorobám.

Kompost likviduje semena plevelů

Zde je opět důležitá termofilní fáze, během níž jsou semena „uvařena“. V jednom experimentu byla po třech dnech kompostování při teplotě pětapadesát stupňů zničena veškerá semena osmi druhů plevelů záměrně přidaných do kompostu.

Kompost ničí patogeny obsažené v lidské stolici

Jedním z důležitých rysů permakulturní zahrady je zacyklený tok živin, což obnáší důslednou recyklaci zejména lidské moči a stolice. Psal jsem o tom zde. Zatímco moč je při opuštění těla zdravého člověka sterilní, stolice může obsahovat patogeny a choroboplodné zárodky. Kompostování patří k bezpečným metodám zpracování stolice a její přeměny na výživný humus. Patogeny obsažené ve stolici jsou zlikvidovány jednak při vysokých teplotách termofilní fáze kompostování a dále přirozenou konkurencí obrovského množství mikroorganismů, které se v kompostu objeví v průběhu času. Po přidání poslední dávky fekálií se doporučuje nechat kompost zrát alespoň jeden rok. Zde názorná ukázka:

Kompostováním lze likvidovat zdechliny zvířat

Zdechliny domácích zvířat se někdy na zahradách zakopávají do země, což může vést ke znečištění podzemní vody. Mrtvá domácí zvířata patří na kompost. Zde se jejich těla přemění na humus a hlavně jsou zbavena patogenů a parazitů, které často jejich smrt způsobily. Kůstky, které se rozkládají pomalu, lze buď z kompostu vybrat nebo je nadrtit a promísit s humusem.

Role kompostu v permakulturní zahradě a organickém zahradničení je zcela zásadní. Pěkně to vyjádřil J. M. Greer: „Zeptejte se stovky lidí, kteří nemají praxi v organickém zahradničení, co je srdcem a duší úspěšné ekologické zahrady, a je více než pravděpodobné, že dostanete sto různých odpovědí. Zeptejte se na totéž stovky lidí, kteří organické zahradničení praktikují, a myslím, že většina z nich vám dá jedinou odpověď: Kompost. To co někteří z nich řeknou a většina ostatních ví intuitivně, je, že pokorný a milý kompost je šablonou, podle níž je do značné míry třeba modelovat celou konstrukci jakékoli budoucí udržitelné společnosti.“

V podobném duchu píše o kompostu otec organického hnutí v USA J. I. Rodale: „Kompost je víc než jen hnojivo či léčebný prostředek na zranění půdy. Je symbolem kontinuity života… Hromada kompostu je pro organického zahradníka tím, čím je psací stroj pro spisovatele, lopata pro dělníka a auto pro řidiče.“

Techniku kompostování považuji za základ permakulturní gramotnosti a její osvojení za krok směrem k udržitelnému světu, který je oním pomyslným cílem veškerých permakulturních snah. Více do hloubky se technice kompostování včetně bezpečného rozkladu lidské stolice věnuji na kurzu Design permakulturní zahrady. Kromě toho doporučuji hlubším zájemcům o téma knížku the Humanure Handbook, z níž čerpá i tento článek.

A pozor! Kompost by neměl nikdy vyschnout, jinak mikroby přestávají pracovat:-)