Permakulturní zahrada: Léčivá síla kompostu

Neexistuje snad pozoruhodnější prvek permakulturní zahrady než kompost. Že se zde koncentrují živiny a rozkládá organická hmota, čímž vzniká humus, je dobře známo. Méně už to, že zde probíhají ozdravné procesy schopné ničit různé patogeny a toxické látky.

Na své zahradě mám po různu roztroušeno sedm kompostů a stále přidávám další. Tyto komposty tvoří základ imunitního systému mé zahrady. Až mě to svádí napsat, že bez kompostu (nebo snad lépe: bez kompostů) se zahrada snadno rozstoná. Komposty si můžeme představit jako jakási zdravotní centra či regenerační uzly, skrz které zahradník prohání organickou hmotu, z níž později vzniknou nové rostliny a noví živočichové. Kompost díky činnosti neviditelné armády nesčetných mikrobů, hub, plísní, žížal, hlístic, chvostoskoců, stonožek, mnohonožek, stínek, svinek, štírců, ponrav a různých dalších hmyzů tento proud biomasy regeneruje, filtruje, desinfikuje, zbavuje chemických jedů a léčí.

Dělá to zadarmo a bez velkých energetických vstupů. Prací je třeba vytvořit ty správné podmínky, přičemž následný proces kompostování je již poháněn energií obsaženou ve shromážděné biomase. Vzniká přitom odpadní teplo zodpovědné za horkou fázi kompostování, která v celém procesu sehrává důležitou roli:

Termofilní fáze kompostování.

Co tedy kompost dokáže?

Kompost ničí toxické látky

Mikroorganismy přítomné uvnitř kompostu degradují mnohé toxické chemikálie na jednodušší, neškodné, organické molekuly. K chemickým látkám odbouratelným kompostováním patří benzín, nafta, ropa, mazací oleje, přípravky na impregnaci dřeva, PCB – polychlorované bifenyly, insekticidy, herbicidy, TNT a jiné trhaviny.

V jednom experimentu byl do kompostu přidán karbofuran, jeden z nejjedovatějších insekticidů a herbicid (triazin). Po padesáti dnech kompostování byl insekticid zcela rozložen a herbicid byl degradován z devětadevadesáti procent. V jiném experimentu byla půda kontaminovaná naftou a benzínem zbavena po sedmdesáti dnech kompostování třiadevadesáti procent těchto uhlovodíků. Půda kontaminovaná herbicidem Dicamba nevykazovala po padesáti dnech kompostování žádné známky kontaminace. Podobně byla experimentálně prokázána schopnost kompostu degradovat chlorfenol a freon.

Bez kompostování trvají tyto biodegradační procesy mnohem déle – nikoli měsíce, nýbrž roky. Je třeba nicméně upozornit, že existují chemikálie, které jsou velmi odolné mikrobiologické degradaci a kompostováním se neodbourají.

Kompost na sebe váže kovy

Kompost na sebe silně váže kovy a brání tak tomu, aby je vstřebaly rostliny a aby se dostaly do našeho potravního řetězce. Rostliny pěstované v půdě kontaminované olovem vykazovaly po přidání deseti procent kompostu redukci v absorpci olova o více než osmdesát procent v porovnání s rostlinami pěstovanými v půdě bez kompostu.

Obr. výše: Jeden z mých kompostů.

Kompost chrání rostliny proti chorobám a ničí jejich patogeny

Kompostováním lze zničit mnohé rostlinné patogeny. Je proto lepší napadené rostliny nenechávat ležet na záhonech a raději je podrobit termofilnímu kompostování (horké fázi kompostování). Užitečné termofilní mikroorganismy přímo soupeří s organismy, které způsobují choroby rostlin, nebo je tlumí či zabíjí. Kromě toho jsou rostlinné patogeny požírány mikročlenovci, jako jsou roztoči a chvostoskoci.

Některé organismy přítomné v kompostu produkují antibiotika, která potlačují rostlinné choroby. Kompost přidaný do půdy může navíc u rostlin aktivovat geny zodpovědné za rezistenci proti chorobám.

Kompost likviduje semena plevelů

Zde je opět důležitá termofilní fáze, během níž jsou semena “uvařena”. V jednom experimentu byla po třech dnech kompostování při teplotě pětapadesát stupňů zničena veškerá semena osmi druhů plevelů záměrně přidaných do kompostu.

