5 poznámek k pěstování podle měsíce

Některé zahradnické knihy či weby doporučují zahradničit podle lunárních cyklů. Lidé na kurzech se mě občas ptají, co si o tom myslím. Pokusil jsem se proto kriticky zhodnotit dostupné informace a svůj náhled jsem shrnul do tohoto článku.

Z českých nebo přeložených publikací doporučuje pěstování podle měsíce například příručka Česká biozahrada, nebo kniha Tradiční zahrádka od Inga-Marie Richbergové. Ze zahraničních autorů lunární zahradničení propaguje například John Jeavons ve své knize o biointenzivním zahradničení How to grow more vegetables, nebo již zesnulá Marie Thunová ve svých četných publikacích.

Právě Marie Thunová patřila mezi nejznámější a nejvlivnější propagátory pěstování podle měsíce. Od šedesátých let minulého století vydávala Kalendář výsevních dnů, který byl překládán do různých jazyků. U nás ho v českém překladu vydává Svaz PRO-BIO.

Má první a třetí poznámka k pěstování podle měsíce se proto týkají práce Marie Thunové. Druhá poznámka se týká lunárních experimentů obecně. Čtvrtá poznámka se týká vědeckých poznatků o vlivu měsíce na rostliny a pátá jejich využití pro zemědělskou praxi.

1) Experimenty Marie Thunové nejsou průkazné

Jedny z nejznámějších „lunárních“ experimentů, které měly prokázat vliv měsíce na zemědělskou činnost, prováděla od padesátých let minulého století Marie Thunová. Z těchto experimentů potom odvodila “teorii trigonů” o vlivu měsíce na rostliny podle jeho polohy ve znamení zvěrokruhu, na jejímž základě se vypočítává populární Kalendář výsevních dnů.

Nepodařilo se mi bohužel dostat se k původním experimentům Marie Thunové z padesátých a šedesátých let, na jejichž základě zformulovala svou teorii. Na internetu je nicméně dostupná její kniha The Biodynamic Year, která vyšla anglicky v roce 2007. Způsob argumentace a popis experimentů v této knize vrhá stín pochybností na celou její teorii.

Abych svou skepsi doložil, vybral jsem z knihy tři citace popisující některé z jejích experimentů.

„Vyseli jsme ředkvičky v deseti různých konstelacích. Nejlepší sklizeň byla u těch, které jsme vyseli, když byl měsíc ve znamení Panny nebo Kozy. Nejhorší výsledky byly z výsevu v uzlových dnech Merkuru. Zjistili jsme, že vysévání ředkviček, když je měsíc v perigeu (nejblíže zemi) má za následek jejich praskání a pukání.“ (str. 4)

To samozřejmě nelze brát jako důkaz toho, že výsev v době, kdy měsíc je ve znamení Panny či Kozy, zvyšuje výnosy. Výnosy ředkviček jsou ovlivňovány například dobou sklizně, délkou dne, teplotou a dalšími faktory, které se v čase mění podobně jako pohyb měsíce po obloze. Vliv těchto faktorů by bylo třeba nejprve vyloučit, abychom to mohli svést na měsíc. Což není vůbec snadné. Rovněž příliš důvěryhodné není, když autorka svádí praskání ředkviček automaticky na měsíc v perigeu, aniž by zvážila známé příčiny tohoto jevu, jako je nepravidelná závlaha či přezrávání.

Na straně 10 v knize najdeme dvě fotografie růží pěstovaných v květináčích. Popisek k první fotografii říká: „V tomto pokuse jsme vysadili řízky růží na listové dny. Řízky rychle zakořenily, ale zpočátku nevytvořily žádné květy.“ Komentář u druhé fotky praví: „Docela jiný obrázek vytane, pokud jsou řízky vysazeny na květové dny, když je měsíc ve znamení Blížence. Vykvetou velice rychle a hojně.“

Na první pohled jasný důkaz zdokumentovaný fotograficky. Ale při malinko kritičtějším pohledu nám chybí i ty nejzákladnější informace o tom, kdy byly řízky vysazeny, kdy začaly kvést, jaké bylo počasí, jak často byly zalévány, zda byly či nebyly hnojeny. Bez těchto informací není možné vyloučit vliv jiných nelunárních faktorů, které mohly být tou skutečnou příčinou rychlejšího kvetení.

Poslední citace z knihy jde ovšem ještě mnohem dál:

„Od Velkého Pátku do Bílé Soboty nepracujeme na zahradě vůbec. Při mnoha pokusech jsme opakovaně zjistili, že jakýkoli druh zahradnických prací v této době, včetně sklizně, neprospívá lidem ani rostlinám. Vyklíčí méně semen, plody jsou menší, kvalita zemědělské produkce je horší a léčivá síla bylin je menší. Mnohokrát jsme nad tím přemýšleli a vždy jsme nakonec dospěli k přesvědčení, že kosmická událost na Golgotě pronikla a naplnila Zemi a rostliny jsou toho každoročně účastny.“ (str. 12)

Tohle tvrzení dokládá autorka experimentem, kdy sklízela několik dní po sobě pampeliškové květy a kopřivy, byliny z každého dne nasušila a uvařila z nich čaj, jímž potom zalévala pšeničná zrna v květináčích. Jen málo zrn zalévaných čajem z bylin sklizených na Velký pátek a Bílou sobotu vyklíčilo.

Opět ani náznak zamyšlení nad možným vlivem jiných „nekosmických“ faktorů na klíčivost pšenice.

Marie Thun má zjevně tendenci vysvětlovat nezdary či úspěchy v pěstování primárně tím, čemu sama subjektivně věří a co bychom měli při objektivním zkoumání reality vždy uzávorkovat na prvním místě. Zdá se, že při interpretaci svých experimentů téměř nevěnuje pozornost tomu, co by mohlo její „kosmické“ vidění světa vyvrátit.
Dopouští se tím argumentačního faulu, jemuž se říká „konfirmační zkreslení“. To se projevuje nevědomou tendencí ověřovat si své výchozí názory POUZE na základě informací, které je potvrzují a tendencí přehlížet ty informace, které by je mohly vyvrátit.

2) Experimentální prokazování vlivu měsíce na zemědělství obecně není triviální

Experiment je pro zahradníka velice užitečným nástrojem, který může zefektivnit proces učení a získávání nových poznatků o zahradě. Experiment dokáže poskytnout věrohodné odpovědi na některé otázky, které si klade každý zvídavý zahradník.

Experiment v biologických vědách je obvykle založený na srovnávání, kdy porovnáváme experimentální vzorek se vzorkem kontrolním. Základní metodické pravidlo říká, že podmínky pro oba vzorky musejí být stejné s výjimkou zkoumaného činitele.

Srovnáváme-li například vliv mulčování na pěstování rajčat, založíme dva záhony a zajistíme pro ně stejné podmínky. Založíme je tedy ve stejný den na stejně prosluněných místech zahrady se stejným typem stejně vyhnojené či nevyhnojené půdy, použijeme stejnou odrůdu rajčat, budeme je stejným způsobem zalévat a hnojit. Jediné, v čem se budou experimentální a kontrolní záhon lišit, bude použití a nepoužití mulče.

