Jak na slimáky a plzáky. Spolehlivá a ekologická metoda regulace plžů.

Mírné zimy následované vlhkými a chladnými jary jsou pro slimáky a plzáky požehnáním. V takových podmínkách může dojít k lokálnímu zamoření krajiny těmito slizkými tvory, kteří potom za soumraku houfně vylézají ze svých skrýší a okusují lidem zahrádky.

(Upozornění: Metoda popsaná v tomto článku je pracná a neobejde se bez vynaložené fyzické námahy. Nic pro líné zahradníky snící o bezúdržbovém ráji.)

Před několika lety mi slimejši málem sežrali zahrádku. Napsal jsem tehdy haiku:

nekonečný proud slimáků
valí se krajinou
přes moji zahrádku

To jsem ještě netušil že to, co mi okusuje zeleninu, nejsou jen slimáci, ale také a především plzáci. A že jak slimáci tak plzáci patří mezi plže.

V zahrádkářských příručkách a v různých článcích na webu najdete množství rad a tipů, jak uchránit úrodu před plži. Mnohé z nich nejsou příliš spolehlivé (jehličí, bylinky). Některé jsou pro zahradu vyloženě škodlivé (solení). U jiných je otázkou, zda-li na každého zneškodněného jedince nepřitáhnou další dva ze širokého okolí (pivní pasti). Některé návody sice fungují, ale jejich realizace je komplikovanější jak po technické tak po ekonomické stránce (kachny).

Zkoušel jsem obsypávat záhony pilinami a popelem, což prý má být pro slimáky nepřekonatelná překážka. Nefungovalo to. Jakmile tyto materiály navlhnou, slimáci je snadno přelezou. Nemusí ani pršet. Stačí, když ráno padne rosa.

Pelyněk prý plže odpuzuje. Mně ho ale ožírají stejně jako saláty. Podobné zkušenosti jsou i s jinými aromatickými bylinkami, které bývají doporučovány jako ochrana před plži (levandule, šalvěj).

V posledních letech se roztrhl pytel s indickými běžci – slimákožravými kachnami. Indičtí běžci slimáky opravdu dokážou spolehlivě vysbírat, zahrada se tím ale trošku zkomplikuje a vy musíte do chovu investovat nějaké finance.

Před několika lety jsem choval pět exemplářů běžců. Kachnám je třeba postavit přístřešek, oplotit výběh, zajistit vodu a hlavně je celý rok něčím krmit (slimáci jim nestačí a v zimě žádní nejsou). Indičtí běžci přitom snesou asi jen polovinu vajec co běžná slepice. A masa na nich moc nenaroste, neboť se jedná o lehké plemeno. Výhodnější se mi proto zdá chov plemene khaki campbell, které slimáky také požírá a má snůšku srovnatelnou se slepicemi, nebo chov kachny pižmové, která má masa více než běžci a z níž je výborná pečínka. Pižmovky ale na slimáky musíte naučit.

Potýkáte-li se právě teď na své zahradě se slimáky, mám jeden osvědčený, nekomplikovaný a ihned použitelný tip. Nemusíte nic kupovat, budovat, nemusíte na zahradu nic dovážet zvenčí. Vystačíte si s prvkem, který již na pozemku máte a který je přirozenou součástí každé funkční zahrady.

Využijte energie svých vlastních svalů a začněte plže sbírat.

Pravda, nic nového. Já ale žádné převratné řešení nesliboval. Za to se mi zdá, že tato osvědčená metoda bývá často přehlížena pod náplavou různých tipů a rad „jak na slimáky“, jimiž se to na internetu jen hemží.

Pravidelný sběr plzáků a slimáků je technicky jednoduchou, komukoli zdarma dostupnou, spolehlivou, biologickou a tím vším i permakulturní (dlouhodobě udržitelnou) metodou, jak před plži ubránit zahrádku.

Že je to pracné? Ano, ale nezapomeňte, že bez práce každá zahrada dříve či později zpustne. Práce je přece tím, co udržuje zahradu při životě. Je tím, co nás propojuje se zahradou, skrze co se stáváme součástí jejího ekosystému.

Plže sbírám do kýble s vodou s chirurgickými rukavicemi na rukou. Sliz se totiž velice špatně smývá. Potom je spařím vroucí vodou.

Pokud vám to připadá drastické, můžete je vynášet živé někam mimo zahradu. Vězte ale, že plzák španělský dokáže za noc zdolat vzdálenost padesáti metrů. Nebo je zkuste shromažďovat na kompost, jak ve své knížce Zdravá zahrada doporučuje Hela Vlašínová. Slimáci patří v ekologickém členění mezi rozkladače a preferují tudíž odumřelé rostlinné zbytky před živými rostlinami. Takže by kompost neměli opouštět, když je to pro ně prostřený stůl. Přiznám se ale, že tento postup sám nepoužívám. Nějak k němu nemám důvěru.

Plži jsou aktivní zejména v noci. Sbírám je proto za soumraku, když začínají vylézat z úkrytů, někdy i za tmy s baterkou v ruce nebo ráno za rozednění, když jsou na úprku před sluncem. Při zataženém a deštivém počasí sbírám i během dne.

