Potravinová soběstačnost na 465 m2

Zní to skoro neuvěřitelně. Malá zahrádka o výměře 465 m2, která zajistí jedné osobě veškeré jídlo na celý rok. Bez ropy, bez traktoru, poháněná solární energií, udržovaná a obdělávaná činností lidského těla s jednoduchými ručními nástroji.

Takových výsledků dosahuje biointenzivní zahradničení. Metoda pěstování navazující na čtyři tisíce let starou tradici čínského zemědělství a francouzské intenzivní techniky pěstování na koňském hnoji z 18. století. Metoda, kterou od 70. let minulého století rozvíjí a zdokonaluje americký zahradník John Jeavons v rámci své neziskové organizace Ecology Action.

Foto výše.: Biointenzivní zahrada organizace Ecology Action. Zdroj zde.

„Efektivní“ průmyslové zemědělství dánského typu potřebuje k zajištění veganské stravy pro jednoho člověka na jeden rok 928 m2 půdy. Tedy dvakrát tolik co biointenzivní zahradničení, jemuž stačí pro zajištění stejného množství kalorií poloviční plocha při mnohem nižší náročnosti na vnější vstupy:

  • Energetické náklady biointenzivního zahradničení odpovídají 1 – 6% komerčního zemědělství. Lidské tělo je stále mnohem efektivnější než jakýkoli stroj, který byl dosud vynalezen.
  • Biointenzivní zahradničení si oproti komerčnímu zemědělství vystačí s 50% nakupovaných hnojiv.
  • Spotřeba vody na jednotku plochy činí u bioinenzivního zahradničení 12 – 33% spotřeby konvenčního zemědělství.
  • I když jsou výnosy z biointenzivního systému vyšší než výnosy konvenční zemědělské produkce, nedochází k vyčerpávání půdy. Naopak úrodnost půdy se postupně zvyšuje nebo udržuje na stejné úrovni.

Za těmito výsledky stojí sada několika ozkoušených principů, které John Jeavons shrnul ve své knize How to grow more vegetables.

1) Rytí do hloubky dvou rýčů. Jeavons zřejmě zahradničí na těžké jílovité půdě, takže hluboká kultivace a zarývání organické hmoty jsou pro něj nezbytné pro vytvoření kypré a úrodné půdy. Vytvořit kvalitní půdu trvá 5 – 10 let. Později lze rytí nahradit jen lehkou povrchovou kultivací do hloubky 5 cm a vrátit se k němu vždy až v momentě, kdy si slehlá půda znovu žádá prokypření.

2) Použití kompostu k vylepšení půdy. Celý systém je vymyšlen tak, aby se maximalizovala kvalita i kvantita kompostu potřebného k vytvoření úrodné a kypré půdy.

3) Hustá výsadba předpěstovaných rostlin. V biointenzivním systému se na záhony téměř vždy vysazují sazenice předpěstovaných rostlin. Ty se potom sázejí hustěji, než je obvyklé, aby se maximálně využila dostupná plocha a snížila potřeba závlahy. Cestičky se nedělají mezi všemi řádky, jak bývá někdy zvykem, nýbrž jen mezi hustě osázenými záhony, na které se pokud možno nevstupuje, aby se nezhutňovala půda.

4) Polykulturní pěstování. Využívá se efekt příznivých kombinací rostlin, které si vzájemně prospívají.

5) Uhlíkovým plodinám je vyhrazeno 60% obdělané plochy. Sem patří zejména obiloviny nebo třeba bob zahradní, tedy plodiny, které jsou nejen dobrým zdrojem kalorií pro lidi, ale zároveň mají vysoké přírůstky uhlíkaté biomasy, která je nezbytná pro výrobu maximálního množství kvalitního kompostu.

6) Kalorickým plodinám je vyhrazeno 30% obdělané plochy. Jsou to plodiny jako brambory, dýně, česnek, pórek, které na malé ploše zajistí velké množství kalorií pro lidskou výživu.

7) Používají se semínka volně opylovaných odrůd. Tedy žádné hybridní nebo geneticky modifikované plodiny.

8 ) Biointenzivní zahradničení je celostní provázaný systém. Pro dosažení optimálních výsledků musejí být použity veškeré jednotlivé komponenty této metody. Je to synergický efekt všech těchto opatření, jenž vede k vyšším výnosům při nižších vstupech. Pokud by byla některá podstatná komponenta této metody vypuštěna, mohlo by dojít k velice rychlému vyčerpání půdy.

Foto výše: Biointenzivní zahrada založená Johnem Jeavonsem. Zdroj zde.

Pro lepší představu o biointenzivním pěstování doporučuji ke shlédnutí sérii instruktážních videí, která jsou volně dostupná na youtube.

Má tato metoda nějaké nevýhody? Zřejmě ano. Limitujícím faktorem je zde zdroj nejvzácnější, jímž je čas a lidská práce. Biointenzivní zahradničení je totiž extrémně náročné na oba tyto zdroje.

K vytvoření a osázení záhonu o rozloze 9,3 m2 je dle Johna Jeavonse potřeba první rok 6,5 – 11 hodin času. Tedy řekněme 1 hodina na 1 m2. Po prvním roce má půda lepší strukturu a čas potřebný k přípravě a osázení se snižuje na 4 – 6,5 hodin. Jakmile jsou záhony osázeny, stačí dle Johna Jeavonse k údržbě plochy o rozloze 18,58 m2 30 minut denně. K udržení plochy o rozloze 371,6 m2 potřebné k uživení jednoho člověka (když nepočítáme cestičky, s nimiž je celková plocha 465 m2) bychom tedy potřebovali 10 hodin čistého času denně. Proč ne, ale je to už práce na plný úvazek.

Na amerických permakulturních fórech jsem se dočetl, že John Jeavons není zcela soběstačný a že jeho výpočty plochy k uživení jednoho člověka na jeden rok jsou založeny na matematické extrapolaci výsledků dosažených na menší ploše. V praxi by mohl být problém právě v extrémní pracnosti.

I přes tyto pochybnosti jsou výsledky biointenzivního zahradničení pozoruhodné. Do budoucna bych rád několik experimentálních biointenzivních záhonů na svém pozemku vytvořil. Jedině praxe totiž může vyjevit nedostatky této metody v našich podmínkách a poskytnout data potřebná k jejich překonání.

Má-li někdo ze čtenářů tohoto webu zkušenosti s biointenzivním pěstováním, budu vděčný, když se o ně podělí v diskuzi pod článkem.

Poznámka: Pro velký úspěch tohoto článku jsem napsal pokračování.

———————————————————————————————————————————————————-

O autorovi: Marek Kvapil zahradničí na svém pozemku na Hané. Je lektorem a organizátorem těchto kurzů: Semínkový kurz / Design permakulturní zahrady / Základy potravinové bezpečnosti.

87 Responses to Potravinová soběstačnost na 465 m2

  1. hybridní odrůdy. says:

    já bych byl s tím vylučováním hybridních odrůd opatrnější neb dle mého soudu hybridem je i náhodné skřížení 2 odrůd třeba dýní, když jsou pěstovány na malé ploše nedaleko od sebe…takže to je takový náhodný hybrid…

    • Marek Kvapil says:

      Jasně, hybridy se vyskytují i v přírodě, ale pro zahrádkářské semenaření mají nevýhodu v tom, že by s nimi bylo příliš mnoho práce – pokud bychom je chtěli záměrně semenařit (křížit a uměle opylovat), anebo že si nepodržují vlastnosti svých rodičů – pokud bychom je chtěli dál udržovat klasickým semenařením, které je založeno na volném opylení.

      Ve zmiňované knížce Johna Jeavonse jsem nikde nenašel jiné zdůvodnění toho, proč pěstovat vlastní semínka, než že je to důležité pro uchování genetické rozmanitosti. Ale žádné důvody proč je to důležité právě pro biointenzivní zahradu.