Zajištění stejných podmínek je zcela klíčové k tomu, abychom mohli vyloučit vliv jiných činitelů na výsledek experimentu. Abychom měli co největší jistotu, že například právě mulč má za daných podmínek za následek pozdější napadení rajčat plísní bramborovou a vyšší výnosy.

Zkuste podle těchto pravidel naplánovat amatérský experiment zkoumající vliv měsíce například na výnosy ředkviček a velice rychle narazíte na problém.

Působení měsíce není možné zrušit. Nemůžeme tedy ve stejný čas vytvořit dva stejné záhony, z nichž jeden bude vystaven vlivu měsíce a druhý nikoli. Protože víme, že působení měsíce na Zemi se mění v čase, můžeme maximálně založit dva stejné záhony v různých fázích měsíčního cyklu a tedy v různou dobu. Tím ovšem porušíme základní pravidlo experimentování, které říká, že podmínky experimentálního a kontrolního vzorku musejí být stejné s výjimkou zkoumaného činitele. V přírodě podmínky v různých časech nejsou nikdy stejné. Mění se teplota půdy i vzduchu, intenzita slunečního záření, délka dne, oblačnost, tlak, srážky, výskyt mrazíků, přítomnost a aktivita patogenů, aktivita opylovačů, působení mykorhizních hub či jiných symbiotických organizmů apod.

Všechny tyto proměnné mohou mít vliv na výsledek experimentu. Pokud nejsme schopni mít je pod kontrolou, měli bychom je alespoň pečlivě popsat, zaznamenat, zohlednit jejich vliv při hodnocení experimentu a připustit, že za lepšími či horšími výnosy nejsou jen měsíční cykly, nýbrž třeba právě zesílení či zeslabení některé z těchto proměnných.

Metodická chyba většiny amatérských experimentů prokazujících vliv měsíce na zemědělskou produkci souvisí právě s tím, že vůbec nejsou zohledňovány vlivy jiných faktorů, které se mění v čase, podobně jako se mění působení měsíce. Vyšší výnosy, lepší skladovatelnost či rychlejší růst jsou automaticky přičítány vlivu měsíce, aniž by byla zohledněna alternativní vysvětlení. Tím, že jsou nelunární vlivy ignorovány, ztrácejí experimenty lunárních zahradníků na věrohodnosti a průkaznosti.

3) Teorie výsevních dnů Marie Thunové byla většinou dalších výzkumů zpochyněna a nelze ji považovat za vědecky potvrzenou

Vraťme se ještě na chvíli zpátky k Marii Thunové, k jejím výsevním dnům a teorii trigonů.

Podle Marie Thunové se rostliny skládají ze čtyř hlavních orgánů, přičemž každý orgán souvisí s jedním ze čtyř klasických živlů:

Plody a semena = OHEŇ (nebo teplo).
Květ = VZDUCH (nebo světlo).
List = VODA
Kořen = ZEMĚ

Kruh dvanácti znamení zvěrokruhu je složen ze čtyř „trigonů“ (přibližně rovnostranných trojúhelníků), přičemž každý z nich spadá pod jeden ze čtyř živlů. Každý z těchto trigonů navozuje příznivé podmínky pro rozvoj odpovídajícího rostlinného orgánu. Pokud setí či sázení provedeme, když je měsíc v daném trigonu, související orgány rostlin se budou vyvíjet lépe, zatímco nesouvisející orgány hůře.

Na základě toho se potom počítají tzv. „výsevní dny“ například pro listovou, kořenovou či plodovou zeleninu.

V letech 1968 – 1999 bylo zrealizováno 81 experimentů, které testovaly teorii Marie Thunové. I když se tyto experimenty liší co do kvality a metodologické přísnosti, zajímavá je celková bilance experimentů potvrzujících (+) a vyvracejících (-) teorii výsevních dnů:

1 + Schwarz 1968 (potatoes) [Lebendige Erde 1969(?)]
6 – Boguslawski & Debruck 1968-69 (barley, potatoes) [unpublished]
2? – Koepf 1970’s (weeds) [unpublished]
3 + Wildfeuer 1970 (carrots, beets, calendula) [unpublished]
1 + Abele 1970 (barley) [dissertation (Giessen)]
1 + Abele 1971 (oats) [dissertation (Giessen)]
1 – Bockemuehl 1971 (groundsel) [unpublished]
1 + Abele 1972 (carrots) [dissertation (Giessen)]
2 – Graf 1973-74 (potatoes) [dissertation (Zuerich)]
1 + Abele 1974 (radishes) [Leb. Erde 1975(6)]
1/1 +/- Graf 1975 (radishes) [dissertation (Zuerich)]
1 ? Kollerstrom/Muntz 1975 (beans) [Star & Furrow #63]
1 + Kollerstrom/Muntz 1976 (potatoes) [Biodynamics #185]
1/1 ?/- Kollerstrom/Bishop 1976-77 (lettuce) [Mercury Star Journal 4(1)]
10 – Abele 1977-79 (10 weed species) [unpublished]
8 – Spiess 1977-85 (rye) [dissertation (Kassel)]
4 – Spiess 1978-81 (carrots) [dissertation (Kassel)]
1 – Kollerstrom/Bishop 1978 (radishes) [Science Forum #2]
5/1 -/+ Luecke 1979-81 (oats, potatoes) [dissertation (Giessen)]
3 – Spiess 1979-80, 1982 (radishes) [dissertation (Kassel)]
4 – Spiess 1979, 1982-84 (beans) [dissertation (Kassel)]
3 – Spiess 1980-81, 1983 (potatoes) [dissertation (Kassel)]
2 ? Kollerstrom/Temple 1982 (radishes, lettuce) [unpublished]
6 + Lust [1984] (6 vegetables) [Leb. Erde 1984(6)]
1? – Baker [1984] (drop-picture method) [unpublished]
4 – Danek-Jezik [1987] (root & leaf crops) [Austrian academic journal]
1? – Soltysiak [1989] (unknown) [unpublished]
1 – Goldstein 1997 (carrots) [unpublished]
2 ? Adams 1998-99 (garlic) [unpublished]

(Zdroj zde.)

Z celkového počtu 81 experimentů 58 teorii Marie Thun vyrátilo, 17 ji potvrdilo a 6 dospělo k nejasným závěrům.

Zřejmě nejrozsáhlejší a vědecky nejdůkladnější experimenty provedl Hartmut Spiesse, jehož práce vyšla německy v roce 1994 ve dvou svazcích a čítá více než 550 stránek. Některé jeho výzkumy vyšly anglicky.

Spiesse své experimenty plánoval na principech replikace a blokového designu, které se používají k vyloučení zkreslujícího vlivu jiných činitelů (nelunárních faktorů). Příkladem mohou být jeho experimenty s ředkvičkami a žitem, které trvaly až osm let a které zpochybnily teorii výsevních dnů Marie Thun.

Pozoruhodné je, že Spiess své experimenty plánoval ve spolupráci s Marií Thunovou a očekával, že bude schopen její teroii během několika let potvrdit. Když se mu to nepovedlo, pokračoval v experimentech dalších šest let, ale bez úspěchu. Žádný důkaz potvrzující souvislost mezi polohou měsíce na obloze v různých znameních zvěrokruhu a lepším či horším růstem dotčených orgánů rostlin nenašel. Nenašel ani žádný důkaz škodlivého vlivu měsíce v perigeu.