Kompost ničí patogeny obsažené v lidské stolici

Jedním z důležitých rysů permakulturní zahrady je zacyklený tok živin, což obnáší důslednou recyklaci zejména lidské moči a stolice. Psal jsem o tom zde. Zatímco moč je při opuštění těla zdravého člověka sterilní, stolice může obsahovat patogeny a choroboplodné zárodky. Kompostování patří k bezpečným metodám zpracování stolice a její přeměny na výživný humus. Patogeny obsažené ve stolici jsou zlikvidovány jednak při vysokých teplotách termofilní fáze kompostování a dále přirozenou konkurencí obrovského množství mikroorganismů, které se v kompostu objeví v průběhu času. Po přidání poslední dávky fekálií se doporučuje nechat kompost zrát alespoň jeden rok. Zde názorná ukázka:

Kompostováním lze likvidovat zdechliny zvířat

Zdechliny domácích zvířat se někdy na zahradách zakopávají do země, což může vést ke znečištění podzemní vody. Mrtvá domácí zvířata patří na kompost. Zde se jejich těla přemění na humus a hlavně jsou zbavena patogenů a parazitů, které často jejich smrt způsobily. Kůstky, které se rozkládají pomalu, lze buď z kompostu vybrat nebo je nadrtit a promísit s humusem.

Role kompostu v permakulturní zahradě a organickém zahradničení je zcela zásadní. Pěkně to vyjádřil J. M. Greer: “Zeptejte se stovky lidí, kteří nemají praxi v organickém zahradničení, co je srdcem a duší úspěšné ekologické zahrady, a je více než pravděpodobné, že dostanete sto různých odpovědí. Zeptejte se na totéž stovky lidí, kteří organické zahradničení praktikují, a myslím, že většina z nich vám dá jedinou odpověď: Kompost. To co někteří z nich řeknou a většina ostatních ví intuitivně, je, že pokorný a milý kompost je šablonou, podle níž je do značné míry třeba modelovat celou konstrukci jakékoli budoucí udržitelné společnosti.”

V podobném duchu píše o kompostu otec organického hnutí v USA J. I. Rodale: „Kompost je víc než jen hnojivo či léčebný prostředek na zranění půdy. Je symbolem kontinuity života… Hromada kompostu je pro organického zahradníka tím, čím je psací stroj pro spisovatele, lopata pro dělníka a auto pro řidiče.“

Techniku kompostování považuji za základ permakulturní gramotnosti a její osvojení za krok směrem k udržitelnému světu, který je oním pomyslným cílem veškerých permakulturních snah. Více do hloubky se technice kompostování včetně bezpečného rozkladu lidské stolice věnuji na kurzu Design permakulturní zahrady. Kromě toho doporučuji hlubším zájemcům o téma knížku the Humanure Handbook, z níž čerpá i tento článek.

A pozor! Kompost by neměl nikdy vyschnout, jinak mikroby přestávají pracovat:-)

30 Responses to Permakulturní zahrada: Léčivá síla kompostu

  1. slepičí les. says:

    no, nevím, zda se to bude zamlouvat třeba i majitelům uhynulých domácích mazlíčků, aby svého v mnoha případech, dlouholetého společníka zkompostovali…!!! zda by svého psíka či kočku zahrabali do kompostu a pak na něm vysadili třeba dýně hokaidó…když to ale už i někdo z ultrapermakulturníků ale udělá, nepředpokládám, že by měl založený kompost vedle studny…i když já na nějaké nařízení či vyhlášku krajského hygienika zvysoka seru, abych odevzdával uhynulé hospodářské zvíře někde do kafilérky a ještě za to platil…!!! ovce tam vyjde na cca 1000 ( 40 € ) peněz…takže, co jde ještě utratit a sníst, tak utratit a sníst a co už uhynulo, tak zpracovat na krmivo pro psy nebo prasata či drůbež…i když chápu, že autor asi má na mysli dát do kompostu nějakého asi kanárka…ale i to by byl asi etický problém pro mnohé lidi…mnozí autoři ani nedoporučujou dávat na kompost hovna, prý ohledně šíření parazitů…co kompost, to jiný názor svého stvořitele a zakladatele…

    • Mirek-777 says:

      Pro sle-pičí lez : žádáme důrazně o slušný a kultivovaný projev zde v diskuzi. Používání sprostých, vulgárních i dalších nevhodných slov NENÍ žádné hrdinství jak si možná někdo myslí. Děkujeme za pochopení. M777

      • rekib says:

        ste chori – ak mate psika viac ako 10 rokov, pisat o nom ako o “zdechline”, je chore – mali by ste sa liecit na psychiatrii!