      Za sebe si myslím, že výhodou klasického semenaření v biointenzivním systému by mohla být adaptace odrůd na lokální podmínky, jakož i na tento specifický styl zahradničení. Odrůdy pro zahrádkáře dnes v průmyslovém věku prakticky nikdo nešlechtí, natož odrůdy vhodné pro biointenzivní zahradničení.

      A tak nezbývá, než aby si optimalizaci odrůd na tuhle alternativní metodu zemědělství zařídil sám zahradník…

      • Revu says:

        Pozor, zde je to problém hlubší – a to přímo v degeneraci nabízených komerčních odrůd, která vhání genofond do slepých uliček (používají příliš úzkou ZÁKLADNU odrůd z nichž produkují horší a horší poškozené mutanty – což je nevratný proces!).
        Hybridi pro komerci jsou pravidelně generovány z geneticky nekvalitních (v podstatě lciných odpadních) rodičů – přičemž samotný fakt hybridizace způsbí v generaci F1 jkoby kvalitativní nárust a jednotnost potomstva. V následných generacích však vitalita prokřížení okamžitě mizí a štěpí se na nekvalitní linie a nezvratně upadá. Musíte si tedy pořídit od dodavatelů nové (Vy totiž nevíte z jakých rodičovských vytvořili onu odrůdu F1 a tudíž to nemůžete nasimulovat – zopakovat zkřížení těch samých rodičů).
        Jako základ pro vlastní šlechtění jenaprosto nevhodné brát takvý materiál a zaneřádit si s tím genom!

        • Marek Kvapil says:

          Je pravda, že pokud neznám obě rodičovské odrůdy, z nichž hybrid vznikl, tak si osivo hybridní odrůdy sám nevypěstuji. Ale teoreticky bych si mohl vymyslet a produkovat svou vlastní hybridní odrůdu a použít při tom jako základ kvalitní rodičovské odrůdy. Kromě toho, i hybrid se dá odhybridizovat. Trvá to několik let a potom lze odrůdu udržovat klasickým semenařením. Může tak vzniknout nová zajímavá odrůda. Je s tím ale na začátku dost práce při selekci.

          • Gloch says:

            Na počátku vzniku každé odrůdy je hybrid, ze kterého se potom následným výběrem vhodného potomstva vytvořila nová odrůda. Takže pokud není zbytí a máme dost trpělivosti – může být i hybrid základem pro šlechtění

          • Revu says:

            Aby nedošlo k nedorozumění.
            Mohli jste si všimnout, že jsem psal “hybridi pro komerci” a “komerční odrůdy” (což znamená vytvářené průmyslovými korporacemi za účelem zisku nikoli kvality genetického materiálu a jeho budoucnosti). Tyto byste v žádném případě neměli přikřižovat.
            Jak jsem zdůraznil – proces degenerace (- vnitřní na úrovni genů, jenž není v generaci F1 zatím zřetelný) je nevratný. Tedy pokud například vezmete nějakou kvalitní starou odrůdu a přikřížíte s ní “odrůdu z kmerčního pseudonovošlechtění” už nikdy za svého života z toho nevykřesáte kvalitu na úroveň té jedné mateřské odrůdy – staré. A navíc napomůžete šíření různých uměle degenerovaných genů (ty ohrozí populaci genů užitečných a jejich vyváženost jakmile se přimísí do jejího genofondu) – to ani nemyslím GMO, ale při procesech “komerčního novošlechtění” se používalo i ozařování, destrukce na úrovni genů a velmi úzký výběr – vše nevhodné praktiky, které přírodu rozhdně nenapodobují! A vy takto poškozené jedince chcete šířit dále a dokonce doporučujete je pužívat jako výchzí základ pro vlastní šlechtění? To asi proto, že si neuvědomujete jak zdlouhavé ne-li téměř nemožné je navrátit kvalitu genomu jakmile byl odchýlen z cesty do těchto umělých slepých uliček. Zrádné je, že stav genofondu nevidíte (a v generaci F1 se naopak jeví jako vitální, což mate.
            Dle principu předběžné opatrnosti je třeba ale nakládat s komerčními mutanty jako s vnitřně poničenými.)
            NAVÍC MOHOU NÉST NĚKTERÉ DOMINANTNÍ GENY, které “vymetou” v případě přikřížení ty původní přirozené v oněch starých odrůdách. Je to složitější než se zdá a výrobci navíc klamou v otázckách původu a rodičvských odrůd (viz. např. skandální odhalení u jabloní, kde vůbec nesedí genové lokusy – neboli nemohly mít rodiče, které jsou uváděny a další podvody i u renomovaných firem!)

            Něco naprosto jiného je klasické křížení různých starých odrůd mezi sebou. Tam samozřejmě ano, je-li výchozí základna sestavena jen z těch bez škodlivých genetických příměsí.

          • Marek Kvapil says:

            Děkuji za dovysvětlení. Vaše kritika komerčních hybridů je velmi zajímavá. Smím se zeptat, zda-li pracujete v oboru jako šlechtitel nebo semenář, či zda-li se věnujete genetice? Smím se případně zeptat na jméno?

            Abych uvedl na pravou míru svou poznámku stran odhybridizování hybridů: Rozhodně nechci nabádat k šíření zdegenerovaných odrůd. Dovolte ale několik otázek, které mě v souvislosti s nastoleným tématem napadají:

            1) Jste si jist tím, že mezi komerčními hybridy neexistují žádné odrůdy, které by se po odhybridizování mohly vyvinout ve vitální a kvalitní nové odrůdy, nebo že takové odrůdy jsou naprostou výjimkou? Pokud jste si jist, na čem své přesvědčení zakládáte?

            2) Píšete, že ozařování jako technika šlechtěni je “nevhodnou praktikou”, která přírodu “rozhodně nenapodobuje”. Ale silné ultrafialové záření je přece jedním z faktorů, které způsobují mutace, jež jsou základem evolučního vývoje. Silné ultrafialové záření bylo typické pro genová centra, v nichž se zrodily mnohé kulturní plodiny. Ptám se tedy, zda-li je ozařování jako technika šlechtění opravdu nevhodnou praktikou a proč…?

            3) Mohl byste prosím vysvětlit, v čem spočívá “destrukce na úrovni genů” a “velmi úzký výběr”?

            Děkuji předem za případné odpovědi. Téma mě opravdu zajímá a velmi rád si rozšířím obzory:-)

          • Iriel says:

            Je to podobný problém jako:
            “Nakonec by to mohlo vést k vymýcení neupravených plodin důsledkem kontaminace.”
            http://dolezite.sk/Pribeh-farmare-s-kontaminovanou-bio-farmou-ktery-bojuje-prot-fSo.html

          • Revu says:

            Dobrý večer, to téma “hybridů” by si zasloužilo snad i samostatný článek, je poměrně rozsáhlé a detailní. Nemá asi smysl s tím nyní odvádět pozornost od jiného problému, který nastiňuje tento článek. Pouze jsem chtěl raději předem varovat, protože se zde objevili hlasy, které takto závažnou věc klidně spláchly ve stylu “hybridi z novošlechtění jako základ pro budoucí vlastní šlechtění” – Jen Vás prosím, neunáhlujte se dokud nebudete vědět více. Na otázky, co jste položil bych rád odpovědl jak umím, ale později, děkuji za pochopení. A také za anonymitu, která je podmínkou.
            Zatím trochu řečnická otázka:
            Domníváte se, že tak zvané staré odrůdy (a krajové, tradiční a podobně) jsou tak kvalitní jen proto, že jak se obligátně praví “jsou lépe přizpůsobené daným podmínkám”…? Není to náhodu TAKÉ díky tomu, že se nestaly obětí novošlechtění (komerčního – které má otřesná kritéria podle kterých šlechtí a tento proces je ještě jednou podotýkám, že NEVRATNÝ – nelze se dostat zpětně před bod, kde byl určitý směr vývoje odchýlen – ani nevíme jakou přesnou genetickou skladbu to předtím mělo. Už to nebude originál i kdyby se zvnějšku podobal.)

