Permakulturní zahrada: 12 drobných zkušeností a nápadů

Zahradničit permakulturně znamená nořit se stále znovu do hlubin ekosystému a vynášet odtud na povrch drobné zkušenosti, z nichž se rodí nápady, jak zahradu vylepšit.

Získané zkušenosti a nápady mohou mít někdy pochopitelně jen omezenou platnost. Zahradničení je vždy lokální. Co se osvědčilo na jedné zahradě, nemusí platit jinde. Některé zkušenosti a nápady tak budou platit jen na mé zahradě pro můj styl zahradničení, některé i u sousedů, jiné na celé Hané, na většině území naší země, ve střední Evropě a některé možná v celém mírném pásmu.

Nuže, zde několik příkladů drobných zkušeností a nápadů, které se neustále rodí z interakce mezi mnou a mou zahradou. Snažil jsem se vybrat ty, které pravděpodobně platí i za hranicemi mého pozemku a budou zřejmě nějak směrodatné i pro vaši zahradu.

Neočekávám, že všichni čtenáři těchto stránek mi mé zkušenosti potvrdí. A je to tak v pořádku. Neboť zahradničení, opakuji znovu, je vždy lokální. Navíc každý zahradničíme trošku jinak.

1) Zeleninu raději nemulčovat. Mulčování zeleniny slámou se mi neosvědčilo. Má za následek zamoření slimáky, kdy je téměř nemožné cokoli vypěstovat. Vrstva mulče navíc činí regulaci slimáků značně obtížnou, neboť v mulči se slimáci těžko hledají a sbírají.  Jiným nepříznivým efektem mulčování je pomalejší růst rostlin a nižší výnosy. To jsem zjistil při pěstování jahodníků na záhonech s mulčem a bez něj.

2) Mulčování stromků a keřů se vyplatí. Vysazené stromky a keře mulčuji kartonem a vrstvou slámy. Tak vznikne protiplevelná vrstva, kdy kolem zamulčované dřeviny nějaký čas neroste tráva. Při sekání trávy je potom snazší se dřevině vyhnout a nepoškodit ji. Tento postup se osvědčil zejména při výsadbě většího množství velmi malých sazeniček jedlých keřů, které ve vysoké trávě snadno zaniknou (čimišníky, rakytníky, kamčatské borůvky, dříny, muchovníky).  Mulč je ovšem potřeba minimálně jednou až dvakrát do roka doplnit, protože tráva se nakonec vždycky prosadí.

Foto výše: Muločování čimišníků a rakytníků při výsadbě slepičího lesa.

3) Kropení mulče močí vyrovnává deficit dusíku. Rostliny zamulčované slámou či jiným dřevnatým materiálem mohou trpět nedostatkem dusíku. Uhlíkatá biomasa „odčerpává“ z půdy dusík. Nejjednodušší způsob, jak zvrátit deficit dusíku, je kropit mulč močí naředěnou vodou v poměru 1:8.

4) Jedlé trvalky zásadně nevysazovat roztroušeně. Solitérní rostliny v trávníku se velice těžko udržují, rostliny se hůře ujímají a snadno se při sekání trávy přehlédnou. Lepší je vytvářet ostrůvky stejných rostlin a vysazovat trvalky ve shlucích a v propojených útvarech. Rostliny se navzájem podpoří, je to přehlednější, snadnější na údržbu a zahrada působí uceleněji.

5) Slimáky je zahrada nejvíce ohrožena za deštivých dnů. Letos jsem na zahradě během osmi dnů posbíral přes 2000 slimáků. Posbírané slimáky jsem si evidoval. Výsledkem je tento graf:

Z grafu lze vyčíst, že za deště jsem posbíral až třikrát tolik slimáků než za slunečného počasí. Trojnásobný nárůst počtu aktivních slimáků na zahradě znamená i znásobení škod na mladých zranitelných rostlinkách zeleniny. Rozhodně se tedy vyplatí vzít si pláštěnku a vyrazit ven do deště zakročit proti slimákům. Byly roky, kdy invazi plzáků na mou zahrádku, přežila jen málokterá sazenička.