Kromě toho Spiess zrevidoval data některých starších experimentů, které potvrzovaly teorii Marie Thun a našel v nich chyby či nepřesnosti. Například ve výzkumech Abeleho – viz výčet výše.

4) Měsíc může mít přesto vliv na růst rostlin

Ačkoli Hartmut Spiesse svými výzkumy zpochybnil lunární teorii Marie Thun, podařilo se mu experimentálně opakovaně prokázat, že existuje nějaká souvislost mezi měsíčními cykly a klíčivostí semen, výnosy a skladovatelností zemědělských plodin.

Jeden pětiletý experiment například ukázal, že ječmen vysetý před úplňkem klíčí o 7% lépe oproti průměrné klíčivosti, zatímco ječmen vysetý před novem o 8% hůře. Další vývoj rostlin nicméně tento rozdíl vynuloval a na celkové výnosy neměla klíčivost žádný vliv.

V experimentech s ředkvičkami dosáhly nejvyššího výnosu (+ 20%) ty, které byly vysety, když byl měsíc v perigeu (nejblíže Zemi).

Tříletý experiment s mrkvemi ukázal o 14% vyšší výnosy oproti průměru u mrkví vysetých jeden až tři dny před úplňkem a přibližně o 10% lepší skladovatelnost. Mrkve vyseté před novem měly o 11% horší skladovatelnost oproti průměru. Spiesse provedl paralelně s mrkvovým experimentem experiment s brambory, který ukázal zcela opačný závěr: Brambory vysazené před úplňkem měly o 11% procent nižší výnosy.

Spiesseho experimenty tedy prokazují souvislost mezi měsíčními cykly (apogeum-perigeum, úplněk-nov) a výnosy, skladovatelností či klíčivostí zemědělských plodin. Tato souvislost je ovšem specifická pro každý pěstovaný druh. Některé plodiny je výhodnější vysévat před úplňkem (mrkev), jiné před novem (brambory) apod. Každý rostlinný druh reaguje na různé měsíční cykly různě. To může mimochodem dle Spiesseho vysvětlovat existenci různých lunárních (výsevních) kalendářů.

Některé vědecké studie z nedávné doby prokazují pouze korelativní vztah mezi měsíčními cykly a růstem kořenů, nebo pohybem listů u fazolí či huseníčku rolního. Korelace znamená, že mezi měsíčními cykly a růstem rostlin existuje nějaká souvislost, která ovšem nemusí mít nutně kauzální povahu.

Co se týče starších výzkumů (do roku 1946) prokazujících vliv měsíce na růst rostlin, podle prestižního vědeckého časopisu Nature žádné s výjimkou experimentů L. Kolisko takový vliv neprokázaly a pokud ano, tak dospěly k závěru, že je natolik mlhavý, že nemá žádnou hodnotu pro praktické využití. Pouze experimenty, které prováděla ve Stuttgartu letech 1926 – 1935 L. Kolisko, prokázaly vliv měsíce na růst zemědělských plodin. Rostliny vyseté dva dny před úplňkem lépe klíčily, rostly bujněji a dosahovaly vyšších výnosů ve srovnání s těmi, které byly vysety před novem. Plného účinku na rostliny dosahoval měsíc ovšem jen tehdy, když v době klíčení pršelo, nebo byla semena zavlažována.

5) Poznatky o vlivu měsíce na rostliny mají jen malý a omezený význam pro zemědělskou praxi

Klíčovou otázkou je, co z výše uvedených výzkumů plyne pro zemědělskou praxi.

Víme, že měsíc má vliv na klíčivost, na výnosy a skladovatelnost zemědělských plodin. Dále víme, že tento vliv není příliš velký. Dle výzkumů H. Spiesseho se pohybuje v rozmezí 5 – 20% oproti průměrným hodnotám. Abychom tohoto vlivu mohli využít, musíme rostliny vyset či vysadit v poměrně úzce vymezeném termínu jednoho až tří dnů v daném měsíci. To je dost výrazné omezení a je otázkou, za jakých podmínek se vyplatí tohle omezení podstoupit. Shledal jsem následující podmínky:

  • Ve vhodný lunární termín musím mít volný čas. Pokud volno nemám, výsev provedu raději v lunárně nevhodný den, než abych čekal celý další měsíc například na nový úplněk.
  • Na vhodný lunární termín nesmí být půda příliš vlhká. Do vlhké půdy nejsem schopen nic vyset. Například na jaře v březnu obvykle není mnoho dnů, kdy půda nasáklá zimní vláhou vyschne natolik, že se dá připravit k osetí. Pokud se tyto dny nekryjí s vhodným lunárním termínem, je lepší měsíc ignorovat.
  • V květnu při výsadbě rajčat, paprik, dýní a jiných teplomilných rostlin nesmí vhodný lunární termín pro příslušnou plodinu vycházet na začátek ani na konec měsíce. Výsadba koncem dubna či začátkem května je příliš riziková z důvodu hrozícího výskytu přízemních mrazíků. Výsadba koncem května je zbytečně zpožděná a není vůbec jisté, že vliv měsíce dokáže tohle zpoždění vykompenzovat.  Podmínkou tedy je, aby vhodný lunární termín (úplněk, perigeum apod.) vycházel přibližně na polovinu měsíce.
  • Obecně formulováno: Na vhodný lunární termín musí být počasí vhodné k výsevu či výsadbě. Vysadím-li totiž ve vhodný lunární termín ale za špatného počasí, lze pravděpodobně očekávat horší výsledek, než vysadím-li v nevhodný lunární termín ale za příhodného počasí. Počasí má zkrátka větší vliv, než měsíc a mělo by tudíž dostat přednost.

Závěrečné shrnutí

I když se za příhodných okolností vyplatí řídit se podle měsíce, mnohem důležitější je řídit se podle slunce a (předpovědi) počasí. Protože neexistuje korelace mezi počasím a fázemi měsíce, respektováním počasí často zároveň musíme ignorovat vliv měsíce. I proto jsem primárně zastáncem pěstování podle slunce a pouze příležitostně, pokud vůbec, také pěstování podle měsíce.

Uspokojivých výsledků v permakulturní zahradě lze dosáhnout i bez respektování měsíčních cyklů. Ovšem nebrat při zahradničení ohled na slunce a počasí může vést v některých případech k totálnímu nezdaru a neschopnosti cokoli vypěstovat. Měsíc zdaleka nepředstavuje takovou hrozbu!

——————————————————————————————————————————————————

O autorovi: Marek Kvapil zahradničí na svém pozemku na Hané. Je lektorem a organizátorem těchto kurzů: Semínkový kurz / Design permakulturní zahrady / Základy potravinové bezpečnosti.