  2. Marek Kvapil says:

    Fenomén fekofobie (strachu z fekálií) je v naší společnosti poměrně rozšířený a lze na něj jistě narazit i u některých autorů. Obávám se nicméně, že pokud tuto fobii nepřekonáme, nikdy nebudeme schopni vytvořit udržitelný systém hospodaření s uzavřeným tokem živin. Paraziti v lidských výkalech jsou zničeni jednak při horké fázi kompostování a dále obrovksou konkurencí mikrobů, kteří se při celém procesu vystřídají v průběhu roku. Drtivá většina jich s vysokou pravděpodobností nepřežije jeden rok kompostování. Pokud má někdo přesto obavu, může nechat kompost vyzrávat další rok, čímž se pravděpodobnost přežití parazitů a patogenů sníží na minimum. Je užitečné mít v kompostu teploměr a sledovat průběžně teplotu, aby měl člověk jistotu, že těch 50 – 55 stupňů v hromadě má.

    • Mirek-777 says:

      Dobrý den Marku, naprosto s vámi souhlasím (nejen) zde, ale i v dalších příspěvcích. Děkujeme vám zcela upřímně za vaše pěkné stránky. M777

  3. Poděkování says:

    Vážím si Vaší práce a hlavně Vašich článků, které jsou nejen osvětou, ale především inspirací. Těším se na dlaší. Děkuji a přeji hodně energie do dalších projektů.

  4. Moc pěkný článek. Komposty máme na zahradě jen dva, ale asi bychom naplnili nejméně o jeden víc. Ale to by zase přišly zkrátka sousedovic slepice, které od nás dostávají čerstvě vytrhaný plevel.
    Rozhodně souhlasím s tím, že kompost je v zahradě velmi důležitý, asi jako kuchyň v bytě.

  5. Není kompost jako kompost says:

    Velice podrobné pojednání. Chci se přidat s malým povzdechem. Kompost, při kterém dochází ke zmíněnému zvýšení teploty je trošičku “chuťovka” a “vyšší dívčí” v zahradničení. Je to alchymie a zároveň zajímavý zážitek. Problém je u něj v tom, že potřebuje být založený vcelku, tedy se všemi ingrediencemi, v celkovém konečném množství. Je to pak opravdu blesková záležitost.

    Pro 90% zahradníků a zahrádkářů pak kompost představuje spíše klasickou kupku, kde se namísto fermentace účastní “akce” žížaly a bakterie bez oné raketové fermentace. K fermentaci tu samosebou dochází také, ale zvýšení teploty tu je sotva znatelné. Tím se také prodlužuje rozkladný proces a “detoxikace” komponent kompostu probíhá na trošku jiné bázi. Patřím k těm, kdo zpravidla nemají tolik materiálu, abych mohl každoročně zakládat kompost s “teplou fermentací” Proto ten povzdech v úvodu……

  6. Zajímalo by mě, jak kompostovat kychyňský odpad v zimě. Abych nevymýšlel něco, co již je dobře známo. Díky. Karel

    • Marek Kvapil says:

      V zimě leda někde v teple doma. Třeba vermikompost pod linkou je elegenatní řešení:-)

      • kompost v zimě says:

        v zimě nosím kuchyňský odpad na kompost (do plastového kompostéru, malá zahrádka uprostřed města) jako celý rok. Sice trochu trucuje, ale přes sezónu to dožene a na podzim mám zase plný kompostér kvalitního materiálu. několik let odzkoušené…

        • Marek Kvapil says:

          Jasně že lze venkovní kompost zaplňovat organickými zbytky i v zimě:-) Ovšem v zimě, když je pod nulou, se proces kompostování zastavuje, takže v tomto smyslu kompostování neprobíhá a kompostovat nelze.

  7. kompostér ve skleníku; potkani ?? says:

    Letos jsem vyzkoušela dát kompostér do skleníku, aby byla zajištěna vyšší teplota – abych měla větší jistotu, že se to spracuje a bylo to rychlejší, neboť celkově 3 kompostéry nestíhaly. Zatím je to rychlovka jak to jede. Zajímalo by mě, co si o tom myslíte a kdy bude možné jej bezpečně použít (občas přidáváme i kal z ČOV) – jestli dřív než za rok.
    Ještě prosím o radu jak vyzrát na potkany, které se mi dlouhodbě nedařilo z kompostérů dostat, nyní paradoxně díky skleníku se nám nakonec podařilo je “ulovit” ručně pomocí vidlí, vypadá, že je teď chvilku klid. Děkuji.