6) Z rajčat plodí nejspolehlivěji divoká rajčata. Vypěstovat pěkné rajče bez chemie a bez skleníku, to není jen tak samo sebou. Divoké rajče ovšem nikdy nezklame. I když selhaly veškeré jiné odrůdy, na rajče divoké byl vždy spoleh. Navíc má báječnou chuť. Jistou nevýhodou jsou drobné plody, což zvyšuje pracnost sklizně.

7) Tyčkové fazole jsou mnohem méně náchylné k plesnivění lusků než keříčkové. Obzvlášť za deštivého počasí. I když tyčkové fazole potřebují oporu a je s nimi tedy více práce, vyplatí se pěstovat je minimálně jako doplněk k fazolům keříčkovým. Když keříčkové fazole nestihnu sklidit včas a nechám je ležet v dešti a vlhku, jsou rychle znehodnoceny. Tyčkové odrůdy se s vlhkem i deštěm vyrovnávají mnohem lépe. Jakmile vysvitne slunce a zavane vítr, rychle oschnou. A hlavně nechytají vlhko a plísně z půdy, protože visí nad zemí.

8 ) Prioritu mají rostliny, které nakrmí žaludek i půdu. Říká se, že kompostu není nikdy dost. Má-li být permakulturní zahrada schopna produkovat dostatek kompostu pro své vlastní potřeby, měly by dostat prioritu takové jedlé rostliny, které se vyznačují vysokou produkcí biomasy, již lze zkompostovat a použít k vylepšení půdy. Patří sem topinambury, kukuřice, staré odrůdy obilovin s dlouhými stébly, vinná réva či intenzivně řezané ovocné stromy. Také vrby, jejichž naštěpkované pruty lze použít jako substrát pro pěstování hub a po vyplození ho zkompostovat. Nebo lísky.

9) S plečkou lze kontrolovat mnohem větší plochu než pouze s motykou. Zvládnutelná velikost obdělané plochy je do značné míry limitována způsobem regulace plevele. Na záhonech se zpravidla k regulaci plevelů používá motyka. Jakmile jsem si k motyce pořídil plečku, záhy jsem byl schopen udržet pod kontrolou mnohem větší plochu. Pro vyšší hladinu potravinové soběstačnosti se mi zdá plečka nezbytná.

10) Efektivní regulace plevelů vyžaduje správné načasování. Rozhodující je nenechat plevel přerůst. Začnu-li plet příliš pozdě, když je plevel urostlý, je velice pracné nevytrhávat s plevelem také zeleninu. Nehledě na to, že plečku či motyku mnohdy nelze na přerostlý plevel použít. Na mé těžké jilovité půdě je také důležité plet, když je půda kyprá, pár dní po dešti, ale za slunečného počasí, aby plevel rychle uschl a opětovně nezakořenil. Správné načasování je proto klíčové a výrazně zvyšuje efektivitu práce.

11) Slepice snižují červivost jablek. Dokud měly naše slepice výběh do jabloňového sadu, jablka nebyla téměř vůbec červivá. Jakmile jsme výběh zrušili, červivost se objevila ve zvýšené míře. Housenky obaleče jablečného, které červivost způsobují, se z plodů spouštějí na vláknech pod stromy, kde v půdě přezimují. Slepice vypuštěné pod jabloně se o ně poperou.

12) Brambory lze vypěstovat i v kupce sena. Tady je důkaz:

————————————————————————————————————————————————

O autorovi: Marek Kvapil zahradničí na svém pozemku na Hané. Organizuje a lektoruje kurzy
Design permakulturní zahrady a Základy potravinové bezpečnosti.

33 Responses to Permakulturní zahrada: 12 drobných zkušeností a nápadů

  1. brambory says:

    dobrý den, zaujal mě váš nápad s bramborami v seně mohl by jste prosim to trochu rozvést. taky by mě zajímalo výnos oproti bamborám v půdě.

    • Marek Kvapil says:

      Kupka sena, které se nepodařilo nasušit. Přes zimu ležela venku, občas byla prolévána močí. To považuji za důležité, neboť brambory potřebují dostatek dusíku a v hromadě sena či slámy jim může chybět. Na jaře výsadba přímo do kupky sena, tedy nikoli na zem. Na podzim sklizeň. Výhodou jsou čisté brambory i za deštivého počasí.