          • Marek Kvapil says:

            Rozumím a ještě jednou děkuji za Vaše připomínky a vhledy. Budu se těšit na Vaši odpověď k hybridům. (Setkal jsem se i s názorem, že vitalita hybridů je jen mýtus.) Můžete mi napsat i na email: potravinovezahrady@centrum.cz

  2. Silvie says:

    Zdravím,
    sama jsem se již několikrát zamýšlela nad tím, kolik plochy je třeba k uživení jednoho člověka v našich klimatických podmínkách a zda je pak v silách člověka toto obhospodařit vlastními silami s jednoduchým nářadím. Já osobně mám ráda chléb, což ovšem vyžaduje obiloviny. Zkonzumuji zhruba dva bochníky za týden, což je cca 3 kg obilí x 52 týdnů = 156 kg + další cereální produkty (těstoviny, kaše apod.) a + osivo = cca 200 kg obilovin na osobu a rok. To nepočítám produkci vajec – tedy zrní pro slepice či kachny (už tu o soběstačnosti drůbeže v zimě byla diskuse, ale i jiné zdroje krmení na zimu potřebují svou plochu).
    Při výnosech cca 5 tun/ha = 0,5 kg/m2 je tedy potřeba plocha 400 m2 jen na obiloviny.
    No a kde je rotace plodin? Takže mi vychází docela velké plochy, pokud v mé úvaze není chyba.
    Brambory jsou na tom mnohem lépe – výnosy jsou cca 20 tun/ha, ale zase jsou náročnější na živiny (podobně jako kukuřice a dýně), nejlépe hnůj. A dle své zkušenosti již vím, že je velmi znát na výnosu a půdě, zda k bramborům pod mulčem pěstovaným se dá nebo nedá hnůj. Jenže to vyžaduje pastvinu a také louku pro zvíře, které bude hnůj produkovat. A zase mi nějak narůstá ta potřebná plocha. A ten mulč je také třeba od někad brát, takže zase další plocha.
    Pochopitelně velmi závisí na tom, na jaké půdě hospodaříme. Mám políčka na bývalém poli po konvenčním hospodaření, těžká jílovitá půda ve svahu, nulová skeletovitost, sléhavá půda a hladová po organické hmotě. Takže to již několikátým rokem dotuji organickým materiálem z mnohonásobně větších ploch, než jsou samotná políčka.
    Takže necelých 500 m2 pro úplnou potravinovou soběstačnost zní nádherně, ale mě to připadá jako pohádka. Asi to záleží i na jídelníčku – tj. bez masa, mléka a mléčných výrobků vč. másla, vajec, ovoce, cukru, koření, oleje, … Co vlastně jedí?
    Tak jsem se podívala na ty jejich stránky zde http://www.growbiointensive.org/grow_main.html
    Mají to hezky vymyšlené, ale mně to prostě nevychází. Asi mám velkou spotřebu carbohydrátů.
    Zajímaly by mne zkušenosti a názory jiných.
    Silvie

    • Mojmir says:

      Domnívám se, že je to opravdu přehnané a že to na tak malé ploše nejde.
      1. Uvádí, že tato intenzivní zahrada potřebuje 10 hodin lidské práce denně. To znamená, že ten člověk už nemůže chodit do práce a vydělávat si

      2. Uvádí, že zahrada spotřebuje jen 50 % hnojiv co konvenční zemědělství. V ČR je to 120 kg/ha, v Americe to bude mnohem vic. I když plocha je malá, a bude tedy používat polovinu dávky , bude potřebovat 3 kg umělých hnojiv. Podřád je to 100 Kč. A kde je nářadí, oblečení, obuv. Kde ten člověk na to vezme peníze. Pokud prodejem ze zahrádky, plocha se zvětšuje.

      3. Zdá se, že je to pro materiálně zabezpečené důchodce, kteří sni cokoliv, co zahrada vyprodukuje. Vegetariánství či spíše veganství je podmínkou, pro maso-žrouty to nevychází vůbec

    • Anonymous says:

      Zdravím máte tam drobnou chybu ve výpočtu. Nevím, jestli si pečete ty bochníky sama nebo kupujete. Co se prodá, tak myslím jsou bochníky třeba 600g – malý, 900g – větší, 1200g – velký bochník… ťak 1,5kg může být taky, ale není to běžné.

    • Anonymous says:

      Tak mrkněte kolik toho vlastně skutečně sníte ;-) Pak je tam ještě jeden drobný detail a to, že na chleba 1200g rozhodně nepotřebujete tolik mouky, ale méně třeba 1000g nebo 800g podle typu, zbytek je voda a další přísady.

      Takž sice detail ale z vašich 3kg mouky jsme se mohli klidně dostat na 1,6kg. Na a s tím uživením myslím, že není problém i na tak malé ploše, ale je pochopitelné, že slepice musí běhat jinde, jinak na vajíčka zapomeňte. Mlíko od kozy – sežere toho míň a taky ji pusťte na louku a né do zahrady. No a když bychom měli striktně vycházet jen z té plochy, tak mlíko určitě není pro člověka přirozené. A pokud si myslíte, že potřebujete živočišné bílkoviny, není nic jednoduššího než si nachytat kobylky a cvrčky a nějaké ty červíky. Mimo tyto jsem jedl i švába – všechno to jsou delikatesy a na rozdíl od vepřového nebo hovězího jsou dokonce pro člověka zdravé. ;-) Takže je to o celkovém přístupu – pokud chcete žít v souladu s přírodou, tak z toho vychází spousta souvislostí – není to jenom o těch metrech a 10h práce, ale komplexním pochopení přírody.

      • Ulan says:

        Zdá se, že bez nějakých změn lidských zvyklostí se to přeci jen neobejde (Nepotřebujete tolik obilí pokud to dokážete zastoupit něčím jiným a vzdát se části svých návyků, které navíc ani nejsou příliš zdravotně prospěšné – např. pečivo a VÝROBKY z mouky – mimochodem obilí je jedna z plodin, která zrovna půdy vyčerpává téměř nejvíce, horší je snad už jen sója).

  3. Marek Kvapil says:

    Soběstačnost na 465 m2 je možná pouze za předpokladu striktně veganské výživy. Tedy žádná vejce, sýry, mléko ani maso. Při této ploše se počítá i s cestičkami mezi záhony. Bez cestiček je to jen 371 m2.

    Podle Jeavonse lze v biointenzivním systému na 9,3 m2 dosáhnout výnosu 5,436 kg pšenice (ale i více), což činí na 1 m2 0,584 kg. Podle českého statistického úřadu od roku 1968 nepřekročila průměrná roční spotřeba obilovin 120 kg na osobu (do tohoto údaje se počítá nejen pečivo ale i krupice, těstoviny a jiné jedlé obilné produkty): http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/tab/9500268B86

    Takže na zajištění této hlavní kalorické potraviny by při uvedených výnosech mělo stačit 200 m2 (116,8 kg). Zbylých 170 m2 by snad mohlo stačit na jiné kalorické plodiny než obiloviny i na nějakou zeleninu a ovoce. (Kromě toho po sklizni pšenice v srpnu lze na stejném místě vypěstovat ještě nějakou zeleninu.) John Jeavons ve své knížce píše, že dva zákrsky ovocných stromků na ploše 9,3 m2 mohou v biointenzivním systému zajistit až 90 kg ovoce, přičemž průměrná spotřeba ovoce je v USA 70 kg na hlavu ročně.

    Může se to zdát neuvěřitelné, ale John Jeavons je docela důvěryhodný zdroj. Jeho knížka je plná výpočtů, tabulek a dat, která získal praxí a jimiž dokládá svá tvrzení.