5 poznámek k pěstování podle měsíce
Některé zahradnické knihy či weby doporučují zahradničit podle lunárních cyklů. Lidé na kurzech se mě občas ptají, co si o tom myslím. Pokusil jsem se proto kriticky zhodnotit dostupné informace a svůj náhled jsem shrnul do tohoto článku.
Z českých nebo přeložených publikací doporučuje pěstování podle měsíce například příručka Česká biozahrada, nebo kniha Tradiční zahrádka od Inga-Marie Richbergové. Ze zahraničních autorů lunární zahradničení propaguje například John Jeavons ve své knize o biointenzivním zahradničení How to grow more vegetables, nebo již zesnulá Marie Thunová ve svých četných publikacích (http://www.amazon.com/s/ref=nb_sb_noss_2?url=search-alias%3Daps&field-keywords=maria+thun).
Právě Marie Thunová patřila mezi nejznámější a nejvlivnější propagátory pěstování podle měsíce. Od šedesátých let minulého století vydávala Kalendář výsevních dnů, který byl překládán do různých jazyků. U nás ho v českém překladu vydává Svaz PRO-BIO (http://pro-bio.cz/Aktuality/Vysevni-dny-podle-Marie-ThunoveR-2015–a-VYSEVNI-DNY-SPECIAL-v-prodeji/).
Má první a třetí poznámka k pěstování podle měsíce se proto týkají práce Marie Thunové. Druhá poznámka se týká lunárních experimentů obecně. Čtvrtá poznámka se týká vědeckých poznatků o vlivu měsíce na rostliny a pátá jejich využití pro zemědělskou praxi.
1) Experimenty Marie Thunové nejsou průkazné
Rudolf Steiner, zakladatel biodynamického zemědělství, poukázal v sérii kontroverzních přednášek z roku 1924, známé jako Zemědělský kurz, na vliv měsíce na živé organismy a zdůraznil potřebu verifikovat vliv měsíce na zemědělské plodiny vědeckým výzkumem. Tyto přednášky se záhy staly impulsem, který podnítil řadu experimentů, které se snažily verifikovat hypotézu o vlivu lunární cyklů na růst zemědělských plodin.
Jedny z nejznámějších „lunárních“ experimentů, které měly prokázat vliv měsíce na zemědělskou činnost, prováděla od padesátých let minulého století Marie Thunová. Z těchto experimentů potom odvodila teorii o vlivu měsíce na rostliny podle jeho polohy ve znamení zvěrokruhu, na jejímž základě se vypočítává populární Kalendář výsevních dnů.
Nepodařilo se mi bohužel dostat se k původním experimentům Marie Thunové z padesátých a šedesátých let, na jejichž základě zformulovala svou teorii. Na internetu je nicméně dostupná její kniha The Biodynamic Year (http://books.google.cz/books?id=p7zVfzXOL4UC&printsec=frontcover&hl=cs&source=gbs_ge_summary_r&cad=0#v=onepage&q&f=true), která vyšla anglicky v roce 2007. Způsob argumentace a popis experimentů v této knize vrhá stín pochybností na celou její teorii.
Abych svou skepsi doložil, vybral jsem z knihy tři citace popisující některé z jejích experimentů.
„Vyseli jsme ředkvičky v deseti různých konstelacích. Nejlepší sklizeň byla u těch, které jsme vyseli, když byl měsíc ve znamení Panny nebo Kozy. Nejhorší výsledky byly z výsevu v uzlových dnech Merkuru. Zjistili jsme, že vysévání ředkviček, když je měsíc v perigeu (nejblíže zemi) má za následek jejich praskání a pukání.“ (str. 4)
To samozřejmě nelze brát jako důkaz toho, že výsev v době, kdy měsíc je ve znamení Panny či Kozy, zvyšuje výnosy. Výnosy ředkviček jsou ovlivňovány například dobou sklizně, délkou dne, teplotou a dalšími faktory, které se v čase mění podobně jako pohyb měsíce po obloze. Vliv těchto faktorů by bylo třeba nejprve vyloučit, abychom to mohli svést na měsíc. Což není vůbec snadné. Rovněž příliš důvěryhodné není, když autorka svádí praskání ředkviček automaticky na měsíc v perigeu, aniž by zvážila známé příčiny tohoto jevu, jako je nepravidelná závlaha či přezrávání.
Na straně 10 v knize najdeme dvě fotografie růží pěstovaných v květináčích. Popisek k první fotografii říká: „V tomto pokuse jsme vysadili řízky růží na listové dny. Řízky rychle zakořenily, ale zpočátku nevytvořily žádné květy.“ Komentář u druhé fotky praví: „Docela jiný obrázek vytane, pokud jsou řízky vysazeny na květové dny, když je měsíc ve znamení Blížence. Vykvetou velice rychle a hojně.“
Na první pohled jasný důkaz zdokumentovaný fotograficky. Ale při malinko kritičtějším pohledu nám chybí i ty nejzákladnější informace o tom, kdy byly řízky vysazeny, kdy začaly kvést, jaké bylo počasí, jak často byly zalévány, zda byly či nebyly hnojeny. Bez těchto informací není možné vyloučit vliv jiných nelunárních faktorů, které mohly být tou skutečnou příčinou rychlejšího kvetení.
Poslední citace z knihy jde ovšem ještě mnohem dál:
„Od Velkého Pátku do Bílé Soboty nepracujeme na zahradě vůbec. Při mnoha pokusech jsme opakovaně zjistili, že jakýkoli druh zahradnických prací v této době, včetně sklizně, neprospívá lidem ani rostlinám. Vyklíčí méně semen, plody jsou menší, kvalita zemědělské produkce je horší a léčivá síla bylin je menší. Mnohokrát jsme nad tím přemýšleli a vždy jsme nakonec dospěli k přesvědčení, že kosmická událost na Golgotě pronikla a naplnila Zemi a rostliny jsou toho každoročně účastny.“ (str. 12)
Tohle tvrzení dokládá autorka experimentem, kdy sklízela několik dní po sobě pampeliškové květy a kopřivy, byliny z každého dne nasušila a uvařila z nich čaj, jímž potom zalévala pšeničná zrna v květináčích. Jen málo zrn zalévaných čajem z bylin sklizených na Velký pátek a Bílou sobotu vyklíčilo.
Opět ani náznak zamyšlení nad možným vlivem jiných „nekosmických“ faktorů na klíčivost pšenice.
Marie Thun má zjevně tendenci vysvětlovat nezdary či úspěchy v pěstování primárně tím, čemu sama apriori subjektivně věří a co bychom měli při objektivním zkoumání reality vždy uzávorkovat na prvním místě. Zdá se, že při interpretaci svých experimentů téměř nevěnuje pozornost tomu, co by mohlo její „kosmické“ vidění světa vyvrátit.
Dopouští se tím argumentačního faulu, jemuž se říká „konfirmační zkreslení“ (http://wiki.knihovna.cz/index.php/Confirmation_bias). To se projevuje nevědomou tendencí ověřovat si své výchozí názory POUZE na základě informací, které je potvrzují a tendencí přehlížet ty informace, které by je mohly vyvrátit (http://wiki.knihovna.cz/index.php/Confirmation_bias).