    • brambory v mulči. says:

      to není žádný jeho nápad…!!! jen tys o tom nikde zatím neslyšel…a mulčovat můžeš i pod zeleninu…že mu zrovna ona v mulči chytla nějakou plíseň, tak to neznamená že zelenina bude plesnivět všem…nedejte na 1 názor a radši si proštudujte nějaké permakultůrní knížky…

  2. Anonymous says:

    Ty brambory v seně jsou super, příští rok to určitě vyzkouším. Na kolika m2 jste to měli nasázeno?

  3. Ploskořez says:

    Inspiruj se na Východě – letos jsem “objevil” Fokinův ploskořez – http://www.ploskorez.ru/, je to nástroj naprosto neuvěřitelný – na Youtube najdeš videa jak ho používat a jsem si prakticky jist, že by se ti mohl líbit – já už bez něj na zahradu prakticky nevlezu, slouží jako motyka, plečka, kosa, hrábě… Jen jsem tomu dal hotovou násadu od motyky (120cm) místo doporučované latě, přece jenom je to příjemnější do ruky a i když bych ocenil o 10cm násadu delší, stačí to bohatě pro chlapa do 180cm výšky. Fokinův plaskořez lze objednat v českém e-shopu (použij Google).

  4. Slimáky says:

    Kukám, že v permakultúre sú ešte problémy so slimákmi… čo viem, výborné su husy, kačice, (indický bežci) ktoré ich požerú tak, že ešte slimákov budete zhánať… alebo, veľmi dobrý recept čo ja používam, je, zakopať misku, tak aby do nej mohli vliezť (zarovno so zemou) a naliať do misky trochu piva, tak aby sa v ňom mohli utopiť…. a slimáci sa utopia blahom a omamom z piva :) krásne :) a už len nájsť pre nich malý cintorín, chi chi chi :)

    • Marek Kvapil says:

      Indické běžce jsem sice měl, ale protože je momentálně nemám, tak mi nezbývá, než sbírat ručně. Má to jednu výhodu, že nemusím celý rok běhat kolem kachen a nemusím jim kupovat zrní.

    • Léňa says:

      Vůbec není třeba nic zakopávat. Z nedostatku materiálu, neboť byly právě vyvezeny plasty -jinak používám pet lahve – jsem sáhla po kartonu od mlíka, ustřihla ho na výšku 10 cm a položila na záhon zamulčovaný sekanou trávou. Ty svině slizké mlsné si tam pro pivko vlezly samy. Příště už se nebudu nějakým zakopáváním namáhat.

  5. doplněk ke 12-ti zkušenostem z mé divoké zahrady says:

    Zdravím a chválím, sdílení zkušeností nás může posunout dopředu, zvláště, když pochopíme náš ekosystém,
    takže pár drobných postřehů
    k 1) Zeleninu v případě invaze plzáků se mi osvědčilo mulčovat ostrým senem – stačí malá vrstva, aby půda byla zastíněná (přezrálé, nejlépe nasekané – rychleji vyschne než sláma a plzáky píchá), okraje záhonů naopak mulčovat čerstvě posečenou trávou nebo plevelem, v zavadlých rostlinách se plzáci zastaví a ráno pod mulčem většinou zůstanou, takže je můžeš přenést i s mulčem na kompost, kam patří, nebo zkrmit indickým běžcům apod…
    Čerstvá sláma jako mulč opravdu může zpomalit růst rostlin, protože jim odnímá dusík, který mikroorganizmy spotřebovávají při jejím rozkladu, je tedy lepší použít přemoklou, už zhnědlou slámu, případně přemoklou a mírně zkompostovanou slámu ze zahradního pisoáru (V odlehlém koutu zahrady necháme balík slámy stébly nahoru a po nasáknutí močí přeneseme vidlemi na kompost), o něčem podobném píšeš v bodě 3)
    k 2) souhlasím, nejjednodušší je nechat jako mulč přímo posekanou trávu, kmínky obložit kameny, aby větraly, větší vrstva slámy láká hraboše apod, pokud nemáš na zahradě hadník :)
    k 4) všechny rostliny si libují ve skupinách, nemusí to být ale jen skupina stejného druhu, dobré je třeba kolem vzrostlejší šalvěje dosadit zelí nebo kadeřávky, zahrada působí pestřeji
    k 5) Pro mě byli letos plzáci vzácností jako když najdeš hříbky, indičtí běžci vypadali pořád hladově…chce to ale pro jistotu oddělit zeleninu plůtkem, stačí napůl rozstřižená zelená stínovka, natlučená na latě a přihrnutá zeminou. Může to být i bariéra pro plzáky, ti po ní lezou jen výjimečně. Mezi zeleninou se nejlépe plzáci sbírají za šera, až když padne rosa, nejlépe s čelovkou, krásně je nasvítí…za deště ovšem taky a po dešti na různých vychytávkách, třeba pod prky, mulčem nebo na slupce z melounu, z grpfruitu, spadaném ovoci apod…
    6) Tak letos spoustě lidí kolem Brna divoká rajčata nic moc nevyšla, ani mně ne, kupodivu hodně praskala. Ostatní praskala hlavně sousedovi, který má zahradu plně osluněnou, u mne díky hojné přítomnosti stromů a divočiny zrála sice pomaleji, ale praskala jen ojediněle. Zalívala jsem je ale vlastně jen když zapršelo, jednak byla nádrž plná vody, jednak jsem často viděla, že nasycená vodou je jen horní vrstva půdy, proto jsem vylila každé rostlině kyblík, aby se voda dostala hluboko ke kořenům.
    7) OK, to se dá říct i o okurkách, pokud je vedeš po šikmé síti, visí Ti spořádaně dolů a netrpí plísní
    8) Ohledně biomasy jsou skvělým zdrojem plevele, je třeba je nechat trochu narůst a pak použít jako zelené hnojení, mulč, zkrmit a zbytky ještě zkompostovat; intenzivně řezat stromy se mi trochu příčí, na větve stromů si chodím na okraj lesní cesty, hlavně když lesáci dělají prořezávku. Je dobré se dohodnout se sousedy, kteří sice nestříkají, ale kompostovat posečenou trávu jsou líní…ale já hospodařím na vesnici, kde spousta lidí žije městským způsobem života…u vás je to určitě jiné, taky máš asi mnohem větší pozemek
    9) souhlasím a dodávám, že ploskořez zvládne oboje, na hlubší kořeny použiješ jako motyku, menší podřízneš jako plečkou případně shrábneš jako hráběmi. Jen to chce koupit si tzv Moguščik, tedy pořádný. Já jsem ho dostala k MDŽ :) a taky je to nejčastěji používaný nástroj. Na větší plochy je ovšem plečka na kolečku lepší.
    10) souhlasím, ono ve všem, co děláš s půdou a rostlinami je důležité najít ten správný čas, někdy je to jen jedno odpoledne…pár hodin…pokud se Ti daří Tvůj čas takhle napojit na přírodu, je to skvělé
    11) Slepice od podzimu do jara mít v sadu je nejlepší co pro ně i pro stromy můžeš udělat, vyzobou obaleče, květopasy, vrtule třešňové, pilatky a spoustu dalších. Spadaná nezralá červivá jablíčka vařím na solárním vařiči, smíchám se šrotem, a slepice nebo kozy je pak ochotně sežerou (sbíráním jsme se bavili s vnukem, strefovat se do kbelíku ho moc bavilo)
    12) Tahle technika se u nás kdysi používala, brambory se pěstovaly v zavadlé trávě na okraji sadu, která se nastýlala, jak se kosilo (nebyla to krátká drť ze sekačky, ale dlouhá tráva s bylinkami, do které může vzduch), výhodou je, že jsou brambory krásně čisté. Taky se dají často sklízet podle potřeby klidně až do jara, pod hromadou trávy zpravidla nezmrznou (to pro ty, co nemají sklep)
    Přeji krásný podzim i pokojnou zimu vám všem, Hela

    • Marek Kvapil says:

      Ahoj Helo,

      děkuji za vyčerpávající komentář.. (pokud by někoho zajímalo volné pokračování, vřele doporučuji Helinu knížku Zdravá zahrada, která by měla brzy znovu vyjít:-)).

