Slepičí les aneb nízkonákladový chov slepic

V dobách před průmyslovou revolucí bylo zrní příliš cennou surovinou na to, aby se jím celoročně, jak je dnes běžné, krmila drůbež. Úlohou slepic (a jiných domácích zvířat) bylo zužitkovat biomasu, která pro lidi nebyla jedlá, nebo byla těžko stravitelná a přeměnit ji do jedlejší, stravitelnější a chutnější formy, tedy do vajec a drůbežího masa. Ačkoli tato úloha, kterou slepice zastávaly v ekologii tradiční venkovské domácnosti, upadla dnes téměř v zapomnění, je důkazem toho, že je možné odříznout chov slepic od pupeční šňůry průmyslového zemědělství a napojit ho na lokální ekosystém. Tato možnost je o to lákavější, že její uskutečnění by znamenalo výrazné snížení nákladů na chov.

Chceme-li se dnes oprostit od nutnosti nákupu obilovin a krmných směsí a osamostatnit chov slepic, nemusíme jen kopírovat tradiční postupy našich předků, kteří nakonec na zimu museli drůbeži přece jen nějaké to zrní zajistit. (Na rozdíl od většiny současných chovatelů si ho ovšem zvládli vypěstovat.)

Hypoteticky existuje ještě jiný a přirozenější způsob napojení chovu drůbeže na lokální ekosystém: Slepičí les. Jeho výhodou je, že dokáže omezit každodenní pracovní vstupy, zvýšit ekologickou stabilitu chovného systému a vytvořit slepicím lepší podmínky k životu. Nevýhodou je,  že v našich podmínkách zatím není ozkoušený.

Slepičí les

Slepice jsou svým původem lesní ptáci. Většina plemen kura domácího byla vyšlechtěna z kura bankivského, který se dodnes volně potuluje po lesích jihovýchodní Asie. Svůj lesní původ v sobě slepice nezapřou ani po tisíciletích strávených snášením vajec pro potřeby člověka. Chceme-li proto snížit náklady na krmení, slepičí les je jasnou volbou.

Základem krmného lesa jsou mimo oplocení, kurník a slepice především stromy, keře a pestrá směsice bylin, které zvířatům poskytují výživnou stravu po co nejdelší část roku. Promyšlenou kombinací všech těchto prvků lze vytvořit ekosystém, který může do jisté míry fungovat v bezúdržbovém režimu. Míra bezúdržbovosti nebude nikdy absolutní a bude závislá na kombinačních schopnostech designéra, na jeho znalostech a informacích, na lokálních podmínkách a na velikosti prostoru, který je k dispozici. I menší zablácené výběhy lze oživit několika keříky dřišťálu či jednou moruší.

Představte si pořádný výběh hustě osázený stromy, keři a trvalkami, jejichž bobule, listy, semena, lusky či květy slouží za pokrm pobíhajícím slepicím. V létě se slepice živí z několika statných moruší, jejichž plody postupně v průběhu června až srpna opadávají na zem a jsou výtečným zdrojem bílkovin nezbytných pro tvorbu vajec; tu a tam si uzobnou ostružinu či narazí na bobuli muchovníku. V průběhu září do hry vstupuje „podzimní krmný pás“ složený z několika odrůd jabloní hustě podsázených jedlou houštinou. Ta je tvořena jednak keři hlošiny okoličnaté, která do půdy poutá dusík podporující růst jabloní a jejíž bobule jsou pro slepice vítanou pochoutkou a dále keři čimišníku stromovitého, jehož lusky obsahují výživná semena o velikosti hrachu. Zimní sektor slepičího výběhu tvoří vysoké stromy dřezovce trojtrnného, několik zimních odrůd jabloní a živý plot z rakytníků. Téměř půlmetrové lusky dřezovce začínají dozrávat v průběhu října a na stromě vydrží celou zimu až do jara. Jsou vydatným zdrojem krmiva v zimních měsících a na jaře. Podobně i oranžové bobule rakytníku vydrží na větvích celou zimu a pro slepice představují nesmírně výživnou stravu podporující růst a výkon ptáků. Jako doplněk stravy slouží plody pozdních odrůd jabloní, jako je třeba strýmka. Její plody zvané „kyseláče“ zůstávají dlouho na větvích, po spadnutí na zem vydrží celou zimu i pod sněhem v poživatelném stavu a po roztátí jsou často ještě svěží.

Pod tlejícím listím, které se každý podzim vrství pod větvemi keřů a stromů, se daří nejrůznějším červům, žížalám a hmyzu, což slepicím zajišťuje důležitý zdroj bílkovin prakticky po celý rok. Čím více listí se pod stromy nahromadí, tím lépe pro roztodivné breberky a tím lépe pro slepice, které se mohou oddávat své nejmilejší činnosti, totiž hrabání.

Na některých místech jsou rozestupy stromů a keřů větší, aby pod nimi mohly růst kopřivy, kostival, čekanka, vojtěška, jetel, svízel, šťovík, pampelišky a řada dalších bylin, které slouží jako pastva pro drůbež. Bylinné patro je slepicemi využíváno po celý rok s výjimkou části zimního období, kdy rostliny nerostou a sníh k nim může zcela zamezit přístup. Většinu roku plní funkci nepřetržitého zdroje potravy a v krmném lese by měly mít své pevné zastoupení.

Nevýhodou je, že na rozdíl od dospělých stromů a keřů může dlouhodobější vliv slepic bylinné patro snadno zlikvidovat. Bezprostřední okolí kurníku je proto lepší na husto osázet stromy a keři. Bylinné patro musí být dostatečně rozlehlé a je třeba zvážit počet slepic, které ho mají využívat, aby se dokázalo samo obnovovat. Osvědčeným řešením je systém čtyř či šesti na sebe navazujících oddělených výběhů s mobilním kurníkem, jenž se mezi nimi celý rok postupně stěhuje.

Systém krmného lesa pro slepičí výběh se snaží napodobit bezúdržbové fungování přirozených ekosystémů. Slepice se živí v co největší míře hmyzem, plody, semeny a rostlinami, které samy najdou. V podobě trusu vrací živiny zpět do půdy, čímž stromy a keře přihnojují. Cyklus živin se tak uzavírá, ekosystém funguje s minimem vnějších vstupů.

Výběr plemena

U slepic rozlišujeme tři základní kategorie plemen: Plemena lehká (nosná), která se vyznačují vysokou snáškou vajec a malými přírůstky masa; plemena těžká (masná), která snášejí méně, ale vynahrazují to většími přírůstky masa; a plemena středně těžká (s kombinovanou užitkovostí), která obstojně snášejí a hodí se i na chov pro maso. Obecně platí, že lehká plemena více létají, zatímco těžká plemena se spíš drží při zemi. Na to je třeba myslet při oplocování výběhu.

Pro účely nízkonákladového chovu je asi nejdůležitější vlastností shánčlivost slepic, tedy jejich schopnost shánět si vlastní potravu ve volném výběhu. Nejvíce potlačenou shánčlivost mají těžká plemena. Lehká plemena jsou poměrně soběstačná a dokážou si nasbírat spoustu potravy samy. Pro slepičí les jsou tedy nejlepší volbou. Hned po nich následují plemena středně těžká a nejméně vhodná jsou plemena těžká. Průmyslové brojlery bych vůbec nedoporučoval, neboť byli vyšlechtěni pro dobré zužitkování krmných směsí a rychlý nárůst svalové hmoty v podmínkách velkochovů a lze u nich tudíž očekávat spíš potlačenou shánčlivost.

K obzvlášť vhodnému plemeni pro nízkonákladový chov v českém prostředí patří naše národní „slepičí rasa“, jejíž historie sahá až někam do časů Karla IV. a možná i dál. Česká zlatá kropenka (nebo jen „češka“) je velmi skromné a otužilé plemeno, které nese i v zimním období. Patří k lehkým plemenům. Není náročná na chov, zachovala si unikátní zbarvení, které ji maskuje proti dravcům a ve volném výběhu si dokáže sehnat velkou část své denní dávky sama i bez slepičího lesa. Má-li výběh dostatečně velký, od jara do podzimu je v obživě soběstačná bez nutnosti přikrmování.

Kombinace tohoto plemene se systémem slepičího lesa logicky znamená zaměřit se především na zimní produkci – tedy na stromy a keře, jejichž plody dozrávají pozdě na podzim, jsou trvanlivé a opadávají v průběhu zimy a na jaře (dřezovec, rakytník, odrůdy jabloní jako strýmka nebo panenské české).

————————————————————————————————————————————————–

Pokud Vás vize slepičího lesa zaujala, zvažte účast na mém kurzu Design permakulturní zahrady, kde Vám představím svůj návrh slepičího lesa a sdělím dosavadní zkušenosti s jeho realizací.

————————————————————————————————————————————————–

Ochrana před predátory

Divoce žijící potkani, kuny, tchoři, lišky, norci, mývali a velcí draví ptáci vybírají vajíčka, napadají kuřata či slepice a mohou vybít i celé hejno. Pro venkovní volný chov tak představují někdy zcela zásadní problém.

Jeden z principů permakultury říká, že máme upřednostňovat biologické zdroje před zdroji mechanickými či dokonce chemickými. Zkusme tedy nejprve zvážit možnosti, které nám nabízí biosféra.

Ideálním řešením by bylo využití bojových plemen slepic, která by odrazila každý útok nepřítele. Tato plemena však byla vyšlechtěna pro kohoutí zápasy, tedy pro krvežíznivý boj ve svých vlastních řadách a jiným zvířatům se příliš bránit nedokážou. Proto tudy cesta nejspíš nevede. Pro šlechtitele je to ale výzva:-)

Naštěstí nám předkové odkázali nejen bratrovražedné kohouty, ale i jiná zvířata vycvičená k boji s predátory. Existují plemena psů, která byla po tisíciletí šlechtěna za účelem hlídání hospodářských zvířat včetně slepic. Například nádherný pyrenejský horský pes spolehlivě uhlídá před útoky zvenčí hejno volně rozptýlené drůbeže. Jakmile nějaká slepice začne vydávat nezvyklé zvuky, ihned k ní přiběhne, aby zahnal případného vetřelce. Pes si navíc vyznačuje své teritorium, což mnohé šelmy respektují.

Vzrostlý slepičí les je sám o sobě přirozenou ochranou před útoky shora a poskytuje dostatek úkrytu před dravými ptáky. Provedeme-li design tak, že pro bylinné patro vyhradíme dlouhé úzké pásy mezi stromy, pro dravce bude mnohem obtížnější trefit se do mezery a ulovit pasoucí se slepici.

Na internetu jsem našel údajně velmi účinný typ, jak se vypořádat s potkany. Jedná se ovšem o strategii, která hraničí s řešením mechanickým. Do železného sudu nastražíme jakékoli maso a necháme potkany, aby do něho přes noc nalezli. Potom sud zavřeme a necháme jeden až dva týdny stát. Protože potkani se při nedostatku potravy navzájem požírají, zůstane časem v sudu jen jeden nejsilnější jedinec. Toho pustíme zpátky do přírody, aby likvidoval ostatní potkany.

Pokud jde o mechanická řešení, základem je dobře utěsněný kurník, v němž se slepice na noc zavírají. Velká část živočichů nebezpečných pro slepice, jako jsou potkani, kuny, tchoři, lišky či sovy, loví v noci. Proto má smysl na noc kurník zavírat. Dobře oplocený výběh nebo elektrický ohradník mají rovněž svůj význam. Dále lze použít nejrůznější pasti, jestřábí koše (ty jsou ale nelegální) apod., podle toho s jakým zvířetem máme potíže. Proti dravým ptákům se doporučuje natáhnout do výběhu v pravidelných odstupech (cca 60 – 90 cm) vlasec.

Chemická řešení, kam spadají především různé typy jedů či postřiků, mohou zamořit zahradní ekosystém a jeho okolí toxickými látkami. Je proto lepší se jim vyhnout. Osobně považuji za nejúčinnější biologická řešení v kombinaci s dobrým kurníkem, který se na noc zavírá.

Poznámka na závěr: Tento článek byl veden snahou shromáždit pro případné zájemce o soběstačný chov slepic užitečné informace do uceleného celku. Článek je ovšem hypotézou. Dalším logickým krokem by měla být fáze testování získaných informací v konkrétních podmínkách. Nedávno jsem například zjistil, že naše slepice ani po dvou dnech o hladu nezačaly žrát semena dřezovce trojtrnného, která jsem jim přinesl z olomouckého parku.

————————————————————————————————————————————————–

O autorovi: Marek Kvapil zahradničí na svém pozemku na Hané. Je lektorem a organizátorem těchto kurzů: Semínkový kurz / Design permakulturní zahrady / Základy potravinové bezpečnosti.

————————————————————————————————————————————————–

135 Responses to Slepičí les aneb nízkonákladový chov slepic

  1. inspirace says:

    děkuji za elegantně inspirativní článek. Velmi mne zaujal.

    • Anonymous says:

      Když jsem žila před lety na Šumavě,měli jsme též slepice.A žily opravdu polodivoce.A běhaly po opravdovém lese.Měly široké pole působnosti!Je s podivem,že kohout si své hejno před predátory ohlídal.Přez den jsem je viděla málokdy.Jen na noc chodili hřadovat do stáje koním na žlab,hřbety nebo do jeslí.Jo a snášet chodily do sena.A hledat vejce byl velký zážitek.Slepic bylo dvanáct.A denně jsme našli ve různých skrýších až osm vajec!Někdy bylo snešeno i u koní v jeslích,když tam zbylo ještě seno.

  2. slepičí les. says:

    no, přečetl jsem si tady ten článek o tzv. slepičím lese…je sice pravděpodobné, že by 5 – 6 kg kohout bojového plemene slepic zahnal případného predátora ale zase by musel být se slepicema přibližně stejné váhové kategorie…nedoporučoval bych takového kohouta přidat k normálním lehkým plemenům neboť by ty slepice při pojímání zcela zrasoval…také, pokud by jsme se spoléhali jen na to, co si slepice sama najde a nepřikrmovali zrninama, tak nám snáška půjde rapidně dolů…je snad rozdíl mít snůšku 250 a více vajec nebo 80, ne…??? myslím, že slepice by měla dostat aspoň na noc aspoň těch 100 g zrní…a pasení slepic za pomocí ovčáckého psa, např. border kolie, je v lese dosti problematické vzhledem k nebezpečí zastřelení psa horlivým myslivcem…ale jak někomu stačí mít 1/3 či 1/2 snášku, tak ať si slepice tak chová…do takových podmínek by se mimo četných lehkých starých plemen patrně i hodil hybrid HORAL který byl speciálně vyšlechtěn do tvrdších podhorských klimatických podmínek a údajně se spokojí i s méně kvalitní potravou…pokud někomu nezáleží na čistokrevnosti plemene, může zkusit hybrid DOMINANT http://www.dominant.cz , tam je i ten HORAL k dostání…na slovensku je k mání hybrid DOMINANT SILVER ( mám podezdření, zda se nejedná o ten horal ale nabízený na slovensku pod jiným obchodním názvem ) nebo by stálo za to i zkusit tzv. farmářské kuře KALIMERO…tento hybrid je zvláštní kromě váhy kohoutů přes 5 kg i tím, že se u něj objevuje i gen holokrkosti, patrně po při šlechtění použitých holokrčkách…www.gyron.sk …to je můj názor a nikomu ho nenutím…já třeba chovám slepice dominat modrý a také gottinganská zakrslá prasátka…tyto mi zahradu tak přeryjí asi do cca 10 – 15 cm a slepice drny v závěsu za prasaty zcela rozruší…je však třeba chránit kmínky ovocných stromků před ohryzem od prasat…

    • Vašek says:

      Zdravím. Někde, už fakt nevím kde :) jsem narazil na zajímavou informaci. Týkala se složení vajíček, konkretně obsahu omega 3 a 6 kyselin. U slepic volně chovaných nepřikrmovaných zrním je poměr omega 3 ku omega 6 1:1, u slepic krmených čistě obilnými směskami se dostává k poměru omega 3 ku omega 6 1:19 . Pro ty co znají problematiku omega 3 a 6 kyselin jistě alarmující, bohužel. Pak si ty kupované vajíčka ještě osmažíme na kvalitním rostlinném oleji třeba propagovaném řepkovém :) a rázem je tady výživový problém. Takže u mě jednoznačně vítězí volný chov a nepřikrmování zrním(mimo zimu). Mám ještě v merku přikrmování( své i zvířat) Lupinou bílou či mnoholistou uvidím jak se bude dařit jejímu pěstění, kvalitní osivo už mám.

  3. Slepičí les a postfosilní svět says:

    Někdo klade důraz na maximální možnou snůšku vajec. To je přístup typický pro průmyslové zemědělství a klecové chovné systémy se zrychlenými cykly dne a noci. Nevýhodou takového přístupu je jeho vysoká energetická náročnost. Pěstování krmných plodin, výroba krmných směsí, jejich přeprava mezi kontinenty, vytápění chovných systémů, to vše sežere tolik energie, že kalorická hodnota vyprodukovaných vajec nikdy tuto energii nevrátí. Je to tedy energeticky ztrátový proces, který je možný jenom díky zásobám fosilních paliv, z nichž žije soudobý svět. Jakmile jich ale bude nedostatek nebo jakmile nebudou tak levná jako dnes, přestane to fungovat. Takže slepičí les bude do budoucna vhodnější volbou. Předpokládám, že systém slepičího lesa bude energeticky ziskový (člověk z něj získá víc energie než kolik do něj vloží), což bude v postfosilním světě důležitější faktor než množství snesených vajec.

    M.K.

    • slepičí les. says:

      nezmiňoval jsem se v mém komentáři o žádném vytápěném kurníku a ani o světelném režimu…kurník stačí pořádně zateplit a dobře ho orientovat aby nebyl vystaven větrům…nesouhlasím k návratu do prvobytně pospolné společnosti a ke způsobu chovu domácích zvířat této společnosti vlastní…není třeba zacházet do takových extrémů…na přípravu k osetí nějaké plochy pro výsev zrnin k samozásobení chovu slepic můžeme použít třeba koňského potahu a kdo nechce ani to, tak si může pořídit několik zakrských gottinfenských prasátek a tyto terém dokonale přeryjí do cca 10 – 15 cm a slepice v závěsu ty drny rozhrabou…vím to z vlastní zkušenosti…stačí pak na plochu pak zasít nějakou tu vhodnou směsku zrnin…výborně se ke přírodnímu zpracování půdy hodí i extenzivní plemeno prasat – mangalica…to se napase samo jak na nějaké louce porostlé keři nebo i v tom lese…je třeba ale vybrat nějaké rustikální lehké plemeno slepic a pokud nechceme aby slepice snesla 80 vajec za rok, když je možnost aby snesla třeba 180 – 250 ks. tak je třeba aspoň těch 100 g na slepici/den toho zrní…takové ty anarchistickoasketické extrémní úvahy o tom, že si slepice samy něco najdou jsou k ničemu a odporují smyslu chovu slepic a proč se vlastně chovají…ty slepice přece určitý ten úsek lesa proberou a vyčistí za pár dní a co pak…???

      • Slepičí les a postfosilní svět says:

        Jasně, to byl jen extrémní příklad, ale i tak na zajištění obilí potřebujete spoustu práce a energie (žrádlo pro koně nebo pro prase, příbytek pro koně nebo prase, údržba obilného pole, sklízení, přeprava a uskladnění obilí). To všechno ve slepičím lese odpadá, takže té práce a vkládané energie je méně. Svým způsobem je to jednodušší systém. Mně se prostě líbí myšlenka chovat slepice bez potřeby zajištění zrní. Zrní lze využít efektivněji – totiž k přímé konzumaci člověkem. Když jím budete krmit slepice a budete ho měnit na vajíčka, tak přijdete o část energie v něm obsažené (slepice ji spotřebují na metabolické pochody a vyzáří ve formě tepelné energie do prostoru).

        Jestli je v našich podmínkách možné skutečně slepice chovat tímto způsobem bez potřeby přikrmovat je zrním, jestli to je možné i v zimě a s jakými výsledky, to si zatím netroufám říct. Ale rozhodně to hodlám vyzkoušet. S návratem k chovu zvěře vlastní prvobytně pospolené společnosti to nemá, myslím, vůbec nic společného:-) Je přece rozdíl mezi navrženým a umělým ekosystémem slepičího lesa a klimaxovým lesem, který zde převažoval v dobách prvobytně pospolné společnosti.

        Jinak nejde jen o to, že si slepice samy něco najdou, ale i o to, že nad nimi poroste slepičí les, z něhož jim bude padat jídlo přímo pod zobáky:-) (bobule, ovoce a semena). Nedokážu ale odhadnout velikost plochy jedlého lesa pro uživení jedné slepice.

        M.K.