    Nejlepší způsob, jak se o přesvědčit o tom zda-li má pravdu, zda-li něco takového může fungovat i u nás a jak je to s onou extrémní pracností, která může opravdu být hlavní překážkou, je vyzkoušet to:-) Loni mě například mile překvapily výnosy staré odrůdy ovsa, kde jsem při intenzivním pěstování na poli získal 0,623 kg/m2, což je více, než kolik dosahují nejlepší průmyslové odrůdy: http://www.potravinovezahrady.cz/sest-postrehu-z-pestovani-ovsa/

    A tak se nabízí otázka, kolik by to asi mohlo být v biointenzivním systému?

    Je to zkrátka výzva:-)

    • Anonymous says:

      Zajímalo by mě, kde žije … jaké tam mají počasí, to má určitě velký vliv. I u nás jsou rozdíly mezi jednotlivými oblastmi.

      • Marek Kvapil says:

        Souhlas, počasí má velký vliv.

        Jeavons žije na západě USA v severní části Kalifornie. Nejsou to tedy žádné tropy ani subtropy. Mírné klima. Rozdíly oproti středoevropskému klimatu tam ale zřejmě budou. Z informací v knížce plyne, že tam mají asi osmiměsíční pěstitelksou sezónu a že jeho cílem je vypěstovat dvě úrody pšenice za jeden rok. Plyne z toho ovšem také to, že dvě úrody pšenice zatím nepěstuje, takže ve svém výpočtu počítá s jednou úrodou obilovin, což je bez problémů dosažitelné i u nás. Jestli by naše klima nějak zásadně limitovalo výnosy ve srovnání s tamějšími klimatem, toť otázka. Mohlo by mít vliv na množství vypěstovatelné biomasy pro produkci kompostu, který se používá ke zvýšení úrodnosti půdy… Všechno jsou to ale jen teoretické úvahy. Nejlepší bude to prostě vyzkoušet. Klidně jen v malém měřítku několika záhonů – pro získání přesných údajů platných v podmínkách našich zahrad a pozemků:-)

        PS: V příznivých podmínkách na Hané lze i u nás po sklizni pšenice začátkem srpna vysadit ještě třeba velmi ranné brambory s nadějí na nějakou sklizeň.

    • hybridní odrůdy. says:

      90 kg ovoce z 1 zakrslého stromku…to je utopie…co tady píšeš nebo lépe papouškuješ po někom, je čirá utopie…to je jako s tím slepičím lesem a chovem drůbeže bez příkrmu…také blbost…

      • Marek Kvapil says:

        Já bych si tím tak jistý nebyl, ale na úrovni “jeto utopie” / “není to utopie” se nemá smysl bavit. To nikam nevede.

        • Chosse says:

          Co kdyby tato zahrada byla 10 x větší obhospodařováná 10 osobami, a v chladnějších měsících by bylo použito vytápěných skleníků pomocí krbu a pěstování pod slámou?

    • Karl says:

      Pisete 120kg na osobu a vyvozujete zaver, ze pro toto mnozstvi staci 200m2. Zaver je pro vas, ne cca400m2 dle clanku, ale pouze 200m2.

      Co krome otrockeho opsani statistickych dat se zamyslet co je pod nimi? Ze ta spotreba 120kg na osobu je vyvozena, ze ti lide ji vajicka, piji mleko, ji maso? Tedy je to jenom jedna slozka potravy.

      Za me vas prispevek neodpovida realite, kdy na zaklade nepochopeni zakladnich dat vyvozujete dalekosahle zavery neodpovidajici realite.

  4. martin says:

    Ahoj

    Taky to zkouším a je to nereálné v našich podmínkách. Prostě v téhle zemi musíš platit stále někomu a něčemu. Jenom ze zahrádky nelze žít. Všichni, koho znám takhle se plahočit ,mají ještě firmu na něco nebo makají. Pak času na život už zbývá ale hodně málo. Je to príma koníček.Tak 50% letních potravin když z toho bude tak to je při současných kalamitách plísní a škůdců uplnej zázrak(když chodíš do práce). Ale objevil jsem velice výnosný kontejner za Tescem….. co tam týdně najdu bych pěstoval celé léto. Kafe, pivo, jogurty, brambory, zelenina, pečivo, chleba, zelenina, citrony atd. Každá náštěva dvě igelitky. Pak by se dalo být potravinově soběstačný možná na 100%. Víte že sběrači a lovci měly nejvíc volného času v historii lidstva? A ještě se dobře bavily. Takže vzhůru na kontejnery. EU nám se vozí tuny dobrot z celého světa. A pro radost se pak můžeme rýpat v hlíně.

    • veru tak says:

      lajk:)

    • Acaila says:

      Věřím :)

    • hybridní odrůdy. says:

      každý nemá ten žaludek a ztrátu lidské hrdosti probírat se odpadky za tescem jako houmelesák…

      • Chris says:

        Mám lidskou hrdost, nejsem houmlesák, mám peníze a stejně k těm kontejnerů s ovocem a zeleninou zavítám večer rád.
        Proč se vyhazuje ovo-zel, když má povrchovou vadu ?
        KAPITALISMUS VLÁDNE ;-) A vy mu věrně sloužíte.

    • Free Food says:

      V dnešní době nezřízeného konzumu a potravinových přebytků v bohaté části světa se tzv. kontění vyplatí víc než zahrádkaření. Při cestování Evropou jsme skvěle využívali, hodovali a měli času na srandu spousta. Peníze jsme potřebovali jen na naftu. A skvělej pocit z recyklace :) ).
      V chudých zemích je pak často potravinová zahrada potravinovou základnou celé rodiny, některé typy takových zahrad jsou výsledkem stovek let zkušeností a jsou to opravdové skvosty zahradničení (psala jsem něco na toto téma když jsem dělala doktorát na ČZU).
      Nyní, když pomýšlím na zapuštění kořenů, zajímá mě permakultura a potravinové zahrady. To, co se píše zde je určitě inspirativní, ale příliš upjaté na “naprostou potravinovou nezávislost na co nejmenší ploše”, což dělá z celé věci dost stresující záležitost. Jsme lidé společenští a každý něčím vynikáme, nevidím tedy idylku v tom, že si každý zaleze na vlastní zahrádku a tam si všechno vypěstuje a sní :-) . Howgh.

      • Marek Kvapil says:

        Zdravím a děkuji za komentář.

        Myslím, že ani úplná potravinová soběstačnost na co nejmenší ploše se nevylučuje se sociálními interakcemi a to dokonce ani s těmi, které se týkají jídla a jeho pěstování…

        Ale chtěl jsem se zeptat na Vaši práci o zahradách v chudých zemích z dob doktorských studií a poprosti: Nemohla byste sem dát odkaz na tuto práci, případně mi ji poslat na email: potravinovezahrady@centrum.cz? Velmi mne to zajímá:..

  5. Jana says:

    Ahoj,
    mě to přijde strašně malá plocha. V Anastazii se uvádí, že na rodinný statek potřebuje rodina (cca 4 lidé) 1 ha půdy. Hektar má 10 000 m2, což je 20-ti násobek. Tedy na jednoho člověka i tak 5-ti násobek. Pokud člověk není striktní vegan a nemá žádnou těžší fyzickou práci, tak hodně možná a to jen při extra vydařeném úrodném roku. Pokud přijdou deště, plísně nebo naopak velká sucha (ta by řešit šla), tak co pak? Pokud do své stravy chci zahrnout vajíčka a maso z vlastních zdrojů a dejme tomu mléko a sýry jen kozí (kráva potřebuje 1 ha pastvy na to, aby se uživila), tak i si myslím, že je reálný ten 1 ha na rodinu a to bude teoreticky prodávat jen přebytky toho, co jim tam roste líp, aby si za to mohli koupit to, co jim roste špatně. Určitě je dobré se z různých zdrojů a “návodů” inspirovat. Ze všeho si vzít něco, co je pro daný pozemek a typ zahradníka/hospodáře to pravé a použitelné. Nezatracovala bych jednotlivé myšlenky a zkusila bych, co se dá a co ne.