  8. Čtu článek a říkám si, ano to mi děda říkával když mě vykládal o zahradničení. Akorát zapomněl na poslední radu z článku, zalévat…Každopádně na obrázcích jsou dřevěné bedýnkové komposty. Chtěl bych se prosím zeptat, jestli jsou stejně vhodné ty plastové. Doma totiž máme dřevěný a na chatě plastový. Děkuji znalcům

    • Marek Kvapil says:

      S plastovými kompostéry zkušenost nemám, ale myslí, že na materiálu prakticky nezáleží. Nevýhohou plastových by mohla být leda tak jejich omezená velikost…

      • Děkuji za odpověď. Nemáme velkou zahrádku, takže velikostně by mohly stačit. Spíš mi jde o funkčnost. Viděl jsem, že některé kompostéry jsou hodně “děrované”, jiné zase celistvé….člověk aby si vybral:-)

        • Marek Kvapil says:

          Děrované se dělají, aby se k organickému materiálu dostal kyslík. Kompostování je rozklad za přítomnosti kyslíku (oproti hnití, kdy kyslík chybí). Podobnou funkci má přeházení, čímž se hromada provzdušní a kompostování urychlí…

    • ALEŠ says:

      PODLE MÉHO NÁZORU NA TÉMA CO JE LEPŠÍ JESTLI DŘEVO NEBO PLAST.
      ÚPLNĚ NEJLEPŠÍ JE NEPOUŽÍVAT ŽÁDNÝ KOMPOSTÉR. JE LEPŠÍ MOŽNÁ VZHLEDOVĚ.
      POKUD JE KOMPOST VOLNĚ NA HROMADĚ TAK MÁ LEPŠÍ PŘÍSTUP VZDUCHU, LÉPE SE PŘEHAZUJE A PŘI MANIPULACI PŘI ODVOZU MŮŽETE POUŽÍT JAKOUKOLIV STRANU. KOUPĚ KOMPOSTÉRU TAKÉ NENI ZADARMO A PROČ NĚKAM JEZDIT A HLEDAT PO OBCHODECH.

  9. Jaroslav says:

    S kompostem si příliš hlavu nelámu . Nechám prostě pracovat Přírodu. CHci, abych měl v kompostu dostatek mikroorganismů a žížal . Použiju pak kompost, až je dostatečně zpracován rozložen . Samozřejmě , že do něj nedávám nevhodný materiál , např. potištěný a barevný papír apod… Volba je na nás , je nutné mít aspoň základní znalosti … Kvalitní kompost pak půdu obohacuje živinami , vrací do původního stavu , vylepšuje . Kvalitní kompost půdu Oživuje , z půdy ,, mrtvé ” udělá půdu Živou , obohatí velkým množstvím mikroorganismů , které následně automaticky startují další rozkladné procesy organických látek , zpřístupňují živiny , okysličují , navyšuje se množství minerálů . A vězte , že jen Ty Minerály jsou pro lidské tělo prospěšné , které prošly ROSTLINOU .. ostatní ve formě pilulek a prášků jsou jen balastem , smetím , které lidské tělo ucpává , kamením , jež cpe ledviny a mezibuněčné prostory . Všiml jsem si jedné firmy, která vyráběla a propagovala minerály ve svých pilulkách. Všichni propagátoři i jedlíci těchto ,, zázračných prášků ” byli plešatí , nebo zplešatěli a pzději měli i jiné zdrav. problémy ..

  10. Daniella says:

    Místo průmyslově vyráběného kompostéru si vyrábím kompostér z králičího pletiva. Zarazím na vhodné ploše a v žádoucím tvaru a rozměru nějaké kůly (železné, dřevěné, kusy větví) a vzniklý prostor zevnitř obeženu králičím pletivem, no a kompostér je hotový. Mám jen malý prostor pro kompostování, takže takto jej využiju daleko lépe, než vršení na hromadu. Proti průmyslově vyráběným kompostérům má ještě tu výhodu, že ke kompostovanému materiálu je daleko lepší přístup vzduchu.