        • slepičí traktor. says:

          VYPĚSTOVAT NĚJAKÉ TO OBILÍ DÁ SICE NĚJAKOU TU PRÁCI, ALE PAK HO NEMUSÍM KUPOVAT A ODPADNĚ PROBLÉM S TOU DALEKOU PŘEPRAVOU, KTERÁ NĚKTERÝM PRÁVĚ VADÍ…A PŘEPRAVIT SKLIZEŇ NĚKOLIK SET METRŮ ČI PÁR KM ZASE S KOŇSKÝM POTAHEM, MYSLÍM, ŽE PROBLÉM NENÍ…ABYS MOHL CHOVAT DRŮBEŽ A OSTATNÍ DOMÁCÍ ZVÍŘATA BEZ PATŘIČNÉHO PŘÍKRMU, TAK TO BY SES MUSEL ODSTĚHOVAT DO TROPICKÉHO PÁSMA, KDE VŠE ROSTE PO CELÝ ROK…NEBO ASPOŇ NA KANÁRY…JAK VÍM Z VLASTNÍ ZKUŠENOSTI…EXISTUJÍ I PLEMENA PRIMITIVNÍCH KONÍ KTERÁ ŽÁDNÉ USTÁJENÍ NEPOTŘEBUJÍ…CELÝ ROK SE POTULUJÍ PO KRAJINĚ VOLNĚ…VIZ NAPŘ. BASKICKÉ NÁRODNÍ PLEMENO PONNYHO POTOKA ČI NA FRANCOUZSKÉ STRANĚ PYRENEJÍ CHOVANÉ PLEMENO MERENS…ČI MASNÉ PLEMENO KONĚ BURGUETE V NAVAŘE…NEBO PLEMENO HUCUL CHOVANÉ I V ČESKU ČI POLSKU…POSTAČÍ VĚTŠINOU LEHKÝ PŘÍSTŘEŠEK ČI REMÍZEK SE VROSTLÝMI STROMY, KDE SE KONĚ MOHOU UCHÝLIT PŘI NEPŘZNÍ POČASÍ…PRO RASU EXTENZÍVNÍHO A RUSTIKÁLNÍHO PRASETE MANGALICA STAČÍ TAKÉ JEDNODUCHÝ PŘÍSTŘEŠEK, TAKŽE TU NENÍ TŘEBA PŘEMÝŠLET O BUDOVÁNÍ NĚJAKÉHO CHLÍVA ČI STÁJE…A V NAŠICH ČESKÝCH PODMÍNKÁCH BY SLEPICE ZIMU BEZ PŘIKRMOVÁNÍ ZIMU STĚŽÍ PŘEŽILA NEHLEDĚ K TOMU, ŽE NEJSOU PŘISPŮSOBENY SNÁŠET NĚJAKÉ MRAZY…SOLIDNÍ KURNÍK JE VŽDY POTŘEBA…!!! JINAK JIM OMRZNE HŘEBÍNEK A NESNESOU ANI TĚCH PÁR VAJEC…NEEXISTUJE PROSTĚ SLEPICE KTERÁ BY SE DALA CHOVAT CELOROČNĚ VENKU…!!! A ABYCH JE MĚL JEN PROTO ABY MI SNESLY PÁR VAJEC A PŘEHRABALY POZEMEK A POSRALY HO KUŘINCEMA, TAK TO JE O NIČEM A UŽ JE LÉPE PAK CHOVAT KRŮTY, KTERÉ JSOU K PASTEVNÍMU CHOVU LÉPE PŘIZPŮSOBENY A ČASTO I HŘADUJÍ NA STROMECH…V KNIZE O CHOVU DRŮBEŽE VYDANÉ OKOLO 60 TÝCH LET JSEM VIDĚL NĚJAKÉ PŘÍKLADY CHOVU SLEPIC V MOBILNÍCH KURNÍCÍCH ( MARINGOTKÁCH )…SLEPICE SE STEJNĚ OD KURNÍKU MOC DALEKO NEVZDALUJÍ…A V NAŠICH PODMÍNKÁCH SEMENA A PLODY NEZRAJÍ A ANI NEJSOU K DISPOZICI PO CELÝ ROK…30 SLEPIC PROBERE POZEMEK O CCA 1500 M2 ZA PÁR TÝDNŮ A CO PAK…??? TAKOVÝ CHOV BEZ PŘÍKRMU NEMŮŽE DLOUHODOBĚ PROSPEROVAT…!!! SNAD CHVÍLI PŘES LÉTO…JE NUTNO JIM NĚCO PŘIDAT…AŤ JIŽ ZBYTKY Z KUCHYNĚ ČI ODPADOVÉ PEČIVO NĚKDE Z PEKÁRNY…NĚCO JINÉHO JE MYŠLENKA A NĚCO JINÉHO PAK PRAXE…VŠAK AŤ TO NĚKDO ZKUSÍ A UVIDÍ SÁM, JAKÝ BUDE VÝSLEDEK…!!! SLEPICE TAK BUDE JEN PŘEŽÍVAT…NENÍ K TAKOVÉMU ZPŮSOBU CHOVU VYŠLECHTĚNA…A TO, ŽE SLEPICÍM BUDE NĚCO PADAT ZE STROMŮ PŘÍMO POD ZOBÁKY, TO JE ZCELA ZCESTNÉ, ZPÁTEČNICKÉ A BA PŘÍMO, PRO CHOVATELE SLEPIC NEAKCEPTOVATELNÝ BLUD…!!! JE TO JEN UTOPIE…!!!

          • Marek Kvapil says:

            Ať tak či onak, vypěstovat obilí znamená práci navíc.

            Klíčovou otázkou, kolem níž zde stále kroužíme je, zda lze při chovu slepic v českých podmínkách zcela či alespoň částečně zrní nahradit hmyzem, bobulemi, semeny a ovocem při zachování nějaké rozumné snůšky (řekněme třeba alespoň 1/3 původní) a redukovat tím práci nutnou k vypěstování obilí.

            Částečně to možné určitě je. Zda je to možné zcela, to zatím nedokážu říct.

            Rozumím Vaší skepsi a myslím, že je zcela oprávněná. Proto jsem taky článek pojal jako hypotézu, kterou je teprve třeba verifikovat. Netvrdím, že to nutně bude fungovat, ani že to bude bez problémů. Tvrdím jen, že dokud to někdo nevyzkouší, tak nemůžeme vědět, jak to dopadne a jaký to bude mít úspěch/neúspěch.

            Máte pravdu, že překlenutí zimy a jara je problém. Moje představa je: semena čimišníku stromovitého, bobule rakytníku a jablka strýmky. Případně našrotovaná semena s lusky dřezovce (což je ovšem pracnější varianta).

            Využití kurníku ve slepičím lese jsem nikde nezavrhoval.

            Nechápu proč vám připadne jako blud, že bude slepicím padat žrádlo pod zobáky. Když jim nad výběhem poroste moruše nebo jabloň, tak prostě budou žrát jejich plody spadlé na zem. To je zcela běžný jev.

          • Žijí již tři roky na mrazu. says:

            kOUPIL JSEM SLEPICE BOHUŽEL NEZNÁMÉHO PLEMENE.TA POSLEDNÍ ŽIJE TŘETÍ ROK S TÍM, ŽE TRÁVILY TŘI ROKY SPANÍM NA KEŘI BEZU. TAKŽE MRAZU ODOLNÉ SLEPICE BYLO AŽ -20 EXISTUJI. pS: ZBYLE DVĚ BYLY ZABITY PREDÁTORY V LÉTĚ. tA TŘETÍ ŽIJE A NOSI Z UKOUSNUTÝM KŘÍDLEM OD SOUSEDOVÁ JEZEVČIKA…JO A MÍSTO ABY HNOJILY POD STROMY SERE NA BETON PŘED DOMEM….

        • slepičí les says:

          Musím říct,že mně váš článek se slepičím lesem zaujal a chtěl bych se zeptat zda už jste nějaké zkušenosti v praxi nabil.Osobně mně také zaujímá maximální využívaní přirozených věcí za použití minimální ekologické zátěže.
          H.Šmarda

          • Marek Kvapil says:

            Vysázel jsem slepicím do výběhu kolem jabloní asi šedesát čimišníků a nějaké rakytníky. Teď čekám, až keře začnou plodit. Potom ptáky opět pustím do výběhu a budu sledovat jejich chování. Jedná se o experimentální verzi slepičího lesa v menším měřítku, který má posloužit k získání prvních poznatků. Počítám, že za dva-tři roky budu vědět víc. Určitě k tomu zde na webu zveřejním nějaký článek.

        • reakce,pochybovaní o správnosti posouzení vlyvu lesa says:

          Dovolím si psát mým rodným jazykem ,za co se všem omlouvám!
          V minulosti jsem žil v lesoch Slovenska 5O r. a choval som hydinu pre obživu celej rodiny ,nie ako hoby činnosť,ale nutnost.To je “důležité” víimanie.cez dvadsať rokov som choval hydinu v prirodzených podmienkách lesa.Rentabilný a neproblémový chov, bol chov v bezlesnom prostredí s ojedinelým vyskytom krovín/ účel bol ,ochrany pred slnkom ,dážďom/,silně zatravnatený a hlavne zaburinený pozemok.
          Každý rok som si obstarával cca 1OO ks kurčiat z plemenného chovu.Býval som na lesných samotách.teda dovolujem si prakticky zhrnuť patetické názory na slepičí les. Je nerozumné,aby bola půdní plocha nerentabilne využívaná!.Zmysel chovu hydiny treba preto rozlíšovat na hobby ,chov -doplnok domáceho rozpočtu a chov-priemyselnej výroby vajec ,alebo hydinového masa.Totiž každý chov má svoje špecifiká a není vhodné vnucovanie takzvaného rentabilného chovu hydiny pri zachování mini ekosystému.Výšie uvedené myšlienky majú mnoho ekologických nedostatkov ,ktoré sú samozrejmosťou v ekosystéme,čo je “důkazem” ,že pisatel je málo skúsený v tejto oblasti,alebo je chavateľ -hobby skupiny,málo znalý zákonov ekosystému a je skor naivný zelený priaznivec.
          Argumentacia:
          Ekosystem respektuje počty jedincov na plošnú jednotku,teda všetky iné počty narušujú ekosystém— čo není zmyslom normálného chovu šlachtenej hydiny.
          Rozdielnost nárokov jednotlivých druhov hydiny je tak diametrálně odlišný,že ,že není možná aplikacia ekosystému slepičieho lesa vnímať ako vychodisko,návod na správný chov,ako univerzálný návod.
          V každom ekosystéme zvýšený počet jedincov vzbudí pozornost ostatných živočíchov reťazca živočíchov/ predátori,parazity,/
          Nie každý chovatel má možnost aplikovat chov na takej ploche ,aby tam moholi byť stromy,krovie,byliny a produkčné trávy zvyšujúce úživnost plochy-výbehu,teda sa jedná o velmi drahy a neperspektívný chov,spíš sa jedná o ilúziu výnosného chovu hydiny.Priklad’: stromy ,ktoré majú prinášat obživu sliepkám,poskytujú výbornú možnost kontroly teritoria predatorom./ dravce líšky,kuny tchory,lasice hranostaje,jezevce,vrany,straky,sojky,potkany/…,čiže treba vynaložiť zvýšenú ekonomickú dotáciu bna zabezpečenie ochrany chovu.Počítať s náročnosťou držby psa a jeho schopnosťou ochranit zverenú hydinu.
          Používat iné druhy domácich zvierat na prirodzenou cestou skvalitňovanie pody / prasatá,ovce,kozy/ je určitý druh farmarskej malovýroby a teda sa jedná o zabezpečenie samostatnosti v zabezpečení výživy pre rodinu chovatela,je to časové náíročná,rentabilná farmarská činnost.
          Som názoru ,že chov sa má venovat potrebám a potešeniu chovatela a teda chovatel mal by pri plánování chovu vediet,kolko peňazí chce chovu venovat a podla toho zvolit strategiu chovu.Čili ,pokial nemá neomezené plošné pozemky,musí sa zaoberat množstvom spotrebovanej energie na jednotku chovu/ kilogram vaječné hmoty,alebo kilogram hydinového masa/ a podla toho zvolit plemeno hydiny a jeho počet.Preto máme tolko “různých” plemien,pretože každé je šlachtené pre určité dimenzie chovu.
          Zatial neexistuje univerzálné plemeno,ktoré by splňalo kritéria krásy,užitkovosti a nezaťažovalo by ekosystém.
          Prakticky to znamená ,že hypotetické debaty na úrovni dodržania ekosystémového chovu hydiny sú nezmyslom.Ekosystém nezaťažujúci chov je pre chovatela totiž nerentabilný a preto zbytočný.Tím sa priklaniam k tím chovateľom,ktorí doprajú svojej hydine dostatok vhodného krmivá,aby bol užitok prijatelný a nemuseli sa hanbit znáškou 8O vajec ,alebo rok chovaných masový
          ch plemien do dovřšenia jatočnej kvality.

          • Marek Kvapil says:

            Abych se přiznal, tak Vašemu komentáři příliš nerozumím. Nějak mi v té záplavě slov uniká, co vlastně chcete říct.

            Dozvěděl jsem se o sobě, že mé myšlenky “majú mnoho ekologických nedostatkov,ktoré sú samozrejmosťou v ekosystéme,čo je “důkazem” ,že pisatel je málo skúsený v tejto oblasti,alebo je chavateľ -hobby skupiny,málo znalý zákonov ekosystému a je skor naivný zelený priaznivec.”

            Mohl byste prosím ony “ekologické nedostatky” stručně a jasně shrnout a ocitovat příslušné pasáže mého článku, v nichž se vyskytují? Abychom byli konkrétní. Děkuji předem.

        • ad Slepičí les says:

          Marku ,
          Váš článek mne velmi pobavil a zároveň přinutil ke vzpomínkám.
          Psal se rok 1976 a mí rodiče přesídlili z města na samotu a rozhodli se k pěstování slepic.
          Vždy šetřivý otec nakoupil po 2kč slepice z tzv. slepičího koncentráku,
          přivezl je a vypustil na zahradu. Ty nešťastnice, které nikdy neviděly oblohu ani trávu a byly takořka bez peří, se jen plaše plížily dezorientovaně po zahradě a hysterčily z každého podezřelého pohybu, k ještě většímu chaosu přispíval náš vlčák Cyr, který si s nimi chtěl hrát a po té je sežrat.
          Otec připravil kurník ze staré kůlny osadil bidýlky a slepice tam zahnal, aby si zvykly na nový domov. Druhý den se začaly osmělovat a chodit po zahradě( jejíž částí byla část vzrostlého smíšeného lesa). Mezitím je samozřejmě částečně decimoval náš pes(cca 3ks než pochopil, že se to nedělá). Po 14 dnech už by nikdo slepice do kurníku nedostal, vždy večer si ustlaly v níže položených větvích mladých listnáčů. Po měsíci a půl se opět začaly opeřovat a nést vejce. Pokud si dobře pamatuji nikdo je moc nekrmil, protože otec razil heslo, že v lese je vše důležité co k životu potřebují. Dostávaly tedy pouze zbytky od stolu a rozdrcené skořápky v zimě trochu zrní. J e pravdou, že pokud k nám přijížděli přátelé a svačili jsme venku občas se nenápadně připlížila “divoká” slepice uchvátila kus bábovky a pelášila pryč.
          Vtipné bylo i “sklízení vajec” – ještě dnes si s úsměvem vzpomínám na údiv v tváři mé kamarádky a dnes již manželky, z hlavního města, když jí maminka poslala do lesa pro vejce a dala tipy, kde pátrat.
          Takže tímto mohu říci, že v Čechách byl projekt slepičího lesa praktikován, aniž bychom tušili jací jsme průkopníci.
          S pozdravem Viktor Cais

      • slepičí les says:

        Dobrý den,
        osobně mně zaujala vaše zkušenost se zakrslými prasátky.Před časem jsem o takovém něčem uvažoval ale od odpborníků na prasata my bylo řečeno,prasata tu zem pročistí až moc i do všech prospěšných pro pěstování, v půdě osažených ingrediencí.Jákou máte s tím zkušenost vy.?
        H.Šmarda

    • Anonymous says:

      V postfosilním světě bude důležité také to, kolik potravin se z jednoho metru čtverečního podaří získat při nízkých vstupech fosilní energie – ovšem klidně při vysokých vstupech lidské práce, pokud vložená lidská práce bude vykompenzována minimálně shodným množstvím energie v potravě.

      Jinak pro bylinné patro by možná mohlo být zajímavé rozdělit výběh pro slepice (“les”) na více částí, které by měly možnost zregenerovat se před opětovným “nástupem” slepic.

      A ještě jedna poznámka, pokud bude množství slepic vyšší, nejspíš nebude problém s nedostatkem, ale spíše přebytkem dusíku.

      A ještě jeden postřeh z tradičního chovu slepic – bylinnou složku je možné dodávat formou “mulče” (vždycky jsme slepicím sekali trávu) a slepicím je možné “pomoct” k bílkovinám tím, že se mulč postupně zarýpává, resp. se rýpe postupně celá plocha – tím se na povrch dostávají ve velkém množství žížaly, které slepice okamžitě žerou. V postfosilním světě může být i toto zajímavý způsob zisku bílkovin.

      Jinak pokud se slepičí výběh nechal i jen relativně krátkou dobu opuštěný, tak velmi rychle zarostl bylinami všeho druhu – ovšem slepice je pak zase velmi rychle zlikvidovali. Jinak docela dobře si umím představit systém, který bude založený na “slepičím úhoru”, kdy v jedné polovině budou slepice, v druhé se budou pěstovat plodiny velmi náročné na dusík.

      A ještě jedna poznámka – jablka jsou – překvapivě – docela snadno použitelným zdrojem potravy přímo pro člověka. Někde jsem četl bakalářskou práci o významu ovoce v minulosti a prý za napoleonských válek tvořila jablka důležitou složku potravy obyvatel (nedala se odvézt (na rozdíl od obilí a brambor) a na druhou stranu dlouho vydržela).

    • kde jou vejce? says:

      Všechno hezké…mám 10 slepic a kohouta ve venkovním výběhu s keři, leč bylinné patro je úplně zlikvidované – jak velký by musel být ten slepičí les, aby ho slepice nezničily? Kolik m čtverečních na slepici? To by byl sakra les…
      Chápu, že v permakultuře se slepice nepěstují na prvním místě pro vajíčka, nicméně – po zkušenostech s pasením slepic v bylinném patře – v takovém slepičím lese s podrostem by si každá slepice budovala svoje hnízdo – kde by se jí líbilo, to by potom byla bojovka, to hledání vajec…

    • Ota says:

      Když půjdete koupit V pytlíku sušené slepičince co by hnojivo, tak jsou drahé víc než kilo kuřecích stehen.??

  4. slepičí traktor. says:

    A JĚŠTĚ 1 POZNÁMKA…SLEPICE BYS CHTĚL CHOVAT EXTENZÍVNÍM ZPŮSOBEM BEZ MOŽNOSTI JAKÉHOKOLIV PŘÍKRMU DODANÝM CHOVATELEM A TEN PŘÍPADNÝ HLÍDACÍ PES BY ŽRAL CO…??? TAKY TRÁVU A SEMENA…??? TO BY SE ASI BRZO PUSTIL DO SLEPIC NEBO BY BYL NUCEN PYTLAČIT V LESE…!!! PYRENEJSKÝ MASTIN MÁ I CCA 80 KG A VÍCE…ČÍM BYS TOHO PSA TEDA KRMIL…??? JAKO VEGANA…??? A TO STĚMA POTKANAMA V SUDĚ…TO JE MI TEDA ALE PŘÍKLAD…!!! NEODPORUJE TO NA 100 % ZÁSADÁM PERMAKULTURY…???!!! TOS ALE PŘEPÍSKL, UVÁDĚT TO JAKO PŘÍKLAD…!!! PANE, JO…!!!

    • Marek Kvapil says:

      Ano, pes potřebuje zdroj masa, což je problém.

      Nerozumím, v čem ten příklad s potkany odporuje permakulturním zásadám..

      • Anonymous says:

        Třeba tím, že je neskutečně krutý, v podstatě docela dost neetický. Řekl bych, že dokonce dost výrazně odporuje zákonu, kde se mluví o týrání zvířat.

        • Pavel says:

          Nevim, sám osobně mám problém zabít vánočního kapra, ale co se týče likvidace potkanů (t.č. dost přemnožených) tak osobně beru jakoukoliv schůdnou cestu a je mi jedno, jestli se to těm potkanům líbí nebo ne. On ten potkan, co tu slepici napadne se na nějaký zákon o humánním zabíjení asi nejspíš taky nekouká … :-)

          Jediné, čemu dost dobře nerozumím, je skutečnost, proč mám pouštět toho posledního potkana zase zpátky do přírody, když první co udělá bude, že se zajde někam pořádně nažrat a začne se zase množit. Další otázka je, jak udržet v sudu relativně inteligentní a v podstatě dost vyčůrané zvíře, které skáče bez větších problémů metr vysoko …

          • Anonymous says:

            A lidi zabíjíš taky? Protože co se týče přemnožení a škodlivosti okolí proti nám nějakej potkan nemá šanci.