2) Experimentální prokazování vlivu měsíce na zemědělství obecně je problematické
Experiment (http://en.wikipedia.org/wiki/Experiment) je pro zahradníka velice užitečným nástrojem, který může zefektivnit proces učení a získávání nových poznatků o zahradě. Experiment dokáže poskytnout věrohodné odpovědi na některé otázky, které si klade každý zvídavý zahradník.
Experiment (http://en.wikipedia.org/wiki/Experiment )v biologických vědách je obvykle založený na srovnávání, kdy porovnáváme experimentální vzorek se vzorkem kontrolním. Základní metodické pravidlo říká, že podmínky pro oba vzorky musejí být stejné s výjimkou zkoumaného činitele.
Srovnáváme-li například vliv mulčování na pěstování rajčat, založíme dva záhony a zajistíme pro ně stejné podmínky. Založíme je tedy ve stejný den na stejně prosluněných místech zahrady se stejným typem stejně vyhnojené či nevyhnojené půdy, použijeme stejnou odrůdu rajčat, budeme je stejným způsobem zalévat a hnojit. Jediné, v čem se budou experimentální a kontrolní záhon lišit, bude použití a nepoužití mulče.
Zajištění stejných podmínek je zcela klíčové k tomu, abychom mohli vyloučit vliv jiných činitelů na výsledek experimentu. Abychom měli co největší jistotu, že například právě mulč má za daných podmínek za následek pozdější napadení rajčat plísní bramborovou a vyšší výnosy.
Zkuste podle těchto pravidel naplánovat amatérský experiment zkoumající vliv měsíce například na výnosy ředkviček a velice rychle narazíte na problém.
Působení měsíce není možné zrušit. Nemůžeme tedy ve stejný čas vytvořit dva stejné záhony, z nichž jeden bude vystaven vlivu měsíce a druhý nikoli. Protože víme, že působení měsíce na Zemi se mění v čase (viz například příliv a odliv), můžeme maximálně založit dva stejné záhony v různých fázích měsíčního cyklu a tedy v různou dobu. Tím ovšem porušíme základní pravidlo experimentování, které říká, že podmínky experimentálního a kontrolního vzorku musejí být stejné s výjimkou zkoumaného činitele. V přírodě podmínky v různých časech nejsou nikdy stejné. Mění se teplota půdy i vzduchu, intenzita slunečního záření, délka dne, oblačnost, tlak, srážky, výskyt mrazíků, přítomnost a aktivita patogenů, aktivita opylovačů, působení mykorhizních hub či jiných symbiotických organizmů apod.
Všechny tyto proměnné mohou mít vliv na výsledek experimentu. Pokud nejsme schopni mít je pod kontrolou, měli bychom je alespoň pečlivě popsat, zaznamenat, zohlednit jejich vliv při hodnocení experimentu a připustit, že za lepšími či horšími výnosy nejsou jen měsíční cykly, nýbrž třeba právě zesílení či zeslabení některé z těchto proměnných.
Metodická chyba většiny amatérských experimentů prokazujících vliv měsíce na zemědělskou produkci souvisí právě s tím, že vůbec nejsou zohledňovány vlivy jiných faktorů, které se mění v čase, podobně jako se mění působení měsíce. Vyšší výnosy, lepší skladovatelnost či rychlejší růst jsou automaticky přičítány vlivu měsíce, aniž by byla zohledněna alternativní vysvětlení. Tím, že jsou nelunární vlivy ignorovány, ztrácejí experimenty lunárních zahradníků na věrohodnosti a průkaznosti.
3) Teorie Marie Thunové byla většinou dalších výzkumů zpochyněna a nelze ji považovat za vědecky potvrzenou
Vraťme se ještě na chvíli zpátky k Marii Thunové, k jejím výsevním dnům a teorii trigonů.
Podle Marie Thunové se rostliny skládají ze čtyř hlavních orgánů, přičemž každý orgán souvisí s jedním ze čtyř klasických živlů:
Plody a semena = OHEŇ (nebo teplo).
Květ = VZDUCH (nebo světlo).
List = VODA
Kořen = ZEMĚ
Kruh dvanácti znamení zvěrokruhu je složen ze čtyř „trigonů“ (přibližně rovnostranných trojúhelníků), přičemž každý z nich spadá pod jeden ze čtyř živlů. Každý z těchto trigonů navozuje příznivé podmínky pro rozvoj odpovídajícího rostlinného orgánu. Pokud setí či sázení provedeme, když je měsíc v daném trigonu, související orgány rostlin se budou vyvíjet lépe, zatímco nesouvisející orgány hůře.
Na základě této teorie se potom počítají tzv. „výsevní dny“ například pro listovou, kořenovou či plodovou zeleninu.
V letech 1968 – 1999 bylo zrealizováno 81 experimentů (http://astro-calendar.com/shtml/Research/research_thun_gardner_summary.shtml), které testovaly teorii Marie Thunové. I když se tyto experimenty liší co do kvality metodologie, zajímavá je celková bilance experimentů potvrzujících (+) a vyvracejících (-) teorii výsevních dnů:
1 + Schwarz 1968 (potatoes) [Lebendige Erde 1969(?)]
6 – Boguslawski & Debruck 1968-69 (barley, potatoes) [unpublished]
2? – Koepf 1970’s (weeds) [unpublished]
3 + Wildfeuer 1970 (carrots, beets, calendula) [unpublished]
1 + Abele 1970 (barley) [dissertation (Giessen)]
1 + Abele 1971 (oats) [dissertation (Giessen)]
1 – Bockemuehl 1971 (groundsel) [unpublished]
1 + Abele 1972 (carrots) [dissertation (Giessen)]
2 – Graf 1973-74 (potatoes) [dissertation (Zuerich)]
1 + Abele 1974 (radishes) [Leb. Erde 1975(6)]
1/1 +/- Graf 1975 (radishes) [dissertation (Zuerich)]
1 ? Kollerstrom/Muntz 1975 (beans) [Star & Furrow #63]
1 + Kollerstrom/Muntz 1976 (potatoes) [Biodynamics #185]
1/1 ?/- Kollerstrom/Bishop 1976-77 (lettuce) [Mercury Star Journal 4(1)]
10 – Abele 1977-79 (10 weed species) [unpublished]
8 – Spiess 1977-85 (rye) [dissertation (Kassel)]
4 – Spiess 1978-81 (carrots) [dissertation (Kassel)]
1 – Kollerstrom/Bishop 1978 (radishes) [Science Forum #2]
5/1 -/+ Luecke 1979-81 (oats, potatoes) [dissertation (Giessen)]
3 – Spiess 1979-80, 1982 (radishes) [dissertation (Kassel)]
4 – Spiess 1979, 1982-84 (beans) [dissertation (Kassel)]
3 – Spiess 1980-81, 1983 (potatoes) [dissertation (Kassel)]
2 ? Kollerstrom/Temple 1982 (radishes, lettuce) [unpublished]
6 + Lust [1984] (6 vegetables) [Leb. Erde 1984(6)]
1? – Baker [1984] (drop-picture method) [unpublished]
4 – Danek-Jezik [1987] (root & leaf crops) [Austrian academic journal]
1? – Soltysiak [1989] (unknown) [unpublished]
1 – Goldstein 1997 (carrots) [unpublished]
2 ? Adams 1998-99 (garlic) [unpublished]

