Rozlučte se s technooptimismem a vytvořte si svůj malý organický svět

Design  permakulturní zahrady je kreativní proces vytváření organického světa, který se postupně stane základem vaší nové existence v době, kdy průmyslový systém začne selhávat. Taková definice bude pro mnohé těžko stravitelná. Naráží na růžové brýle, skrz které nahlíží průmyslová společnost svou vlastní budoucnost.

Zkuste se zeptat prvního známého, který vám přijde do cesty, zda považuje ropný zlom a závislost globální ekonomiky na fosilních palivech za vážný problém. Nejspíš se dočkáte odpovědi asi v tom smyslu, že elektromobily, vodík, obnovitelné zdroje, nebo jaderná fúze nás před nedostatkem levné energie zachrání. Namítnete-li, že k výrobě elektřiny i vodíku potřebujeme nějaký zdroj energie, jehož právě se nám nedostává, že obnovitelné zdroje jsou ve srovnání s ropou, plynem a uhlím mnohem méně koncentrované, dražší, hůře dostupné a celkově problematičtější, že jadernou fúzi se ani za půl století výzkumů a testování nepodařilo technicky zvládnout, možná se váš známý pokusí dál hájit své stanovisko tvrzením, že alternativní technologie na získávání energie již existují, ale zatím jsou z nějakého důvodu drženy v utajení. Všimněte si, že takové tvrzení nelze ani dokázat ani vyvrátit a nemá tudíž smysl se jím jakkoli zaobírat.

Podstatné je, že základem většiny takových námitek zlehčujících závažnost a hloubku problému ropného zlomu a závislosti ekonomiky na fosilních palivech, je představa, že technologický rozvoj bude dál pokračovat minimálně stejným tempem jako dosud a že bude přispívat k rostoucímu blahobytu lidstva.

Tomuto přístupu k budoucnosti říkáme technooptimismus. Jeho kořeny sahají někam k Hegelovu samovývoji dějinného ducha a dnes sehrává roli ideologických brýlí průmyslové společnosti. Stojí v základech našeho kulturního paradigmatu. Tvoří nevyslovenou rovinu většiny současných politických a ekonomických rozhodnutí. Sdílí ho pravice i levice, odboráři, podnikatelé, vědci, úředníci, bankéři, architekti, designéři, průmysloví magnáti, řemeslníci, ekologičtí aktivisti, zemědělci a třeba i zahrádkáři.

Co naplat, že četné vedlejší produkty technologického rozvoje ve skutečnosti již dlouho odhalují nebezpečné trhliny v technooptimistickém světonázoru. Zbraně hromadného ničení, vyčerpávání přírodních zdrojů (vody, surovin, zemědělské půdy), prohlubující se ekologická krize nás staví před stále naléhavější otázku udržitelnosti průmyslové společnosti. Technooptimismus si ale vesele žije dál.

A je zde ještě jeden detail. Technologický rozvoj posledních staletí byl hnán rostoucí spotřebou fosilních paliv. Byl možný právě díky tomu, že lidstvo získalo přístup k ohromným zdrojům nesmírně koncentrované energie, která se kumulovala miliony let v geologických vrstvách země. Dokonce ani obnovitelné technologie, které prý nahradí ropu, uhlí a zemní plyn, nejsme dnes schopni vyrábět, instalovat, přepravovat a udržovat bez fosilních paliv. Je-li tomu tak, potom je dost dobře možné (a nikdo tuto možnost zatím nedokázal vyloučit), že ropný zlom a postupný konec éry levné a snadno dostupné energie zasadí technologickému rozvoji těžkou ránu. Tento problém možná nemá žádné industriálně-technické řešení. Všeprostupujícím technooptimismem to ovšem opět ani nehne.

A teď prosím pozor. Všimněme si, že technooptimismus není nic jiného než víra. Víra, která je plodem moderní vědy, ač pro ni neexistuje vědecký důkaz. Celý grandiózní projekt průmyslové společnosti stojí a padá s touto iracionální vírou ve skvělou budoucnost lidstva, která se může, ale taky nemusí naplnit. Nepřipadne vám zvláštní, že tato víra prostupující kolektivní imaginaci průmyslové společnosti a pronikající do každé skulinky mysli moderního člověka, se nemusí naplnit? Pokud tohle nahlédneme, potom si můžeme svobodně vybrat: Buď budeme technooptimismu věřit a žít jako dosud, nebo se s ním rozejdeme a vydáme se po dosud neznámých stezkách hledat svět, jenž by byl udržitelnější.