      • Příklad s potkany - naprosté nepochopení role člověka na světě. says:

        Takovýto bezcitný nápad se může zrodit pouze v mysli člověka, jehož vědomí je velmi nízko. Autor tohoto nápadu by se měl možná více zajímat o to, že my lidé jsme právě uzavřeni hrstkou mocných v podobném sudu z cenzurované TV, medií a peněz, abychom se vzájemně “požírali” v obchodních válkách, ozbrojených válkách a aby nás napadaly podobné obludnosti jako je tato.

        • Anonymous says:

          Mylsím že tento způsob odchytů potkanů není vůbec k zahození, samozřejmě až na tu konečnou fázi. Osobně vím, že sehnat dospělého potkana je dost problém. A já třeba odmítám jako někteří krmit hady rozmraženými kuřecími stehny z obchoďáku.
          Takže je tu relativně elegantnějším způsob než je utýrat hlady v barelu. (samozřejmě vzniká je tu spousta problému okolo jako třeba agresivita potkanů při zkrmování atak), ale jako nápad bych to uvítala kdyby u nás potkani byli.
          A co se týče množství zpotřebované energie pro chov hada – není jí mnoho, a to jim musím přes zimu přitápět. Je smaozřejmě nemyslitelné,a by ke každé permakulturní zahradě patřilo terárium s hadem na likvidaci drobných škůdců, ale určité drobné řešení to je. Když byli hadi malí likvidovala jsem takhle přes zimu myši v pastích kam se chytli živé. V létě je zas likviduje kocour.

    • Anonymous says:

      no to stema potkanama je fakt riadna kravina, niekto pozeral bonda, kde tento priklad uviedol jedne padouch. je to somarina, a tiež si osobne myslím že tie slepice traba prikrmovať, osobne mame par sliepok doma a viem čo zožere už len nejakych 5 kusov, slipok a z toho volneho chovu bez prikrmovania by nezniesli ani len kurinec

      • technologie slepičího lesa says:

        Dobrý den. Dovolím si také zveřejnit můj názor. Jen informativně a za sebe;). Jsem manželka farmáře, tak si myslím, že mám blízko k zvířatům všech velikostí. Technologie slepičího lesa mě zaujala a skutečně bych ji chtěla využít. Na ochranu slepic před přemnoženými jestřáby, popř.i doplnit welfare (spokojenost) zvířat. Nic víc, nic míň. Ráno vypustím drůbež z kurníku, dám jim nažrat, nebo nazobat-jak je libo;) pšenici se šrotem, napít a pustím je ze dvora do “lesa”. Tam si můžou hrabat, zobat dle libosti. Až do večerního krmení. To dávám zbytky. Jen jim lesík asi obohatím o pár misek s vodou. Slepice mají spojení s kurníkem (hnízdama) jamkou pod vraty. Možná udělám i pár provizorních hnízd pro mladé slepičky, ale to je asi zbytečný. Jsem blázen, já vím ;D. Mám ráda zvířata a v této podobě se mi tenhle nápad skutečně zalíbil.

    • Jan Kokes says:

      Mám podobné plány a řeším stejné problémy. Já osobně zkusím potravu pro psa i doplňek stravy pro slepice v podobě hmyzu, konkrétně larvy mouchy Hermetia illucens. Lze ji snadno chovat, larvy jsou pověstné svou schopností samy se sklízet. Rozmnožuje rychlostí hmyzu, má vynikající nutriční hodnoty, a žere prakticky cokoliv, včetně lidských, psích a prasečích hoven. Akorát je potřeba jí zajistit ochranu před mrazem, například kurník. Na druhou stranu při trávení solidně topí, a tak ho budou vytápět. Larvy budou při samosklizni padat na zem mezi slepice. Na jídlo dospělé mouchy nejdou, žerou jenom jako larvy. Pak se už jen vylíhnou, zatančej si sprostý tanečky, nakladou a způsobně umřou. Díky tomu ani nepřenášej žádný nemoci. Když zdrhnou, tak u nás v přírodě nepřežijou. Zbývá ještě otestovat, jestli je bude žrát i Maxík.

    • potkani v sudě says:

      Už jsem o tom kdysi před lety někde četl. Mně se to nezdá špatný nápad. Souhlasím, je to drsné. Ovšem položme se na otázku, doba vyžaduje tvrdá rozhodnutí.
      Ahoj Venda.

  5. slepičí traktor. says:

    ten příklad, dát do sudu několik potkanů a toho, který přežije tím, že sežere z hladu ostatní mi připadá zcela barbarské a tupé…nevěřím tomu, že by pak přednostně hubil další potkany…!!! to se spíše pustí i do ostatních domácích zvířat…a od kdy permakultura propaguje týrání zvířat…??? nebo to dle některých fanatických aplikátorů permakulturní ideologie není týraní…??? to by se už mohly i klidně propagovat kohoutí či psí zápasy, protože pak kohout – pes, by asi lépe ochránil hejno před predátory…
    nesouhlasím s tím, že příprava pole k setí dá až tolik práce..mnohem více práce dá vybudovat vyvýšený záhon či bylinkovou spirálu…to se může zdát jen v pohledu neoruralisty, který není zvyklý nějaké fyzické práci na poli a proto má čas vymýšlet ptákoviny jako např. slovní paskvil ” slepičí traktor “, který nemá žádného příliš praktického významu, dle mého názoru a konečného efektu lze dosáhnout i jiným způsobem…výběh pro slepice do lesa nebo nějakou zarostlou louku je v praktickém chovu velice přínosný a přispívá velmi k ekonomice chovu…avšak slepice nějaký ten příkrm prostě aspoň na noc potřebuje aby byla solidní snáška…a slepice jsou právě snad určeny k produkci především vajec, ne…??? a ty plody, co se urodí na těch stromech, to je jen a jen sezónní záležitost a u moruší velice krátkodová…navíc…a nedovedu si představit to množství stromů aby se z nich daly semena naschromáždit na zimu jako krmení, nehledě k tomu, že by bylo velice neekonomické s těmito semeny pracně naschromážděnými jako zásobu na zimu krmit, když by bylo lepší je prodat na další vypěstování stromků či vyrobit z nich nějaký léčivý olej…1/3 snůška je blbost…to už nemusím chovat žádné slepice, než je trápit hlady…takže abych to nějak shrnul…dle mého ( a nejen mého ) názoru je chov drůbeže bez příkrmu nepraktická blbost…jakožto se spokojit s 1/3 snůškou…pokud už se spokojím s několika či menším počtem vajec, tak to už je lépe chovat krůty, které jsou pro pastevní chov mnohem lépe vhodné a přispůsobené,,,volný výběh do lesa či zarostlou louku by měl pokrýt určitě 2/3 denní potřeby slepice, ovšem jen v určitém období roku, kdy není sníh…a název slepičí traktor je zcela zcestný něboť traktor neorá…vlastní zpracování zeminy snad obstarává pluh, ne…??? jako zdroj tažné síly lze použít koňský, oslí, volský potah nebo u lidské síly…

  6. Marek Kvapil says:

    Takže: S těmi potkany to samozřejmě není ideální řešení, ale když se Vám na pozemku přemnoží nějaký živočich a páchá tam škodu, tak je třeba to nějak řešit a ta řešení často nejsou ideální. Je to jako se slimáky. Netvrdím, že je to řešení, které propaguje permakultura. Napsal jsem jen, že jsem to našel na internetu jako určitý způsob vypořádání se s potkany. Každý ať si s tím naloží dve svého uvážení. Víc k tomu nemám co dodat.

    Mimochodem, když podle Vás pěstování obilí není zas až tak pracné, tak mám na Vás otázku: Vy svým slepicím obilí každý rok znovu a znovu pěstujete bez využití traktoru či kombajnu vlastníma rukama na svém poli? Já se přiznám, že zrní zatím nakupuji v zemědělském družstvě.

    Na Sibiři se krmí slepice semeny čimišníku. Během Druhé světové války díky tomuto zdroji potravy dokázaly slepice sibiřských rolníků přečkat zimu. V Sibiřských podmínkách, prosím pěkně! (Snell, T. 1983. Caragana: the pea shrubs. p. 41-44. In: The International Permaculture Seed Yearbook 1983. Orange, MA.) Rakytník slouží jako krmivo pro slepice zase v Číně. Už z toho lze vyvodit, že existuje reálná naděje, že na těchto dvou rostlinách by slepice mohly přečkat zimu i v našich podmínkách.

    Jak moc by klesla snůška při přechodu na slepičí les jako jediný zdroj krmiva, to jsou zatím jen spekulace. Pokud se najde dost lidí, kteří budou ochotni tento experiment podstoupit, mohli bychom tak do deseti let dospět k nějakým výsledkům. Bude třeba testovat různá plemena v různých systémech slepičího lesa. Nebráním se ani tomu vyzkoušet i ty vaše krůty. Jen nerozumím tomu, proč jste stále apriori a za každou cenu proti? A proč píšete tak agresivním stylem?

  7. slepičí traktor. says:

    JÁ ŽE PÍŠU AGRESÍVNÍM STYLEM…??? ANI JSEM SI NEVŠIML…MOŽNÁ PROTO, ŽE MĚ VZDY NAŠTVE TEN PASKVIL MALÁ FARMA NA ČT 1 A TY JEJICH PRESENTACE TAM…NEBO KDYŽ NĚKDO PRESENTUJE BLÁBOL O SLEPIČÍM TRAKTORU JAKO PŘEVRATNÝ VYNÁLEZ…!!! A NA STRÁNKÁCH PERMAWEBU VAŠI ČLENOVÉ TAKY NEPÍŠOU PŘÍSPĚVKY ZROVNA JAKO PACIFISTÉ…TAKÉ SE HÁDAJÍ OHLEDNĚ TŘEBA TOHO NĚJAKÉHO ANARCHISTICKOSEKTÁŘSKÉHO HNUTÍ OKOLO ANASTÁZIE…A JESTLI SE KRMÍ SLEPICE RAKYTNÍKEM V ČÍNĚ, TO NEVÍM ALE URČITĚ JE NENECHÁVAJÍ TO OBRAT A OZOBAT Z KEŘŮ SAMOTNÉ…ZVLÁŠTE PAK PŘI PRACNOSTI ČESÁNÍ RAKYTNÍKU TO NENÍ ŽÁDNÁ SLAST…A TO O TOM ČIMIŠNÍKU NA SIBIŘI…KDYŽ TOHO MĚLI DOST, TAK PROČ NE…??? OVŠEM CO SI KDO PŘEDSTAVUJE O TERMÍNU PŘEŽITÍ V BOLŠEVISTICKÉM SOVĚTSKÉM SVAZU POD STALINOVÝM TEROREM, TO JE OTÁZKA A TAKY S JAKÝM VÝSLEDKEM TY SLEPICE PŘEŽILY A S JAKOU SNŮŠKOU…TAKOVÝCH PROPAGANDICKOEXPERIMENTÁLNÍCH ČLÁNKŮ BYLO VYDÁNO XXX…!!! JÁ TAKY NAKUPUJI ZRNÍ KDE SE DÁ A ŽÁDNÉ ZATÍM NEPĚSTUJI…KDYBYCH TOHO POLE MĚL K DISOZICI NĚKOLIK HA, TAK URČITĚ BYCH SI HO ZASEL SÁM…TY RŮZNÉ BOBILE A SEMENA JE TŘEBA NA ZIMU SKLIDIT A USKLADNIT A TÍM PAK KRMIT…TAKŽE NEVÍM, CO BY ASI BYLO PRACNĚJŠÍ…OBÍRAT TRNITÉ KEŘE RAKYTNÍKU NEBO VYMLÁTIT TROCHU ZRNA ZA POUŽITÍ NAPŘ. MALÉ NEBO RUČNÍ MLÁTIČKY, KTERÝCH SE STÁLE DOST VÁLÍ PO STODOLÁCH…PROČ JE TEDY NEOPRÁŠIT A NEOPRAVIT A NEPOUŽÍT…??? PŘI KAŽDÉ ZMĚNĚ KRMIVA,SE SNŮŠKA RAPIDNĚ ZMĚNÍ, TO JE VYZKOUŠENO… TAKOVÉ EXPERIMENTY SE SLEPICEMA ŽE BY SI NAŠLY SAMY 100 % KRMIVO JSOU ZCESTNÁ A ZPÁTEČNICKÉ A ODPORUJÍ ZÁSADÁM CHOVU SLEPIC VŮBEC…1/3 PŮVODNÍ SNÁŠKY TOHO ČI ONOHO PLEMENE NENÍ ŽÁDNÁ ROZUMNÁ SNÁŠKA…LEDA TAK PRO NĚJAKÉHO FANATICKÉHO ASKETU…

  8. Marek Kvapil says:

    Nejsem členem žádné permakulturní organizace ani příznivcem kultu Anastázie. Můj přístup je racionální. Vytvořil jsem hypotézu a teď se ji chystám ověřit. Nic propagandistického na tom nevidím. Koho ta vize slepičího lesa zaujala, může se přidat a udělat experiment i na svém pozemku.

    Semena čimišníku opadávají sama někdy na podzim, když se lusky otevřou. Problém by mohl být s vyhledáváním těch semen v zimě pod sněhem slepicemi. Nevím, zda by s tím slepice neměly problém. Plody rakytníku zůstávají na keři celou zimu, ale myslím, že by se daly pravidelně setřásat. Je ale možné, že bude třeba plody rakytníku a čimišníku sklidit a uskladnit. Jak by to bylo náročné, to nevím. Předpokládám ale že ne tolik, jako orání, vláčení, setí, sklízení, mlácení a další činnosti nutné k produkci obilí.

    V jakém stavu ty slepice na Sibiři krmené čimišníkem byly, to neutším. Třeba na tom nebyly zas tak špatně. Já bych jim ale přidal minimálně ještě ten rakytník.

    Pravidelně si tedy zrní nepěstujete. Zkoušel jste to alespoň někdy bez použití fosilních paliv? A kolik jste ho tak vypěstoval?

    • Slepičí ráj - les says:

      Zdravím všechny nadšence,
      líbí se mi spousta myšlenek slepičího lesa. Je to super nápad, vyčlenit slepičkám jejich prostor, aby neobtěžovaly hrabáním, vysadit keře rybízu – dají se nahřížit, rakytníků – dají se odkopad z odnoží, i maliny, ostružiny, keřík.angrešt a všeho, co nás napadne a není nám líto obětovat úrodu. Kdo chce, zkusí čimištník, dřezovec, moruši. Berte to jako inspiraci, nic se nedá aplikovat beze zbytku a všude…To si samozřejmě může dovolit jen ten, kdo vlastní dostatek prostoru. A pro ostatní to prostě není! Projekt “slepice” jsem před 4 roky ukončila, posílili predátoři. Zkusím jiné místo – jsme na kraji vesnice, téměř u lesa, nechám jim cíp louky, kde není úplně pěkné seno, je tam pár švestek, lípa, vrby, černý rybíz, vysadím další – zatím nízkonákladově co zahrada dá :) . A trošku zrní jim koupím, v družstvu. Koupila jsem včera 6 nových slepiček a 1 kohouta, tak se těším. Zajímavá je i posuvná ohrádka s malým kurníkem, osobně se mi název slepičí traktor moc nelíbí…Uvidíme, po roce napíšu, jak se holkám daří…Proč se lidi tak bráníte inovacím?Vlastně to je návrat. Takhle to na vsi chodilo. A lidi ve městě musí volit jiný způsob chovu. Bětka

  9. Marek Kvapil says:

    Ještě poznámka. Ve skutečnosti tady zatím jako fanatický dogmatik působíte vy sám, protože dopředu zcela vylučujete možnost, že chov slepic bez zrní ve slepičím lese, by mohl být úspěšný. Já jsem otevřený oběma možnostem. Nevylučuji ani možnost nezdaru. Navrhuji, abychom postupovali racionálně a přesvědčili se o výsledku experimentem, zatímco vy toto mé volání označujete za propagandu a experimentovat je podle Vás zpátečnické. Tím sám sebe usvědčujete z fanatického dogmatismu!

  10. slepičí traktor. says:

    zrovna dneska jsem to diskutoval s mým kolegou co je taky chovatelem snad od narození a rozebírali jsme tu možnost chovu slepic v lese bez nějakého příkrmu…no, tak takové experimenty zde již byly kdysi a vše se opustilo pro nepraktičnost…jako např. studený odchov aj…v těchto anarchistických pseudoexperimentech vynikl sovětský komunistický fanatik jistý myslím, lysenko…také jsme se dohodli, že jak bude čas, oskenerujem nějaké ty statě a fotky z různých starých chovatelských knih ohledně tohoto tématu a poikud to půjde, pověsíme to zde i když jsem nikde neviděl možnost přidávání fotografií na tyto stránky…musím se podívat ještě…

  11. Marek Kvapil says:

    Za podrobnější informace k těm již proběhlým experimentům a stejně tak i za odkaz na jakékoli zdroje budu moc vděčný:-) Vkládát na tento web mohu jenom já, ale pokud mi pošlete podklady, tak je milerád zpracuju do nějakého uceleného článku a zde zveřejním. Nebo to můžete zpracovat Vy a poslat mi nachystané a já to zveřejním pod Vaším jménem.

  12. pricmrndnuti says:

    to MK: musim naprosto souhlasit se panem SlepicimTraktorem. Stejne jako jemu se mi jevi zcela absurdni v nasich podminkach chovat drubez bez prikrmu. Kilo psenice koupim za tri koruny. Jedno vajicko koupim taky za tri koruny. z kila psenice mi ta slepice vydrzi zit skoro ctrnact dni. jevi se mi jako vynikajici investice jak co do casu, tak i do penez, jit do te psenice nez se snazit prezit na seminkach. pokud pane MK hledate experimentalne cestu k tomu, jak prezit s minimem mechanizace, tak jste si jiste vsiml, ze vam neskutecne pribyla prace a ze je uplne absurdni investovat cas a sily do neceho tak neproduktivniho jako je sber semen na krmivo pro slepice. stejne tak je absurdni nechat slepice ozobavat muchovnik, ktery ma vlastnosti skoro boruvek a da se zpenezit lip nez jako zradlo pro slepice. totez rakytnik, jablka a jine “dary” zahrady.

    zrizeni slepiciho lesa je sice roztomila myslenka pro mestskou kavarenskou intelektualni kliku, ale realne je to malo prakticke – zabere to obrovskou spoustu mista a efekt je mizerny. slepice (a ostatne jakakoliv drubez), pokud se vyskytuje delsi obdobi v nejake ohrade, tak zlikviduje vsechno co je na zemi. mam vyzkouseno, ze 10 slepic staci vycistit 1000m2 travniku tak behem dvou az ctyr mesicu. postupne se to promeni v jedno velkou bahnitou plochu, kde krome kopriv a hluchavky nic neroste. radeji jim udelam ohradu 50m2, prihazuju travu, zbytky a krmim psenici a zbylou plochu vyuziju uzitecnejsim zpusobem. bohuzel malokdo z nas ma k dispozici tolik zemedelske pudy, aby si mohl dovolit experimenty podobneho typu. tedy osobne neznam nikoho takoveho.

    panu Slepicimu traktoru jinak diky za nekolik zajimavych tipu. misto spilani mu do dogmatiku byste mu mel podekovat, protoze i kdyz vam rozbiji idealy, obavam se, ze ma pravdu.

    btw. nevite nekdo, proc se kuram dela na jazyku pipec? da se tomu nejak predejit, nebo nezbyva, nez dodatecne strhavat?

    dotaz c.2: nemate nekdo zkusenosti/tip na druh slepic, ktery zvladne bez problemu a velkych asistenci svoji vlastni reprodukci (vysedi kurata) :o )?

    diky moc

    • slepičí traktor. says:

      no, já bych doporučil většinu středních plemen slepic…těžká plemena můžou při sezení vejce i poškodit…ale použil bych každou kvočíčí slepici…nebo hedvábničky jsou výborné kvočny a používají se i k líhnutí okrasných bažantů…lehká snášková plemena většinou po 1 – 2 týdnech z vajec utečou…je možno použít i krůtu…ta obsedne více vajec a vysedí i kachny či husy…ale je třeba je pak více vlhčit…kachna či husa si je jinak navlhčí sama svým mokrým peřím, když občas sleze z hnízda a jde se nažrat a vykoupat…

    • Slepice v sadu says:

      Někde jsem nedávno četl, že slepice jsou jedním ze zvířat, která je možné používat v sadech k regulaci trávy… ovšem s tím, že se zřejmě předpokládalo, že ty slepice to nebudou mít jako jediný zdroj potravy, stejně tak byly používány spíše pro regulaci bylinného patra, než kvůli likvidaci plodů, kvůli kterým se ten sad pěstoval.