    • Nizam says:

      Anonymnedmu:Sleduji docela se ze1jmem zdejšed dssiuke, i když se jich nezfačastňuji. Tentokre1t zcela vfdjimečně jednu pozne1mku ke kauze Klaus – Australie. Před asi třemi dny vysedlal Radiožurne1l k te9to věci vyje1dřened L.Špačka, bfdvale9ho tajemnedka V. Havla a patrně odbornedka na etiketu, ceremonie1ly, protokoly atd. (Odkaz nevedm, ale vysedlal to Radiožurne1l a dalo by se to jistě dohledat.) Špaček se zcela jasně vyje1dřil, že president je presidentem celfd den a cele9 funkčned obdobed a vůbec neze1ležed na tom, zda je kdesi oficie1lně nebo jako soukrome1 osoba. A dodal, že je to nepochybně chyba australskfdch fařednedků. Me1 tam samozřejmě ochranku toho ktere9ho ste1tu. To že to jakfdsi bezpečnostned pracovnedk neved, je jeho proble9m a proble9m australskfdch fařednedků. A vůbec už neze1ležed na tom, jestli někdo ved či neved, kde je Česko a Praha.L.Špačka jistě nelze podezedrat z přehnanfdch sympatied ke Klausovi, spedš opačně. Ale doke1zal to, co by měl doke1zat každfd slušnfd člověk. Bfdt objektivned a bez ideologickfdch klapek na očedch. To je1 oceňuji.

    • I can’t believe you’re not playing with me–that was so helpful.

  11. Urbanista says:

    Na zahrádce máme kompost a nikdy jsme užitkovou zeminu nespotřebovali, avšak o jeho přínosu na pěstování nepochybuji. Zkusili jsme také hnůj od kamaráda z vesnice, a to byla síla.

  12. jarda mašinka says:

    Zeman je taky skvělý ke kompostování, je to permablb

  13. Vencas says:

    Jak psala pani, mám podobný problém, při letošním přehazování jsem v kompostu našel potkani zdrhnuli, zhruba za týden jsem to přeházel znova a byl tam už jen jeden. Naštěstí se do něj pustily kočky :-)
    Netušíte co bych mohl dělat špatně, že se tam nastěhovali ?

    • ALEŠ says:

      POTKANI ŽEROU ZBYTKY OVOCE A ZELENINY. NEŽEROU HNŮJ, LISTÍ ANI POSEČENOU TRÁVU. TO JE VYSVĚTLENÍ PŘÍTOMNOSTI POTKANŮ. DO KOMPOSTU JE DOPORUČENO DÁVAT TAKÉ TROCHU SLEPIČÍHO TRUSU, PILINY A TAKÉ TROCHU ZEMINY. ZALÉVÁNÍ KOMPOSTU: NEŽ LEDOVÁ VODA ZE STUDNY JE LEPŠÍ VODA VLAŽNÁ, V LÉTĚ OHŘÁTÁ SLUNÍČKEM ( NAPŘ. V KOVOVÉM KROPIDLE ).

  14. Alena says:

    Našla jsem info o urinoterapii, to už se mi zdálo moc, ale díky tomu mě napadlo hledat využití moči na zahrádce. Tady jsem našla zajímavé články. Chtěla bych se zeptat:. Můžu polévat kompost (v plastovém kompostéru) močí? Jaký je rozdíl mezi hnojem a kompostem? Díky.

    • ALEŠ says:

      KOMPOST MŮŽETE ZALÉVAT MOČÍ, ROZDÍL MEZI KOMPOSTEM A HNOJEM : HNŮJ NĚKDO ŘÍKÁ FEKÁLIE JE STOLICE SMÍCHANÁ NAPŘ. SE SLÁMOU. SLÁMA SE DÁVÁ V KRAVÍNECH NA PODLAHU. KRÁVY NECHODÍ NA WC, ALE VYKAKAJÍ SE – NĚKDO ŘÍKÁ: V…. SE KDEKOLIV. HNŮJ MŮŽE BÝT TAKÉ OD KONÍ, PRASAT,… KOMPOST JE TO CO VZNIKNE Z POSEČENÉ TRÁVY,LISTÍ,NATĚ Z BRAMBOR,KEDLUBEN,SLUPEK Z BRAMBOR…
      STOLICE OD SLEPIC ( SLEPIČÍ TRUS ) SE TAKÉ DOPORUČUJE DÁVAT DO KOMPOSTU.

  15. Komposterka says:

    kYou may use these HTML tags and attributes:

Leave a Reply

Your email address will not be published.

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>