10 malých a prostých věcí, které mi udělaly radost v roce 2013

Jsou na světě věci, které skoro nic nestojí a kdo má zahradu, může je získávat a dokonce i rozmnožovat bez peněz. Prosté a malé věci, které vznikají z tvůrčí interakce mezi člověkem a ekosystémem. Dýchá z nich radost.

Dnes, v době rostoucí nezaměstnanosti a vleklé ekonomické krize s pochmurnými vyhlídkami do budoucnosti, potřebujeme víc než kdy jindy objevit radost z prostých a malých věcí. Třeba z bylinkové zahrádky, vlašských ořechů, kompostu a mátového čaje.

V roce 2013 mi udělalo radost mnoho takových malých a prostých věcí. Jsou jim společné následující rysy:

Obnovitelnost. Každá z těchto věcí je biologického původu. Je výsledkem činnosti ekosystému a lze ji zajišťovat dlouhodobě udržitelně. Dokud slunce bude svítit a ekosystémy fungovat.

Nezávislost a pojistka na horší časy. Čím více takových věcí je si kdo schopen zajistit svépomoci, tím méně je závislý na průmyslové společnosti a tím odolnější je vůči krizím, které dnes doléhají či teprve dolehnou na náš svět. V méně příznivých scénářích budoucího vývoje, charakterizovaných událostmi jako ropný zlom, energetická krize, válka, potravinová krize, ekonomická krize, kolaps apod., sehrávají tyto drobnosti mnohonásobně významnější roli než dnes. Jejich ekonomická hodnota vystřeluje vzhůru stejně jako význam a hodnota dovedností, které je třeba zvládnout k jejich udržitelnému zajišťování. Fungují tedy jako pojistka na horší časy.

Dědictví předků. Mnohé z těchto věcí by nemohly nikdy vzniknout bez úsilí dávných generací, díky nimž došlo k domestikaci rostlin a zvířat, ani bez práce stovek generací, které rostliny a zvířata uchovaly napříč dějinami a předaly naší době.

Povzbuzení. Každou z těchto věcí lze vnímat jako pozitivní zpětnou vazbu, která byla vyslána ekosystémem nebo jiným člověkem. Tato zpětná vazba motivuje k dalšímu úsilí. Je povzbuzením k vylepšování zahrady a prohlubování vztahů s lidmi, kteří se snaží žít v symbióze s ekosystémem. Každá z těchto drobností v mé mysli vyvolává nejen radost, nýbrž i vděk vůči Zemi a druhým lidem.

Nuže, zde tedy 10 malých a prostých věcí, které mi udělaly radost v roce 2013:

1) Jablečný mošt. Vylisovaný z drobných červených jablíček odrůdy české panenské. Tato stará odrůda je prý pro moštování nejvhodnější. Mošt byl skutečně lahodný a vydržel až do Vánoc.

2) Sušená rajčata naložená v oleji. Z pěti odrůd rajčat, které jsem letos pěstoval, nepraskala kromě rajčete divokého jen odrůda “pražské dlouhé červené” získaná přes gengelovský seznam. Její protáhlé hruškovité plody se mi osvědčily k sušení. Naložené v oleji s česnekem a bazalkou jsou skvělou ingrediencí do těstovin, na pizzu či do fazolového guláše.

3) Semínka kukuřice odrůdy Cascade Ruby-Gold Flint. Trojbarevná odrůda kukuřice vyšlechtěná americkou nezávislou šlechtitelkou Carol Deppe. Dlouho jsem ji nemohl sehnat a teprve v září 2013 jsem na webu narazil na jednoho holandského blogera, který mi daroval semínka. Jedná se o odrůdu tvrdého typu kukuřice, která je nejvhodnější na vaření polenty. Ačkoli se v ní mísí červená, oranžová a žlutá barva, každý klas obsahuje zrna pouze jedné barvy, což je výhodné, protože co barva, to jiná chuť.

4) Med. V roce 2013 jsem se pustil do chovu včel a vytočil prvních čtyřicet kilo medu.