A někde tam, kam vedou tyto neznámé stezky, ve světě, který technooptimista nemůže nikdy zahlédnout, pulsuje životem vaše permakulturní zahrada.

Řekněme si rovnou, že permakulturní zahrada vzniká nejprve ve vašem nitru, ve vaší mysli. Na začátku se zrodí prvotní idea, která vyklíčí, vyžene výhonek a začne postupně získávat tvar, jak prorůstá do svého okolí. Je to organický proces, který nelze uspěchat ani urychlit. Nejprve vzniká vize. To bude první nezbytný krok na spletité cestě k udržitelnosti.

Zkuste si nyní takovou vizi nastínit. Stvořte si ve své mysli svět, v němž by stálo za to žít. Vytvořte si imaginární zahradu, která vás bude živit, která bude fungovat jako obnovitelná zásobárna potravin a vitamínů v éře nedostatkového průmyslu. Nechte se vtáhnout do úžasného a geniálního světa rostlin, hub a živočichů, který vás bude chránit před nejhoršími dopady ekonomické a případně i energetické krize.

Zde je materiál, který můžete použít při tvoření svého organického světa. Každý z níže uvedených prvků představuje jeden možný dílek mozaiky vaší imaginární zahrady. Nemusíte použít všechny. Vyberte si ty, které vás zaujmou nejvíc a zkuste si je představit pohromadě na jednom místě. Pokud vlastníte nějaký pozemek, představujte si je na něm. Pokud nikoli, nenechte se omezovat místem. Rozvinutá permakulturní zahrada je promyšlenou, funkční a harmonickou syntézou těchto prvků.

Trvalkový záhon

Trvalkové záhony patří k typickým rysům permakulturních zahrad. Jsou utvořeny z víceletých rostlin, tzv. trvalek. Většina z nich by měla být jedlá. Výhodou těchto záhonů jsou minimální nároky na údržbu. Jsou-li šikovně navržené, nemusíte je příliš plet ani okopávat. Na rozdíl od jednoletých záhonů je není třeba osazovat každý rok znovu. Trvalky vysázíte, počkáte, až se rozrostou a potom už jen sklízíte chutnou úrodu. Údržba je minimální. Existují stovky druhů jedlých trvalek. Patří sem například topinambur, medvědí česnek, cibule sečka, udatna lesní, chřest nebo třeba jahodník.

Vyvýšený záhon

Existuje mnoho různých variant. Základní princip je jednoduchý. Nakupíte pořádnou vrstvu organického materiálu, kterého máte nadbytek a pokryjete ho hlínou, do které sázíte. Obvykle se používají kmeny stromů, špalky, větve, štěpka, piliny, listí, hnůj, tráva apod. Organická hmota se postupně rozkládá a rostlinky jsou šťastné, protože mají podlahové vytápění. Špalky se budou rozkládat spíš zvolna, budou topit méně ale delší dobu. Hnůj se rozloží poměrně rychle, bude topit o dost víc, ale nevydrží tak dlouho.

Houbový záhony

I houby patří do permakulturní zahrady. Jsou výtečným doplněním jídelníčku a plní funkci rozkladačů: Recyklují odumřelou biomasu a vracejí živiny zpátky do oběhu. K jejich pěstování potřebujete organický materiál bohatý na uhlík (slámu, vojtěškové seno, dřevo, piliny, štěpku, ořechové skořápky, kukuřičná vřetena, listí, kartón, staré knihy apod). Asi nejsnadnější je pěstování hlívy ústřičné. Na poměrně snadno zhotovitelných záhonech vám porostou i žampiony nebo límcovka obří, jejíž obrovské plodnice dávají výnosy až 30 kg na m2. Je třeba ale myslet na to, že houby obvykle nemají rády přímé sluneční světlo. Hodí se proto skvěle do různých stinnějších zákoutí zahrady.

Letničkový záhon

Jedná se o klasický záhon, kterých najdete dost na každé zahrádce. Náročnost na údržbu je zde vyšší než u trvalkových záhonů. Obvykle se zde počítá s pletím a okopáváním, případně zaléváním a přihnojováním. Odměnou jsou vyšší výnosy a úroda velmi dobré kvality, kterou lze dlouhodobě skladovat. Pokud vám záleží na potravinové soběstačnosti, je to asi ta nejprověřenější i když dost pracná cesta. Takto si můžete vypěstovat celoroční zásobu brambor, fazolí, dýní, okurků, zelí apod.