Sběru zdar!

PS: A raději moc nemulčujte. Protože tím vytváříte vlhké a stinné prostředí, v němž si plži libují. Když mi před několika lety plzáci španěláci málem sežrali zahrádku, bylo to mimo jiné také kvůli mulči:-)

94 Responses to Jak na slimáky a plzáky. Spolehlivá a ekologická metoda regulace plžů.

  1. Mulč v tom bude spíše nevinně says:

    Dobrý den,
    myslím si, že mulč v tom bude spíše nevinně. Ano, slimáci se v něm rádi schovávají a tím je i jasné místo, kde je člověk najde. Ale na druhou stranu znám ve svém okolí alespoň 5 zahrad, které trápí slimáci, a přitom majitelé rozhodně nemulčují. Pečlivě udržují půdu bez plevele a okopávají a slimáků mají mraky. Asi to bude v něčem jiném, než v mulči 🙂

    • Marek Kvapil says:

      Jasně, není to jen v mulči. Proto jsem napsal “mimo jiné také kvůli mulči”. Jenže mulč velmi komplikuje sběr a poskytuje plžům úkryt přímo pod rostlinami, takže jim usnadňuje práci. Onehdá jsem mulč nakonec musel ze záhonů odstranit, abych byl vůbec schopen plže identifikovat a sesbírat.

    • Monika Libertinová says:

      Chodím po zahradě a na každého slimáka lehce (aby nevystříkl) šlápnu. Nechávám je tak “zašlápnuté” a druhý den jsou rozpuštěný. Když šlápnu víc, rozteče se a vypaří hned. Pro mě nejmíň náročná a humánní metoda. 🙂

      • Anonymous says:

        u nas nepomaha nic… tretim rokom je zahrada stale zamorena, prvy rok som zbierala, ku koncu sezony som uz pristupila k “vrazdeniu”, od minulej sezony ich prestrihavam noznickami, vytecu, zacinam hned jak spozorujem prvych, hliadkujem po zahrade od sumraku, v lete aj do noci s baterkou, je to nekonecny pribeh… slimakov vobec neubudlo 🙁 tento rok necakam lepsie vysledky. urodu mam oplotenu plastovymi zabranami ktore maju slimakom zabranit preliezt, prelezu aj tu… 🙁

        • Hanka says:

          Mně tedy pomohly pivní pasti a je mi jedno, jestli se slimáci slezou z celé zahrádky. Hlavně, že jdou na pivo a ne na kytky a zeleninu. Sbírání každý podvečer i za tmy s baterkou jsem dělala poctivě týden, pak už se mi o slimácích málem zdálo,,zvedal se mi z nich a z toho slizu žaludek, a stejně jsem měla ráno listy ožrané. Někteří se schovali dovedněji, někteří zřejmě přišli až později. Takže misky s pivem mírně zakopat na kraji záhonu, udělat stříšku na jedné straně podepřenou dvěma kameny nebo klacky, a jednou za týden zlikvidovat obsah, vyměnit pivo. To se odvědčilo mně a mohu jen doporučit.

        • Hnedoslav Koblizek says:

          pri prestrizeni i rozmacknuti se dostanou ven vejce a mnoho plzu je hermafroditnich. takze dalsi mali slimacci. monokultury, vybijeni druhu a humanita nejdou dohromady. nechcete slimaky, tak je varte, topte, solte, palte, ale nereste humanitu prosim.

  2. iba teoretická úvaha says:

    S vlastnou záhradkou ešte len začínam tento rok, takže žiadne praktické skúsenosti zatiaľ nemám. Neviem teda, či sliziaky napádajú aj ovocné stromy v jedlom lese, alebo iba zeleninovú záhradku a prevažne listovú zeleninu. Zatiaľ som teda iba čisto v teoretickej rovine uvažoval o mini vodnej priekope okolo zeleninovej časti záhrady. Ak má človek pred domom vyhradených 10 x 6 metrov na zeleninu, tak toto skutočne nie je problém obkopať celé dookola a vytvoriť malú vodnú priekopu so šírkou 20 cm a hĺbkou 20-30 cm. Priehradu potom stačí vyložiť rybníkovou fóliou a napustiť vodou. Je to max. 1 deň práce. Otázkou je, či slimáky dokážu preplavať vodnú priekopu alebo nie. Ak ste to už skúšali a nefunguje to, tak si moju úvahu nevšímajte.