5) Čajové směsi sušených bylinek. Tyhle krásné pytlíky plné léčivého obsahu jsem vyměnil za dýně, kterých mám každý rok na podzim přebytky. Letos jsem se s nimi vypravil na Dýňobraní na Těšíkovskou Bydlinu. Skvělá akce. S Jančou Viťáskovou, která na Bydlině bydlí a věnuje se bylinkaření, jsme udělali výměnný obchod.

6) Semínka ostropestřce mariánského. Získaná rovněž výměnným obchodem na Bydlině. Ostropestřec je nádherný ostnatný bodlák s fialovými květy, jehož semena obsahují léčivý silymarin, který chrání játra před toxickými látkami a dokáže je i regenerovat. Silymarin je nejúčinnější jaterní lék z rostlinné říše hojně využívaný k detoxikaci.

7) Kozí sýr. V roce 2013 jsme po několika letech opět pořídili kozu, která nám dává mléko, z něhož vyrábíme kozí sýr. Koza je skvělá v tom, že trávu, která roste sama a skoro všude, ale je pro nás špatně stravitelná až nestravitelná, dokáže proměnit na stravitelné a chutné jídlo.

8 ) Nakládačky. V sobotu 24. srpna 2013 jsme dlouho do noci topili pod pařákem. Zavařovali jsme okurky. Druhý den ráno jsme usmažili vajíčka a otevřeli první sklenici nakládaček. Naše radost z třiceti kil okurek uskladněných na zimu v šedesáti sklenicích byla nemalá.

9) Semínka zapomenuté odrůdy rajčat. Na konci roku jsem vypátral velikou vzácnost. Byl jsem na návštěvě u jednoho osmdesátiletého zahrádkáře, který mi daroval semínka rajčete, které semenařil přes padesát let na své malé zahrádce! Jedná se zřejmě o starou odrůdu z poloviny století, která je po padesáti letech semenaření zároveň i odrůdou rodinnou.

10) Semínkový kurz. Poslední drobnost zrealizovaná v roce 2013 těsně před Vánoci v Brně a v Praze. Možná trochu nečekaná, ale i na ni se vztahují charakteristiky uvedené v úvodu. Je to obnovitelná záležitost biologického původu. Kurz vznikl z interakce mezi mnou, ekosystémem a jinými lidmi, zvyšuje nezávislost na průmyslové společnosti, je pojistkou proti krizi, je to způsob, jak sdílet dědictví, které nám zanechali předkové a byl pro mě povzbuzením k další činnosti.

Všem čtenářům těchto stránek jakož i účastníkům nejen semínkového ale i jiných mých kurzů ze srdce přeji radostný rok 2014!

——————————————————————————————————————————————————

O autorovi: Marek Kvapil zahradničí na svém pozemku na Hané. Je lektorem a organizátorem těchto kurzů: Semínkový kurz / Design permakulturní zahrady / Základy potravinové bezpečnosti.

23 Responses to 10 malých a prostých věcí, které mi udělaly radost v roce 2013

  1. drudriger says:

    zdravim. hele jak to delas s kozama…? sam sme mnel moznost s kozama pobyvat ale slisel sem od jinich to ze kozy a zahradka nejde dokopy. je mi to jasne a chapu ze poradnej poctivej plot je zaklad.nemnelo by bejt vice koz aby byli veselejsi.? muzes o tom souziti koz a zahradky neco napsat.?dekuji….

  2. Marek Kvapil says:

    Ahoj,

    kdysi jsme měli koz několik, ale nyní máme jen jednu jedinou. Teď je sama ve starém chlévě a je strašně hodná. Vůbec nemečí. Zdá se nám spokojená, ale nevylučujeme ani pořízení další kozy. Přes sezónu ji vyvádíme na řetěz na pastvu. Občas ji pustím pod dohledem na zahradu i na volno. Třeba včera jsem mulčoval česnek a jahodníky a koza běhala kolem. Mít kozu trvale na volno by ale byl určitě problém, to je jasné. Je-li ovšem pod kontrolou, tak je koza velice užitečné zvíře. Zkrmené seno, které se vrství pod kozou jako podestýlka, lze výborně využít na zahrádce jako dusíkem obohacený mulč kolem keřů, stromků či trvalek. Takže je výhodné mít chlév a tyto rostliny v blízkosti.