Kompost

Kompost je místem, do kterého se koncentruje veškerý organický odpad zahrady a domácnosti. Živiny se zde vracejí zpátky do oběhu. Biomasa se kompostováním rozkládá na složky, které rostliny dokážou opět zužitkovat. Kompostovat můžete mezi dvěma vyvýšenými záhony, ve dřevěném kontejneru, nebo jen tak volně na zemi. V dobře přístupných kompostech se rádi zabydlují hadi, kteří potom požírají slimáky, hlodavce a jinou havěť.

Jezírko

V ideálním případě budete do jezírka zachytávat vodu, která přirozeně protéká přes váš pozemek. Vytvoříte tak samoobnovný biotop pro žáby a jiné živočichy, kteří pomáhají udržovat ekosystém v rovnováze. Ptáci budou mít kde pít. Můžete zde pěstovat jedlé vodní rostliny. Třeba kotvici plovoucí, kalatku dvojklasou, šmel okoličnatý, ovsuchu vodní (indiánskou rýži) a další. Využít se dá i k chovu několika ryb či raků.

Jedlá bažinka

Nejlépe se jí bude dařit někde pod okapem nebo na podmáčených vlhkých místech zahrady. Může být součástí kořenové čističky. Močály a mokřady patří k nejproduktivnějším ekosystémům na zemi. Výnosy biomasy budou proto velmi vysoké. Nadbytečnou organickou hmotu můžete kompostovat nebo ji využít jako substrát pro pěstování hub. Jedlé rostlinky vhodné pro jedlou bažinku: Rákos obecný, orobinec širokolistý, blatouch bahenní, potočnice lékařská, rdesno hadí kořen.

Rostlinná společenstva

Tyto útvary můžeme jednoduše popsat jako shluky rostlin, které si navzájem pomáhají a dělí se o své zdroje. Patří sem různé zeleninové polykultury, kdy vedle sebe pěstujeme například mrkev a cibuli, aby se navzájem chránily před svými škůdci. Existují také rozvinutější formy společenstev, ve kterých je středobodem většinou nějaký ovocný strom, kolem něhož roste promyšlená kompozice trvalek, letniček, popínavých rostlin, keřů a dalších stromů. Každá rostlina plní nějakou užitečnou funkci a podporuje centrální strom i ostatní členy společenstva.

Samovýsevné rostliny

Výhodou těchto rostlin je, že i když se jedná o letničky, stihnou si vytvořit dostatek semen, která se vytrousí do okolí a následující rok z nich vyroste další generace. Dělá to například kopr nebo měsíček.

Divoká a polodivoká zelenina

Jedná se o odrůdy rostlin, které nejsou buď vůbec domestikované anebo jen částečně. Tradiční zelenina získala domestikací chutnější a kvalitnější plody, ale ztratila jiné užitečné vlastnosti jako je odolnost vůči chorobám a škůdcům nebo bujný růst. Divoké a polodivoké odrůdy si tyto vlastnosti uchovaly, což může být pro nás výhodou: Jsou méně náročné na pěstování a lépe přežívají v bezúdržbovém režimu. Navíc jsou často velmi bohaté na vitamíny a minerály, což se projevuje jejich výraznější chutí. Je třeba se smířit s menšími plody než u vyšlechtěných odrůd. Patří sem třeba divoké rajče, které je ve srovnání s klasickým rajčetem odolnější proti plísni bramborové. Nebo různé druhy bylinek.

Multifunkční rostliny

Některé rostliny jsou extrémně užitečné. Mohou plnit více než jednu funkci. Třeba topinambury. Lze z nich vysázet větrolam pro zeleninový záhon, mají skvělé jedlé hlízy, které se hodí i jako krmivo pro hospodářská zvířata a jejich suché dřevnaté stonky jsou výborné jako podpal do kamen.

Sluneční past

Tahle struktura má ideálně tvar písmene U, které se rozevírá směrem k jihu. Slouží k zachytávání slunečního záření a vytváří teplé mikroklima. Ve středu je sluneční past nejvyšší a směrem k okrajům se postupně snižuje. Může být vytvořena z různých materiálů (kameny, hlína, rostliny) a mít různou velikost. Do sluneční pasti lze vytvarovat rozsáhlý ovocný sad či les nebo třeba jen jeden vyvýšený záhon. Hodí se skvěle pro pěstování teplomilných druhů rostlin či hub.