    • Marek Kvapil says:

      Jeden rok jsem vyléval kýble s plži do řeky. Potom jsem zjistil, že jakmile klesnou ke dnu, dokážou z vody vylézt zpátky na břeh. Takže zcela nepřekonatelnou překážkou pro ně vodní příkop asi nebude, ovšem je otázkou, jestli do vody půjdou dobrovolně. Za pokus to stojí, řekl bych:-)

      • iba teoretická úvaha says:

        Až teraz som si uvedomil, že vodná priekopa sa dá otestovať aj v oveľa menšej mierke. Stačí niekde na vykosenom trávniku vykopať mini priekopu s rozmermi 1×1 meter, naplniť ju vodou, doprostred hodiť aspoň 20 sliziakov a s pukancami v ruke sledovať, ako sa budú snažiť zachrániť si život. Najmä ak na trávnik bude svietiť ostré poludňajšie slnko, slimáky sa budú snažiť čím skôr doplaziť do najbližšej vysokej trávy. Motiváciu teda budú mať viac než silnú, pretože im pôjde doslova o život. Ak ani napriek tejto silnej motivácii nebudú schopné/ochotné preplávať vodnú priekopu, tak sa zrejme bude jednať o najefektívnejší spôsob boja proti týmto slizkým bezdomovcom. 🙂 Potom sa dá takto obohnať aj pomerne veľký zeleninový záhon pred domom, trebárs aj 1000 m2. Jedinou nevýhodou tohto riešenia je, že priekopa musí byť na rovine, aby sa v nej udržala voda.

        • myslím že pokus bude nesmysl says:

          když jde do tuheho plavou i kočky, otázkou zustává jestli by dali plzáci přednost sousedovi který vodní příkop mít nebude

    • Mulč v tom bude spíše nevinně says:

      Dobrý den, vodní příkop již někdo zkoušel, bez úspěchu. Vizte http://www.zahrada.cz/forum/skudci/slimaci-0127/?kotva=slimaci-232142 .

      • iba teoretická úvaha says:

        Čiže dodnes sa nikomu nepodarilo nájsť zaručene fungujúcu pasívnu bariéru, ktorú španieli nedokážu prekonať? Asi začnem experimentovať s rôznymi materiálmi, až kým nenájdem taký, ktorý neprelezú.

        • jinak says:

          Dovolím si vstoupit do debaty a nabídnout naši zkušenost s bojem proti hnědému moru 🙂 My jsme nejprve šli “tradiční” – chemickou cestou, ale pomyšlení, že se ta svinstva i přes všechna ujištění výrobců o nerozpustnosti, rozpustí a my si je dáme na talíř, nás dovedla k hledání jiné alternativy. Naše řešení je kombinace krmení a sběru. Zní to trochu šíleně, ale má to logiku: místo toho, abychom si nechali sežrat zeleninu, hodíme jim posečenou trávu, zbytky z kuchyně (hlavně slupky, odřezky, kousky melounu…). Potvory se pasou a my je v klidu sbíráme a mechanicky likvidujeme. Je to docela efektivní a čistá metoda.

  3. Pivo says:

    Rozmístěte podle potřeby na noc misky s pivem a slimáci se slezou na jedno a ještě se v tom utopí. Pozor na psy, kteří pivem také nepohrdnou. Ráno vylít na kompost. Někde se dají koupit misky určené přímo na tuto lázeň, že mají i stříšku. Místo misky se dají použít půlky vydlabaného melounu.

    • Anonymous says:

      pivo nebrat laka slimaky sousedovy

      • Droždí says:

        Ahoj, místo piva zkuste hodně zředěné droždí ve vodě, třeba jednu kostku za 3Kč a 3 litry vlažné vody, teď jsem to tady někde psal. A jak píšete, že “pivo nebrat, láká slimáky sousedovy”, tak to není vůbec dobrý přístup, protože to vůbec nedává smysl, a to proto, že v té pasti se zkrátka utopí i sousedův slimák, který jinak stejně za noc poleze i několik desítek metrů (!) Takže i k vám od souseda vždy přileze nějaký slimák. A to buď do té Vaší pasti a tam umře, nebo přileze jen tak na volný požer a rozmnoží se. 😉 baj

    • Anonymous says:

      Napiš značku piva lebo u mňa to funguje minimalne…

    • xose says:

      To jsem zkoušel a funguje to. Problém nastal když po čase vyšlo najevo urážlivé zjištění, že slimáci spotřebují víc piva než já a že na plnou saturaci mých záhonů by byla potřeba produkce asi tak pivovaru. Nicméně metoda návnady a nástrahy je asi nejlepším přístupem.

  4. takyzahradník says:

    Sbírání praktikuji, myslím, že je prokazatelně efektivní, … navíc k výše popsanému vytvářím jakési lapáky … třeba položené staré prkno či kámen, a oni si vlezou na den pod prkno a já je jen jednoduše sesbírám … kombinuji sběr navečer a přes den. Tak ať je zvládnem!

    • Anonymous says:

      Táta tohle taky praktikuje. Nejprve zkoušel růžové granule, ale mrtvé slimáky pak žrali ptáci a to bylo i pro ně smrtelné. Takže přešel na modré granule, které pomohly. Ale jako nejvíc efektivní je sbírání ráno a večer především pod nášlapnými kameny a jinde. Napichujeme je na pevný drátek s ostrým hrotem a nechá je uschnout/vyschnout, pak je rozšlape a drát použije znovu 🙂 Vim, že ještě někde četl, že je nemáme rozšlapávat za čerstva, protože v sobě mohou mít vajíčka a ty pak rozneseme na podrážkách po zahradě, ale kdo ví kolik je na tom pravdy…

  5. J. Marková says:

    Zastánci mohou ihned nastoupit v našem dvouhektarovém biozahradnictví.