    Jinak Lawton má zajímavé video, jak využít kozy při zakládání jedlého lesa.

  3. Kukuřice says:

    Marku, moc mě zaujala ta Vaše kukuřice. Nebudete mít semínka na prodej (příp. výměnu), až se Vám víc namnoží? Pavla

    • Marek Kvapil says:

      Asi ano, ale to jednak ještě potrvá, a navíc není jisté, že se mi to podaří. Momentálně řeším, kde to množení provést, protože doma semenařím malované hory, tak nechci riskovat nakřížení obou odrůd.

  4. Zazu says:

    Dobrý den Marku,

    článek je dokonale motivační a kdyby nebyla zima, tak jdu určitě něco sázet. Já jsem taky naložila sušená divoká rajčata (semínka mám od vás) do oleje a jsou super. Děkuji.

    Do celého roku 2014 vám i celé vaší rodině přej všechno “nej” a ať se všechno daří.

    Zuzka

  5. topinambury says:

    Zdravím pane Marku,
    sice přímo nenavazuji, ale rovněž mám radost z topinambur, tominambur se namnožilo hodně, jsou vynikající syrové, ale i jinak upravené a to např: jako okurky nakládačky nevěřil byste tomu chuť jemná, perfektně křupavé mám svůj nálev, ale to vůbec nevadí, může se použít váš oblíbený nálev vřele doporučuji, zkusím udělat až dojíme tradiční pikles ze zelí ,mrkve a cibule dám místo mrkve nastrouhané topinambury. jsem moc ráda , že jsem narazila na Vaše stránky jsou mi velkou inspirací. Už několik let pěstujeme brambory v seně – vynikající věc, dokonce pro tento způsob jsem nadchla i manžela.
    Ještě jednou Vás zdravím, říká se STAČÍÍ SE JEN USMÍVAT A HNED JE VESELO.

  6. Jedna koza? says:

    To je zvláštní, že je jedna koza spokojená, asi je výjimečná a ztratila stádní pud? Nebo nemečení neznamená nutně spokojenost? Vždyť i v zákoně na ochranu zvířat proti týrání stojí, že nelze chovat pouze jednu kozu nebo ovci. (Pravda, koze narozdíl od ovce může společnost částečně i nahradit i člověk, kolik času s ní ale stráví, a kolik je sama? ) P.s. mezi pastvou na řetěze a volným pobíháním na zahardě je ještě jedna pro kozu velmi příjemná varianta a to ohrada.

    • Marek Kvapil says:

      Tak my kromě kozy chováme ještě ovce, takže koza je s nimi v kontaktu. Momentálně ji máme z různých důvodů dočasně odděleně, ale minimálně dvakrát denně ji navštěvujeme, někdy i vícekrát, protože jsme obvykle celý den doma, tak za ní sem tam zajdu a dám ji sežrat něco z ruky, řeknu jí pár slov, občas ji pouštím na volno ven. Je na nás zvyklá, přiběhne na zavolání a troufám si říct, že se u nás má skvěle, že nestrádá:-)

      • Jedna koza? says:

        Tak to mě celkem uklidnilo, určitě se má líp než miliony jinejch hospodářskejch zvířat v tomto státě. Je to koza přítulná domácí :-)

  7. ....skvělý počtení says:

    Dobrý den všem zúčastněným a chci hlavně panu Markovi poděkovat, za jeho vytrvalost a ochotu s jakou se dělí o své zkušenosti a zážitky. V té spleti různých reklamních mejlů a spamů, vždy velice rád otvírám zprávu s hlavičkou potravinovezahrady.cz, protože vím, že se něco dovím a nebo mě potěší nějaká “obyčejná” věc!