    • Anonymous says:

      No Anastazie píše o “mléku” z borovice. Maso není problém – přiletí samo. Jenom prostě lidi u nás tak nejsou zvyklí uvažovat. Ale proč se namáhat s výkrmem vepře, který je inteligentní a jeho maso je velmi škodlivé, když brouků a larev všude plno, jsou zdraví a stačí je jenom posbírat – nepotřebují žádnou plochu – prostě přiletí, přilezou ;-)

  6. Martin U. says:

    Na Plzeňsku a Chodsku se říká “Kravička – půl chlebíčka.” – jedna kravka potřebuje půl druhého hektaru.

    • hybridní odrůdy. says:

      kravka se dá uživit už i na 1/2 ha…teda v superúrodném místě…1.5 ha bych viděl někde pod horama…

      • Jana says:

        To záleží, jaká je pastva a jak je “úrodný” rok na trávu. My máme obvykle dvě senoseče. Loni bylo tak vlhké a teplé léto, že byly senoseče tři. Jinak při výpočtu zvířat ku pozemku se všude uvádí, že jeden ha je VDJ (velká dobytčí jednotka). Tudíž 1 kráva = 1ha. A ostatní zvířata se na to také přepočítávají. To je spíš pro začátek. Pak samozřejmě vyzkoušet a zjistit, jak úrodnou pastvu člověk má apod.

        • Gloch says:

          Lepší než se spoléhat jen na trávu je zařadit do osevního postupu vojtěšku. Získáte 4 – 5 sečí do roka, dalším zdrojem krmení je sláma. Ovesná se hodnotou vyrovná senu a i ječná se dá zkrmovat. Hnůj potom je důležitým produktem. Pokud budete chovat plemeno jersey získáte za málo peněz hodně muziky – při nízké spotřebě krmiva je mléčný užitkovost srovnatelná s velkými plemeny.

          • (v) says:

            Chov zvířat je krajně nevýhodný. Nejen že zabere moc prostoru, dlouho to trvá a spotřebuje to mnoho času. Ale produktivita je proti rostlinám cca 12x horší.
            Na 1 Kg živočišných bílkovin, spotřebuje například kráva přibližně 22 Kg rostlinných bílkovin.
            Ani nemluvím o následné nezdravosti masa. Vysoky cholesterol z rajčat nebo třeba mrkve určitě není :-) .

  7. Základní informace says:

    pro porovnávání jsou: rovnoběžka – Česko je cca na 50té rovnoběžce a nejsevernější výběžek Kalifornie je na 42 rovnoběžce t.j. asi tak Řím. Dále my jsme ve vnitrozemí tedy cca 1000 km od oceánu, nejvzdálenější část Kalifornie je pouze 300 km od oceánu. ( např. Kazachstán má na stejné rovnoběžce jako my, tedy na 50té v létě +40st.C a v zimě -40st.C a k oceánu má na obě strany více než 3000 km). Pak ještě nadmořská výška a sklon povrchu. Dále typ krajiny: u nás na Třeboňsku (470 m.n.m.) máme mokro a kyselo, takže zelené hnojení, kompost a vápnění nestačí – zkoušel jsem to 8 let a kvalita rostlin šla hodně dolů. Proto mám zvířata a jde to asi hodně zhruba tak, že jsem potravinově soběstačný z 80% na 4 ha PK zahrádky, k tomu 1 ha obilí zvlášť, ale je to hodně komplikované posoudit, neb mám velikou rodinu v různých poměrech ode mě zásobovaných. V úrodných nížinách, kam příroda za miliony let naplavila humus z rostlin a hovínek od zvířat jsou jistě podmínky pro pěstování rostlin bez hnoje lepší, ale i tato půda se také jednou může vyčerpat.

    • Marek Kvapil says:

      Díky moc za doplnění. Jeavons někde v knížce píše, že začínal na půdě zdegradované vyprahlé (při zakládání záhonů klade dost důraz na kropení vodou) a zřejmě těžké jílovité, kterou dokázala postupně ozdravit a zúrodnit. Přesto dál používá nakoupená minerální hnojiva na doplnění živin, protože nemá uzavřený koloběh. Ke stejnému účelu by mohl použít i zvířecí hnůj.

      Jinak ty rozdíly v klimatických podmínkách jsou zřejmé. Přesto si myslím, že může být zajímavé adaptovat jeho metodu pro podmínky konkrétních pozemků u nás. Soudím, že tady na Hané by to nějak mohlo fungovat. Otázkou je, s jakými výsledky. Myslím, že ten jeho postup budování půdy, na němž je to celé postavené, by se dal ještě vylepšit přidáním notné dávky biouhlu při zakládání každého záhonu. Jakmile letos půda rozmrzne, jdu do toho:-)

    • Anonymous says:

      Podle mě se půda vyčerpat nemůže, ale je potřeba jí vracet co si z ní berete 1:1 ;-) Děláte to?

    • Moře says:

      Zapomínáte na vliv golfského proudu, který výraznĕ otepluje celou Evropu. Ovšem nevím, jaké proudy mají u Kalifornie.

  8. zahrádka says:

    já jsem se při svém pěstování inspirovala tady http://leva-net.webnode.cz/products/podivuhodna-zahrada-igora-ljadova/ Já nevím, ale tento způsob mi připadá mnohem jednodušší a mnohem méně náročný na čas. , než ten v tomto článku…

    • Marek Kvapil says:

      Ano, další zajímavý styl zahradničení. Je zde ovšem jeden podstatný rozdíl. Zahrada Igora Ljadova si neprodukuje veškerou organickou hmotu sama na své vlastní ploše a je tedy závislá na importu hnoje, slámy, pilin apod. zvnějšku. (Navíc je nesmysl tvrdit, že minerální hnojiva jsou jedovatá, jak se píše v článku.) V biointenzivním systému si veškerou organickou hmotu zajistí zahrada na své vlastní ploše. Teoreticky potom k dosažení dlouhodobé udržitelnosti stačí jeden jediný krok – uzavřít tok živin, aby bylo možno potřebu kupovaných minerálních hnojiv eliminovat.

      • Anonymous says:

        Všechna umělá hnojiva jsou jedovatá. Stačí pročíst bezpečnostní listy. Vždy obsahují zbytkovou rtuť a další sra..y z výroby.

        • Marek Kvapil says:

          Samozřejmě pro vnitřní požití jsou jedovatá podobně jako třeba čerstvý hnůj, ale v přiměřené množství v půdě pro rostliny nikoli. Odkud máte prosím informaci, že “vždy obsahují zbytkovou rtuť”…?

          • Camerlengo says:

            Ač přispěvatel nade mnou možná působí jako planý výkřik, tak ve skutečnosti se nemýlí a kontaminace nežádoucími příměsemi (kdyby jenom rtuť!) z průmyslových (ale nejen těch) hnojiv, atd. je realitou (ne snad schválně, říkám snad, ale každopádně ty příměsi obsahují už od chvíle vytěžení a vyčistit to používanými technologiemi zcela nejde – Pokud tedy nechcete naprosto čistou látku pro laboranty, chemiky, ale ta by Vás přišla na mnohonásobky ceny a za menšího množství.)
            S každým přihozením těchto hnojiv, spouštíme TOK JEDOVATÝCH KONTAMINUJÍCÍCH LÁTEK S KUMULATIVNÍM EFEKTEM (tedy přidává se, přidává a přidává, ukládá a neznatelně pomalu se splavuje do spodnějších vrstev půdy – cca 0,5cm za rok /jedná se např. o “těžké kovy” proto jsou splavovány, záleží ale na co se naváží/ při dostatečné pórovitosti zeminy – pokud neuvízne někde mezi. Ovšem odkud je opětovně vytahují některé rostliny, a půdní život více k povrchu. Nasávání těchto prvků rostlinami, které poté jíme a v našich tělech se část toho uloží (při uzavřeném koloběhu se nějaká část opět vrací skrze kontaminované extrementy do půdy – Je to také jeden z důvodů – tak vysoká kontaminace – proč se nemohou příliš využívat kaly z čističek odpadních vod.).