Z celkového počtu 81 experimentů 58 teorii Marie Thun vyrátilo, 17 ji potvrdilo a 6 dospělo k nejasným závěrům.
Zřejmě nejrozsáhlejší a vědecky nejdůkladnější experimenty provedl Hartmut Spiesse (http://www.ibdf.de/fileadmin/ibdf/pdf/spiess/spbd00.pdf), jehož práce vyšla německy v roce 1994 ve dvou svazcích a čítá více než 550 stránek. Některé jeho výzkumy vyšly anglicky. Například experimenty s ředkvičkami (http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/01448765.1990.9754544#.VTYM2JMkSkl) a žitem (http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/01448765.1990.9754543#.VS_ubJMkSkk), které teorii výsevních dnů Marie Thun zpochybnily.
Pozoruhodné je, že Spiess své experimenty plánoval ve spolupráci s Marií Thunovou a očekával, že bude schopen její teroii během několika let potvrdit. Když se mu to nepovedlo, pokračoval v experimentech dalších šest let, ale bez úspěchu. Žádný důkaz potvrzující souvislost mezi polohou měsíce na obloze v různých znameních zvěrokruhu a lepším či horším růstem dotčených orgánů rostlin nenašel. Nenašel ani žádný důkaz škodlivého vlivu měsíce v perigeu.
Kromě toho Spiess zrevidoval data některých starších experimentů, které potvrzovaly teorii Marie Thun a našel v nich chyby či nepřesnosti. Například ve výzkumech Abeleho.
4) Měsíc může mít přesto vliv na růst rostlin
Ačkoli Hartmut Spiesse svými výzkumy zpochybnil lunární teorii Marie Thun, podařilo se mu experimentálně opakovaně prokázat (http://www.ibdf.de/fileadmin/ibdf/pdf/spiess/spbd00.pdf), že existuje nějaká souvislost mezi měsíčními cykly a klíčivostí semen, výnosy a skladovatelností zemědělských plodin.
Jeden pětiletý experiment například ukázal, že ječmen vysetý před úplňkem klíčí o 7% lépe oproti průměrné klíčivosti, zatímco ječmen vysetý před novem o 8% hůře. Další vývoj rostlin nicméně tento rozdíl smazal a na celkové výnosy neměla klíčivost žádný vliv. (http://www.ibdf.de/fileadmin/ibdf/pdf/spiess/spbd00.pdf)
V experimentech s ředkvičkami dosáhly nejvyššího výnosu (+ 20%) ty, které byly vysety, když byl měsíc v perigeu (nejblíže Zemi). (http://www.ibdf.de/fileadmin/ibdf/pdf/spiess/spbd00.pdf))
Tříletý experiment s mrkvemi ukázal o 14% vyšší výnosy oproti průměru u mrkví vysetých jeden až tři dny před úplňkem a přibližně o 10% lepší skladovatelnost. Mrkve vyseté před novem měly o 11% horší skladovatelnost oproti průměru. (http://www.ibdf.de/fileadmin/ibdf/pdf/spiess/spbd00.pdf) Spiess provedl paralelně s mrkvovým experimentem experiment s brambory, který ukázal zcela opačný závěr: Brambory vysazené před úplňkem měly o 11% procent nižší výnosy.
Spiesseho experimenty tedy prokazují souvislost mezi měsíčními cykly (apogeum-perigeum, úplněk-nov) a výnosy, skladovatelností či klíčivostí zemědělských plodin. Tato souvislost je ovšem specifická pro každý pěstovaný druh. Některé plodiny je výhodnější vysévat před úplňkem (mrkev), jiné před novem (brambory) apod. Každý rostlinný druh reaguje na různé měsíční cykly různě. To může mimochodem dle Spiesseho vysvětlovat existenci různých lunárních (výsevních) kalendářů.
Některé vědecké studie z nedávné doby prokazují pouze korelativní vztah mezi měsíčními cykly a růstem kořenů (http://aob.oxfordjournals.org/content/early/2012/03/20/aob.mcs038.full), nebo pohybem listů u fazolí ((http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.4161/psb.3.12.6906#.VSzAsJMkSkk) či huseníčku rolního (http://link.springer.com/article/10.1007/s00425-015-2280-x ). Korelace znamená, že mezi měsíčními cykly a růstem rostlin existuje nějaká souvislost, která ovšem nemusí mít nutně kauzální povahu.
Co se týče starších výzkumů (do roku 1946) prokazujících vliv měsíce na růst rostlin, podle prestižního vědeckého časopisu Nature (http://www.nature.com/nature/journal/v158/n4017/pdf/158572a0.pdf) žádné s výjimkou experimentů L. Kolisko takový vliv neprokázaly a pokud ano, tak dospěly k závěru, že je natolik mlhavý, že nemá žádnou hodnotu pro praktické využití. Pouze experimenty, které prováděla ve Stuttgartu letech 1926 – 1935 L. Kolisko, prokázaly vliv měsíce na růst zemědělských plodin. Rostliny vyseté dva dny před úplňkem lépe klíčily, rostly bujněji a dosahovaly vyšších výnosů ve srovnání s těmi, které byly vysety před novem. Plného účinku na rostliny dosahoval měsíc ovšem jen tehdy, když v době klíčení pršelo, nebo byla semena zavlažována.
5) Poznatky o vlivu měsíce na rostliny mají jen malý a omezený význam pro zemědělskou praxi
Klíčovou otázkou je, co z výše uvedených výzkumů plyne pro zemědělskou praxi.
Víme, že měsíce má vliv na klíčivost, na výnosy a skladovatelnost zemědělských plodin. Dále víme, že tento vliv není příliš velký. Dle výzkumů H. Spiesseho se pohybuje v rozmezí 5 – 20% oproti průměrným hodnotám. Abychom tohoto vlivu mohli využít, musíme rostliny vyset či vysadit v poměrně úzce vymezeném termínu jednoho až tří dnů v daném měsíci. To je dost výrazné omezení a je otázkou, za jakých podmínek se vyplatí tohle omezení podstoupit. Shledal jsem následující podmínky :
–    Ve vhodný lunární termín musím mít volný čas. Pokud volno nemám, výsev provedu raději v lunárně nevhodný den, než abych čekal celý další měsíc na nový úplněk.
–    Na vhodný lunární termín nesmí být půda příliš vlhká. Do vlhké půdy nejsem schopen nic vyset. Například na jaře v březnu obvykle není mnoho dnů, kdy půda nasáklá zimní vláhou vyschne natolik, že se dá připravit k osetí.
–    V květnu při výsadbě rajčat, paprik, dýní a jiných teplomilných rostlin nesmí vhodný lunární termín pro příslušnou plodinu vycházet na začátek ani na konec měsíce. Výsadba koncem dubna či začátkem května je příliš riziková z důvodu hrozícího výskytu přízemních mrazíků, výsadba koncem května je zbytečně zpožděná a není vůbec jisté, že vliv měsíce dokáže tohle zpoždění vykompenzovat.  Podmínkou tedy je, aby vhodný lunární termín (úplněk, perigeum apod.) vycházel přibližně na polovinu měsíce.
–    Obecně formulováno: Na vhodný lunární termín musí být počasí vhodné k výsevu či výsadbě. Vysadím-li totiž ve vhodný lunární termín ale za špatného počasí, lze pravděpodobně očekávat horší výsledek, než vysadím-li v nevhodný lunární termín ale za příhodného počasí. Počasí má zkrátka větší vliv, než měsíc.
Závěr
I když se za příhodných okolností vyplatí řídit se podle měsíce, mnohem důležitější je řídit se podle slunce a (předpovědi) počasí. Protože neexistuje korelace mezi počasím a fázemi měsíce, respektováním počasí často zároveň ignorujeme vliv měsíce. I proto jsem primárně zastáncem solárního zahradničení a pouze příležitostně, pokud vůbec, také toho lunárního.
Dobrých výsledků v permakulturní zahradě lze dosáhnout i bez respektování měsíce.