    Chtěl bych se Vás pane Marku zeptat, jestli nepřipravujete nějaký permakulturní kurz, nejlépe v létě, že by jsme ho zapojili do naší rodinné dovolené, s tím, jestli by bylo možné někde “ustájit” tři děti (máte-li prostorný chlívek u kozenky?? ;)

    Děkuji za zajímavé obyčejnosti a přeji všem šťastný a zdravý rok

    Pepa

    • Marek Kvapil says:

      Díky za pozitivní ohlas:-)

      V létě pořádám kurz Design permakulturní zahrady v Horce nad Moravou na Sluňákově (23. – 25. května), v Praze na Toulcově Dvoře (27. – 29. června) a v Brně na Rozmarýnku (1. – 3. srpna). Na Toulcově Dvoře i na Sluňákově si lze objednat vlastní samostatný pokoj na spaní. Nevím odkud jste, ale pro rodinnou dovolenou se mi jako nejlepší jeví Sluňákov, kde je velmi slušné zázemí a odkud lze podnikat výlety do CHKO Litovelské pomoraví.

      Info o kurzu pořádaném na Sluňákově najdete zde: http://www.potravinovezahrady.cz/kurz-design-permakulturni-zahrady/

      Tady je web Sluňákova s informacemi o ubytování: http://www.slunakov.cz/index.php?1-1021×057

      Ať se daří!

  8. semínka žlutých rajčátek says:

    Dobrý den,
    zaujalo mne psaní o staré odrůdě rajčátek,pěstovaných 50 let jedním pěstitelem.Bylo by možno od Vás koupit pár semínek,až se vám podaří něco vypěstovat a nasemenařit? Díky Katka

  9. Ruby says:

    Thank you for really good altrcie, also it needs to supplement altrcie with couple of mentions about auto and life insurance coverage which is actual and ready with low cost prices from top insurance agents. Look around and get by states.

  10. Helena says:

    Velmi mě mrzí , že jsem na vás narazila až nyní. Před 10 roky zemřela moje 90letá babička, která do poslední chvíle pečovala o zahradu a měla vše z vlastních semínek. Měla tam i staré odrůdy rybízu , ovocných stromů , rajčat , paprik atd. Po její smrti bylo vše zlikvidováno synem. Dnes vidím jaká to byla velká chyba a ten buran si neuvědomuje co zničil.

    • Likvidároři zahrad says:

      To je asi bohužel dobou. Když jsme se stěhovali (rodiče z podnikové hájovny odcházeli na důchod do jiného bydlení), zanechal děda na zahradě ovocné stromy – hlavně třešně, které byly naroubované starými odrůdami ještě “po Němcích” – původní odrůdy Sudetských Němců, které uzrály na Šumavě v nadmořské výšce 1000 m.n m. Matka nového hajného vše prní rok pořezala a ze zahrady udělala trávník (byla od Mělníka a mladé zásobovala zeleninou a ovocem z nížin). Tak zlikvidovala i tyto třešně a bohužel původní třešeň, z které byly brány rouby, odešla už do věčných lovišť :-(

  11. Ahoj pohodě stránek !! Man .. Excellent Kouzelný budu označovat své
    a vzít kanály i ? Já jsem rád hledat četné užitečný info zde v příspěvek , bychom chtěli rozvíjet další
    techniky na tomto ohledu, děkuji pro sdílení.
    , , , , .

  12. Věra says:

    Dobrý den,
    jaké mají být vzdálenosti u odrůdy Cascade Ruby-Gold?? (u Malovaných hor máme ve skriptech 30 x 90; ale u Cascade Ruby-Gold to asi BUDE BLÍŽ??)…………

    Zdravím Vás na jih
    Věra Fojtíková (účastnice kurzu v Hostětíně)………………..

    • Marek Kvapil says:

      Dobrý den, stejná jako u malovaných hor, jedná se o přibližně stejně vysoké rostliny. Ale v nouzi lze obě odrůdy pěstovat i více zahuštěně, třeba meziřádek lze zkrátit na 70 cm. Přeji úspěšné pěstování:-)

  13. pavlína says:

    Ahoj Marku,
    prosím, předpokládám, že si mošt nekonzervoval, když píšeš, že vydržel do Vánoc. Jak si ho tedy uskladnil? V lednici? Případně si ho nechal jen tak, zašpuntovaný ve špajzce? :-) Díky

Leave a Reply

Your email address will not be published.

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>