  6. Anonymous says:

    Sbirani a rozdrcene vajickove skorapky fungovali u me. A opravdu je treba odnest slimaky velice daleko, nebo se spolehlive vrati.

  7. k.Tachecí says:

    Také je sbíráme.Naštěstí se vyskytují pouze na části zahrady. Vynášíme do lesa za silnicí, která odděluje zahradu a les.Šlimákům radím, aby lezli do lesa. Na silnici je rozjezdí auta.

  8. jak na to jdeme u nás v horách... says:

    Máme zahradu dost vysoko, skoro 700m. nad mořem, navíc u lesa na samotě, v nížinách je asi slimáků víc… Na druhou stranu, méně vyprodukujeme, takže poměr úroda slimáci vyjde možná na stejno. Osvědčily se nám nahrubo rozdrcené skořápky vajec, dodají vápník do naší mírně kyselé zeminy a nepustí slimáky. Pokud jsou roky, kdy prší, jako letos, tak stříháme větvičky planých růží a sypeme je do záhonů na mulč. A žijeme s tím, že slimákům patřila zahrada dříve, než nám, tak se o úrodu , v přijatelném poměru, podělíme. Helfa

  9. takysběratel says:

    Slimáky sbírám tam, kde je nechci mít, celou zahradu nestíhám. S likvidací slimáků mám problém, mají skvělý čich a jdou po uhynulých slimejších. Člověk by musel mít pořádný pozemek, aby si netahal slimáky sousedovic. A jsou všude, u sousedů v uklizených zahradách, na poli, jo, u mě v mulči taky. Zkoušela jsem likvidaci, ale jakmile se nahrnulo dost slimáků, kteří našli málo mrtvolek, schytala to zelenina. Takže tudy cesta myslím nevede. Funguje mi líp metoda slimáky z míst, kde je nechci, přenést tam, kde mi nevadí. Popřípadě je nabídnout běžcům (méně vajíček jim odpouštím, jsou k zahradě mnohem šetrnější než slepice a káčata se dají už celkem dobře sehnat). Taky se snažím slimáky do zeleniny moc nelákat, nechávat jim raději posekanou trávu v okolí než jim naservírovat jenom kompost a záhonky.
    Za sebe bych se přimlouvala, abychom se nenechali slimákama vyprovokovat k velkým odvetám s granulkama, horkou vodou a ostrými předměty, smířili se s tím, že jsou

    tady a pomohli jejich přirozeným nepřátelům (ropuchy, ježci, ještěrky, střevlíci, kachny a další) zjednat přiměřený počet slimáků na jeden záhon.
    Jednou se to povede, určitě.
    Zdravím všechny sběratele
    DK

    • Karel says:

      Slimáky ekologicky, rychle a bez upatlání svých rukou pozvu do pet-lahve, tak účelné pomůcky zahradníka. Plnou petku vložím na noc do mražáku. Druhý den vyhazuji do popelnice. Na umrznutí se umírá rychle a bezbolestně. Včasný sběr – zahrádka dlouhodobě uchráněná. Stačí opakovat na začátku objevování se nových lístků rostlinek zeleniny. Vyplatí se všímat si dutin s nakladenými vajíčky v hlíně. Jsou často dobře patrné při pracech v předjaří…

  10. Martin says:

    Slimáci…zamulčovaly jsme záhony netkanou textilií a ještě zasypaly štěpkou z jabloní. Nejdříve to vypadalo že slimákům vadí ostrá štěpka ale to se brzy ukázalo jako omyl. Sazeničky akorát nebyli dost chutné. Jak vyrostly nastalo brutální plenění až do zničení sazenic. Tabák který je jedovatý žerou taky s velkou chutí. Akorát rajčata nechaly. Nastalo řešení…. nejdříve modré granule a sladký pocit pomsty když byli slimáci rozteklý v trávníku. Jenže jsou škodlivé všemu tak jsme přešly na Feromol který by měl být v pohodě pro zvířata. Naprostý uspěch! S ručním sběrem do kýblu se solí a sypáním Feromolu se sazenice zázračně vzpamatovaly a rostou!!! Topinambury překonaly krizi a mají už metr, stejně tak fazole .Dobrá zpráva je, že slimáků není až tak moc . Jenom jsou strašně žraví. Dva týdny sběru a hubení… a je klid.

  11. Helena says:

    Nahatí slimáci se na kompost jako požírači kompost nehodí,dávají přednost čerstvým křupavým listům.

    • Marek Kvapil says:

      Nejen dle mé zkušenosti slimáci preferují před živými odumřelé rostliny v méně či více pokročilém stádiu rozkladu, ale nelze se na to stoprocentně spolehát – zejména v situaci slimáčí kalamity. Právě proto slimáky na kompost nenosím. Letos bych tam byl býval odnesl již 2000 slimáků, což by byla příliš vysoká koncentrace na malém prostoru. Nevěřím tomu, že by se slimáci nerozlezli zpátky do zahrady mezi záhony…

      • Anonymous says:

        Nehledě na to, že bych se bál, že nakladou do kompostu vajíčka, tam přečkají zimu a já si je na záhony sám donesu

        • Anonymous says:

          Přesně to dělají u nás: používají kompost jako množárnu. Vykládám si to tak, že teplo z rozkládaných zbytků (protože rozklad generuje teplo) stačí na to, aby v zimě nepomrzli.