16 Responses to 5 poznámek k pěstování podle měsíce

  1. lenka says:

    Parádní shrnutí, s výsledky souhlasím. Dle mého měsíc určitě vliv na rostliny má, ale jen jako jeden z mnoha. Navíc i M. Thunová někde psala, že záleží i na měsíční fázi při následné péči o zaseté či zasazené rostliny, takže aby vydržel prvotní impulz, nesměly by se plodiny okopávat a dokonce ani zalévat jindy, než ve stejnou fázi… Což mi přijde naprosto nereálné 🙂

  2. Spajdy says:

    Jinými slovy, vychází mi z toho, že při zahradničení by se člověk měl řídit obojím – Sluncem i Měsícem. Nelze zanedbávat vliv ani jednoho z těchto těles, protože tím si většinou přiděláme zbytečnou práci a připravíme se o možné bonusy v podobě větších výnosů. Navíc, mnohem zajímavější je řídit se podle Měsíce i při ostatních zahradnických činnostech – základní zásady pak jsou
    – nerýpat při novu žádným způsobem do země (odpočívá)
    – nerýpat o úplňku do nadzemních částí rostlin (nestříhat, nezaštipovat, netrhat plody – jsou citlivější a květiny to hůře snášejí, koneckonců i lidé jsou o úplňku citlivější)
    – sekat a plít při ubývajícím Měsíci (tráva i plevel o poznání méně poroste, sekalo-li by se při dorůstajícím, přiděláme si zbytečně práci)
    – hnojit, přesazovat a sázet při dorůstajícím Měsíci (hnojiva se lépe vstřebají a rostliny se lépe ujímají a rostou)
    Takové jednoduché zásady může dodržet v podstatě skoro každý a nic na tom dohromady není. Jelikož jsem také nadšený zahradník polo-amatér, můžu říct, že tyhle jednoduché věci fungují vždy. Nesmí se ale koukat jen na Měsíc, ale je třeba zohledňovat i ostatní vlivy, výkyvy počasí apod. Zkrátka, soulad s Přírodou ve všech směrech se vyplácí vždy 🙂

    • Marek Kvapil says:

      Můj závěr je takový, že na prvním místě je slunce a počasí a teprve potom měsíc. Pokud totiž budu ignorovat počasí, nepřipravím se pouze o bonusy, ale nemusím být schopen vypěstovat vůbec nic. Což o měsíci říct nelze. Pokud budu ignorovat měsíc, připravím se právě jen o ty bonusy, ale žádný zásadní problém mi to nezpůsobí.

      Píšete:

      “- nerýpat při novu žádným způsobem do země (odpočívá)
      – nerýpat o úplňku do nadzemních částí rostlin (nestříhat, nezaštipovat, netrhat plody – jsou citlivější a květiny to hůře snášejí, koneckonců i lidé jsou o úplňku citlivější)
      – sekat a plít při ubývajícím Měsíci (tráva i plevel o poznání méně poroste, sekalo-li by se při dorůstajícím, přiděláme si zbytečně práci)”

      Ptám se: Jak jste k těmto pravidlům přišel? Jsou tyto zásady podložené empirickým výzkumem?

  3. měsíc says:

    Moc pěkný článek, pro mě přínosný. Musím potvrdit, že mnohdy člověk nestíhá dělat všechno v dobu, kterou Měsíc určí jako správnou pro tuto činnost. Co ale přesně znamená zahradničit podle Slunce?

  4. Jaroslav says:

    Díky za pěkný článek, Marku, pečlivě a bohatě zdrojově doložený
    podle mých zkušeností s termíny prací na zahrádce:
    1. pracuji pouze ve volných dnech (takže nějaký kalendář, kde mám set od úterý do středy bohužel nemohu dodržet)
    2. každý rok má odlišný průběh počasí, některý se líp vydaří zelenina, jindy ovoce
    3. velký vliv mají místní klimatické podmínky a půda (někde ve stejném období zmrzne česnek nebo kvetoucí stromy, jinde ne)
    4. prokazatelný vliv měsíce jsem pozoroval pouze na rychlý růst hub (o úplňku), a to jak v pěstírně (žampiony), tak v přírodě a u sazenic na jaře pěstovaných za oknem (při úplňku se “vytahují”).

    Jaroslav

  5. Honza Vrána says:

    Krásný den,

    M. Thum a další biodynamici vychází z prací Rudolfa Steinera, ten z nějakého důvodu ignoroval
    tisiciletou astrologickou tradici, a nepoužívá znamení, ale souhvězdí. Navíc systém souhvězdí která používa
    odpovídá jeho době. Astronomové dnes pracují se systémem souhvězdí který si ustanovily v roce 1925.

    Souhvězdí jsou jen jakýmsi rozparcelování oblohy, na základě obrazců oblohy jejich názvy a tvar
    vycházejí z astrologických tradic, ale vzásadě jde jen o domluvu.

    Znamení tropického zodiaku je pak rozdělení ekliptiky => dráhy slunce, po 30° s počátkem v jarním boďě.
    Jarní bod je prusečík ekliptiky a nebeského rovníku, To je místo kde se nachází slunce při jarní rovnodenosti.

    Jarní bod se pohybuje oproti souhvězdím rychlosti cca 1° za 72 let. Dnes jsou tyto systémi od sebe rozjety
    cca od 25°.

    Takže Výsevní Dny a třeba lůnární kalendář Krásné paní používájí uplně jiný systém výpočtu polohy měsíce,
    na to je si potřeba dávat velký pozor.

    Naše západní astrologie pak pracuje většinou s tropickým zodiakem, to jsou údaje které dohledáte v Lunárních kalendářích.

    k citaci M. Thum “když byl měsíc ve znamení Panny nebo Kozy. “ tady je velmi zvláštní použití znamení kozy,
    to by totiž odpovídalo použití nějaké čínské astrologie, číly podivného míchání různých nauk, navíc čínská astrologi spíše dělý časové
    úseky, a nepracuje s tělesy na obloze.

    z výsevu v uzlových dnech Merkuru. tohle je velmi těžko rozkodovatelná informace 🙁 dráha merkuru bude jistě protínat ekliptiku a tak vytvářet nějaké uzly,
    nicméně se uzly merkuru v astrologii běžně nepracuje, a proto mě jejích použití poměrně zaráží.

    když je měsíc v perigeu (nejblíže zemi) má za následek jejich praskání a pukání. s perigem se v astrologi sice setkat můžete,
    ale dávat mu větší váhu než lunárním fázím je podle mě velmi pochybné.

    Myslím že ten citát stačí bohužel k závětru že M. Thum patlá páté přes deváté aniž by tomu rozuměla 🙁

    Pokud tedy chcete zkoumat vliv Luny, řiďte se jejímy fázemi, čily vztahu slunce, luna, země.
    A pak znamenímy tropického zodiaku. které naleznete v lunárních kalendářích.

    Zaléval jsem několik let květiny když byl měsíc v zemských či vodních znamení, a myslím že to ma jedinou výhodu, že získáte příjemný třídenní cyklus
    zalévaní bez nutnosti si jej pamatovat. 🙂

    Nicméně mé subjektivní pozorování je, že půda daleko lépe přijíma v těchnto znameních vodu, v ohnivých, či vzdušných se voda dlouho vály po hlíně a nechce se vsáknout.
    Ale supěktivní neověřené, a možná je přání otcem myšlenky 😀

    Jinak souhlas s veškerími Markovími námitkami, je to tradiční problém astrologii. že se jen velmi obtížně dokazuje. A samozřejmně pak k realizovatelnosti
    věcí v pozemském světě. Je lehké spočítat idealní datum na svadbu někdy za sto let ve dvě ráno. Nicméně je to prakticky nepoužitelné.