      Takže to jen na doplnění jako alternativní forma využití slepic v permakultuře – ne každý má možnost chovat v sadu ovce.

  13. Marek Kvapil says:

    pricmrndnuti: Ano, za současného stavu je výhodné nakupovat levnou pšenici a proměňovat ji na vajíčka, to souhlas. Jak dlouho ale myslíte, že je současný stav udržitelný? Spotřeba fosilních paliv je neudržitelná, využívání průmyslových hnojiv, pesticidů a herbicidů je neudržitelné, převládající způsob hospodaření s půdou je dlouhodobě také neudržitelný. To všechno bude tlačit ceny pšenice i jiných obilovin nahoru a bude snižovat jejich dostupnost. Vlastně se to již děje, ceny potravin na světových trzích lámou rekordy.

    Rusko může zavřít ropovod Družba a co budeme dělat potom? Ale i když to neudělá, ropa a další fosilní paliva nám časem stejně začnou docházet. Nedostatek ropy nás může přivést k přídělovému hospodářství (historická zkušenost ze 70. let). Potraviny včetně pšenice by potom byly na příděly. Obiloviny by byly dražší a hůře sehnatelné. Představte si, že máte třeba jen polovinu potřebného množství pro výkrm slepic, nebo vůbec nic. Buď si potom tu chybějící pšenici vypěstujete sám vlastníma rukama (případně mě opravte, ale odhaduji, že k tomu budete bez agrochemikálií potřebovat tak třikrát větší plochu než soudobé energeticky intenzivní zemědělství, tedy nějakých 3300 m2 na deset slepic a pořádně se u toho nadřete a pokud s tím nemáte zkušenosti, tak pravděpodobnost neúspěšné sklizně také není zanedbatelná .. vycházím z toho, že jedna slepice spotřebuje za rok pytel zrní, tedy 50 kg a že výnosy pšenice soudobého zemědělství u nás jsou 4,5 t/ha) anebo slepice zredukujete nebo je přestanete chovat.

    Pro takovéto scénáře (v lecčems mohou být srovnatelné se situací sibiřských rolníků, kteří v zimě za války krmily své slepice právě semeny čimišníku), které považuji za zcela reálné, má pro mě smysl vymýšlet hypotézy typu slepičího lesa. Některé roky zrní seženu v dostatečném množství, jiné roky seženu jen polovinu a někdy třeba neseženu nic. Slepičí les by potom mohl sehrát roli „záložního zdroje“, který je trvale k dispozici, když vypadne zásobování zrním.

    Navrhuji vysázet na těch 3300 m2 slepičí les. Nevím, kolik slepic by takový les uživil, ani zda by je uživil bez přikrmování zrním. Možná deset, možná méně. (Pokud byste to dokázal nějak spočítat, budu rád, mně se bohužel nepodařilo sehnat potřebné informace zejména o produktivitě čimišníku). Vzhledem k dnešní zemědělské produkci se to zdá být strašně málo, ale vzhledem k výše nastíněnému scénáři může být i méně než deset slepic dost. Navíc jediným kritériem při rozhodování mezi různými alternativami nemusí být jen efektivita (čím vyšší produkce na jednotku plochy, tím lépe), jíž je tak posedlá dnešní doba, ale třeba taky udržitelnost nebo resilience. Vyšší resilience a udržitelnost slepičího lesa zaplacené nižší efektivitou, to může být docela fajn.

    Naději vkládám zejména do semen čimišníků a bobulí rakytníků pro překonání zimních měsíců. Pokud Vám připadá vize slepičího lesa absurdní, zkuste mi prosím prokázat, že na těchto dvou rostlinách nemůže žádné plemeno slepic tři čtyři měsíce přežít. Pokud mi to prokázat nedokážete, potom nemám důvod považovat svou hypotézu za vyvrácenou a rád bych si ji s dovolením empiricky ověřil experimentem:-) Jak už jsem psal dříve, pochybnosti jsou zcela na místě, sdílím je také. Ovšem k falzifikaci hypotézy nestačí.

    Navíc tím experimentem není co ztratit. Rakytníky, čimišníky i všechny ostatní zmiňované stromky a keře jsou jedlé i pro člověka, takže nějaký užitek z nich bude tak jako tak. Slepičí les můžeme vlastně brát jako určitý typ jedlého lesa navrženého tak, aby vyhovovla nejen potřebám člověka ale v maximálním možné míře i potřebám slepic. V permakultuře se tomu říká multifunkčnost. Nevnucuji to jako řešení pro každého, ale kdo pro to má vhodné podmínky, komu třeba leží kus půdy ladem a neví, co s ním, tak to může zkusit. Vím o spoustě lidí, kteří pronajímají zemědělskou půdu družstvu, protože neví, co by s ní sami dělali. Vysázením čimišníků a rakytníků svému pozemku jen prospějete: Obě rostliny jsou známé svou schopností poutat do půdy vzdušný dusík a navíc půdu ochrání před erozí, což z hlediska udržitelnosti také není zanedbatelný faktor. Obě rostliny jsou vhodné pro kombinaci s ovocnými stromy.

    • permazivot says:

      Martine, souhlasim s Vami. Skoda jen, ze uz to neni nikde v praxi vyzkousene a k videni. Na farme Seppa H. je vse k videni, ale to jsou hektary, kde se kazda slepice napase co hrdlo raci, v nasich podminkach je to k ozkouseni. Ja sama prave se vsim zacinam, za par dni se mi vylihnou ceske kropenky a jsem zvedava jake to bude. Chci jen rict, ze panove vse vidi jen z momentalniho a kratkodobeho hlediska, chapu jejich pohledy na ekonomicnost adt., ale je opravdu treba resit situaci do budoucna, ja sama citim, ze prijde velka krize a kdo nebude sobestacny- ten jen tak nebude. Nejsem jen filosof, ale jsem pripravena zkouset vse, co permakultura rika, i kdyz nemam hektary ale par set metru,zkousim, napisu az budu z praxe zkusenejsi. Musime si pomahat, ne si podrazet nohy. i kdyby jsem meli cimisnik sklidit a pak jim vse postupne davat, v cem je problem? Ja jeste planuji na pristi rok osit kousek pole psenici- jen tak rucne s pouzitim slepiciho traktoru, pak to hezky pokosit, vymlatit- rucne a krmit. Nic neni tak pracne jak se zda- kdyz clovek vidi smysl, hlubsi smysl veci. Pak je vse radost.

      • slepičí traktor. says:

        to chci teda vidět to zpracovávání a přípravu osevní plochy pro setí třeba pšenice tím ” slavným permakulturním vynálezem ” slepičím traktorem…!!! to bych opravdu rád viděl…!!! než se slepicím podaří z hladu rozrýpat pár m2, tak ty jiné, již rozrýpané, zatím něčím zarostou…nebo to hodláš, cérko osévat postupně po několika m2…??? to je lepší na to pustit prasata…

      • Slepice v sadu says:

        Pokud chcete to obilí jen na krmení, není snazší krmit slepice tak, aby si zrnka samy vyzobaly z klasů?

  14. pricmrndnuti says:

    no, v pripade, ze z nejakeho duvodu budeme bez ropy, to by byl pruser. ale IMHO je zbytecne se zabyvat tim, cim bychom krmili slepicky, protoze to by byl takovy mazec, ze by clovek resil uplne jine veci – a slepicky by skoncily drive nebo pozdeji na pekaci (ne nutne vlastnim, pac by bylo spousta lidi, kteri si jidlo vypestovat neumi ani nemaji pudu, ale meli by hlad). vzhledem k tomu, jak cenna by byla puda, choval by kazdy jen par slepic, ktere by zraly zbytky – na na tech 3k m2 by pestoval treba to obili pro sebe a mozna i pro ty slepice.

    co se tyce vyuziti pole, ktera se davaji do pronajmu jako “slepiciho lesa”, jevi se mi to dost usmevne – my takovych poli mame par hektaru. vetsina je uprostred velkeho souvisleho lanu. pokud bych tam chtel neco takoveho podnikat, musel bych investovat par desitek tisic jen do oploceni a sazenic, pak zasadit ten les a pak asi tak 10 let cekat.. no a kdyz se experiment nepovede, zase to dat do puvodniho stavu..

    rakytnik mame doma tri rostliny, dve samici. stari asi 5-6 let. loni byla prvne uroda, ktera by stala za rec – natrhal jsem asi 6l bobuli. trvalo mi to asi 2 hodiny. ty, co jsem neotrhal, ty zustaly na kericich dotedka. ta prace je tak neskutecne zdlouhava a neproduktivni, ze se mi jevi vrcholem pitomosti to podstoupit kvuli slepicim. takto jsme to odstavnili, namrazili a pridavame po kouscich do caje misto citronu. seminek z toho byla asi hrst. nebudu rozebirat mnozstvi prace a rostlin potrebnych pro ziskani pul pytle seminek, protoze neni v mych silach to zvladnout. to radsi ty slepice sezeru a vajicka budu snaset sam!

  15. slepičí traktor. says:

    tak jsem tu pár dní nebyl neboť mám i jiné povinosti než vymýšlení blábolů o přežití slepic na nějakých semenech…proč bych se měl někdo zabývat takovými temnými scénáři, když k tomu není žáden důvod…???!!! plně souhlasím s přispivatelem přicmrndnutí…jsou to debaty kavárenské intelektuální kliky a já bych dodal že intelektuální permakulturní kliky…slepice bez příkrmu prostě chovat nejde…!!! to by snad hraničilo s týráním zvířat dle mého neitelektualního rozumu, jelikož do kavárny nechodím a vystačím si v místním kulturáku s 10 pívy a 6 becherovkami…takže abych to shrnul…o pastevním chovu slepic je psáno např. v knize ABECEDA CHOVU DRŮBEŽE ( SZN 1959 ) a to mezi stranami 226 až 230…kde jsou popsány výhody a nevýhody pastevního a tzv. salašnického způsobu chovu slepic…pak je i na str. 210 až 212 popsán salašnický odchov kuřat…jsou tam samozdřejmě i fotky pro názornost…další ukázky o přirozeném odchovu krůt a slepic lze nalézt v knize z r. 1956 rovněž ze SZN – KNIHA O DRŮBEŽI a to na str. 364 až 394…kde je popsát i s fotografiemi chov krůt v lese a také na str. 366 je i perokresba té konstrukce, která je na tomto webu presentována jako převratný permakulturní vynález nějakého, zcela určitě také salónního permakulturního chovatele…akorát že nemá kolečka a není určena k zdevastování travního porostu aby se ušetřilo několik rýpnutí do půdy a je určena především k odchovu kuřat a krůťat a lze ji použít samozdřejmě i pro jinou drůbež….o tom výběhu na kolečkách mi říkal 1 kolega že jí má již dekády další jiný chovatel pro své odchovy neboť má i líheň na 2000 vajec…takže jak zde stále tvrdím, není to žádný převratný vynález ale chovatelská pomůcka používáná odjakživa…!!! také v knize se píše ( my chovatelé – praktici o tom víme ), že pro pastevní chov aby se ušetřilo krmivo je vhodnější krůta či perlička…krůta navíc nehrabe v záhonech a obere i mandelinky i zespod listů, což slepice ne…takže když někomu stačí méně vajec, tak ať si pořídí místo slepic krůty či perličky, které jsou pro pastevní odchov lépe přizpůsobeny jelikož jsou méně domestikovány…krůty běžně hřadují venku na stromech…co se týče toho tipce, tak jsem toho názoru, že tipec jako takový neexistuje a je to zlidovělý výmysl, když slepice či holub nechce žrát…může to být příčina jiných onemocnění jako např. difterie – ptačí neštovice aj…když se tyto v chovu objeví, tak je třeba zbytek hejna přeočkovat…ještě k těm různým bobulím a semenům…slepice není třeba bažant aby sežrala kde co na pasece…pamatuji se, že jsem 1x si dal práci s trháním jeřabin a slepico to pak nechtěly žrát v zimě…musí se na to naučit nebo nějak sešrotovat, když už to nechtějí žrát a přidat do krmiva…při pastevním – salašnickém způsobu chovu si drůbež najde většinu potravy ale je vždy třeba na noc přikrmit aspoň zadinou…tento způsob chovu je vhodný v okolí samot, kde není nebezpečí nějaké infekce z jiných chovů…je třeba proĺézt a prošmejdit knihovny, antíky a poshánět tu starou předválečnou a starší chovatelskou literaturu a pročíst si to tam vše…všechno tu již 1x bylo…jen je to třeba znovu oprášit a přizpůsobit dnešním podmínkám a veterinárním požadavkům…ze zkušenosti vím, že po antikvariatech je té starší chovatelské a zahradnické literatury ještě poměrně dost…dnešní vydávané knihy jsou už jen vetšinou sbírky toho všeho, co autoři vykradli z několika jiných, starších knih a poznatky z nich jinak zabalili…

    • Venda says:

      Dal bych tam jak keře s bobulemi a semeny, tak bych přikrmoval. Jsem velkochovatel s bohatými a dlouhodobými zkušenostmi. 1/2 roku mám 2 slepice a dnes jsem koupil 2 kuřičky. To znamená, že počínaje dneškem mám stádo slepic čítající 4 kusy. :-) . Použil jsem starou ledničku, do které jsem kvůli vzduchu vyvrtal díry. Domnívám se, že izolace je víc než dobrá. Protože je lednice stále funkční, napadá mě, že bych ji mohl v létě zapnout, aby těm chudinkám nebylo příliš velké horko. Nesmysl, ale rozesmálo to i mě :-) .
      Mnoho zdaru všem přeji.

  16. slepičí les says:

    Dnes jsem našla tento web. Původně jsem hledala něco o pěstování fazolí. K permakultuře mě vede idealismus a nutnost.
    MMJ chováme i slepice, proto mne zaujal tento článek. Přečetla jsem si část diskuse.
    Já slepice chovám hlavně pro vajíčka. Většinu sníme, část rozdáme pro radost měšťákům, jejichž děti se diví, že ta slepice snesla vajíčko teplé a jakto, že nemá razítko :o ), část vyměníme třeba u souseda za kozí mlíko.
    Slepice mám volně, chodí do kurníku spát, v zimě tam tráví téměř celé týdny. Máme 5000m2 velký pozemek, který byl asi 30 let ladem. Během prvního roku se na něm v létě dobře připáslo 20ks hejno husokaček a 10 slepic. Přikrmovali jsme šrotem, kopřivami, vařenýma bramborama a krmná drůbež navíc dostávala krmnou směs.
    Další rok jsme pořídili kaček už méně a evidentně se zásoba červů, brouků etc. neobnovila, což drůbež nutilo rozšířit svůj revír.
    Třetí rok už nestačí ani pro slepice.
    Prase a slepice opravdu spolu dobře kooperují. Kromě probírky půdy navíc dochází k vzájemnému požírání exkrementů. Prasatům chutnají slepičince a slepice probírají prasečí lejna, ze kterého vyzobávají nestrávené zbytky.
    Vlasta

  17. slepičí les - dodatek says:

    Veliký problém pro nás jsou predátoři – psi sousedů, lišky, jestřábi. Lišky běhají po vesnici i v poledne…Co ušetřím na nepořizování hotových směsí, to dám do obnovování hejna.
    Psy mám kolie (ještě z dob života ve městě), které liška klidně napadne a potrhá, pokud by se jí postavili.
    Vlasta

    • slepičí traktor. says:

      to se mi nějak nezdá aby liška napadla a potrhala kolii – původně pasteveckého psa určenému k ochraně stáda…

    • slepičí traktor. says:

      s těma slepicema v koperaci s prasaty plně souhlasím neb to mám vyzkoušeno v praxi a a ni jsem něvěděl o že o tom i píše ten holzer ve své knize zahrada k nakousnutí…ovšem o samoživení se slepic někde extenzívně v lese tam není zmíňka a vlastne ani nic…a že liška potrhala kolii…??? to je vtip, že…???

  18. slepičí traktor. says:

    marně hledám na těchto stránkách diskuzi o pomýlenosti zvané – permakulturní ” vynález ” slepičí traktor…!!! administrátor těchto stránek jí patrně odstranil s tím, že si již snad uvědomil, že se jedná o blud městských intelektuálních anarchopermakulturních diskutérů – permarevolucionářů v čajovnách, že…???

    • Marek Kvapil says:

      Dosud jsem z těchto satránek neodstranil jediný příspěvek s výjímkou několika spamů. Zkuste se podívat pod příspěvek slepičí traktor (je na kompostu)…

    • Zpátečnické jest.. says:

      Souhlasím s p. Kvapilem, že váš styl komunikace je nejen agresivní, ale také arogantní. Vaše chovatelské zkušennosti a praxi vám nikdo nebere a ta snaha každého, kdo uvažuje jinak, pošpinit a urážet je zbytečná.
      Ať už má pravdu kdokoli, je to přece na nich, ať si “pomýlení” na to přijdou sami, vám to přeci neublíží, nebo ano?
      Třebas si salonní intelektuálové v čajovnách melou podle vás nesmysly, je to jen jejich věc;) ale tou zpupnou otcovskou autoritou ničeho nedocílíte, leda snad pravého opaku.

      Mimochodem, nevypnutý kapslok, mnohonásobné vykřičníky a otazníky jsou velice otravné zvyky.

      • slepičí traktor. says:

        ale, ale, ale…jaké pak arogantnost…??? copak su já nějaký politik…??? a koho já špiním a urážím…??? potrefená husa se ozve…staré pořekadlo…to taky někoho uráží…???

        • standat says:

          Husou jsi tu jednoznačně ty sám a jsi už tak trochu k smíchu.Plně souhlasím s předchozím příspěvkem na nějž reaguješ “o potrefené huse”.

  19. Zpátečnické je odsuzovat a hanobit nevyzkoušené nové says:

    Pricmrdnuti a slepici.traktor mi připadají jako tradiční dlouholetí chovatelé/zemědělci, kteří se z nějakého důvodu myšlenky slepičího lesa bojí. Bojí se toho, že by to mohlo fungovat a léta dřiny konvenčními způsoby by přišly vniveč;) Ten naléhavý absolutistický tón a neustálé urážení a nadávání do sálonních, pseudo, anarchistických, sektářských a kdoví čeho tomu dost napovídá:)))

    Dost legrace, tento nápad má spoustu much a praktických problémů, ale proč to nevyzkoušet. Zásadním obecným problémem je, že ne tento způsob zemědělství/chovu slepic v Čr nemáme dost místa. Sice se tvrdí, že menší, kvalitně obhospodařovávaný systém permakultury je efektivnější, než průmyslové zemědělství, ale:)
    Když by přišlo na scénář s nedostupností ropy a jiného zdroje energie, znamenalo by to všechny měšťáky nahnat do parků, přilehlých polností a naprosto všechny pomyslně uvázat k motyce.

    Přesto si myslím, že myšlenka slepičího „samozásobení“ není úplně zcestná myšlenka. Chce to vyzkoušet.

    Jinak k tomu přežití slepic v Rusku – jsou to jiná měřítka, když by na jednu slepici připadl hektar, proč by jich nemohlo přežít zimu v lese třeba 50. Ale jak jsem psal výše – u nás to asi nebude reálné.

    Páni chovatelé mají pravdu v tom, že slepice není bažant a nesežere všechno, někdy jsou potvory dost vybíravé. Je fajn třeba využít po sklizni popadané zrní na poli vyzobáním slepicemi, když sklizeň by šla výhradně pro člověka, ale v nadšich podmínkách je problém ta zima – nějakou skladovanou zásobu čehokoli, co budou žrát mít musíte. Přes léto lze vymyslet lecjaký příkrm.

  20. malá zkušenost says:

    Přečetla jsem si článek i příspěvky. Chtěla bych jen k tomu dodat,že mám malý pozemek (půda jako ostatní),je to 1000m2 starý sad a asi 700m2 svah,kde rostou planě špendlíky,hloh,bez,ořech,šípek atd. Mám to oplocené starým pletivem a slouží to jako výběh pro slepice(kolem 15ks) Za 5let,co jsou ve výběhu mimo sadu všude rostou jen kopřivy a hluchavka,snaha osázet trávu s jetelem se nedaří,jejich oblíbená místa jsou holá zdusaná ,kde neroste vůbec nic. Mám slepice kvůli kvalitním vejcím,jak se říká,není nad domácí vajíčka. Ale musím taky napsat,že krmím ráno i večer pšenicí,večer pokud jsou zbytky z kuchyně a v zimě přidávám i trochu kukuřice,jinak bych vejce musela dokupovat. Ač jsou slepice ve výběhu a mají prostor,kde mají co zobat,stejně jsou hladové a pokud jim nenasypu,je to na snášce razantně znát.. Šla jsem bydlet z města na venkov,bydlet levněji a zdravěji. Myšlenka je to skvělá,ale velmi těžká realizace. Máme domácí vejce,kozí mléko,sýry apod,což je znát jak finančně,tak na zdraví,ale soběstačnost nejde. Slepice prostě bez příkrmu snáší mizerně,je pak i riziko oslabeného zdraví a pak jen léčíte drůbež od parazitů,protože kde je les,tam jsou bažanti a křepelky a perožroutů se těžko zbavuje..