      S tím praskáním rajčat je to zajímavé. Rajčata letos praskala snad úplně všem. Říkali mi to i mnozí lidé na kurzech. Pěstoval jsem letos celkem pět odrůd rajčat získaných z Gengelu. Odrůdy black cherry, kosmonaut volkov a tiger tom hodně praskaly. Rajče divoké minimálně v začátcích plodnosti nepraskalo. Sklidili jsme několik misek pěkných plodů. Potom jsem ho už moc nesledoval, tak nevím. Odrůda pražské dlouhé červené nepraskala skoro vůbec. Nemá sice příliš chutné plody, ale usušené a naložené v oleji nejsou špatné. A lečo z nich taky docela ujde.

      Čím je praskání vlastně způsobené? Nadbytkem vláhy? Nepravidelným přísunem vláhy (sucho/déšť)?

      Pěkný večer i celý podzim.

      • Anonymous says:

        Praskání plodů rajčat nezpůsobuje nadbytek vláhy, ale nepravidelná závlaha, když po suchu přijde větší množství vody…

  6. Anonymous says:

    skrytá reklama už je všude?

  7. Šárka says:

    S mulčováním mám podobné zkušenosti. Mulčování rybízů je bezva, zápasím u nich se svlačcem, tak pod ně dám vrstvu hnoje, na to karton a slámu a na rok mám pokoj.U jahod a česneku se ni mulč moc neosvědčil. U česneku zamulčuji jedině když hrozí velké mrazy a česnek je již venku ale pak mulč odstraním, jinak je to moc přemokřené. Jahody mulčuji až v létě když je hodně sucho. Dávám trávu ze sekačky, rychle zaschne a na to aby zem nebyla jak beton to stačí. Brambory v seně jsou supr, máme kozy a ty jak je známo plýtvají. Na podzim vyvezu podestýlku a na ni do jara házím kozí ” přebytky” na jaře sázím.
    Letos jsem poprvé měla od Marka divoká rajčata. Jsou úžasná, jen letos se zima vlekla a dávala se déle a tak jich mraky nestačilo dozrát.
    Přeji také všem krásný podzim Šárka

  8. Divoká rajčata says:

    S divokými rajčaty mám špatné zkušenosti. Všechny bez rozdílu podlehly plísni. Začalo to u Divokých rajčat Pidi z Francie, pokračovalo to u divokých rajčat červených a Divokých rajčat červených klokaních. Nejdéle odolávala klasická rajčata Cherolla. Plíseň napadla nejdříve listy, v zápětí se objevila na stoncích a hned na to na plodech. Takže jsem tu velkou naději v pěstování rajčat, stejně jako před léty, odepsala. Je ale zajímavé, že na bramborách se mi letos plíseň neobjevila vůbec.
    Ještě bych měla takovou poznámku. Jak pročítám zdejší články, vychází mi z toho, že permakulturu lze provozovat pouze na pozemcích o rozloze několika hektarů nebo několika desítek hektarů, rozhodně ne na pár záhonech na ploše jednoho nebo dvou arů. Na takové zahradě je podle mně rozumnější kupovat vyšlechtěné výkonné odrůdy, pokud má mít moje snažení nějaký smysl. Pochopitelně s přihlédnutím k podmínkám pěstování. K hnojení mohu používat pouze kompost, jiná možnost ve velkoměstě je pro chudého člověka nedostupná. Snad s permakulturou souzním jen v tom, že nepoužívám chemii, je mi to prostě proti srsti dělat si ze zahrady jedovou chýši. Takže mohu pěstovat jen ty plodiny, které jsou odolné proti chorobám a škůdcům, a těch je zatraceně málo. Nejvíc mně vadí, že nemohu pěstovat cibuli a pórek. Ani nakrývání netkanou textilií nemá žádný efekt. Asi jsou ty potvory přímo v půdě. U česneku se musím spokojit s méně jak poloviční úrodou. U brambor se mi osvědčilo použít velmi ranné odrůdy, pečlivě je naklíčit, brzy zasadit a v době, kdy přichází plíseň, je už lze bez problémů sklidit.
    Jedinou chemii, kterou musím používat, je ochrana zaseté mrkve a petržele proti slimáčkům. Ne proti plzákům španělským, zde je sběr opravdu účinný, ale pro drobounkým potvorám tak 5 mm velkým žijícím v půdě. Bez tohoto zákroku bych nikdy žádnou mrkev ani petržel nevypěstovala, zničí je beze zbytku hned po vyklíčení.
    Pokud má někdo metodu, jak se proti nim chránit jinak, budu vděčná za radu.