          • Anonymous says:

            :D no nemyslím pro vnitřní použití – to mě nějak ani nenapadlo… ale každé hnojivo prostě rtuť a další obsahuje. jde jenom o to kolik a to se vždy dovíte v bezpečnostním listu, který by vám měli v každém obchodě na požádání předložit – nezkoušel jsem..zatím jsem spíš hledal na netu. Myslím, že je to součástí dokumentů uvedení na trha je to veřejné, tak se to dá dohledat.

          • Marek Kvapil says:

            Díky za upozornění oběma přispěvatelům:-).

            Musím uznat, že máte pravdu, minerální hnojiva opravdu obsahují nejen rtuť, ale i kadmium, olovo, arzen či chrom: http://www.hokr.cz/agro/prumyslova-hnojiva/viceslozkova-hnojiva/npk-15-15-15

            Tím se to ovšem celé dost komplikuje, protože pravděpodobně i hnůj, který používá zahrádkář v odkazovaném článku, bude tyto těžké kovy obsahovat podobně jako stolice většiny lidí…

            A je to vlastně jen další argument pro biointenzivní pěstování, kde hraje ústřední roli kompost, který má tu vlastnost, že na sebe váže těžké kovy a snižuje jejich příjem rostlinami a tím i jejich pronikání do potravního řetězce.

  9. Pingback: Při veganské stravě lze dosáhnout soběstačnosti na 465m2 | veganka.cz

  10. Gloch says:

    K těm dvěma úrodám – oves bych považoval za nejméně vhodný jako následnou plodinu – zraje z obilovin jako poslední – dlouho je zelený a v jeho pluchách se drží dlouho vlhkost. Jako ideální bych spíše viděl kombinaci ozimý ječmen a pohanku – dle mých zkušeností v příznivém roce lze sklízet již na přelomu června a července.
    Viz: “Brno 22. června (ČTK) – Sklizní ozimého ječmene začaly na jižní Moravě a zřejmě tak i v celé ČR žně.”
    Jako poslední termín zasetí pohanky se uvádí v metodice Výzkumného ústavu zemedělské výroby datum 10. – 15. 7 takže ta pohanka by byla zaseta ještě v agrotechnické lhůtě.

    • Základní informace says:

      Ano na jihu Moravy, ale u nás v 470 m n.m. se i ozimy někdy sklízí až v srpnu a to celé je jiná situace. To o čem je řeč se týká jedné vychytávky, kdy se to druhé obilí zaseje do toho prvního asi tak šest týdnů před sklizní. Samozřejmě, že oves má nejdelší vegetační dobu a je i pro toto nejméně vhodný, ale to právě znamená, že ty ostatní obiloviny by mohly jít dobře obzvláště u Marka na Hané.

  11. RADA says:

    Dobry den, chcel by som sa spytat ci poznate nejaku literaturu ale v Anglictine, ak nie tak sj v cestine, slovencine. Niesom polnohospodarsky vzdelany skor by som povedal ze som polnohospodarsky zaostaly :) mam par ha pody kde by som si chcel zacat pestovat, fyzicky nemam problem, ale co sa tyka, co, kam, kedy a jak nemam sajnu. Chcel by som si to nastudovat aby som pracu vyuzil na 100% casom samozrejme vychytam muchy…. ale na zaciatk sa potrebujem naucit zakladne pravidla hospodarenia, chcem zacat so zeleninou, nejaka sliepocka a ine hydiny :) neskor by som uvazoval aj o Kravicke, pripadne, kozicka…. je to len pre vlastnu potrebu, neuvazujem o velkoobchode, uprednostnujem prirodzeny chov a krmenie. Takysto prirodzene pestovanie, hnojenie, skor pojdem po Eko ako hnojiva….. vsetky rady a nazory su vitane.

    Dakujem vopred za kazdu radu a pomoc

    Martin

    • Anonymous says:

      Dobrý den,

      na ulozto jsou dva packy nazvané permaculture and sustainability I a II, tam je docela dost knih, zkuste to.

  12. Pingback: Permakultura a jak na ni ? « Martin Bělehrádek

  13. Daniella says:

    Dobrý den, autor zřejmě nebere v úvahu choroby, škůdce, nepřiznivé vlivy počasí. Nebo žije v zemi, kde tyto problémy nejsou.

  14. Měď says:

    Podle Viktora Schaubergera by se vůbec neměly používat železné nástroje na půdu, ale pouze měděné. Máte s tím někdo zkušenosti? Zkoušeli jste?

  15. Alex says:

    to je skvele, pracovat 10 hodin denne na poli a nikam sa neposunut. najviac mi vsak prekaza logika, ze ak teraz zjem tolko a tolko a robim trebars fyzicky jednoduchu pracu, tak ked to bude drina ako nikdy, bude mi stacit dopestovana zelenina a ovocie. to mi pride podobne, ako clovek, ktory chce zacat posilnovat a naberat svalovu hmotu, tiez musi zmenit stravovanie.
    clovek, ktory by 10 hodin denne robil na svojom policku, by nemal uz chut potom robit na ine veci, ako je oblecenie, naradie, hnojiva, nehovoriac o liekoch, daniach, partnerovi. co sa stane, ked ochorie alebo zostarne a nebude moct pracovat?
    mi to pride taka utopia

    • Marek Kvapil says:

      Nejde jen o ovoce a zeleninu, ale zejména o obiloviny, tedy o kalorické potraviny.

      A co se týče pracnosti a časové náročnosti, ano, může to být překážka, jak jsem na to poukázal již ve svém článku. Ovšem na druhou stranu od listopadu do února je té práce na zahrádce minimum, takže minimálně čtyři měsíce by bylo možné počítat s nějakou sezónní prací na zajištění nějakého minimálního příjmu, s nímž by se třeba nějak dalo vyjít.

      Z perspektivy konzumní společnosti blahobytu a dostatku to může vypadat jako utopie, ale z hlediska nedostatkové (post-kolapsové, postfosilní) společnosti se to může jevit jako velice zajímavá a užitečná metoda zemědělství, kterou dvacáté století odkázalo budoucím generacím…

  16. Základní informace says:

    V ” nedostatkové (post-kolapsové, postfosilní) společnosti” bude “rvačka” o všechno.

    • Marek Kvapil says:

      Může být i nemusí. Myslím, že je to stále otevřená otázka. Jak se s tím společnost vyrovná, to bude záležet mimo jiné i na přístupu každého z nás. Nyní – v čase příprav, i potom – v čase důsledků.

      • Základní informace says:

        Ano, ale v čase příprav se moc lidí nepřipravuje. Tam v tom vlákně nahoře se nedá pokračovat. Inspiraci na více sklizní jsem našel v knížce “Revoluce jedné slámky” (slovensky) od toho japonce na Fukuo…nebo tak nějak. Více si o tom můžeme říct až se zastavíš, jak jsme se domluvili.

        • Marek Kvapil says:

          Fajn:-)

          Fukuoku jsem četl, ale je to už pár let, takže si toho moc nepamatuju. Asi bych si měl knížku pročíst znovu…

  17. Iridium says:

    Když už se tady otřelo také ohledně kontaminace půd a potažmo potravního řetěžce …Na nějakých stránkách jsem zahlédl způsob rychlovytvoření záhonu pomocí položení kartonů z nepotištěných krabic atd. čímž odpadá pletí. Problém je, že jsem se na to ptal někoho z oboru chemie a ten mě varoval, že je to pravděpodobně plné sajrajtů včetně těžkých kovů. Tak si pak vyber… Rozhodně je nutné to před použitím ověřit…

    • Základní informace says:

      Ano, když ten nápad v 70. letech vznikl, tak nebyly kartony tolik plné všemožných sajrajtů.