  21. chovatel slepic says:

    Zdravím autora článku. Váš článek mě přišel velmi inspirativní a já Vám i za něj děkuji. Více jsem k němu napsal na Permawebu, kde vyhrocená a dost jalová diskuse pokračovala. http://www.permaweb.cz/forum/topics/slepici-les-slepici-traktor?id=5267424%3ATopic%3A39733&page=4#comments
    Honza

  22. chovatel slepic says:

    Zdravím autora článku. Váš článek mě přišel velmi inspirativní a já Vám i za něj děkuji. Více jsem k němu napsal na Permawebu, kde vyhrocená a dost jalová diskuse pokračovala.
    Honza

  23. Anonymous says:

    nejsem žádná citlivka, ale hubit potkany v sudu tím, že se sami sežerou, to mi přijde opravdu na poblití,takhle si ten život v souladu s přírodou představujeme?

    • Marek Kvapil says:

      Máte pravdu, nejste první, kdo na to upozorňuje, první byl pan Slepičí traktor a pak další.. :-) Asi bych tu pasáž měl z článku vymazat.

      • standat says:

        Nic nemažte!Ať si sami diskutující mažou velkomyšlenky.Týrání?!U potkanů?Děláte si legraci?Když běžně používáme k likvidaci ony jedy?Víte co s nimi ten jed udělá?!Jsem pro jakýkoliv způsob likvidace potkanů.
        A nakonec,komu by asi tak potkani po vyhubení chyběli?Snad jen části Indů,kteří jim zasvěcují chrámy.A, několika rádobyochráncům!

    • Hanula says:

      Četla jsem, že potkanům chutná cukr…. smíchaný se sádrou…. a kousek dál je nutno dát vodu k pití…. prý pěkně tuhnou. To by stálo za vyzkoušení…

  24. Marek Kvapil says:

    Jinak chci všem poděkovat za komentáře a příspěvky k tomuto nečekaně kontroverznímu článku. Když jsem ho loni v zimě psal, netušil jsem, co tím způsobím:-) Když si teď zpětně pročítám diskuzi, tak musím uznat, že pro mě byla v mnohém obohacující a určitě mi rozšířila obzory. Rovněž související diskuze na permawebu: http://www.permaweb.cz/forum/topics/slepici-les-slepici-traktor?commentId=5267424%3AComment%3A40306

    Mé díky samozřejmě patří i panu Slepičímu traktoru alias RADIM BUFFALO TOBIASovi. I když jsme se neshodli, přesto považuji jeho kritické komentáře za přínosné.

    Zároveň prosím čtenáře, pokud by se někdo z nich rozhodl ověřit si vizi slepičího lesa v praxi, ať sem o tom napíše. Nebo mi aspoň dejte vědět na: potravinovezahrady@centrum.cz

    Pěkné nadcházející podzimní dny všem..

  25. Marku, můžu Vás ujistit,že tento nápad funguje.A pracuji na realizaci malého projektu nového,mám ideální podmínky.Zatím chci vyzkoušet pouze s 3O-4O kusy ,osvědčily se mi v našich podmínkách slepice černá moravie a černý dominant. Ten potkan je starý trik ,který používám i já.Používali jej už staří sedláci.Pokuď by jste měl zájem o více informací pošlete mi email,ráda si s Vámi vyměním pár písmenek na téma :slepičí les.

    • slepici les says:

      na jare jdu do toho taky, ta volnost se mi libi,nejaky prostor mam, jeste nevim presne, jak s tim nalozim dulezita je inspirace,zase se ozvu

    • kdo nic nezkusí, nic nezíská says:

      Dobrý večer, již několik týdnů přemýšlím nad slepičí farmou…, dostala jsem se až k tomuto článku a komentářům. Jsem z toho mile překvapená, ráda bych se s Vámi spojila a poprosila o rady a zkušenosti. Jsem úplný laik a s chovem slepic chci teprve začít. Máme údolí plné stromů, drobného lesního porostu, lesní pramen… Na slepičí les jako dělané. Děkuji za radu a kontakt.

  26. Až vám to bude fungovat... says:

    Až vám to bude rok fungovat, svěřte se sem, jaký jste použili druh oplocení. Bydlím u lesa, slepice mají výběh cca 0,9 ha, pastvina se stromy i kus lesa. postupem času jsme celý (!!!) tento výběh oplotili klasickým plotovým pletivem, před kterým je odsazený el. ohradník s naddimenzovaným zdrojem, komb. pásek/lanko odstup cca 20 cm, nejnižší cca 10 cm od země, 6 řad. Pravidelná údržba v podobě podsekávání trávy je samozřejmostí (jako u idiotů, už v tomto bodě je přes sezónu, kdy roste tráva, takový plot co do investované času a energie vysocenákladový). Nyní fakta:
    -Češky vám přeletí i 180cm plot. Zkrácením křídel bezpečně pomůžete dravcům. takže češky ne, protože i když nemají kloudný důvod, prostě přeletí.
    -El. ohradník v takové síle zamezí pronikání divokých prasat, která by vám kytičková pásma velmi rychle přerovnala za jednu noc.Populace černé zvěře je přemnožená, škody páchají i na zahradách rodinných domů, nebojí se jít do blízkosti lidí – navíc, nejvíc úřadují (alespoň u nás) stejně v noci, kdy lidi spí :-) .
    -Liška prohrabe díru pod plotem a odnese 2 slepice za dopoledne, kdy mezitím slepice několikrát nAVŠTÍVÍTE. Díru zasypete, plot nastavíte železnými tyčemi či silnějšími dráty, které zatlučete do země a liška si druhý den vyhloubí díru vedle se stejným výsledkem.
    -BC, SAO ani BSP (samostatně) se mi jako ochránci hejna velmi neosvědčili (přestože jsou krmení masem :-) ), resp. osvědčili několik měsíců, než se sami začali nudit, s fatálním důsledkem pro slepice. Pes ve výběhu těsně přiléhajícím na slepičí je dravcům srdečně jedno, pes, který se chodí do výběhu pod dohledem venčit (dominantní pes, který označkuje kdeco), je jim také šumák.
    -Dravci se vám na stromy z vysoka vykašlou, jestřábi ráno přiletí, sednou na stromy, drůbež spustí poplach a schová se a za dvě hodiny vyleze jestřábovi přímo pod pařáty, poněvadž tam hoši stále sedí a trpělivě čekají. pro slepice se spouští střemhlav z borovic do křoví, jednou mi vletěl za mladým kohoutem i do kurníku. Žádné otevřené pláně opravdu nepotřebuje, jde najisto. jedno je to stejně tak mořskému orlovi, který, ač ornitologové možná budou oponovat, v zimě prostě na drůbež chodí, protože má zamrzlé řeky a těch pár kaprů, co jim na led semtam nahížou, je nevytrhne. u nás jde o dva samce, kteří k nám chodí dva roky, jsou asi tříletí. Ti už ale potřebují ten volnější pás (asi podobně jak je zarostlé koryto řeky, tedy úzký je naprosto dostačující).
    -Přítomnost koní a koz je dravcům srdečně jedno, zvyknou si na vše, dokonce je jim jedno přítomnost člověka (!), za rohem cca 15m ode mě si jestřáb chtěl slepici vykuchat, pak že je plachý…kolikrát je vidím útočit z okna a než doběhnu tak na 4-5 metrů od ptáka na slepici, tak ten mrcha vytrvale škube.
    - Kuny a norky nezmiňuji, to je jen semtam něco.

    takže nevím, kde si chcete takový lesíček vybudovat. V zastavěné oblasti vám slípky vykosí méněpřizpůsobiví nebo vícepřizpůsobiví, nebo bude někomu vadit libozvučný kohout, který by v takovém hejnu být měl (navíc být musí, pokud chcete hejno přirozeně obnovovat – s nepřirozenou probírkou kohoutků, samozřejmě, neboť doby kohoutních zápasů již dávno pominuly a příbuzenská plemenitba, přestože nemáte vyšší chovatelské cíle, se snad příčí i fandům slepicolesa). Pokud les umístíte mimo “civilizaci”, pak prosím o návod, jak nepřijít o tolik drůbeže ročně (koše a flinty neberu), viz. nahoře. Protože zasíťovat celý vršek jako strop je dle mého nemožné nejen v mých podmínkách, ale i v podmínkách slepičího lesa, kdy jeho rozloha také nebude zanedbatelná, vzhledem ke snaze živit hejno přirozeně.
    Jo a mimochodem, ty vlasce, to napadlo jakého “umělce”? Snad provázky, bílé, aby vytvořily optickou síť, ne ?
    Toliko pouze k problematice predátorů…zbytek nemohu soudit, neb mi chybí zkušenost. Já slepice ještě k tomu všemu přikrmuji. Sice si neberou moc, ale v krmítku stále něco mají. A připadala bych si jako špatný hospodář, kdybych nekrmila :-) , když už se s tím někdo šlechtil :-)
    H.

    • jana says:

      Dobrý den,
      chováme zvířata v podobných podmínkách jako Vy, jen ty orly nemáme. Problémy s predátory nejsou díky asi sedmi kočkám a třem pyrenejským mastinům v areálu. Celý areál je ohraničen ovčím pletivem s el. ohradníky. Drůbež se pohybuje volně po celých cca 2 ha, večer se vrací do kurníku, kde je čeká “sladká odměna” – mačkaný ječmen s ovsem a nějaké zbytky, ony pak jdou opravdu spát. Krůty mají radši stromy, ale v těch letošních mrazech jsme jim vnutili jeskyňku. Je pravda, že se u nás nechodí do lesa na houby, ale na vejce a že na podzim slepice přivedla z lesa kuřata, ale jinak není větší problém. Máme normální slepice – nosné hybridy z pojízdné prodejny a výborné kohouty.Ta otázka příkrmu je přes léto v podstatě manipulační, v zimě je ale nutná, pokud chcete vejce a maso. Jinak ty ptáky chováte víceméně na okrasu (jako andulky). Ještě k otázce výběru plemene psa: hodně se směšují pojmy – pastevecký – ovčácký. Tato plemena mají přesně stanovené využití a pokud ho respektujete, jste spokojeni. My dali přednost molossoidnímu plemeni pyrenejský mastin proto, že neruší hlídaná zvířata od pastvy, bez problémů ochrání před každým a hlavně nikdy drůbež nehoní, nepoškodí….A ani káně ani jestřáb si netroufnou, natož liška, toulavý pes (dle informací z jiných krajin ani vlk a medvěd) a to se drůbež pase i na volné pastvině mezi ovcemi a koňmi. Máme nějaké odkazy na http://www.lameseta.estranky.cz/. Myslím si, že myšlenka slepičího lesa je pěkná – ale v podstatě je to totéž, jak se dříve slepice chovaly. Potulovaly se v okolí stavení, po cestách a volných plochách, ale stejně večer dostaly zrní jako doplnění dávky. U nás tím, že pozemky navazují ne zahradu u domu, slípky můžeme též nechat volně a jsme s tím velmi spokojeni. Osvědčilo se.jana

  27. slepice na volno says:

    Ahojky, nejprve Buffíne chytneš za ouška, jestli budeš protiva. A za druhé. Pokud něco takového milý Marku Kvapile bude fungovat a já Vám držím pěsti. Je to dobrý nápad, ale opravdu nevím jak moc funkční v naší zeměpisné šíři. Mám slepičky na 5000m2 a abych měla vajíčka, opravdu musím dokrmovat. Ale je to hlavně z důvodu zisku za vejce, a nejsou tak shánlivé. Mám je i na maso. Pohledám si čimišník. A přidám na zahradu. Moruše bohužel už 3rokem omrzla, takže z ní nic nebylo, a rakytník asi není v dobré lokalitě umírá a neplodí.Nic méně, jsem pro to vyzkoušet a držím pěsti. Mi veškeré hlodavečky baští kocouři i slepice. bohužel včetně žab a ještěrek i hadů. Stačí je na to naučit. Pokud by jste chtěli nějaký dotaz a zkušenosti s pokusem o využití hosp. zvířat na zahradě napište mi. zatím pa Val

    • slepičí les. says:

      waando.
      vidím, že sis tuto diskuzi již také našla…je divné, že ti rakytník neroste a neplodí neb ten se ujme skoro všude…a máš vůbec samice + samce…??? to se pak plodů nedočkáš…!!! co se týče toho samoseživením slepic…nedávno jsem četl článek na http://www.ifauna.cz o slepicích češkách…byly vyzdvihovány pro své přednosti si většinu potravy najít samy ale nikde není uváděno, že si tu potravu nasbírají na 100 %…nikdo mi nevymluví, že chovat slepice bez určitého podílu příkrmu jde…!!! to je generacemi chovatelů prověřený zcestný a zavádějící blábol…!!! slepice aby měla jakř takž snášet potřebuje aspoň 50 – 60 % příkrmu, jinak neponese a to je snad hlavní cíl mimo masné produkce, ne…??? proč bych ty slepice pak choval…??? aby mi snesly 30 vajec/rok…??? to už pak lepší chovat pastvě více přispůsobené krůty nebo perličky…ty při mnohem menší potřebě příkrmu snesou více vajec…vzhledem ke své nižší domestikaci…jestli někde na sibiři přežily slepice na bobulích přes zimu, tak to bylo patrně jen na přežití a ne na nějakou snášku…jsem zvědav, zda se tady někdo ozve, že ten bezpříkrmový chov slepic vyzkoušel s nějakým kladným výsledkem…slepice při takovém způsobu chovu pak zdivočí a nelze s ní manipulovat nehledě k téměř žádné produkci vajec, pokud se nám ovšem podaří ty jejich hnízda včas vůbec najít, někde v křoví…někdo tu zmiňoval holzera…tem má k svému způsobu hospodaření zcela odlišné podmínky, jak z hlediska odlišných dotací e.u. v rakousku pro vybudování toho svého ukázkového permakulturního ráje, kde vybírá 100 € vstupu…!!!

      • Marek Kvapil says:

        To je pořád dokola, stále opakujete ty samé argumenty, na které jsem již reagoval. Já netvrdím, že takto chovat slepice jde. Tvrdím jen, že zatím nikdo neprokázal opak, že totiž je takhle chovat nelze. Což ale vůbec neznamená, že je takto chovat lze. Chápete ten rozdíl?

        Kromě toho, kdyby byli všichni lidé tak konzervativní jako Vy, tak bychom pravděpodobně stále ještě žili jako lovci a sběrači, protože by nikoho nenapadlo zkoušet nové věci a nevynalezlo by se zemědělství. Co asi říkal lovec-sběrač-konzerva, když potakl jiného lovce-sběrače-inovátora, jak experimentuje s pěstováním trávy nebo se snaží domestikovat kura?

        • fakt nesmyslná diskuse says:

          Zmiňovaný pan Holzer – alpský farmář – vzhledem k tomu, jak je vypasený, pochybuji, že běhá po horách a živí se pouze tím, co si vyprodukuje, ten se komerčně veze na vlně zájmu o “přirozenou produkci a bio všeobecně”. Jinak ale – proboha lidi proberte se, k Vašim ideálům o permakultuře byste potřebovali vyhladit 2/3 lidstva, pak byste mohli každý na několika hektarech uživit svou rodinu tak, jak to bylo možné ještě před sto nebo méně lety, bez nafty, na práci jednoho koně (nebo kravku), s kterou obdělám pole, vypěstuju kromě veškeré potravy ještě nějaké přebytky, abych mohl koupit to, co se nedá doma vyrobit. Na co vymýšlet pitomosti, když to všechno ještě žijící pamětníci zažili, jenže nás tehdy bylo o několik miliard méně !!!!! nyní je v ČR na jednoho obyvatele cca 0,3 ha orné půdy, tzn. jen 3000 m2 !!!! Tak si to spočtete, jak bychom se uživili extenzivní permakulturou všichni!! A to jsme jen průměrně překlidněný stát, jsou daleko horší země, kde už je všechno obdělávatelné obdělané a ještě musejí dovážet jídlo. Vegetariánství by jistě hodně pomohlo, aby se nekrmily vypěstované plodiny zvířatům a přímo se jedly, taky by byli lidi o hodně zdravější, jenže by jich pak mohlo být ještě víc…atd. Proč asi vznikly všechny ty velkochovy, intenzivní produkce atd. Permakulturou se můžete nyní bavit jako hobby, ale až dojde ropa nebo bude jiný důvod, že nepůjde velkovýroba s tou stálou energetickou negativní bilancí, budou války a vaše slepičí lesy vás fakt nezachrání. Omezme lidskou populaci – jediný (bohužel po dobrémnesplnitelný) cíl, takže to s námi dopadne jako s těmi potkany v jámě, a komu je pod 30, ještě se toho dočká, copak nevidíte, co se ve světě děje ? dostupnost pitné vody, zdroje, půda…. ani jsem se nechtěl tak rozepsat, ale nesmyslnost těch žabomyších hádání v komentářích mě k tomu vyprovokovala.

          • Marek Kvapil says:

            Nikdo tady netvrdil, že bychom se měli všichni živit extenzivní permakulturou nebo že bychom měli vejce pro celou společnost produkovat ze slepičího lesa. Slepičí les je jen jedna z možností vedle jiných. Má samozřejmě své nevýhody – třeba ve zvýšených nárocích na výměru půdy. V permakultuře se nicméně používá řada intenzivních přístupů.

            Když už jste zmínil ideály permakultury, tak tři základní body permakulturní etiky jsou:

            1) Péče o zemi
            2) Péče o lidi
            3) Omezení spotřeby a populačního růstu

            Kolik miliard lidí lze udržitelně uživit z dostupné zemědělské půdy, to je předmětem sporu. Názory na to se různí.

          • Jan Kokes says:

            Dobrý den,
            nesouhlasím tak docela s množstvím obdělávané plochy potřebné pro uživení lidstva. Na jednu stranu máte pravdu. Čím více lidí tu je, tím méně místa na slunci pro jednotlivce. Na druhou stranu je ovšem nutno zohlednit i způsob, jakým se ta plocha využívá. Na uživení jednoho člověka, co žere maso, potřebujete víc než 10tinásobek plochy potřebné k uživení jednoho vegana.

        • Dovoluji si dodat. Že pokud použijete k tomuto chovu slepice z drůbežáren kde jsou ve velkých koncentracích zvyklé že mají vše až pod nosem,tak vám to fungovat nebude. Bud potřeba nakoupit mladší slepičky nebo ještě lépe kuřata nebo nakupovat drůbež od chovatelů který podobný způsob chovu dělají.Mám vyzkoušeno že podobným způsobem chovu se dá ušetřit nemalá částka za krmení při velmi dobré snášce.Rozhodně není vhodné slepice krmit ráno pokud mají dostatek pastvy tak krmit až na večer.

          • Martina says:

            My máme slepice z drůbežáren a jak ty bojkotují kurnik bych vám přála vidět. Celý se poflakuji po zahradě a zobou 5slepic na cca 800m2 víc už by asi bylo moc. Pravda ze zrni tedy mají ale řekla bych, ze u zrní se zdržují velmi málo. Jen teda moc nevim co vlastně žerou. Mají přístup k rybízu, malinám jablkám a popadané bobule nechávají být i když jim spadnou pod zobák. Tak ja nevím. Ale rozhodně u nás to funguje jako mírně dotovaná jedlá zahrada. Takže fungovat, si myslím, jedlý les bude. Spis me tedy zaujalo vypustit slepice po sklizni na záhony, nezdecimuji mi jahody a pórek který tam ještě je?

  28. Roman says:

    Mna len tak napadlo pridat este vybeh na obilne pole pestovane bezorebnou metodou. Ak budu také slabe zimy ako tohto roku tak klasy obilia vydržia stát až do jary.