    • Anonymous says:

      Dobrý den, letos počasí divokým rajčatům opravdu moc nepřálo, ale o špatných zkušenostech s nimi bych toho přesto moc nenapsala a určitě je napřesrok sázím zas.
      S tou permakulturou je to asi dost individuální; mě zase připadne, že se dá provozovat i v kyblíku od hořčice, existují návody na pidizahrady založené a provozované na pk principech. Permakultura je spíš o přístupu k řešením problémů než o konkrétních návodech, ty se mohou dost lišit, jak už tady bylo uvedeno.
      Obecně bych při masivním výskytu škůdců uvažovala, jestli je kytkám tak zle, že jsou silně napadány, nebo jestli nemá škůdce u mě náhodou nějak moc
      dobré životní podmínky. Mrkvičku lze přestěhovat na místo po nějaképřátelené plodině, přidat jí do záhonu, co bu se jí hodilo, případně se dá dát půdě aspoň na rok od mrkve pokoj a obejít se bez ní. Požírajícím potvůrkám se dá znepříjemnit život zvýšením počtu jejich nepřátel, popř. zmatením pachů pomocí aromatických rostlin (klasika je aksamitník).
      A ještě: kde se moc nedaří klasické cibuli, může slušně prospívat šalotka či zimní cibule.
      Přeju ustavičný růst a prospívání nejen rostlinkám.
      Dana

      • Divoká rajčata says:

        Klíčící mrkev a petržel likvidují drobní slimáčci (slimáček je rodové jméno tohoto škůdce, latinsky Deroceras). Bohužel, mrkev a petržel nelze předpěstovat jako sadbu, kterou tito drobní slimáčci již nejsou schopni zahubit. A jsou po celém širokém okolí, lze se o tom přesvědčit například při sečení trávy srpem, kdy má člověk bezprostřední kontakt se sečenou trávou. Takže řešením není vysít ji na jiný záhon, ani vynechat jeden rok a nepěstovat ji. A co se týká aksamitníku, pokud jej vyseju přímo na záhon, tak dopadne stejně, jako klíčící mrkev nebo petržel. Zde se to ale dá řešit předpěstováním sadby. Mimochodem, velcí plzáci španělští aksamitníky doslova milují a jsou schopni zničit i půlmetrové rostliny.
        Co se týká cibule, asi zkusím tu šalotku, ale nejsem velký optimista.
        Permakulturu si představuji jako návrat k starým, na našem území dlouhodobě pěstovaným odrůdám, při malé výměře záhonů jsem ale nucena použít moderní výkonné odrůdy. A při pěstování v květináči, nevím, co bych tam užitečného mohla vypěstovat, tak tři ředkvičky na poloviční porci salátu. Přece i při permakulturním pěstování chci mít nějaký užitek, myslela jsem, že je to právě účelem, vypěstovat si něco k snědku. Tak jsem ji asi špatně pochopila.
        Omlouvám se
        Daniela

        • Anonymous says:

          Dobrý den Danielo,
          pokud jde přímo o permakulturu, netvrdím, že ji ukázkově provozuju, nejde mi o konkrétní společenství nebo šuplík, jehož kritéria bych bezezbytku plnila. Její principy se mi ale moc líbí, netýkají se jen zahradničení a je o nich psáno dost i na těchto i na jiných stránkách. S tím kyblíkem jsem si dělala trochu legraci, ale užitečný být určitě může.
          Co se týká vašich škůdců, jsem doma, můžu být konkrétnější. Krátkodobý, zato rychlý efekt by mohly mít hlístice. Dlouhodobě je hubí ptáci, krtci, ježci, ještěrky, skokani, ropuchy, střevlíci, draví plži a další. Aksamitník je spíš přitahuje, to je fakt, dá se toho využít, co ale rádi obvykle nemají, je máta, routa, z jednoletých, co se dají pustit na běžný záhon hořice a řeřicha. podsívání řeřichou částečně chrání i proti španělákům.
          Zdraví Dana

        • Anonymous says:

          Dobrý den,
          ono to s tou nemožností předpěstování mrkve není zas tak úplně pravda – lze použít kratší okapové žlaby, do kterých dáte substrát a do něj vysejete mrkev (petržel, mák a podobně). Načež po přiměřené době, kdy jsou sazenice již větší, celý obsah okapu přesunete opatrně do odpovídajícím způsobem (drážka) upraveného záhonu.
          Hodně zdaru.
          Valach

  9. Ondra says:

    Letošní zkušenost s bramborama v kupce sena: Nepřihazujte další trávu na brambory v průběhu roku. Fermentující tráva vyvíjí celkem slušnou teplotu a brambory spálí; zbyly mi jen ty na okraji. Jinak metoda geniální, vhodná i pro sekačkáře, pokud trávu nervou do pytlů a do kontejnerů.

  10. Jahody mulčované kamínky says:

    Dobrý den,
    zatím zahradničím jen krátce, ale připojuji alespoň jednu moji malou zkušenost bodu 1). U jahodníků jsem na mulč nezanevřela, jen jsem si řekla, že sláma nebude to vhodné. V knize pana Holzera bylo v jeho vzpomínkách na dětství uvedeno, že jahodám se nejlépe daří u kamenů, které jim akumulují teplo. Proto jsem jahodníky zamulčovala vrstvou malých kamínků (měla jsem štěstí, sousedům zbyly, takže jsem je nemusela kupovat). A první úroda dopadla výborně, jahody skvěle zrály, nebyly ničím napadeny a to jsme neměli čas se jim moc věnovat, natož je třeba pravidelně ve vedrech zalívat (spíše je občas zalívali sousedi). Sice mi těmi kamínky trochu stále prorůstal plevel, ale snadněji se vytahoval, než kdyby tam kamínky nebyly (“plela” jsem jen jednou na jaře a jednou teď na podzim). Co se týká slimáků, tak nevím, jak reagují na tento mulč, sem tam se nějaký na zahradě vyskytl, ale u nás naštěstí žádné velké kalamity.

    • Marek Kvapil says:

      Díky za tip, kamínky budou k jahodám asi lepší volba než vrstva slámy…

      • Valach says:

        Já používám na jahody (pod jahody) černou netkanou textilii. Je prodyšná, propouští vodu, drží teplo… Jahody do textilie sázím.

    • Kamínky says:

      Dobrý den,
      také jsem četla Holzerovu knihu a loni vyzkoušela mulčovat kamínky kolem jahod. Vypadalo to opravdu krásně- vyskládala jsem si i mozaiku, ale asi také záleží na půdě (my máme spíše těžší), protože rostlinám se vůbec nedařilo a nechtěly růst. Plevel prorůstal a vytrhávat třeba takový svlačec, to byl děs. Navíc postupem času i díky dešti kamínky na krásně nakypřené zemi klesaly a udusávaly svou vahou půdu pod sebou, že byla tvrdá jak skála. Rostliny neměly dost kyslíku. Byly zadušené i stále prorůstajícím plevelem, který si hledal skulinky mezi kameny a nejčastěji také přímo u stonků jahodníků.
      Zkoušela jsem také kamínky oddělat, půdu znovu zkypřit, zamulčovat suchou trávou a na ni poklást pár kamínků. Efekt byl stejný jako před tím.
      Letos už to takhle dělat nebudu. Spíše bych byla radši, kdyby si jahodníky svými listy samy stínily půdu, takže je nechám libovolně rozrůst na jednom záhonu v hustší porost.

      • Dobrý den,
        drobné kamínky používám osm let jako mulč všude tam, kde nechci delší dobu (několik let) plevel – pod jahody, keře rybízu, angrešty, maliny, ostružiny, na skalce, kolem stromů, révy, na cestičky…, jen pod kamínky dávám černou netkanou textilii. Pokud se plevel objeví, jde velice dobře i s kořínky vytáhnout. Jahody po třech letech vytrhám, netkankou sesypu kamínky na hromadu a přemístím na nový záhon. Hlína pod textilií je krásně čistá a dá se lehce zpracovat. Kamínky nejen drží vlhkost pod sebou, ale na povrchu rychle oschnou a akumulují teplo. Kde jsou kamínky, není plíseň, je čisto a méně slimáků.
        Zdraví Věra