  12. hlistice says:

    Mam velmi dobre zkusenosti z hlisticemi, jsou to parazite, kteri slimaky zerou a dale se v nich mnozi. Lze je koupit a aplikovat do pudy, jen ji pak je treba udrzovat nejaky cas vlhkou.

    • Hlístice says:

      O těch jsem slyšela, ale není to parazit i pro člověka? (Viděla jsem obrázek a stačilo mi, jsou odporné.)

      • Anonymous says:

        Take jsem se na hlistice informoval a mely by byt neskodne pro cloveka dokonce neuskodi ani zelenine a ovoci

  13. Plůtek says:

    Vím o jednom řešení. Je třeba kolem zahrádky udělat nízký plůtek z nějakého rovného plochého plastu, který bude mít stříšku pod úhlem směrem od záhonků. Slimáci to podle mě nemůžou překonat. Je to jako když leze horolezec po skále a má před sebou převis, překoná ho tak, že natáhne ruku nad převis a přehoupne se. Slimák ale leze a když je zespodu na stříšce hlavou dolů 😀 tak by potřeboval tu ruku aby se mohl přehoupnout nahoru. Tu ale nemá… Prakticky to vyzkoušené nemá. Nevím z čeho zhotovit plůtek se stříškou. Co vy na to?

    • petr ledvinka says:

      Tahle myšlenka mě taky napadla. Co ten plůtek udělat z perlinky co se používá ve stavebnictví? Perlinku připevnit na vhodně naohýbané dráty (třeba roxor průměr 6) zapíchané do země. Perlinka je levná a relativně odolná, roxory taky. Ale v praxi vyzkoušený to nemám. Vím že moc velká krása to asi nebude, ale účel světí prostředky.

    • vana says:

      Ano, slyšela jsem o tom, že někdo použil starou vanu na zahradce, ve které měl třeba rajčata, nebo cokoli libo, slimaci přes ohnutý rantl směrem dolů neměli šanci 🙂

    • Ben says:

      vyzkoušený materiál: ocelový (nejlépe nerezový) plech. Nahoře se udělá ohyb – ostrý či oblý – a lech se zapíchne do země. Ideální zároveň jako oddělení trávníku od záhonku a nepřekonatelná překážka pro slimáky.

    • bert says:

      toto řešení je vyzkoušené a funkční. Stačí požadat v klempířství o pruhy poplastového plechu v zelené, či hnědé barvě a nechat udělat lem cca 2cm výška plechu stačí 25cm. Stačí ho zapusti do poloviny do země. Záhony je třeba řádně vyčistit a zkontrolovat. Stačí aby v půdě zůstaly vajíčka a plůtek je nefunkční. Letos jme nasadili 4 indické běžce. V prvních dnech likvidovali přes 100 slimáků denně, až jsme měli strach, aby se jim nic nestalo. Hledali je i mezi kameny, dřívím a jakékoliv mezírce, kde by je mohli vytáhnout. Když pršelo, tak byli nejraději, protože nemuseli hledat a ani běhat k rybníčku je zapíjet (když je sucho, tak každých 5-6 soust jdou zapít). Pozor na žáby!! Kachny vám zlikvidují také žáby (hlavně pulce a vajíčka), což je nežádoucí.

  14. Sůl proti slimákům. says:

    Dobrý den, taky jsme likvidovali slimáky vším možným a nic se neosvědčilo. Posbírali je a topili v kýblu, sudě , někteří vylezli. Teď projdu ráno zahrádku s kelímkem obyčejné soli v ruce a každého slimejše pěkně posolím jak hranolku a je po nich. Sůl drahá není a trocha v kelímku mi vyjde na dlouho, tak si myslím , že to není tak drahé, ale pomůže to. Jen chodím denně protože se i slimejši množí , ale už jich je méně.

    • Sůl a půda says:

      Jestli s i sypete sůl přímo na záhony, tak si zaděláváte na tom, že vám tam nic neporoste…

    • petr ledvinka says:

      Tohle zavrhuju, přečtěte si pohádku “Jak kocourkovští pěstovali sůl”. Na slimáky to sice funguje,ale zničíte si půdu.

  15. Pomůžou krtci says:

    Vzhledem k tomu, že na zahradu nechci nic nepřirozeného, žádné posypy a postřiky, odnášela jsem je ze záhonků se zeleninou (na trávě mi nevadili) na kompost, odkud se opravdu nijak zvlášť nerozšiřovali dál – vždycky tam měli třeba nahnilá jablka a jiní pochoutky. A to nejdůležitější – mám ráda krtky, i když je sousedi vyhánějí všelijakými přístroji nebo klapátky z plastových lahví. Já jsem je k sobě těmi slimáky a plzáky přilákala a další rok už nebyl u mě ani jeden, ačkoliv o nějakých 50 m dál už jich sousedi měli plno. Ale taky měli v záhoncích zapíchané plastové lahve… Krtci žerou slimáčí vajíčka. Možná i slimáky, ale to nevím.