    Myslím že když se budeme v tom zahradničení řídit citem dosáhneme daleko lepších výsledků 🙂

    Honza Vrána

  6. Dobrý den,

    myslím, že všechny hypotézy je nejlépe ověřit praxí. Krom jiných zelenin pěstuji i salát hlávkový různé odrůdy. Pěstuji ho podle Marie Thunové v listové dny. Seji, jednotím, okopávám. Ne na všech místech zahrady mohu salát zalévat. Takže jsem se rozhodl bez závlahy. Salát vždy vyrostl, nebyl hořký, velmi chutný a zdravý. Pro mě je to dostatečný důkaz ,abych pokračoval stejným způsobem.
    Abych nezapomněl. V biodynamickém kalendáři se píše, že každý vydatný déšť ruší předchozí zásah do půdy, což je svým způsobem osvobozující.
    Bylo by velmi moudré, kdyby náhledy Rudolfa Steinera byly znovu prověřeny pečlivými pokusy a případně opraveny podle našich soudobých vědomostí. K. T.

    • Marek Kvapil says:

      Dobrý den, pane Tachecí,

      souhlasím, že prověřování hypotéz vlastní praxí je důležité. Nicméně takovým způsobem lze ověřit jen omezené množství hypotéz. Proto se mi zdá stejně důležité sledovat vědecký výzkum – průkazné, opakovatelné a kriticky prověřené výsledky, k nimž dospěli jiní při využití vědecké metody.

      Jinak možná by Váš salát rostl stejně dobře i bez dodržování výsevních dnů. Možná to, že se mu daří i bez závlahy, je dáno prostě příznivými podmínkami pro pěstování salátu na Vašem pozemku, možná je to dáno i odrůdou nebo nějakým jiným nelunárním vlivem…

  7. Máte pravdu. Vliv měsíce je až druhořadý, ale působí. Vždyť i na ženy působí znatelně a opakovaně:).

    Salát jsme dříve pěstoval aniž bych se zaobíral radami biodynamického kalendáře a nekdy to dopadalo katastrofálně.

    Pokud se zeptáte ekologickýc zemědělců většina vám řekne, že kalendář zkoušeli, že funguje, ale že neztíhají podle něj pracovat, protože počasí je tlačí a pod. Obvykle to končí tak, že na zahrádce používají lunární kalendář a na polích podle počasí.
    Také bychom rostlinstvo na polích a zahradách museli mít rozdělené na pravidelné čtvrtiny, abychom mohli pracovat pro plodové, květové, listové a kořenové rostliny v ony dny a tím podporovat jejich zdravý růst.

  8. I foг all timе emailed this webpage post ƿage to
    all mу contacts, ѕince if like to гead іt then mʏ friends will toߋ.

  9. Truly informative looking frontward to visiting again.|

  10. hospůdka na mýtince says:

    Měsíc určitě vliv má (viz příliv a odliv), jeho gravitace ovlivňuje během dne možnost vzlínání a i dopravu vody v rostlinných pletivech. To se týká průběhu během jednoho dne.
    Pokud se ovšem podíváme na fáze měsíce ( nov, úplněk), pak tady ovšem působí synergický účinek vektoru gravitace slunce a měsíce, jednoduše přitažlivost slunce a měsíce se v úplňku částečně sčítají, v novu částečně odečítají. Z toho vyplývá, že kapilární vzlínavost v půdě a doprava vody vzhůru v rostlinných pletivech je v době úplňku jednodušší, naopak v době novu je jednodušší zakořeňování, řízkování a pod.

    • Ina says:

      Jsem takový astronomický neználek, ale nenachází se náhodou Měsíc při úplňku skoro na opačné straně od Země než Slunce? (a proto Slunce ozařuje skoro celou přivrácenou stranu? – a ta dvě “skoro” – nějaké odchylky, sklon zemské osy, či co jiného, vlastně brání tomu, aby při každém úplňku nastalo zároveň i zatmění Měsíce zemským stínem?) Jak se tedy mohou přitažlivosti Slunce a Měsíce právě při úplňku sčítat, byť částečně, když každá valí z jiné strany? Není to naopak?

  11. Ivan Babůrek says:

    Vědecký experiment testující vliv fází měsíce by bylo možné provést ve fytotronu nebo klimatizované komoře s umělým osvětlením. Tam jsou všechny faktory pod kontrolou. Pokusy by se lišily jen datem založení, podle fází měsíce. Rozdíly by pravděpodobně nebyly průkazné. Ale nevedlo by to k ničemu. Zastánci vlivu měsíce málokdy mají na mysli přímý vliv. Častěji v diskusích mluví o vlivu měsíčních fází na přírodu, která pak působí na rostliny. Pak to dává smysl. Vliv měsíčních fází na oblačnost, srážky, vlhkost vzduchu nebo průběh denních a nočních teplot lze statisticky ukázat. Statisticky, tedy ne vždy a ne se zárukou, ale s jistou pravděpodobností. A tyto změny v přírodě bezesporu růst rostlin ovlivňují.

  12. urlsmall.net says:

    I am not real wonderful with English but I line up this very
    easy to interpret.

  13. Záhradkár says:

    Když vezmete jedno pole, rozparcelujete ho na deset částí a na každou sejete stejnou plodinu v jiný den podle Lunárního kalendáře, tak v čem se liší tento experiment? Jen tím lunárním kalendářem. Půda, slunce, voda, teplota, vše je stejné. Ale když chcete poukázat na nevěrohodnost prací podle lunárního kalendáře, tak si vymyslíte, proč to nefunguje anebo je pokus neprůkazný. Je to stejné, jako farmafirmy tvrdí, že léčivé rostliny nemají průkazné zkoušky. Přitom laboratoře (jejich) nedostaly možnost to zkoumat a sami si uzurpují právo na průkazné testy. Před dvěma sty lety tady ty firmy nebyly, na rozdíl od rostlin.

    A úplně nejradši mám tu pasáž, že “Nemám čas pracovat v termínu podle lunárního kalendáře”. Věřte mi, že když chci sázet podle něj, tak si ten čas v ten správný den udělám. Vezmu si dovolenou. Protože mám dlouhodobě ověřeno, že všichni vysázejí v hezkou sobotu, ale jsi dám tu práci v úterý a nakonec mám zdravější rostliny, více úrody a méně péče i škůdců.
    Takto se chová i můj tchán. Zavolá, kdy je nejlepší vysadit nový stromek a pak řekne: “Kdepak, já nemám v pondělí čas, vysadím ho už v sobotu.” Lunární kalendář není trhací kalendář, že si ho ohnete podle sebe.

    Ale klidně si myslete, že to nefunguje. Vždy Měsíc nemá na nás na Zemi žádný vliv, dokonce i ta voda v mořích se plácá jen tak, z plezíru. To, že něco není vědecky ověřeno ještě neznamená, že to nefunguje. Před pár sto lety nebylo toho vědecky ověřeno a přesto fyzika ani chemie nebyly vypnuté.

Leave a Reply

Your email address will not be published.