  18. Danka says:

    Zdravím všechny,
    díky z článek, v mnohém inspirativní a určitě pěkně sepsaný, i hezká debata se kolem rozproudila, ale beru ho spíš jako hodně volné vodítko než příklad hodný následování do puntíku, protože:
    1. Nesedí tak docela podnebné pásmo ani podmínky, zrovna loňská sezóna se nám o pozdní/brzké mrazíky dost pokrátila, v čase klimatických změn bych tu rozlohu raději upravila o pár stromů (malá pracnost při slušném výnosu).
    2. Možná jednou v budoucnu bude nutný přechod na veganskou stravu, teď mi to ale připadá jako příliš velká změna s ohledem na to, co se v našich šířkách pár tisíc let konzumovalo.
    3. Jak už tu někdo uvedl, ta pracnost je i při polovině hodin (5) dost značná, připočtěte děti, případně babičku, co už tolik
    pracovat nevydrží a soběstačnost je zase o něco vzdálenější.
    4. Dodávat stopové prvky ani cokoli jiného průmyslovými hnojivy nechci kvůli zmíněné kontaminaci těžkými kovy. Hnoje bych se tolik nebála, vzhledem k neblahé tendenci těžkých kovů hromadit se v živočišných tkáních: co zvířetem či člověkem projde, je ok. Ale živit se masem, nebo dokonce
    vnitřnostmi zvířat krmených výpěstky velkozemědělství, to je asi celkem na pováženou.
    Ze všech těch zádrhelů vidím východisko v osvědčeném: místní spolupráce více lidí, pojišťující občasné výpadky a
    umožňující i nějaké to zvířátko. Pokud není nutná soběstačnost hned, přimlouvám se k šetrnému bezorebnému obdělávání půdy, které je méně pracné a dá se kdykoli změnit na efektivnější způsob.
    Toť vše, všem pěstitelům zdar
    Dana

  19. Patka says:

    Musím říct, že se docela bavím nad touto diskuzí. Nemůžu si pomoct, ale chtít být v našich přírodních podmínkách potravinově soběstačný, je nesmysl. Je vidět, že většina diskutujících si asi nikdy nezkusila, co to je vypěstovat obživu pro sebe a svou rodinu. Bylo by dobré se třeba pozeptat lidí žijích na venkově, tak před 30 a více lety, kdy pěstování vlastního ovoce, zeleniny, brambor bylo pro většinu tamních lidí nezbytností. A i přes to, že většinu volného času strávili na poli a zahradě, nebyli potravinově soběstační. Jsem v každém případě zastáncem pěstování vlastního ovoce a zeleniny, přirozeného způsobu obhospodařování vlastní zahrady a práci na zahradě mám velice ráda, ale představy potravinové soběstačnosti považuji za naivní. Připadá mi to jako návrat o tisíc let nazpět. Říká vám něco dělba práce? Nebo z nás všech mají být zase prvobytní zemědělci?

    • bud says:

      Nemusíme chtít hned vše a přímo perfektní. Lepší částečná soběstačnost nežli žádná soběstačnost, či dokonce nemohoucnost. Nevidím nic soběstačnějšího na stávajícím systému, kdy drtivá většina lidí tráví veškerý čas činností kterou dělat nechce, jen pro papírky a potažmo zase pro to jídlo, ani nic jistějšího že nepřijdou o práci, stejně tak jako se vám může neurodit. Dělba práce, která tu je nyní, vypadá tak že valná část lidu pracuje pro jídlo, velká část lidu by pro to jídlo ráda pracovala ale nemá kde a co dělat a mizivá část vymýšlí jak to ukotvit a sofistikovat. Myslím si, že férovější hra by byla o jablka či mrkve, než o papírky jež někdo tiskne a někdo pro ně dře. Kdyby každý tzv. nezaměstnaný měl svůj hektar půdy (jež by dostal do vínku při narození místo souboru práv a povinností), jistě by vyprodukoval a přispěl více než smutněním nad touto řízenou nepřízní osudu.

    • Anonymous says:

      a jak tady asi prezili nasi predci? Myslite ze lide co tu nechali vestonickou venusi chodili do marketu nakupovat nebo jak? :)

  20. Zdravím. A přidávám se na stranu skeptiků, v našich podmínkách je krajně nemožné dosáhnout úplné soběstačnosti byť na 1000m2. Především neznám nikoho, kdo by 10 hodin denně intenzivně ručně zahradničil. Není to pak otročina pro pár soust? Podle mých zkušeností je skvělé mít trvalky, ovocný sad, včely, kozy. Ano, v medu jsem byl čtvrtou sezónu rozšiřování, co jsem si koupil tři včelstva v srpnu 2009, výrazně nad rodinné potřeby (skoro 300kg) a uvidíme, co letos. Lucky mamka má na statku osmihlavé kozí stádečko a taky přebytky sýrů a mléka prodává. Ona i já vše při běžné práci v 21. století. Přeju radost ze zahrady a chytré nakupování vydělanými penězi. Pěkné jaro! Honza

  21. "biointenzivní hospodaření" says:

    Z biointenzivního hospodaření jsem si +- ponechal rozestupy plodin, dvojité rytí, aplikaci kompostu. Vlastně to odpovídá spíše postupu zmíněném v Mini Farming: Self-Sufficiency on 1/4 Acre od Markhama.

    Třeba to zalévání každého políčka s následnými čekacímí lhůtami fakt nedávám…:)

    Každopádně minulý rok jsem touto modifikovanou metodou měl zpracováno asi 70 m2, letos přibližně 200 m2 a pracuju na dalším rozšíření, jenže materiál na kompost beru skoro od všech sousedů v okolí:), k tomu ještě hnůj po slepicích a stejně mi to vystačilo jen na spodní vrstvu….:) Vlastně jen jedno políčko mám s kompostem ve spodní i horní vrstvě. Pravda, od letoška ještě přihnojuji z vlastních zdrojů;)

    No jsem zvědavý na výsledek. Prokazatelné výhody: Fakticky nízkouhlíkové zemědělství;) Těch deset metrů se dá zvládnout i při prvním zrytí za 5 hodin, i přes mou jílovitou a na kameny celkem bohatou půdu…. Jakmile už má políčko dvojité rytí za sebou, další rok je to fakt pohodička a radost sama;)

    Letos mám dost času, tak plánuji aspoň dalších 600 m2, ale ta první úprava se bude muset obejít bez kompostu ve spod, jen obrácený travní drn a navrch v lepším případě zelené hnojení, případně pokusná výsadba Doufám, že na druhou “ostrou” výsadbu už někde seženu dost hnoje (kompostu) , no a v dalších letech se uvidí co a jak :)

  22. anka says:

    V Kuttigene vo Svajčiarsku pestuju mrkvu – kuttiger carrot- tak, že ju na jar prisievajú do ozimneho jačmena, po jeho zbere ešte stihne narást. Nastruhanu ju nakladaju na zimu. Nemám to vyskúšane, iba info z netu. A po obilovinach sa nemusia siat zase obiloviny, ale napriklad vodnica a čierna redkev – dobre sa skladuju.