Svejl

Budují se na svažitých pozemcích a slouží k zachytávání vody. Vytvářejí se tak, že po vrstevnici vykopete menší příkop a vybranou hlínu navrstvíte dolů přímo pod něj. Vznikne tak útvar připomínající nakloněné písmeno S. V příkopu se po dešti sbírá voda, která se vsakuje dolů pod svejl, kde se ukládá pro čas sucha. Pod svejlem je vhodné pěstovat rostliny, které potřebují hodně vláhy (slivoně, olše, vrby apod).

Jedlé houštiny

Tímto stylem lze téměř bezúdržbově pěstovat různé jedlé keře. Klíčem k úspěchu je hustá výsadba a pořádný mulč do prvních let. Jakmile se keře rozrostou, vytvoří souvislou houštinu, do které nepronikne žádný plevel. Je třeba jen myslet na to, aby byl každý keř přístupný alespoň ze dvou stran – kvůli snadné sklizni. Můžete takto pěstovat rybízy, zimolezy, lísky a jiné keře.

Uvedený výčet si nedělá nároky na úplnost. Bylo by možné ho samozřejmě rozšířit. Můžete si vytvořit i vlastní dílky mozaiky a zakomponovat je do svého domovského ekosystému.

Hranice jednotlivých prvků nemusejí být ostře vymezené, mohou se prolínat, prostupovat, navzájem pojímat, jeden prvek může být součástí jiného apod. Například bažinka může být součástí jezírka a kompostovat lze třeba na úpatí svejlu. Houbový a zeleninový záhon lze zkombinovat do jednoho celku a dosáhnout tím vyšších výnosů. Houba líha jilmová pěstovaná dohromady s brokolicí nebo růžičkovou kapustou zvyšuje výnosy této zeleniny více než dvojnásobně. A jako bonus navíc získáte jedlé plodnice.

Budoucnost nikdo nezná, ale přesto máme tendenci si ji neustále nějak představovat. Můžeme to dělat různými způsoby. Klasicky technooptimsticky jako všichni ostatní nebo třeba takto:

Představte si, že vcházíte do svého malého organického světa. Je krásný květnový den plný slunce. V rádiu před chvílí hlásili, že druhý týden ropné krize vyvolal v zemi nedostatek ovoce a zeleniny. V supermarketech není vůbec k sehnání. Vy jste ale klidní. Zimolezy ve vašem jedlém plotě a jahodníky na trvalkovém záhoně již začaly plodit. Průmyslový svět se chvěje v základech, zatímco vy sklízíte svou první úrodu…

——————————————————————————————————————————————————

O autorovi: Marek Kvapil zahradničí na svém pozemku na Hané. Testuje odrůdy v neprůmyslových podmínkách a prodává semínka divokých rajčat. Je lektorem a organizátorem těchto kurzů: Semínkový kurz / Design permakulturní zahrady / Základy potravinové bezpečnosti.

15 Responses to Rozlučte se s technooptimismem a vytvořte si svůj malý organický svět

  1. svejl says:

    co to vlastně znamená po vrstevnici? jak si mám vrstevnici představit?

  2. Marek Kvapil says:

    Vrstevnice je křivka, která spojuje body se stejnou nadmořskou výškou.

    • svejl says:

      moc tomu nerozumím :)

      • F|M says:

        Tak si představte, že máte na kusu pozemku velký dolík. A do něj svedete například vodu z okapů. Vodní hladina, která se tam po velkém dešti utvoří, vám v místě, kde se bude dotýkat břehu, vytyčí vrstevnici. Vrstevnice velmi úzce souvisí s vodorovností. Prostě libovolná hladina rybníka či přehrady na svých březích vytyčuje vrstevnici (pomiňme teď tu větší tu menší vlny a uvažme třeba naprosté bezvětří a klidnou hladinu). Vrstevnice máte zakreslené i v obyčejné turistické mapě. To jsou ony tu hustější tu řidší tenké čáry, které tvoří ony tu větší tu menší křivolaké ale vždy (z logiky věci) uzavřené útvary.

        • svejl says:

          no a kdybych teda chtěl na zahradě vytvořit onen dolík kam bych nasměroval deštovou vodu nebo vykopat svejl, jak poznám kde na pozemku kopat?