    • Silvie says:

      Dobrý den,
      pokud umíte v našich klimatických podmínkách pěstovat bezorebně obilí (tedy pšenici) na ploše, která už je zajímavá pro uživení člověka (řekněme 600 m2), potažmo drůbeže, tak by mne to velmi zajímalo. A myslím tím dlouhodobě, ne jen první dva roky.
      Kdokoliv, kdo to umí, prosím, ozvěte se mi !!!!!
      siag77@gmail.com

  29. úvahy says:

    Dobrý den , chci přidat pár připomínek jak ke slepičímu traktoru, tak ke snahám o permakulturní hospodaření.Pocházím z malého hospodářství cca 2h, z toho postupně otec založil na 86a sad.Tzn. jako rodilý Pražák v zimě čerpal vědomosti z časopisu Rádce z Předmostí, pokračoval vysetím semínek různých ovocných druhů a naroubováním z nich vypěstoval většinou polokmeny. Po délce zahrady byly dvě řady černého rybízu/ jeho očesáním a prodejem bylo na uhlí, očesáním jablek a hrušek na různé potřeby v hospodářství.Dojížděl do Plzně do zaměstnání, vstával ve 4hodiny, matka také a ani jeden se do 21hodiny nezastavil.Nevím už kolik bylo těch slepic, byli králíci, husy , jedno prase za rok a kráva.Kupoval se jenom chleba,cukr a mouka/ tím se šetřilo/ v ostatním jsme byli soběstační. Z těchto zkušeností vycházím, když u važuji o tom, že bych i já byla ráda soběstačná – za /a nikdo z rodiny mi nepomůže protože mladí nevěří, že ropný zlom skutečně přijde a v současnosti budou raději pracovat od rána do večera aby si potraviny mohli koupit, než by se od rána do večera ryli v zemi . Je jim srdečně jedno, že by měli daleko zdravější potraviny.Navíc já osobně nejsem vžrazně zdravější než vrstevníci kteří na rozdíl ode mne vyrostli na kupovaných potravinách. Za b/ je třeba vycházet z živin které v půdě jsou a chybějící dodat třeba umělými hnojivy protože co není v půdě nevtáhnou ani rostliny a nebude tedy mít ani našepotrava.Například – dusík mohu dodat kopřivovými výluhy, draslo /možná / dodá výluh z kostivalu ale netuším kde vzít fosfor a pak také nějaké stopové prvky. Tím chci říci, že ta umělá hnojiva se koupit musela i přesto, že na ně bylo málo peněz a byl k dispozici hnůj od krávy.. Za c/hlavně v dnešní době chybí jakákoliv možnost tímto způsobem získat peníze které jsou k životu třeba protože nepracujeme přece jenom na obživu a tak dobrých obchodníků jako pan Holzer je málo.Jinak si myslím, lidi ve výše presentovaných názorech hodně iritují některé názvy. Možná je zavádějící pojem jedlý les – spousta lidí si chybně představí les normální kde jsou k jídlu možná maliny. ostružiny houby namísto v podstatě sadu s podrostem drobného ovoce, eventuelně zeleniny. Další čtenáři mohou pěnit nad názvem slepičí traktor a v rozčilení pak nevnímají, že jde o způsoby hospodaření v situaci kdy bude nutné si opatřit potravu z nedostatku jiných možností /pak bychom potřebovali ještě umět si tu potravu ubránit/. Tím se dostávám k metodám obrany – ani v přírodě nejsou způsoby obrany zdaleka humánní. U mně například potkany loví moji tři voříškové nepotřebují je k potravě a nikdo je to neučil. Bohužel zlikvidují i ježka když jej nenajdu dřív než oni a neodnesu jej za potok. Sousedovic kočka u nás kromě myší chytá i ještěrky a slepýše i když já jim buduji hadníky. Těm potkanům prý se má na plochou misku servírovat po několik dnů hladká mouka na kterou prý si zvyknou a pak se servíruje sádra. Co jim udělá ve střevech za paseku ani nedomýšlím ale vyzkoušené to nemám .
    Také přemýšlím na podkladě svých zkušeností nad lidmi z města, kteří se rozhodnou přestěhovat a začít hospodařit s hlavou plnou snů o čerstvém vzduchu a zdravé potravě – dejme tomu na 5hektarech které by je měli uživit. Moc bych přála jim i sobě aby to šlo ale vidím to černě.Ráda bych četla odezvu na tento elaborát – hodně o tom přemýšlím a fyzikou práci mám vysloveně ráda ale ve svém okolí vidím, že jsem spíš výjimka. Přeji všem krásné a pohodové dny.

    • fakt nesmyslná diskuse says:

      Milá paní,
      to je asi nejrozumnější, co je zde bylo napsáno, protože jde o realitu zažitou vlastní zkušeností, nikoliv snivé představy někoho, kdo si myslí, že objevuje svět a nové postupy, které zachrání lidstvo. Přesně to navazuje – aniž jsem před tím Váš příspěvěk četl – na mé početní úvahy o tom, kolik by si každá rodina musela obdělávat hektarů, aby se alespoň uživila bez podvýživy, nespotřebovávala přitom fosilní paliva ( tzn. ještě kromě polí a zahrady les na energii. topení, vaření) atd. Při současné výměře orné půdy ani v ČR jako ne zase tak šíleně přelidněné zemi, by to už asi nestačilo, a svět se skládá z většiny šíleně přelidněných zemí, kde už není co dál obdělávat, natož se vracet k extenzivní produkci.
      Mějte se krásně, a díky za váš “selskorozumový” příspěvěk, byl to návrat do reality po těch naivních nebo zcela neodborných povídáních……

      • Silvie says:

        Dobrý den,
        připojím se. Trochu čtu a hodně přemýšlím. Umím také trochu počítat. A nemohu si pomoct, ale pořád mi z toho vychází, že lidí je na Zemi neudržitelně MOC. Přesně jak píšete, nestačí uvažovat plochu potřebnou na vypěstování jídla. I pro vegetariány ta plocha není zas tak malá – nejde jen o ovoce, zeleninu, obilniny, ale i o olejniny apod. Ale i plochu na pěstování krmení pro hospodářská zvířata (chci-li orat s koněm namísto běhání s motykou, ten kůň musí něco žrát). Ale právě i pěstování dřeva – palivo, stavební materiál, výroba nářadí, ale i přadné rostliny na oblečení apod.
        Pokud lidé zázračně neobjeví jiný, nejlépe trvale udržitelný způsob získávání dostatečného množství energie, tak nevyhnutelně musí přijít kolaps, kruté občanské války, hladomory a epidemie, dokud se počet lidí nezmenší na udržitelnou míru. (No a pak to může celé začít nanovo :-)
        V současnosti žijící generace v tzv. rozvinutých zemích to asi ještě nepostihne naplno, ale pro část lidí na světě je to už realita, i když díky humanitární pomoci z těch rozvinutých zemí ještě ne úplně naplno.
        Už kdysi někdo řekl – jsme příliš početní a nároční.
        Tak to alespoň vidím.

  30. Chov slepic na samotě says:

    Zdravím diskutujici, Mám parcelu se sadem, potokem u lesa. Cca 5.000m2. S domkem, kam jezdím tak 2x týdně. Ptám se, mužu tam dát 10 slepic a kohouta, ve chlívku udělat ve dveřích díru, uvnitř postavit kurnik, zajistit dávkovač na krmení a vodu. da se předpokládat, že slipky nebudou trpět. Ráno vylezou a večer se zase do kurníku vrátí? Za dva dny zase přijedu, uklidím, vyčistím, doplním atd. Díky Vašek

    • a co kuna? says:

      Pokud neuděláte alespoň automatické zavírání a otvírání kurníku (otvoru), což lze – na internetu jsou návody – a kurních – chlívek nebude dokonale uzavřený, tak jednou přijedete a nenajdete ani jednu živou slepici, pokud tam vůbec zbyde nějaká mrtvá. Škodných šelem různých rudhů je nyní všude přemnoženo tolik, že není šance na “divoký” chov bez zavíérání na noc. Přes den pak škodí “jen” draví ptáci, ale i lišky – v zimě, jsou hladové, tak ani nečekají na noc. ještě tak bych zkusil lehké “létavíé” plemeno, plechovou přední stěnu s “vletovým” otvorem ve výšce, aby si slepice vylétly na bidlo před otvor a zalezly dovnitř, asi by se to daly naučit, nebudou-li mít možnost spát jinde ve výběhu ve výšce – na hřadu.
      Dejte vědět, jak jste dopadl.

  31. chv slepic na samotě. says:

    Milý Vašku!Divím se ,že Vám na téma nkdo neodpověděl. To co uvádíte Máte ve všem pravdu.Slepice tak jdou chovat.Musíte však počítat s výskitem potkanů amiší.Tomu se nedá tak jednoduše zabránit.Přeji mnoho chovatelských úspěchů. Karel.

  32. chov slepic says:

    Dobrý den
    nedá mi to, abych nenapsla pár připomínek i když se přiznám, že všechnz komentáře jsem nepročetla, takže se omlouvám za případné opakování a pod.
    Máme doma češky tj. slepice česká zlatě kropenatá, máme psa, který spolehlivě drží z dosahu veškeré potenciálně nebezpečné šelmy včetně psů. Češky jsou opravdu velice shánčlivé, zrovna dneska se přehrabovaly v lese asi 60m ode dvora. Lítání jim nedělá žádný problém – výhoda i nevýhoda – plot přelétnou jak nic, před nějakým potenciálním predátorem se dokáží pohybovat na slepici vcelku rychle. Je radost se na ně dívat, kontrolu snášky neprovádím – nicméně pro naši domácnost dostačující, s dočasnými nadbytky, které lze konzervovat na zimní období, kdy nenesou – nepřisvěcuji. Krmení zrní a co si najdou. Za kus masa “urvaného” od huby psu jsou víc než vděčné. Za dobu co je máme tak si troufnu říct, že zredukovaly určitě škůdce, ale také slepýše a ještěrky – ve velkém. Ale ono k té shánčlivosti a (nejen) lesu se pojí ještě jedna “drobná” věc – jestřáb. Ač máme mnoho keřů šípkových růží v sadě, na kraji lesa a kolem dvora, není šance udržet hejno bez vstupů z venčí v podobě kuřat či kuřiček. První rok dvě slípky kvokaly, od té doby nic.
    Takže teorie by se mi líbila, ale dle mé zkušenosti není dost dobře možná. Nemluvě o tom, že ač jsou češky opravdu shánčlivé tak za zimu je spotřeba zrní nezanedbatelná, v létě si opravdu velkou část seženou sami, ale zrním taky nepohrdnou.
    Uvažuji o plemeni těžším, pokud by nemělo takový akční rádius jako češka mám třeba jen teoretickou šanci eliminovat útoky jestřába. Možná. Další teorie je na světě…..
    Třeba někomu moje zkušenost k něčemu bude – a nejen k vyhození do pomyslného odpadkového koše myšlenek.
    Přeji hezké dny!
    Jitka

  33. slepice jako součást dvora says:

    vždycky jsem bral slepice jako součást dvora, dojídají zbytky po lidech i po zvířatech co utrousí a občasné přikrmení nikoho nebolí, takže bych je do lesa nevyháněl, jinak je to ale nápad zajímavý…

  34. Přečetl jsem si zde zajímavé informace i názory. S řadou z nich mohu souhlasit.Já mám asi 300 m od domu oplocenou část zahrady , kde je asi ze dvou třetin mokřina.Roste zde rákos prorostlý kopřivou , na sušších částech je tráva. Plocha je přibližně 2 500 m2. Po okrajích rostou olše,dvě jeřabiny a keře černého bezu a lípa.Mám zde již řadu let dřevěný zateplený kurník pro 40 slepic.Je pravdou ,že jim dáme zbytky z domácnosti.Jinak ale od půli dubna do prvního sněhu je nijak nepřikrmuji. Každých 14 dnů jim pouze posekám asi 1/5 výběhu a nechám to ležet. Slepice to přehrabou a průběžně škubají nové výhonky.Z pod zaschlé trávy a kopřiv si potom vyhrabávají různý hmyz. Je pravda že na noc chodím zavírat kurník .Přez den u nich je Kavkazák..Chovám zde slepice MORAVIA – průměrnou snůšku mám 280 vajec.

    • Marek Kvapil says:

      Díky, to je zajímavá informace. Jen by mě zajímalo, kolik těch zbytků dostanou a jak často. A co přesně je obsahem těch zbytků? Mokřady patří k vůbec nejproduktivnějším ekosystémům na zemi, takže je možné, že to nakonec bude pro volný chov slepic to nejlepší řešení. Tak jste mě přivedl k myšlence propojit kořenovou čističku s výběhem pro slepice:-)

    • Anonymous says:

      A co teprv kdyby jste tam místo hybridek dal o něco míň nějakých čistokrevných krasavic a k tomu kachny…

  35. Dobrý podvečer, na Váš dotaz mohu říci, že se jedná skutečně pouze o zbytky z kuchyně / slupky od všeho co se doma škrábe a loupe, jinak co dva lidé nedojedí , nebo když žena uvaří něčeho víc./ počínaje chlebem a zbytky masa konče. Prostě každý den ráno, když je jdu pouštět tak jim to dám.Odhadem se jedná snad o 5 l kbelíček za týden.
    Jinak jsem schválně na základě seznámení se předchozími komentáři v pondělí vyhrabal pšenici od zimy. Nasypal jsem ji v pondělí 3 kg. Mám na zimu krmítko , aby to nemohli rozhrabat. Dnes,tady ve čtvrtek večer je tam ještě asi třetina.Prostě o to fakt ani nemají velký zájem. To je prostě fakt. A to nevím,kolik si odnesli vrabčáci a hrdličky,kterých tu je v okolí dost. Zdraví všechny Pepa a přeje všem hodně úspěchů.

  36. Topinambur says:

    Zabudli ste spomunúť topinambur, ktorý je v záhrade (v pôde) k dispozícii po celú zimu a netreba ho nijako uskladňovať. Zároveň je to extrémne produktívna rastlina. Na youtube je možné nájsť video, kde chlapík vytiahol asi 20 kg hľúz z 2 rastlín. Je to podstatne energeticky efektívnejšie ako babrať sa s obilím. Na youtube je tiež viacero dôkazov o tom, že sliepkam topinambur chutí. Podobne aj psom. Navyše topinambur netreba každý rok znova a znova sadiť. Čo sa týka energetickej návratnosti (input/output), vyrovná sa mu máločo v našich podmienkach. :-)

  37. Trocha vela vajec says:

    Dobrý večer. Nedá mi nereagovať na článok ,místo lesa mokrinu.Som v dôchodkovom veku,sliepky chovám 40 rokov,Morávie sú staré plememo s menšou znáškou.Tych 280 vajec znesie Leghorn Dekalb,i keď Gyron Banka ím píše 360.Vždy záleží na veku,plemene,krmeniu,kuríne a starostlivosti.Bývam na samote pod lesom,otlotený pozemok mám 2 ha.Chovám 12 druhov sliepok,kačice, husy, morky holuby ovce.V mnohom dávam za pravdu príspevku,až Vám to bude fungovať.Budem oponovať pisatelovi,ktory z kila obilia krmí sliepku dva týždne.Je ešte pre mňa nepochopitelné chovať sliepky spolu s prasatami,aby po sebe konzumovali výkali.Musia to byť vý borné vajíčka.Rozumne piše,slepičí traktor o tom,že morky a perličky dokážu skonzumovať omnoho viac semien a živočíchov ako sliepky.Tiež si neviem predstaviť,slepačí les,ako dlho by fungoval a pri tej krmnej dávke akú by mali sliepky znášku.Pan argumentuje,že v Rusku sa tak sliepky chovali,. V Rusku ide všetko .Pri čítaní niektorých člankov som sa pobavil. Všetkým zúčastneným prajem hodne zdravia a chovu zdar.Horinka.

  38. Topinambury says:

    Musím potvrdit, že topinambury jsou velice ideální rostlina pro zvířata i lidi. Já natí s topinamburů krmím jak slepice, tak kačeny pižmovky. Milují to. Většinu hlíz si nechávám pro rodinu. Někde jsem četl, že topinambury chutnají i králíkům, příští rok to vyzkouším.
    Držím palce v experimentech.
    Zdravím všechny, kteří se snaží si něco vypěstovat, či chovat.
    Petr Mirvald

  39. Máme farmu a máme i les i když malinký, necelý hektar vzrostlé bučiny. Až bude lidem opravdu zle, podívají se do vlastní historie. Nevím přesně od kdy se začaly na pole sypat první prášky. V polovině 19. století by však bylo ostudou každé venkovské hospodyně, kdyby se neuměla z dvora postarat o denní jídlo od chleba až po sváteční oběd. Chudá rodina dřela za jídlo, krmení pro zvířata a zimní zásoby u sedláka. Ale tehdejší chalupník si většinu obživy pořídil sám. Hlavní plodinou bylo obilí a brambory. K tomu měl potah, většinou krávy a nějakou havěť na dvoře. Hlavní práce rodina konala sama ale většinou zase dělali u sedláka za orání a těžší práce s jeho koňským nebo volským potahem. Hospodyně musela sama zvládnout péči o děti, domácnost a dvůr. Slepice prohrabaly hnojiště, okolí chalupy a k tomu dostaly trochu zrní a zadinu při mlácení. Pole s obilím bylo posvátné, hospodyně by nevydržela se sousedy, kdyby jí tam slepice utíkaly. Vajec se doma zas tolik nesnědlo, u nás se spolu s máslem nosila do táborské Škochovy cukrárny. Bydlíme na samotě, pryč jsou doby, kdy jsme slepice zavírali skoro celý den, protože louky kolem ještě v 70 létech obdělávali poslední ze soukromníků. Máme je nyní pronajaté a pipky nerozhrabou kravské lejno hned, počkají, až se vylíhnou muší larvy, takže pod tou slepičí čepicí opravdu něco je. K ochraně hejna je potřeba pořádný kohout a toho pyrenejského psa bych ráda. Kříženky Dominant jsou dobré nosnice ale jsou hloupé, přešlechtěné. A potřebují v zimě opravdu teplo, jinak rychle prochladnou a umřou. Máme téměř desetiletou Vlašku, už téměř nenese ale taky hlídá hejno před přemnoženými káňaty, máme jich tu tři hnízda, když krmí mladé sbírají drůbež lidem před očima. Slepice zvládnou hektarový lesík prohrabat v pohodě každý týden a k tomu ty loučky v okruhu cca 100 m. Máme jich kolem 10 a k tomu asi 20 bronzových krůt. Hranice jejich působnosti poznám podle toho, že za ní teprve vržou luční koníci, blíž nemají šanci. Hejno se vrací navečer do dvora, kde má svůj kyblík obilí v korytě. Budeme stavět pořádný kurník s krytým výběhem, kde by bylo možno podle potřeby slípky nechat zavřené a vypustit je, až snesou

  40. iná alternativa says:

    Zdravím :)
    Tiež som ekologicky zmýšľajúci človek a uprednostňujem prirodzené spôsoby získavania zdrojov. ,,Slepičí les” je výborný nápad, ale ako tu už bolo spomínané, problém by bol so znáškou, ktorá by okrem iného bola veľmi nízka. Chov mäsových plemien by bol možno zaujímavejší, ale tie sú zasa náročnejšie na kvalitnú výživu. Navyše tu ktosi spomenul, že kury pôsobia na porast veľmi deštruktívne až ho znehodnotia, čím sa potom znižuje aj dostupnosť potravy. Pokiaľ by som chcel kuracie mäso a slepačie vajíčka, inak ako vo dvorku príp. s výbehom a aktívnym prikrmovaním sliepky chovať neodporúčam. Avšak omnoho lepšia alternatíva ako si vychovať zdravé mäso prirodzeným spôsobom mi príde morčací (krutí) les.. morky su pôvodne lesné vtáky a v tomto prostredí sa cítia veľmi dobre a sú v ňom chránené pred vetrom, ktorý síce vydržia, ale namajú ho radi.. v blízkosti lesa odporúčam aj čistinku, na ktorej dochádza k rituálom párenia. Samozrejmosťou je zostavenie vhodných chovných kŕdľov aby sme predišli príbuzenstvu. Divé morky cez deň vychádzajú aj na zožaté polia, kde vyhľadávajú akékoľvek zvyšky a pozostatky z úrody. Síce patria medzi hrabavú hydinu, ale hrabú málo a plytko (medzi lístím, ihličím, v suchej tráve) a tým nenarúšajú korienky tráv a bylín. Čo do plemena jednoznačne preferujem bronzové, známe aj ako gazdovské morky, kt. síce v taktomto chove budú mať sotva viac ako 15kg (samce), ale sú odolné voči poveternostným podmienkam a vrtochom počasia. Treba mať však na pamäti, že vedia dobre lietať, takže zabezpečiť vysoký plot, v blízkosti plotu asanovať vyššie stromy a zastrihávanie krídel. Pre samice treba pripraviť hniezdne priestranné a kryté prístrešky, do kt. nebude pršať a budú môcť nerušene znášať. V nich budú samice znášať vajcia a keď príde správny čas, zasadnú na ne a veľmi poctivo si odvádzajú svoju materinskú úlohu takmer až do dospelosti mláďat. Pokial les nedisponuje hustými ihličnanmi, je dobre spraviť aj nocoviskový prístrešok (prestrešenie bydiel), 1. bydlo umiestnime aspoň do výšky 150 cm kde budú nocovať najťahšie a najväčšie kusy, ďalšie potom postupne dvíhame o 50 cm, bydlá musia byť od seba aspoň 100 cm, aby vtáky na seba nešpinili. Čo do predátorov.. myslím že pes, líška či kuna by si s moriakom vedela dať rady, preto na oplotení netreba šetriť, časom sa to určite vráti. Potkany môžu ohrozovať mláďatá, avšak pokiaľ to zahliadne matka, zle-nedobre s ním naloží. Pokiaľ uletí nejakému sokoliarovi jastrab, nebude sa báť pustiť pre svoju chuť do lovu aj do veľkého moriaka. Za normálnych okolností jastrab zaútočí len na mladé vtáky, ktoré ako som už spomínal si matka urputne a ostražito bráni, takže musel by to byť rýchly, lovom ostrieľaný a skúsený jedinec aby uspel a je otázny či by si so sebou chytenú korisť aj odniesol. Odchov mláďat môže byť problém vzhľadom na vlhkosť, podchladenie je pre nich najnebezpečnejším nepriateľom.. tomu sa dá predísť len zabezpečeniu vetrom a dažďom chránených plôch, kde sa matky s mláďatmi v nečase môžu presunúť. Ďalším problém ktorý pri odchove nastáva je výživa.. mláďatá majú slabú pečeň (játra) a preto sa musia vystríhať konzumácii živočíšnych bielkovín.. väčší prísun hmyzu v potrave ich môže zabiť, preto je dôleité dohliadnuť na to, aby mali jemnú rastlinnú potravu. Neviem ako to funguje vo volnej prírode v ich Americkej domovine, ale v porovnaním príbuzným tetrovom hlucháňom sa mláďatá hlucháňa v rannom veku obzerajú najmä po hmyze. Nebolo by na škodu matku s mláďatami premiestniť na čas do nejakého chlieviku ako odchovne, kde budú v bezpečí, postupne navykáme na zelené krmivo.. a po 3 mesiacoch ich pustiť do lesného výbehu. Morky sú veľmi zhánlivé, výborne sa pasú a rýchlo rastú.. za trištvrte roka sú zvieratá vhodné na porážku. Osobne odporúčam do tohoto výbehu občas vpustiť nejakú menšiu živú kosačku (ovca, koza), ktorá vyrastenú trávu skráti, pohyb v kratšej tráve majú morky radšej, ozobávajú trávne výhonky, hmyz a iné bezstavovce (niekedy aj stavovce) lezúce po povrchu pôdy a mláďatá sa do vysokej trávy nezamotajú (majú pomerne veľké nožky k telu). Napájadlo by malo byť plytké (aby sa v ňom mláďa moc nenamočilo príp. neutopilo). Po napadnutí snehu treba prikrmovať, odporúčam polovnícke kŕmidlo pre bažanty, do ktorého im sypeme jadro. Ak im voda zamrzne spotrebujú aj sneh, ale netrba ich nechávať len na tom, aby sa zbytočne nepodchladzovali. Podchladeného jedinca rozoznáme podľa riedkeho tmavozeleného trusu.. podchladenie však nastane v prípade prudšej zmeny klímy, vtáky sa potrebujú adaptovať postupne. Čím sú zdravšie a chvané prirodzene, tým rýchlejšie adaptujú sa na zmeny počasia.
    Toľko môj názor v rýchlosti..určite som vynechal ešte mnoho vecí, ktoré by stáli za pripomienku, ako napr. druhy rastlín, počet jedincov na danú plochu a pod.. ale keďže som už jednak v tomto komente dosť mimo témy, ktorá sa má venovať ,,slepičímu lesu” tak viac o chove týchto operencov vám v prípade záujmu odpoviem na e-mail. Moje skúsenosti s chovom bronzových moriek spolu s kozami nie sú dlhé, za to som s nimi denne takže som toho veľa vypozoroval. Naša záhrada nedisponuje stromamy a kríkmi a vidím ako veľmi ich morky postrádajú, preto musím vymýšľať rôzne náhrady.

    Želám veľa šťastia v chove a pestovaní prirodzeným spôsobom ..taktiež veselé sviatky a všetko dobré do nového roku :)

    Viktor

  41. Poučila jsem se i pobavila. says:

    Námět i diskuze je lepší jak jít do divadla.

  42. nasmysl says:

    Vážený autore tohoto nápatu,
    vaše teoretizování mi připadá jako dětské snění,pstrádá to zkušenosti z praxe.Pokus je to hodný žáka možná ze základní školy.Snad vám poradit nejezte vejce a drůbeží maso a budete mít život jednodušší.Myslím,že takových utopistických teorií by člověk mohl vytvořit za večer několik.Možná jste milovníkem verneovek.
    Jaká velká plocha,nákup plochy,cena plochy,nákup stromů,keřů,vykopání jam na stromy a keře,oplocení pozemku,doba růstu stromů a keřů než začnou plodit takové množství aby uživily slepice,a kolik slepic z vaší plochy a za kolik let růstu stromů uživíte a jaké množství vajec potom získáte???
    Na kolik vás potom vyjde jedno vejce ??? Tu už nejsou ani desitky,možná to budou sta korun vynaložené na jedno vajíčko a to jsem do toho nezapočítal nákup slepic a úbytek drůbeže díky predátorům.
    Chovám drůbež asi 45 let,mám 7ha zahradu a za zkušenosti vím,že to co vy popisujete ve svém utopistickém nesmystu nejde realizovat ani na této ploše.Vy neznáte praxi,nevíte nic o drůbeži a chovu a to je problém
    s pzdravem a přáním dobrých nápadů
    Pokorný

    • Marek Kvapil says:

      Mýlíte se, nejsem jen teoretik. Slepice chovám a něco o nich vím. Rád experimentuji a snažím se prověřovat své nápady praxí. Vysadil jsem experimentální slepičí les a za pár let budu schopen odpovědět alespoň na některé Vaše otázky. Můžete prosím upřesnit, z jaké své zkušenosti vyvozujete, že můj nápad nejde realizovat ani na ploše sedmi hektarů..?

      • Anonymous says:

        Pánovi Pokornému očividne ušla pointa. Ako väčšina ľudí na tejto planéte, aj on všetko prepočítava na peniaze. Ako keby “finančná návratnosť” niečo znamenala. Pán Pokorný zabúda na to, že keď on chová sliepky tradičným spôsobom, musí k tej ploche, na ktorej sliepky chová, pripočítať aj plochu, na ktorej sa dopestovalo obilie pre jeho sliepky. Aký výnos má obilie? 4 t/ha? 5 t/ha? Koľko ropy sa minie na jeho každoročné zasiatie, zožatie, spracovanie a prevoz? Koľko ropy sa minie na vyťaženie a prevoz ropy, ktorá je potrebná pre kombajny a traktory? Mimochodom, intenzívny ovocný les má výnosy okolo 25-30 t/ha. Ovocný les netreba každoročne siať, žať a prevážať stovky kilometrov. Ovocný slepačí les je v skutočnosti JEDINÁ možnosť chovu sliepok v budúcnosti. Dnes ľudia môžu chovať veľké množstvo sliepok na malých plochách IBA VĎAKA ROPE. Utópiou nie je slepačí les, utópiou je predstava, že konvenčný spôsob chovu sliepok môže pokračovať donekonečna. Z takých ľudí ako pán “Pokorný” je mi fakt smutno. Bohužiaľ, takýchto “geniálnych” skeptikov je medzi nami ešte stále príliš veľa. Pritom vaša metóda, pán Kvapil, je čisto vedecká. Vyslovili ste nejakú hypotézu a chystáte sa ju overiť v praxi. Ja osobne verím, že sa váš predpoklad potvrdí a že sliepky je naozaj možné chovať bez prikrmovania v ovocnom permakultúrnom lese. Ostáva už iba zistiť, koľko sliepok na 1ha je max. limit. Prajem vám veľa úspechov.

        Ondrej

        • Marek Kvapil says:

          Děkuji za povzbudivý komentář:-) Minulý týden jsem kontroloval čimišníky a ke svému překvapení jsem zjistil, že některé z nich kvetou, takže zřejmě již letos budou rodit:-) Slepice tam ale plánuji vypustit až tak za rok či dva, až budou keříky pořádně rozrostlé.

      • jaký účel takový chov bude mít? says:

        Nějak postrádám v celé té diskusi zde (a velmi souhlasím s paní, která vtipně poznamenala, že číst to zde je lepší než jít do divadla) smysl takového chovu drůbeže, který je zde popisován a bude experimentován. Jistě, lze se vrátit k “divokému chovu” (nakonec kur biankivský tak dosud žije – sice v tropickém klimatu, kde je daleko vyšší produkce biomasy obecně a není nutné počítat s 6 měsíců trvající “neproduktivní” erou vegetačního klidu. Jenže i tam snese 2-3x do roka cca 1O vajec k prosté reprodukci, tzn. jejich stav se nezvyšuje, vzhledem k vysoké predaci se udržuje jakž takž stálá populace. Takže chtít mít chov drůbeže, který by alespoň občas přilepšil masem nebo vejcï, prostě vyžaduje dodávat do jakkoliv velkého prostoru krmivo, jinak mi přijde – zejména v kontextu na ropě nezávislé produkce – nesmyslné pro zpestření jídelníčku čas od času masem nebo vejcem věnovat několik hektarů plochy k pěstování slepic. Z takové plochy vyprodukuji tolik píce, že můžu mít krávu, kozu nebo alespoň králíky, kteří zelenou hmotu přemění na hodnotné živočišné bílkoviny daleko úspěšněji než slepice. Z hektaru louky uživím krávu, tzn. cca 30 l mléka/den, z čehož vyrobím mléčných produktů, že můžu být živ jenom z toho. Z hektaru “krmného lesa” prosím po ukončení pokusu ať milý snílek pan Kvapil napíše, kolik měl za rok vajec a masa. Všem pokusím zdar, ale nezapoměňte, je nás 6 miliard, a to se nedá žádným “aletrnativním” způsobem nasytit. Extenzivním zemdělstvím bez ropy se naposledy najedlo cca 2-3 milardy lidí. Mezitím jsme zničili další ticíe hektarů půdy jenomv ČR. To je začátek a konec celé této hodně intelektuálně vedené debaty.

        • Marek Kvapil says:

          Díky, za reakci, to je dobrý argument, skepse je namístě, přiznávám, ale přesto si dovoluji namítnout, že uvedená nízká snůška divokého kura nemusí platit pro divoce chované domestikované slepice. Na snůšku nemá vliv jen styl chovu a způsob krmení, ale také vlastnosti ptáků, pro které byli či nebyli šlechtěni. A právě tento vliv může být zcela zásadní. Jinak je jasné, že tropické pásmo má pro popsaný způsob chovu vhodnější podmínky. Není náhodou, že na myšlenku krmného lesa pro slepice jsem narazil u Australana Billa Mollisona.

          • Anonymous says:

            Mně se také slepičí les úplně reálný nezdá, chovám slepice léta na neomezeném pozemku a bez krmení pšenicí by to prostě nešlo, při jejich produkci vajec by neměly šanci někde sebrat tolik energie. Co by dělaly v zimě, nebo při déletrvajícím špatném počasí, kdy prostě ven nevylezou? Podvyživené slepice budou náchylné na choroby a snadná kořist pro predátory. Jinak na hlídání slepiček se dá použít i malé plemeno psa, já mám šeltii – minikolii, hlídá dobře. Slepicím (na neomezeném výběhu) krmím pšenici a kozí tvaroh (hlavně v zimě) kvůli bílkovinám, nesou prakticky bez přestávky. Kozy na pastvě téměř 100% zabraňují útokům dravců na slepice, protože ty pohyb větších zvířat na pozemku dravce odradí. Slepice nocují v oddělené části kozí stáje, kozy v zimě “topí” i slepicím a podotýkám, že stáj je stále otevřená, i v zimě, odpadá pouštění a zavírání slepic, nikdy mi tam žádný predátor díky kozám nevlezl. Ve dveřích mám pouze závěs ze starého spacáku, pod kterým slepice krásně podlézají. Minulou zimu nebyly zavřené ani jeden de(tedy noc) předmilou kvůli extrémním mrazům jsem na noc zavírala (venku -15), pokud klesla teplota uvnitř pod -5, přitopila jsem v noci slípkám přímotopem. Nesly i v mrazech a nic jim neomrzlo, ale to díky dobrému krmení, navíc kohout je araukana, nemá mu co omrznout, nemá laloky a hřeben je růžicový, ten tak nenamrzá. Chov koz se slepicemi se mi osvědčil, doporučuji, tvaroh slepicím dodá bílkoviny a jestli lze nahradit pšenici nějakými jinými semeny…

  43. krmné těstoviny - ale bez tartrazinu E102 says:

    Pokud přikrmujete slepice krmnými těstovinami, prosím o kontakt na výrobce, který nepoužívá obarvené žlutým průmyslovým barvivem E102, mimochodem zakázaným v mnoha zemích např. Norsko, Rakousko. E-mail M57Z@seznam.cz

  44. slepičí les says:

    musím říct, že když si představím slepičí les, tak mi celkem zatrne. Někde jsem četla – už si nepamatuju přesně tu citaci, že slepice je jeden z největších chovaných predátorů , což musím potvrdit – máme asi 6 slepic a když jsem je nechala celý den volně na zahradě asi 1ha, tak každou chvíli jsem je viděla , jak nesou v zobáku žábu, slepýše, ještěrku, nepohrdly ani ptáčaty.Souhlasím s jedním příspěvkem, že slepice dost naruší ekologickou rovnováhu. Tak od té doby mají svůj menší výběh a na zahradu je pouštím jen na chvíli večer, aby se trochu připásly a přikrmuju pšenicí a brambory. Tak je to zatím takový kompromis. Kdyby to měl být trvale udržitelný chov, tak by to asi musela být směs různých zvířat po pár kusech – třeba 1-2 slepice, kohout, pár kachen, hus, křepelek apod. a nebo se zabývat lovem a sběrem. Jinak myslím, že je určitě užitečné se zabývat otázkou dalšího života a přežití, ale jsem docela pesimista, museli bychom se hodně uskromnit, vidím to jako neustávající boj nižšího a vyššího v člověku. Dana H.

  45. Milan says:

    Slepičí les a devastátorky. V řadách Japanů J-105 jsem udělal voliéru 170m2. Za 14 dnů ji 12 slepici vyčistilo do základů, zůstalo pár vysokých kopřiv. A to je dostatečně krmím šrotem, pšenicí, ovesnými vločkami, průmysl.škvarky a minerály. Slepice ale nechci pustit na celou zahradu. Uvažuji o koupení el.ohradníku- sítě vysoké 120cm/50metrů s tím, že bych měnil průběžně polohu oplocení. Má někdo zkušenosti s el.ohradníkem a touto formou připásání slepic?

  46. příšerný článek says:

    Je vidět, že na těchto stránkáh může psát opravdu každý. I ten, kdo neví nic teoreticky a praxi nemá žádnou. A také ten, kdo nemá žádnou morální zodpovědnost a týrání zvířat mu není vůbe cizí (potkani). Takoví lidé by měli mít tak možná doma kaktus, ale rozhodně ne žádná zvířata, natož aby poučovali ostatní. Chraň přírodu pánbůh před takovými a následovníky tohoto článku.
    Eva

    • Marek Kvapil says:

      Promiňte, ale nějaký věcné argumenty byste neměla? To, co předvádíte, je demagogie založená na argumentaci ad hominem, kdy se snažíte strhnout pozornost k osobě autora a k jeho domnělým vlastnostem (“nemá žádnou morální zodpovědnost”, “neví nic teoreticky a praxi nemá žádnou” jak to vlastně víte, že ne?) a znevěrohodnit tím jeho tvrzení představená v článku.

  47. Anonymous says:

    Dobrý den všem. Nestihl jsem to ještě celé pročíst, ale napadá mě, že taky přece není nutné živit slepice celou zimu. Naši předkové si přece nechávali v zimě jen chovný pár. Takže krmit bobulemi, dokud to jde a na Vánoce sežrat. Nebo sežrat dřív a nechat si bobule v zásobě na jaro pro chovný pár a kuřata.

  48. slepice says:

    slepice pošlapou a rozhrabou, co se dá, utíkají k sousedům a zpátky dělají, že neumějí přeletět, vajíčka Slepice zanášejí kamkoliv, hledání vyžaduje kondici a smysl pro slepičí schovky, rodiče chovali i prasata i drůbež, občas si drůbežníci spletli bidlo na hřadování s ohradou prasat a to byl do rána pro mnohé konec, prasata tak stáhla i morku(krůtu) a skoro celou ji sežrala. vidět ale kvočnu s kuřátky, jak se o ně stará, to je paráda. Dnes máme psa a ten na dvoře nic nesnese, chováme kočky – ty tu byly dříve, a kvůli psovi musejí občas do vyšších pater- stromy, střechy…, ne že by je chtěl sežrat, chce si hrát, ale to ony “nechápou”,tak by si pohrál i se slípkami. A k těm potkanům : vymizeli zřejmě díky kočkám, nedaleko je velkochov krav a doufám, že tam potkany netráví, 2 odrostlá koťata pošla jakoby na otravu a trápila se dost dlouho. Ale ten způsob s železným sudem si neumím představit, potkani strašně vysoko skáčou, a kdyby se to podařilo zavřít, nevím, jak by řvali anebo vydávali zvuky, a oni by se tam vlastně udusili, ne?

  49. Milan says:

    Dobrý deň, chcel by som pripojiť zopár poznámok,lebo téma je zaujímavá.
    1.myslím si,že autor si zle nastavil východzie podmienky experimentu a potom sa aj ťažko pohne vpred.
    Niekoľko faktov:
    -aká by mala byť denná spotreba vajec? Predpokladám,že 1 ks/ osoba denne(vrátane výrobkov-napríklad cestoviny).
    - potom vychádza,že by mal mať aspoň 8-10 ks sliepok na osobu(lebo nebudú niesť ako dnes).
    - takto pre povedzme 4 člennú rodinu potrebuje kŕdel tak 40 ks plus aspoň 2 kohúty,radšej viac
    - vzhľadom k stratám(predátori) a aj slabšej kondícii bude asi potrebovať počet vyšší.Tak by si mohol urobiť predstavu,koľko árov potrebuje pozemku
    - aj počet kvočiek je zaujímavý,lebo budú iste vyššie straty(lebo nebude medicína)
    ————————
    2. otázkou ale je,prečo nasilu nútiť sliepky(ich dnešné vysokošľachtené druhy) do podmienok,v ktorých nežili- ich predkovia predsa žili v iných podmienkach .
    3. nakladme si otázku,či potrebujeme nutne vajcia(teda bielkoviny) z tohto zdroja? Nie je jednoduchšie netýrať sliepky,ale skúsiť inú hydinu,napríklad japonské prepeličky. ?
    3. ešte trochu špekulácií: ropa sa predsa neminie zo dňa na deň. Asi budú nutné nejaké obmedzenia. Ak totiž nebude ropa,nebude spústa dnešných vecí . Neviem,čo bude s ľudstvom,ale dobre to nevyzerá. Potom teda budú nutné drastické opatrenia.