  16. Anonymous says:

    Dobrý je kávový lógr z překapávačů- třeba v práci a pod.

  17. Alena Kuchyňová says:

    Mně v letošním roce pomohla vyčesaná srst ze psů (tibetský mastif) mají hustou jemnou podsadu a slimáci se k rostlinám nedostali, zkoušela jsem jen na pár rostlinách, zároveň je to výborný mulč, v příštím roce zkusím větší plochu ještě s ovčí vlnou.

  18. skrupinky vajicok says:

    Zbehnúť do výrobne zákuskov, vypýtať si kýbel škrupiniek od vajíčok a vystačí vám na malú záhradu 300m2 na rok. Po daždi zopakovať. A nešetriť!

  19. Kachny - běžci says:

    U nás se nejlépe osvědčili Běžci, kachny nenáročné, neožerou nic ze záhonů a slimáky nemáme už třetím rokem. Navíc snáší skvěle a dlouho, takže můžete vajíčka používat na vaření. Nenecháváme je sedět, tak ani nevím jak je to u nich se sezením na vejcích. Líhneme si sami v líhni. Máme je celoročně v nezatepleném kachníku. http://hobby.idnes.cz/kachna-indicky-bezec-pozirajici-slimaky-f0r-/hobby-mazlicci.aspx?c=A120611_223638_hobby-mazlicci_mce

  20. Než se s tím někam nosit!! says:

    Jeden naostřený příborový nůž a místo sběru, tak jednou říznout. Netrpí, žádný sliz na rukou.
    I tak je to silně frustrující, nejen s nimi bojovat, ale i jen číst o tom marném boji. Vloni jsem zkoušel Nemaslug, ale výsledek nebyl valný. Je fakt, že jsem ho zkoušel už poměrně pozdě. Měl by se aplikovat hned ze začátku, když jsou malí. Ta věc má logiku a tak nevím, jestli letos, opět…

    • Lenka says:

      Mám podobnou zkušenost, já je stříhám nůžkami, pouze k tomuto určenými. Nechám je ležet, v noci přijdou další, kteří je sežerou. Je jich čím dál méně a když už zůstávají ležet do rána, tak jsou téměř vyhubeni. Chce to trochu silný žaludek, ale dá se zvyknout.

  21. tatac says:

    Dobrý den,
    nemám sice zkušenost s indickými běžci, ale každý rok, když už je tepleji, zajedu na trh a koupím asi 4 husokachny – barberie nebo mullardy, což jsou kříženci husy a kachny. Jedno husokachně vyjde asi na 65,- Kč, než toch povyrostou, dávám je do ohrádky, aby je něco nesežralo, krmí se buď speciální směsí, která se dá koupit v chovatelských potřebách, ale žerou i šrot a vařené rozšťouchané brambory. A slimáky žerou už od začátku. Jinak to jsou celkem nenáročná zvířata, potřebují samozřejmě vodu hlavně na pití, místo rybníčku poslouží třeba zednický kalfas s vodou, boudička na noc, do které se sami naučí chodit stejně jako slepice do kurníku, aby je něco nesežralo a to je tak všechno. Zeleninu trochu potlapou, ale ve srovnání se slimáky a plzáky to je nic. Vejce pravda nesnášejí, zato na podzim je z nich výborná pečínka. Rostou rychle, tak po 3 měsících je lze upéct, při intenzivním vykrmování prý i dřív, já je ale mám volně na zahradě, takže jsou to spíš sportovní typy.
    Rozváží je i různé firmy, například http://www.kavapo.cz/.
    Vřele doporučuji!

  22. Anonymous says:

    Sypat na plzáky sůl je ta největší blbost. Jednak si zasolíte půdu a te soli se zbavuje hůř než slimáku, ale hlavně ten plzák to v pohodě přežije, to jen vy si myslíte, že začal pěnit a je po něm. Sám jsem se o tom přesvědčil, když jem je posolil v kbelíku. Plzák začne produkovat ohromné množstvi takového tuhého rezávého slizu zpod kterého pak normálně vyleze a v pohodě jde pryč !