  11. Brambory v seně says:

    Dobrý den.
    Pěstováním brambor v seně jsem zabil dvě mouchy jednou ranou, Za prvé skončil jsem s chovem kozy a
    nevěděl jsem co se senem , spálit jej mi bylo líto. za druhé, měl jsem pozemek okolo 200metrů čtverečných,
    na kterém se vystřídalo nejméně pět nadšených začátečníků. Přišli celí v bílem, udělali pár záhonů, ještě tak dvakrát se ukázali a bylo po nadšení. Výsledek ? Parcela ,která se nedala poorat ani pořádně poséct.
    Někde jsem zahlédl pěstování brambor v mulči. Koncem září jsem seno rozházel asi v dvaceticentimetrové
    vrstvě, nechal do jara. Na jaře jsem navrch naskládal brambory do řádků a přikryl asi pěti centimetry sena.
    Po šesti týdnech začaly brambory vylézat. Místo přihrnování jsem přistýlal seno, nebo zavadlou trávu.
    Brambory byly zelené až do konce října. Což považuji za výhodu pro uskladnění. Z necelých 200 metrů
    čtverečných jsem sklidil 450kg. Navíc jsem měl pozek bez drnů, krásně nakypřený žížalami. Stačilo terén srovnat hraběma a porýt. Příroda je velmi pracovitá ,jen jí dát příležitost.

  12. hrušeň says:

    Dobrý deň,
    vedel by mi niekto poradiť, ako úplnemu začiatočníkovi s permakultúrnym pestovaním a vlastne zahradničením vôbec, ako sa postarať o hrušku, ktorá má už v tomto rannom období zdeformované listy ? Listy su zvinuté do šúlka , sú pokrútené a aj miestami s vykúsanými dierkami. Nerada by som použila agresívnu chémiu. Hrušku posadili už asi pred 7 rokmi rodičia, ale ešte nikdy sme z nej netrhali plody.
    Jana

  13. vaše zahrada says:

    Dobry den,

    zajimalo by mne, jak nyni po tech zkusenostech co mate, vypada Vase zahrada a hospodarstvi vubec. Na jakem prostoru hospodarite, co pestujete a jaka zvirata mate, a kolik casu tomu venujete? Pokud to tady nekde na webu je, tak prosim o odkaz, nenasla jsem. Dekuji, Denisa

  14. jolka says:

    Dobry den nedavno jsem do ruky dostala letacek ne prodejnu subio se sortimentem který e zameruje na šetření přírody. http://www.subio.cz mají bio hnojiva atak. Ráda bch využila tohoto kontaktu a nakoupila. Jenomze nemam zalozeny ucet a pry se to často plati přes nej. Dáváte prednost platbe předem nebo platite az po prevzeti zasilky? Dekuji.

  15. Miloslav Diblík says:

    Zdravím Vás, dnes jsem s radostí objevil Váš web a ihned mě zaujalo pěstování brambor. Vím že už je asi pozdě ale dnes jsem nasadil brambory do sena co mám na zahradě. Vzpomněl jsem si že mám ve sklepě pytel brambor asi už od března tak jsem pro něj zašel a k mému překvapení, když jsem ho zvednul tak vespod už byly pěkné mladé brambory, sice malé kolem 5 cm v průměru ale vyrostly tam jen tak bez hlíny bez jakéhokoliv starání. Myslíte že je teoreticky možné pěstovat to bez ničeho třeba jen zavěšené v pytli (ne klasickém, v tom děravém jak se brambory prodávaj) nad zemí.

    • Marek Kvapil says:

      Zdravím, nezkoušel jsem, asi by to nějak šlo, ale nesměl by ten pytel vyschnou, což by mohl být problém…

  16. Soňa says:

    Dobrý den, ráda bych taky přispěla mojí zkušeností, třeba to někomu bude vhod. Vždy v zimě topíme ekobriketami. Proč to ale píšu zde, když se zdá, že je to mimo téma? No hlavně proto, že vždy po tom, co ekobrikety spálíme, tak jejich popel použijeme na hnojení zahrady a musím teda říct, že jsme s tím strašně spokojeni. Samozřemě používáme i jiná hnojiva, ale díky tomuto máme dvě mouchy jednou ranou :-) tak snad to pomůže i Vám ostatním a rada bude vhod :-)

Leave a Reply

Your email address will not be published.

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>