  50. PooM says:

    Dobrý den,
    s experimentem přeji mnoho štestí a připojím pár vlastních postřehů. Před pár lety jsem si na jaře pořídil 10 vynesených slepic z drůbežárny, k nim mladého kohouta a vypustil je do dosti zanedbané, oplocené části pozemku (cca. 800 – 1 000 m2, byly tam nálety švestek, vzrostlé třešně, jabloně, černý jeřáb, k tomu spousta polehané staré trávy, čerstvá tráva, takže plno hmyzu…), dřevěný kurník a několik dřevěných venkovních “hnízd” hned u kurníku. Slepice jsem přikrmoval minimálně (pouze zbytky z kuchyně, tzn max. pětilitrový kyblík týdně, ne najednou ale: tohle zbylo a už to nikdo nechce, šup s tím slepicím ať to nezačne hnít), nechal jsem je, ať se starají.
    Slepice vyloženě prospívaly, z drůbežárny neměly skoro žádné peří, nádherně se spravily (opeřily se, snad i vyrostly…tak parádní slepice nebyly nikde v okolí…) ale snůška byla mizerná (popravdě žádná), cca. jedno vejce za 14 dní z 10 slepic. Možná to bylo způsobeno i drastickou změnou slepičího jídelníčku (od granulí v drůbežárně přes noc zpět k přírodě), možná to bylo tím, že jednalo o ne moc vhodný “přešlechtěný” druh. Potíže se zanášením nebyly, všechna vejce byla v hnízdech ale vážně jich bylo minimum. Kurník jsem zavíral každou noc, pozemek se slepicemi byl hned u lesa, k liščím norám je to kousek, kun a podobně se zde člověk nedopočítá, ale přes den problém nebyl. Bohužel se začátkem října objevil dravý pták (pravděpodobně jestřáb) a denně se ztratila jedna slepice. Jiný, bezpečný, výběh jsem neměl, takže jsem zbylé slepice (6 ks) daroval jednomu místnímu chovateli, na jaře dalšího roku se roznesly a prý je má doposud.
    Proč to všechno píšu: “slepičí les” pravděpodobně fungovat bude, nicméně bude nutno:
    -zajistit obranu proti predátorům. Na potkany bych použil obyčejnou kočku, ta ale bude nebezpečím nejspíš i pro kuřátka (malé zajíčky, koroptve apod. v okolí). Prý existují i kočky, které loví myši, ale ptáků si nevšimnou, já takovou ale nikdy neviděl. Nevím, jak je to u vás v okolí s liškami, kunami ap. pokud nebudete slepice na noc zavírat, pomůže vážně snad jen pes nebo nevím.
    - mít přehled o všech slepičích schovávačkách, pokud ponesou, pár jich určitě bude “zanášet”
    - zvolit vhodné plemeno, zmiňoval jste českou kropenku, ale nikde v diskuzi jsem nenašel nic o tomhle:
    http://www.sumavanky.estranky.cz/clanky/historie-chovu.html dost možná menší snůška, ale “divoký” chov vyloženě vyžadují.

    Nyní mám slepice v malém zděném kurníku s malinkým výběhem a krmím je, 5 slepic a kohout, denně 4 vejce. Slepice jsou u plotu se sousedovou zahradou, plánuju rozšířit jim výběh podél celého plotu (nyní 4 x 5 m, do budoucna cca. 30 x 5 m) a do výbehu vysadit černý jeřáb a muchovníky, nejen pro svou spotřebu, ale i slepicím na přilepšenou. jednak je zastíní, druhak z toho bude fajn živý plot a třeba i trocha ovoce.

    Držím palce a jsem zvědavý na výsledek pokusu.

  51. Pingback: Utrápená vejce…krušný život slepičí - Love secondhand

  52. chov slepic says:

    Dobrý večer,
    tak jsem se dobře zasmál, ale i místy poučil.Máme slepice na zahradě u lesa a praxe je taková, že jediné slepice na které jestřáb neútočí jsou celé černé. Nevím, proč tomu tak je, ale za třicet let chovu, který moje žena praktikuje, vždy pouze černé bez problému přežily. Jinak přikrmování je nutno, do jara lze ponechat několik chovných kusů, zbytek opravdu sníst. Tak to bylo z praktických důvodů, které jsou snad všem jasné.
    Zajímavý postřeh máme od kamaráda z jižní Moravy, co se týče odnaučení kvokání slepic (pokud je nechci nechat kvokat a chci aby snášely vejce).
    Kvokající slepici dám do prostornější nádoby s cca 10ti cm vody, tak že si nemůže ani v noci sednout. Většinou do 24 hodin ji kvokání přejde. Vodu má k pití pod nohami a bez další obživy se den obejde. Samozřejmě na vrch nádoby dám síto a nádoba stojí ve stínu a pro jistotu ji několikrát za den zkontroluji.Myslím si, že o týrání nejde.
    Tož tak.
    Přeji všem hodně radosti a zdaru s chovem nejen slepic.
    P.K.

  53. Lupus says:

    Dobrý den,
    neodpustím si také reakci. Je poměrně úsměvné pročítat vizi teoretického modelu slepičího lesa s použitými argumenty. Jako teoretický model od rýsovacího prkna se to může zdát jako příjemná myšlenka, ale praxe bude bohužel jinde. Ideologie narazí na praxi. Hlavním argumentem, proč nekrmit pšenicí, který se prokopírovává touto diskusí úsměvný argument, že pěstování pšenice spotřebuje moře nafty, kdežto ovocný sad nespotřebovává nic. Další argument o výtěžnosti pšenice oproti výtěžnosti jabloní také vypadá na první pohled příjemně, ale detailní rozbor již nesnese. Zkusím ta dogmata rozebírat postupně :-) . Slepička je živý tvor, který ke svému přežívání potřebuje energii. Ještě více energie potřebuje, pokud od ní chcete něco víc, než jen přežití, tedy předpokládám, že u slepic nám jde o vejce. Slepička v lese přežije, výtěžnost ale bude ubohá. A to podotýkám, že les nevnímám jako monokulturu, či smíšený středoevropský les, ale cílený projekt citlivě sestavený tak, aby plodiny dozrávaly postupně, odpadávali slepičkám pod zobák, jak předpokládá zřizovatel pilotního článku. Zde si ještě dovolím podotknout, že půjde velmi těžce sestavit multikulturu, která zajistí plynulé zásobování dozrávajících plodů. Slepička totiž nepochopí, že se dneska má krotit, protože ten keř vedle bude plodit až za týden. Postupně přežírající se a hladovějí slepice výnosnost slepice spolehlivě zminimalizuje. Budete-li porovnávat energetickou hodnotu kalorie/kg a nikoliv kilogramový výnos, tak vám vyjde výživová hodnota jablek oproti pšenici směšná. Navíc pšenici lze skladovat výrazně lépe, než jablka. Zmíněný Topinambur je opravdu úžasná plodina s obrovskou výnosností, ale nedá se skladovat, takže vám umožní krmit cca měsíc. Slepičkám bude ale spolehlivě chybět vláknina a možná vás to překvapí, ale pokud chcete pěstovat cokoliv, tak vám to zabere hodně času ruční práce, nebo musíte nedej bůh sáhnout po nějakém zatracovaném ropném produktu, takže podle nastíněné teorie budeme muset i zázračný topinambur vyřadit. Energeticky vám nakonec bohužel vyjde to, že krmení slepic zrnem je nejúspornější i z hlediska energetiky. Z jednoho hektaru pšenice vyprodukujete výrazně víc stravitelné energie, než z jednoho hektaru libovolně sestaveného lesa. Takže podle vaší teorie, že bude málo zemědělské půdy a proto musíme 10 let nechat ladem půdu, než se nám tam podaří vypěstovat les, který užíví slepice mi nepřipadá jako příliš logická myšlenka. Zde musíte omluvit živelnost argumentace praktiků, kteří slepice už někdy chovali a ne se na ně jen dívali na youtube. Pokud uvažujete o ekologicky obnovitelném a bezúdržbovém ekosystému, doporučuji vám se odchýlit od slepic a jejich devastačnímu chování k prostoru. Slepičky skutečně, díky své všežravosti zredukují skoro vše, co jim plánujete poskytnout a to za dobu kratší, než to jste schopný vypěstovat. Je zvláštní poslouchat vaší promyšlenou teorii o multikulturní zahradě/lese ve kterém chcete chovat monulturní hejno a ješttě mluvit o vyváženém ekosystému :-) . Aby vám to fungovalo, musíte tu multikulturu zachovat i v hejnu tj. sestavit jej jinak, než z hejna slepic. Dřeviny vám nikdy nevyplodí dostatek energie na uživení koncentrovaného hejna. Budete potřebovat výrazně více prostoru, než když do celkové plochy započítáte i plochu osetého obilí. Historie je plná pokusů a omylů a obávám sse, že vy jste právě jednu slepou uličku začal ohledávat. Pokud chcete obnovitelný ekosystém, paste krávy na obnovitelném travním porostu. Pokud vám chybí plocha 1 ha na 1 krávu, jako většině lidí, zkuste krávu nahradit husou. Husa je býložravá a na trávě jí uživíte. Dá vám pár vajec a dále maso. Travní porost není tak náchylný na klimatické výkyvy, jako váš les. Pozdní jarní mrazík, který spálí květy jedné z vaší kultur může zapříčinit výpadek v plynulosti zásobování slepiček, nemluvě o zlomeném stromu z vichřice, těžkého sněhu apod. Trávu obnovíte za pár týdnů, les za pár let. Vaše sázka na lesní samozásobovací les je velmi riziková záležitost, pokud byste na tom chtěl založit zásobování vaší rodiny v případě nějaké postapokalyptického scénáře, který je naznačován. Pokud nejste zcela s¨zaslepen svou teorií tak, že nepřijímáte rozumné argumenty, zksuste promyslet scénář travních pásů a přeháněním husího hejna. Docílíte samozásobení obrůstáním trávy a navíc je vzrostlá husa neulovitelná běžnými středoevropskými predátory. Vlka a rysa považuji za exotiku. Husu na trávě vykrmíte za 5 měsíců. S použitím obilí za 3 měsíce. Budete mít šanci přežít. Nepřeji vám vysvětlovat svému dítěti, že k jídlu máte jen rakytník, protože slepice jste už snědli před měsícem. Ekologická smrt hladem je pořád ještě smrt hladem. Jedinou výhodu vašeho lesa spatřuji v tom, že poskytuje stín. Toliko můj názor :-)

  54. janci says:

    Ako vhodne v takych podmienkach sa mi zda konope. Rastie vlastne samo bez zasahu cloveka a produkuje velke mnozstvo biomasy a hlavne konopne semeno. Tym mozme prikrmovat hydinu. Listim zas kraliky ostatok sa vyborne hodi ako biopalivo

  55. Jarda says:

    A co nahradit slepice krutama? mam jen minimalni zkusenosti s chovem krut a to jeste ne nadivoko. Konkretne s bilejma brojlerama. Zjistuju si ted informace o pastevnim chovu krut. Je to sice hrabavec, ale nikdy jsem nevidel krutu tak devastovat prostor jako slepici. slepice vypelesi cokoli. Mam u plotu par prazcu a ty jsou doslova podemlety od slepic. Tohle udelat u korenu stromu a keru, tak jdou brzy k sipku.

  56. Chovatel slepic a kohouta. Permakulturní. says:

    Chov slepic, jako permakulturní, to tady je dávno vyzkoušené. Chová se to tak v celých státech.

    http://www.inmagazin.cz/clanek/493_slepice-a-domaci-bio-vejce.aspx

    Výsledky máte v diskuzi. Není třeba vymýšlet vyzkoušené.

  57. malgrat says:

    V loňském roce jsem se rozhodl, že rozšířím na zahradě počet chovaných slepic z 10 na 30 kusů. Původní kurník by pro nové kusy nestačil a musel jsem postavit další. Bohužel, při stavbě jsem si v červnu 2014 poškodil pravé rameno a až do operace v září jsem se musel bez pravé ruky obejít. Kurník jsem tedy nedostavěl a nové slepice, které mezitím z kuřátek vyrostly jsem byl nucen umístit do provizoria – do nářaďové boudy. I po operaci jsem nesměl pravou ruku k práci používat a až do března 2015 jsem měl od lékaře plnou zátěž zakázanou. Za této situace jsem byl nucen nechat slepicím zahradu k dispozici a nechtěně jsem si vyzkoušel, co by asi obnášel slepičí les. Slepice se živily vším, co na zahradě našly + dostávaly krmení. I starší kusy se odnaučily hřadovat v původním kurníku, začaly zanášet vejce všude, kde je napadlo, pily jakoukoli špinavou vodu zachycenou kdekoli po deštích a napáječek si přestaly všímat. Na noc se usazovaly na stromech a do jara 2015 stačilo 30 slepic zničit zahradu o rozloze 3000 metrů čtverečních. Já jsem jen jezdil krmit a bezmocně sledovat tu spoušť. Jak v březnu začala růst nová tráva, naše zahrada byla jen hnědá udupaná plocha pokrytá rozhrabanou loňskou trávou. Okolní pozemky za plotem se krásně zelenaly. Teď je květen a na zahradě roste místo trávníků jen plevel, který slepicím nechutná a jsem rád, když od 30 slepic občas najdu nějaké vajíčko. Nevím, z čeho by slepice přežily přes zimu a na jaře, kdybych je nekrmil. Na podzim se ještě živily spadanými jablky, ale v zimě by bez krmení rozhodně nepřežily. Teď již mám kurník téměř dokončený, ale zahradu budu dávat do pořádku několik let. Všechno je tam udupané, podělané trusem a slepice tak zdivočely, že se neobtěžují ani klást vejce do snáškových hnízd, a část z nich pravidelně snesená vajíčka rozklová a sežere. Podle mě je fungující slepičí les jen utopie a nedoporučuji to nikomu ani zkoušet.
    malgrat

    • Zahradník says:

      psal jsem podobný komentář, již zmizel. Zkušenosti z permakulturního chovu slepic na Haiti

      To je tak, když sedlákům a zemědělcům radi hoši z města, co pořadají kurzy.

      • Marek Kvapil says:

        Ujišťuji Vás, že slušené a nevulgární komentáře nemažu, byť jsou kritické.

        Článek jste zřejmě nepochopil, jako mnozí jiní, kteří ho zde kritizují. Není míněn jako rada, jak chovat slepice (nikomu se nesnažím radit), je míněn jako hypotéza, kterou je třeba teprve otestovat a následně buď vyvrátit nebo přijmout. Že se Vám ta hypotéza jeví jako nepravděpodobná, na tom není nic špatného. Naopak, někteří filosofové vědy (např. Karl Popper) nepravděpodobné hypotézy oceňují, protože by měly být poměrně snadno falzifikovatelné.

        K vyvrácení hypotézy slepičího lesa (a to nyní reaguji na předešlý komentáře od Malgrata) ovšem nestačí nechat slepice pást venku bez kurníku volně na zahradě. To má ke slepičímu lesu ještě hodně daleko. Navíc slepičí les se nevylučuje s kurníkem, takže argumentovat tím, že slepice ve slepičím lese budou zanášet, je také mímo mísu.

        Jinak nejsem z města, nýbrž bydlím na venkově.

    • Zahradník says:

      Uvažuji koupit za 99 000,- Kč Akvaponický skleník. http://dom.bazos.sk/inzerat/51617249/Nadoby-na-Akvaponicky-sklenik-Potravinova-sobestacnost.php

      Není to nějaké laciné ?

  58. Anonymous says:

    Tip na něco (rada) se píše s měkkým I, typ s tvrdým Y je druh.

  59. Stoklan Mrnivoj says:

    Na potkany je dobré pořídit si páva, který se se slepicemi dobře snáší a potkani nemají rádi jeho křik. Past se sudem vyzkoušený mám,ale já prostě chycené potkany nechal utopit. Ven bych nejsilnějšího nevypouštěl.

  60. Bibi says:

    Krmny les je krasna myslenka. Pojem permakultura tusim zavedl Bill Mollison, krery ve svem Uvodu do PK popisoval svou farmu kdesi v Australii. Klima tam ma ponekud teplejsi, byt sussi nez my tady, s delsi vegetacni dobou. Nelze vse, co pise, prevzit a bez uprav pouzit v jinych podminkach. Nicmene napady jsou tam hezke a pozorny ctenar s trochou selskeho rozumu a aspon vzpominkami z detstvi na hospodarstvi si uvedomi, ze PK neni novy vynalez. I Mollison ma vybehy v krmnych systemech rozdeleny na aspon dve casti, kam se zvirata pousteji na stridacku, aby mela trava sanci dorust. Ony totiz slepice travu taky nejdriv skubou, pasou se na ni jako husy, a az kdyz nenajdou zelenou nat, pusti se do drnu. Do te doby hrabou jinde, kde je to mekci a najdou tam vic haveti. Takze nez zacnou nicit drn, vystridat vybehy.
    Jeste k rakytniku – nejde mi do hlavy, jak by se na nej slepice mely dostat? Je to krovi ohavne trnite a bobule na vetvich drzi jak pribite, i kdyz uz jsou zkvasene. Clovek je driv rozmackne nez utrhne, leda ze by byly zmrzle, bez rukavic se poskrabe. Dovedu si predstavit, ze by se slipkam dala sem tam usmiknout vetev a nechat na zemi k ozobani. Ale o samovolnem odpadavani bobuli nemuze byt rec. Nebo maji opadavat az uschle? A vyzivna maji byt semena? Neozobou je driv ptaci? Tohle by me opravdu zajimalo, jestli uz praxe neco ukazala, jak slepice vyuziji rakytnik.
    Cimisnikove porosty v Rusku jsem mela moznost videt. V horach na Altaji tvori souvisle kroviny, nasincovi bych je pripodobnila rozsahem ke kosodrevine v krkonosich. Klima tam je extremni, v lete 40, v zime minus 40. Kdyz dozrava, lusky samy pukaji a pod keri lezi slusna vrstva semen. shrabat pytel semen je tam asi hracka.
    Nevim, jake tam maji slepice a jak prezivaji takovou zimu. Ze by ve svetnici s hospodarem?
    Muj tata mel na zimu pro slepice teply chlivek v dome, za zdi byl ve sklepe kotel, co vytapel dum. Behaly po cele zahrade, 70 aru, 10-15 slepic. Ochotne asistovaly pri ryti :-) Na leto mely oploceny mensi vybeh s preklizkovym kurnikem, tam byly od jara, kdy tata zasel zeleninu, aby mu ji nevyhrabaly. Zahradu za zimu rozhodne neposkodily, vybeh pres leto ano, tam nic pro ne jedleho nerostlo. Dostavaly zbytky z kuchyne, psenici, roztlucene kosti, v lete plevel ze zahonu na prilepsenou. Nesly cca vejce ob den, prumerne mlade se starymi, dokud nedozily. K tomu 12 kotcu kraliku, parkrat prasatko. V te dobe jsme nekupovali zadna vejce, ani maso, ani zeleninu. Ovoce obcas exoticke pro slavnostni prilezitosti, sveho jsme meli taky dost.
    Slepicimu lesu preji hodne zdaru! Doporucovala bych rozdelit ho na staly prostor kolem kurniku a z nej pristupne dve nebo tri oddelene casti. Stejne kazdy den jdete pro vejce a nesete vodu, tak muzete zhodnotit stav vegetace a jedny vratka zavrit a jine otevrit.

  61. Pražák says:

    Dobrý den,
    ač v Praze, mám pozemek, kde mimo jiné chovám už řadu let slepice na snůšku v různém množství 5-10 kusů, vajec mám tolik, že si je ode mě berou sousedi. Pozemek sousedí s rozlehlým listnatým lesem, takže listí mám tolik, že ho házím zpátky přes plot, slepice mají výběh ca 40m2 oplocený do výše ca 3m osazený u plotu malými smrčky, a vevýběhu ca 10m2 kompost, hned za plotem rostou jeřabiny a lískový ořech, spojený s kurníkem z jedné strany a se skleníkem z druhé. Když jsem začínal, tak jsem udělal tu nerozvážnost, že jsem slepice pouštěl na zahradu aby se napásli na trávě, a to přesto, že trávu ve výběhu včetně plevelů, kopřiv, malých doubků a buků, které se tam vysemenili z přilehlého lesa, zlikvidovaly (ty slepice) během měsíce, jen ty smrčky odolali do dnes. Na zhradě nastal Arnagedon, v trávě výhraby, jahody zdechlý respektive sežraný, z bylin zůstala jen máta peprná a libeček, rajčata ožraný až kam stačily vyskočit, slepičince od garáže po setnci, slepice odrzlý, žebrající pod stolem, vejce všude možně jen ne na podestýlce v kurníku, každodenní chytání slepic po lese, kam ty trubky bezpečně přeskočily, ale zpátky se dostat schopné nebyly. Takže jsem pochopil, že pokud člověk nemá pár hektarů polností, zahradu jak v Lánech a kus vlastního lesa kam nechodí venčit psy půlka městské části, tak prostě nejjednodušší je oplocený výběh. Ráno je vypustím, dostanou šrot, který si dělám sám (pšenice, housky, chleba, skořápky), večer (odpoledne) hodím na kompost zbytky z kuchyně, schraňujeme veškerý biologický odpad, včetně mas, kostí, slupek, ráno to je vyluxovanéa krásně prokypřené, veškerý biologický odpad,ze zahrady, trávu a listí projde jejich probírkou, to co zbyde z toho je kvalitní kompost, na podzim jim otevřu vstup do skleníku, který předtím osázím hořčičným semenem a nechám vzrůst, dokonale ho přes zimu vyplejou a zbaví veškerého hmyzu, takže ho na jaře jen zkypřím a přidám kompost. Slepice jsou místní atrakcí, maminky s dětičkama je mají jako cíl každodenních procházek, krměj je přes plot, procházky blízké školky také směřují k našim slepicím, slepice jsou přítulné , zvlášť když v ruce držím nějaký sáček s potenciální pochutinou (zbytky), chodí za mnou jak psíci. Takže chovu zdar a častou snůšku.

  62. mira says:

    vvvvvvvvvvvbnnmmm

Leave a Reply

Your email address will not be published.

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>