  23. Áňa says:

    Já taky sbírám, zahrádka je spíš předzahrádka a stejně s baterkou po večerech nasbírám někdy půl kila týdně. Vraždit je bych nezvládla, tak je vozím na kole do lesa ( v lese se prý nepřemnožujou, jen v neprůchozí lidské krajině, tak je tam doufejme něco včas sní). Uvolnila jsem přístup na zahradu pro predátory, ale : ještěrky a rejsky mi nosí kočka (stal se z ní škůdce). Ježek přišel, ale spadnul do díry, po pár dnech jsem ho zachránila, už nepřijde. Dočetla jsem se ale, že ostatní plži můžou být ke španělům konkurenční a nemají takový škůdcovský apetit. Mám tu další dva druhy nahatých plžů, ušetřením selektivního tlaku se jejich poměr zvětšuje, právě ve chvíli kdy (subjektivně) přešla nejhorší plzáčí vlna – i když zrovna hodně prší. Jeden z nich je určitě slimák největší, dokonce i wikipedie o něm píše, že je užitečný 🙂 Druhý je zelený, toho jsem nikdy neviděla ožrat zeleninu. Někteří nejmenší plži jsou dokonce prý masožraví a plzáčí vajíčka rádi (skelnatky, asi 5mm, tmavě modré tělo).
    Kromě toho mají plzáci na mojí zahradě malou pohyblivost, skoro neopoštějí kompost i když je od něj dýně tak tři metry, zato když je vedle ní květináč (úkryt), hned to je ráno vidět. Skořápky ani popel nijak výrazně nepomohly.
    Nejsem sice nic moc zkušená zahradnice, ale právě ty dýně mi vždycky zmizely. Letos mám Blue kuri, a tu nežerou, jen občas zlikvidujou květ, ale skoro to nestojí za řeč. Na plodech jich lezlo několik, ale ani kousnutí. Zato všechny cukety zmizely beze stop. O jejich preferecích jsem toho moc nenašla, to by možná mohlo ještě být zajímavý.

  24. vaněček says:

    Vykašlete se na všechno. Vemte pet lahev ve dvou třetinách ji přeřízněte, zahrabte do země kde jsou slimáci tak, aby aspoň 1 cm byla na terénem, nalijte zbytky z piva asi do třetiny aby se utopily a uvidíte. je to mazec každý den se jich na dvoře utopí aspoň 20

    • Droždí says:

      na pivo kašlete, takové plýtvání dobrotou…! zkuste ředit droždí do vody, místo piva. baj

  25. Marie says:

    Už jsem nahoře psala o podpoře krtků, letos se přidali ještě ježci. Ani v tomto velmi deštivém létě, kdy je všude plno slimáků, nemáme s nimi potíže, ačkoliv máme všude vysoký mulč. V něm se ježci ukryjí a sežerou, co uvidí masitého, takže běda slimákům. Zatím jsem u nás na zahradě o 1.000 m2 objevila pět dospělých ježků, možná jich je víc. Zřejmě se k nám stahují právě kvůli mulči, ve kterém se mohou ukrýt. Jsem přesvědčena, že postupně se na většině míst vyvoří rovnováha, ale nesmíme do ní moc zasahovat a musíme vydržet čekat. Marie

  26. Jetel says:

    Naše kočka žere slimáky, máme zahradu úplně čistou a kočka je tlustá jako prase, je to norská lesní kočka.

  27. Veronika says:

    Tak tento rok zlikvidovali 1/2 zahrádky a téměř celou úrodu jahod. Každý večer jsme po setmění vzali s manželem baterky a nasbírali půl až celý kýbl slimáků. Jsme na kraji vsi a okolo jen louky nebo neudržované zahrady s vysokou trávou. Sbírání tedy nepomohlo. Uvažuji už o granulích. O víkendu jsme sbírali i ráno. Kolikrát jsme vše vysbírali a za 2 hodiny se na zahrádku stáhli zase. Dost mě to odradilo od zahradničení.

  28. Alena says:

    Sbírám a sbírám – je to sport: Překonám dneska rekord? Na malé zahrádce u řadového domku byl rekord cca 160 kousků za večer. A co s nimi? Nevěřím, že by se nevrátili, kdybych je poponesla do lesíka. Utopit se nedají, voda je jejich živel. Když je zaliju pivem, ani se nebrání a je po nich. Jenže to leze do peněz, každý den pivo pro slimáky. Sůl jsem zavrhla, protože podle starověké legendy “…když Římané dobyli Kartágo, pobořili město a zem posolili, aby už tam ani tráva nerostla.” Horká voda mi přijde drastická. Zkušená sousedka, majitelka velké zahrady, poradila přeříznout je na místě. Je to nejrychlejší, nejekonomičtější a nejmíň drastické. Žádné dlouhé trápení. Druhý den jsem našla velikého mourovatého slimáka, jak si pochutnává na těch rozříznutých. Na wikipedii jsem se dozvěděla, že to je slimák největší, a že prý žere slimáky španělské. Tak ty mourovaté (tygrované) budu nechávat. Uvidíme, jestli je načapám taky na jahodách. Když najdu hlemýždě s ulitou, napíšu mu na ni fixem pořadové číslo a odnesu ho do lesíka s výstrahou: “Jestli se vrátíš, tak si mě nepřej, já tě poznám.” Nevím, jestli to umývá rosa, ale zatím se mi žádný s číslem nevrátil 🙂

    • Jiri Karlík says:

      Utopit se dají, nesmíte umožnit, aby vylezli, tedy zavickovat, problém, co s nimi potom, ale zůstává