  23. děkuji za články i za celé potravinovlé zahrady...... says:

    Připadá mi zbytečné řešit, na kolika metrech se dá uživit, protože celkem na vesnici každej má možnost si těch metrů pořídit víc, osobně obhospodařuji asi 2000 metrů zahrady, kterou se snažím tlačit co nejvíce z okrasné do ovocné, podloží jílové, pěstuji díky zimní zahradě kafe čaj ananas, papriky, olivy, banánovník, citronovník, pomerančovník, goči, paw paw, fíky, vavřín, bylinky nepočítám, je jich moc, skoro všechno známé víckrát, kdyby jedna uhynula, ze stromů jablka cca 20, merunky, broskve, ořechy,nektarinky,švestky, blumy, hrušky, višně, švestky, mandlově , asi 5 druhů vín, brambory , celer , rajčata, papriky, melouny, křen, rebarboru, okurky, (kupuju roubované, jinak si většinu snažím pěstovat z vlastních semen, tedy stromy kupuji…roubovat zkouším zatím marně, keře jako rybízy angrešt, ostružiny ,jahody, maliny, červené žluté, kaki, salát, kedlubny, česnek , cibuli, většinou se množí dobře, na něco jsem asi zapomněl, ..chtěl bych ještě začít kiwi, pekany, lichi včely,(trochu se bojím žihadel, takže váhám, ) cíl jednoznačně být co nejnezávislejší na obchodech,
    na zahradě je dále asi 40 smrků, borovic, z toho 10 starých asi 40let, vykopával jsem letos asi dva pařezy, každej práce na týden…to je asi vše co jsem schopen sám, při udržení všeho stavu, právě si lížu rány když jsem se majznul násadou krumpáče, při páčení pařezu, přivítal bych nějaký popis všeho, co je u nás možné pěstovat a co má výnosy a jak, z toho co pěstuju, co potřebuje zimovat , co je dobré, ne že by se to jinde nedalo najít..neznamená, že všechno co pěstuji sklízím, například ananas jde celkem dobře, trvá to asi 4 roky se zimní zahradou poslední rok, ale plodil rostliny bez napadení problém spíš sucho mokro, ani ne zima, (mám jich asi 6 (5 mladších) plodil nejstarší, )zato kafe mi vymrzlo i při + 5 , vzdal jsem banánovník, sice nějakej nemrznoucí ještě mám, měl jsem ještě jeden druh,ale nepodařilo se mi ho přimět plodit, stejně jako lískové oříšky, vždy je něco sežralo dřív než my, jedlej kaštan se mi na zahradu fakt nevejde, možná časem, až padne pár smrků..melouny pomalu vzdávám, jílová půda a poloha u Prahy i přes sviluškový boj v zimní zahradě není moc úspěšný náklady + práce se nedaří stlačit pod výnosy, nevím, jak pole udržet s dobrou hlínou, dodávám hrabanku z lesa málo hnoje, slepičinu, pokud možno málo hnojiva, nestříkám, ..když tak jedině citrusy když již prohrávám boj o jejich život.. (zatím jsem stříkal jedinkrát před dvěm lety po zimě v zímní zahradě, ) jinak nic.. trávu mi dávaj i sousedi, s ní mulčuji,
    ze zvířat držíme slepice, jsem doma, dítě 4 roky, takže manželka zablokovaná, částečně pracující, ještě stihne pár bylinek a to styl ležérní, děda babička 75+.. ze soupisu je jasné, je se nenudím…to nemluvím o tom , že vše co pěstuji dokážu vyprodukovat v potravinové podobě, vlastně naprostou většinu ne, natož aby to vydrželo na zásobování celý rok…to, že mi na malém poli mrkev zcela zakryly brambory a topinambury odhad již metr+, co tam již neměl být, je klasika..nejen mrkev se sklízet letos nebude,…
    i když má člověk dost místa nemá dost sil, času, nápadů, zkušeností, přijde zranění,.. i lehčí, bum …
    vůbec neřeším, že bych si pěstoval obilí, …kukuřici a slunečnici zkouším jen pro ptáky,
    přivítal bych výměnu zkušeností na různá témata, popřípadě výměnu sazenic, těch kdo se již snaží,a zkušenosti mají, je těžké znalosti sbírat sám, kontakty těch kdo naráží na zákonitosti přírody a má již zkušenosti.. nějaká setkání pokud možno zdarma, u Prahy, nebo kontakty případné vzájemné návštěvy..
    základní poučení které mám je, že když něco zasadíš do dobré půdy, plodí to, jenže tolik dobré půdy nikde není, natož síly ji sehnat, přesunout, merunky a broskve jsou kapitola sama pro sebe, odcházej brzo všude, kde to znám Praha , střední čechy, po částech, kadeřavost prosychají, mrtvice bum a je to občas obrazí, často pomrznou, letos to bude bída loni byly broskve dobré ale menší, zase hodně, letos kadeřavost řádí jak černá ruka..co mi vyhovuje a doporučuji moruše ..jsou výborné, bez problémů, hodně plodí asi po 5 letech, pravda v sousední vesnici je komplet sklízí ptáci, na mou se ještě nenaučili.. zdá se že jde vypěstovat i z řízku, ale bez záruky, …cca rok, mi přežívá… takže info, že je možné se uživit na 500 metrech co do počtu kalorií možná, ale je to jedno, protože by byly na stole asi jen brambory a dýně…má otázka zní, jak to udělat, aby se člověk neuštval, pěstoval s co nejmenším nasazením co nejvíc druhů, uměl si poradit se sviluškami, na okurkách, např..puklicích bez stříkání a byl co nejnezávislejší na dodáváných produktech v obchodech…
    např i výroba domácích jogurtů je pohodička…Jaké máte Vaše zkušenosti, jak to řešíte Vy????

  24. Pingback: Volné energie a nový svět | Tančím životem - Metoda RUŠ

  25. Dana says:

    Nemáte prosím odkazy na videa, jako je např. toto https://www.youtube.com/watch?v=LtdzeK1C-Z0,
    ale v češtině?
    Děkuji.
    D.

  26. RalphBellas says:

    It was hard to find this article in google, but i’m glad i found your
    awsome site. You deserve for much more traffic.
    Your niche is not so hard to rank in google, there is one effective
    method to rank, search in google for: Rotia knows
    how to rank

  27. Pingback: Top články za leden 2014 - Tichý koutek

  28. Ivan says:

    Tohle se mi líbí. přijde mi to lepší než permakultura. Dává to šanci více lidem. A řekl bych, že je to jistější a vzhledem k počtu obyvatel i filantropičtější než jiné zde uváděné plošně mnohem náročnější způsoby jak přijít k výnosu jedlých plodin. Ne všichni mohou mít zahradu na černozemích, ale půdu lze postupně, za několik let dostat do solidní kondice. I těžkou jílovitou, i písčitou, kamenitou. Vnášením organické hmoty, ať je to v některých letech zelené hnojení, jindy kompost, hnůj, další organické hmoty (štěpka, listí,…), popřípadě doplnění té zrnitostní frakce, která v ní chybí (tedy něco jako jíl do písku a písek do jílu), opakované vybírání kamenů. Při ploše okolo 500 m čtverečních není pracovní náročnost zas tak velká. Při dobré organizaci porostů (spony, rovné řádky), a určité toleranci k malým plevelům není pracovní náročnost tak velká. Porosty občas protáhnete nářadím na pletí, občas okopete. Náročnější je zálivka. No ale pokud zaléváte jednotlivé rostliny, kombinujete-li jí s okopávkou, vystačíte s menším množstvím vody než při plošné zálivce. Spon, vhodné odrůdy a druhy, správná zálivka dost omezuje i prostor pro choroby a škůdce, No a i tady je na místě tolerance k určitému omezenému napadení, též i ochota likvidovat ohniska napadení. Zelinářská zahrada s rostlinami, které najdete v knihách o jejich pěstování vydaných před rokem 1948 v kombinaci s králíky by mohlo být pro člověka, kterému nevadí menší přísun jiného masa schůdné řešení. Něco se dá i vyměnit. Kombinace s ovocem, zejména na místo nenáročným drobným, je příjemnou změnou, na pořízení ekonomicky nenáročnou. Včelky už tak levné na pořízení a provoz nejsou. Přijde mi, že ekonomicky vyšší náročnost má mnoho dalších věcí, které okolo nás jsou a které jsou nezbytné. Počínaje bydlením v nájmu (ale i ve svém), oblečením, přes energie, média přenosu informací,… A tak vedle toho strávíme minimálně 5 za týden alespoň 8 hodin v práci, abychom na to měli…

Leave a Reply

Your email address will not be published.

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>