          • Jaroslav Škývara says:

            Příteli, mrkněte se nejdříve na mapu, pak běžte na pozemek. Postavte se na jeho spodním konci čelem k němu. V té chvíli uvidíte i bez mapy, že se Vám pozemek výškově jistým způsobem vrství. Pak bude pro Vás zajisté hračkou, vrstevnice určit. Pokud snad ne, zajisté si na internetu, jak říkají mé děti vyguglujete heslo např. tvorba map, tam to budete mít i s popisky:-). Mějte se hezky.

          • F|M says:

            To, co píše pan Škývara, předpokládá, že máte svažitý pozemek. Svejly můžete dělat jen na více či méně svažitém pozemku. Pro názornost je pochopitelně lepší strmější než mírný svah. Jedno je však jisté, na rovném pozemku svejly nenaděláte. Svejly slouží od toho, aby v určitém místě zadržely vodu, která stéká z kopečka/kopce/svahu dolů, pryč, do potoka, říčky či se rozlévá a vsakuje do půdy (závisí na typu).

            Nejlépe bude, když se podíváte na tuto stránku, kde je vyfoceno krok za krokem vyhotovení svejlů:

            http://southwoodsforestgardens.blogspot.com/2009/08/swale-set-on-small-hill-for-fruiting.html

            A zde ještě průřez svahem se dvěma svejly: http://www.whatcanonepersondo.com/blog/pictures/swale.jpg

  3. svejl says:

    všem děkuju za čas a vysvětlení

  4. Cyril Prosecký says:

    Může se permakulturní zahrada vyrovnat běžné zahradě ve výši produkce? Myslím tím užitkové plodiny, tj. zeleninu, ovoce. Jaké jsou s nimi u nás zkušenosti?

  5. Marek Kvapil says:

    To je těžká otázka. V některých ohledech může být permakulturní zahrada produktivnější (efektivnější využití prostoru – rostlinná patra a polykultury, efektivnější využití času – sukcesní design, využití stinných mikroklimat a zákoutí – pěstování stínomilných rosltin a hub). V jiných ohledech se ale spoléhá na přirozené funkce ekosystému (zapojení volně žijících živočichů do údržby zahrady, pěstování nektarodárných rostlin, pěstování mulčovacích rostlin a bylin kumulujících živiny) a těm je potřeba vyhradit prostor a čas, který by jinak šlo využít pro pěstování ovoce a zeleniny na spotřebu. Záleží také na tom, na co kdo bude klást na své permakulturní zahradě důraz. Převaha trvalek určitě nezajistí tak vysoce výnosné, kvalitní a dobře skladovatelné potraviny jako převaha klasických jednoletých plodin (zelenina, luštěniny, brambory apod). Pokud ale trvalky využijeme jako doplněk stravy a osázíme jimi místa, která by jinak kolonizovaly méně užitečné plevele, můžou celkovou produkci potravin zvýšit.

    Zkušeností zatím není mnoho. Jedna veřejně přístupná permakulturní zahrada existuje v Brně na Rozmarýnku. Je to docela pěkná inspirace, ale všechno tam nefunguje tak, jak to bylo navrženo a zamýšleno – je to dobrý zdroj ponaučení a potenciálních chyb, kterých se třeba vyvarovat. Virtuální prohlídka viz zde: http://www.lipka.cz/index.php?prac=rozmarynek&menuid=154#amfiteatr. Já mám svou permakulturní zahradu ve fázi budování.

    • Cyril Prosecký says:

      Děkuji (poněkud opožděně) za odpověď. Do Rozmarýnku se někdy vypravím. Mám ještě jeden dotaz: Nevíte, kam zmizel “energybulletin.cz” ? Již několik dní se na jeho stránky nemohu dostat. Jsou někde k disposici texty z tohoto serveru?

  6. Needed to give you that very little remark just to thank you once more because of these spectacular techniques you have provided on this page. It’s so particularly generous with normal folks like you to generate unreservedly what the majority of us can have marketed being an e-book to earn some dough for themselves, primarily considering that you may have tried it in the event you wanted. The tactics also acted to get good way to realize that everyone’s similar desire just like my to grasp significantly more in regards to this condition. I’m there are countless easier opportunities in advance for many who examine your website post.

  7. cunt says:

    great site man

  8. I appreciate looking at your website. Thank you so much!|

Leave a Reply

Your email address will not be published.

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>