  29. Dušan says:

    Je pravda, že plzáci se přes den skrývají ve skulinách, kde je vlhko, Noční pastva je pro ně typická. Dnes jsem sekal trávník dost nakrátko a ejhle! Dopolední sekání jich vyhnalo z úkrytů v trávě úžasné množství. Samí mladíci sotva 5 cm dlouzí. Následoval ruční sběr do zavařovačky a posyp kuchyňskou solí. Rozkládají se okamžitě a tvoří velké množství slizu. Manželka na ochranu kytek ve svahovkách nasypala okolo sůl. Funguje to! Přes ohrádku ze soli nepřelezou. To je však “maloochrana” Nezbývá než sbírat a sbírat. Myslím, že likvidace sebraného hnědého moru rozříznutím, napichováním a topením v pivu nemusí ničit vajíčka dospělců.
    Jsou to hermafrodité, dokonce divní samooploditelé. Proto volím posyp solí. v nádobě a pak směr kanalizace.
    Zasolit si pozemek by byla pěkná hloupost……….

  30. KMno4 says:

    Zkoušel jsem taky leccos, ale jelikož mám zahradu ze všech stran obklopenou nesekanými pozemky, je to nedostatečné … ani 10 kg feramolu za sezónu nestačí. Tak zvažuju plastový ohradníkový pás kolem záhonků a k němu nahoru přinýtovat pásek elektrického ohradníku …. to odpálí každého slizouna.

  31. ivana says:

    Pane Marku Kvapile, konečně někdo , s kým si můžu potřást rukou co se sběru plzáků týče. Už jen když se zahrádkář/ka zamyslí….tak nutně bude pokračovat v tom co dělali již naši předchůdci—–sběr , sběr , sběr slizkých potvůrek.( A že vypadám v předklonu s čelovkou zvláštně , je dáno tím , že ve svém okolí nás takových moc není). Navíc toto dobrodružství všem doporučuji , uvidíte určitě spoustu věcí co vás prěkvapí, např. nevěřili by jste jak je rychlá žížala….vážně 🙂

  32. Droždí says:

    Zdravíčko, my jsme vyčetli a také si ověřili, že po droždí jdou jako diví, např. v docela plytké plastové nádobě cca 13 cm v průměru a 5 cm hloubka se jich utopí i 60 menších. Nádoba se usadí do hlíny tak, že je její okraj na úrovni terénu, aby tam mohl slimák pohodlně vlézt. K večeru rozmícháme kostku droždí za asi 3Kč ve 3-4 litrech vody – ještě to nemáme přesně empiricky zjištěné – a nalejeme do nádoby. Lezou tam celou noc, nemusíme to neustále všechno sbírat ručně a rostliny na záhonku jsou i v noci lépe ochráněné. Naprostá většina slimáků se tomto zředěném “kvásku” utopí. V praxi kombinujeme techniku večerního ručního sběru (ach jo) s technikou nalíčených pastí. Nádoby necháváme kolem záhonků trvale, resp. tak dlouho jak jsou potřeba, a jen je vždy vyčistíme (mrtvé slimáky vylejeme na kompost nebo za zídku na družstevní pole;)) a v případě další potřeby, tj. večer po dešti, nalíčíme nový zředěný kvásek. A když navíc uděláme takový kvásek v teplé vodě, přidáme cukr a necháme “nakynout”, voní jim to opravdu dobře a v okruhu 2,5 – 3 metrů není prakticky slimáka, který by lezl směrem pryč od nádoby, plus voňavý kvásek je pravděpodobně dokáže vytáhnout i z hlíny, při prvním pokusu jsem dal past do nízké trávy, kde bylo vidět jen několik slimáků a za půl hodiny se to tam hemžilo slimákem, který lezl pouze směrem za návnadou, prvotní nadšení bylo velké. Při tomto pokusu jsem také pozoroval ten okruh až 3 metrů (poloměr 1,5m), na rovině a v nízké trávě. Většina slimáků se v kvásku následně utopí a jen málo jich leze dál, zatím se zdá, že nádoba ani nemusí mít moc vysoké okraje. Nádoba by měla být celkem pevná, např. jsem zkoušel takové ty plastové “talířky”, co se dají koupit za 2 Kč, jak si v nich odnášíme nudle se zeleninou od japonce, slimáků se chytlo klidně 50-60, když jsou ještě malí, ale tyhle nádobky při vylévání snadno prasknou a nejdou použít znovu. Dobře nám posloužily např. plastové věci od jídel na ohřátí v mikrovlnce, např. halušky, moravský vrabec s knedlíkem a zelím… mmm…

  33. Droždí says:

    Jo, a pokud vám slimák vylézá z kýble s vodou, což je jasné, voda mu totiž nijak nevadí, jak už bylo výše řečeno, tak je také možné přidat do vody jar a je to spolehlivé a snad i docela rychlé. Řekl bych, že za určitých složitých okolností člověku téměř nic jiného snad ani nezbývá, byť chuďátko slimáček, boží stvoření, v jarové vodě určitě malou chvíli nepříjemně trpí, než umře. To si pak myslím, že ho to bolí podstatně méně, či dokonce vůbec, když ho rovnou zašlápneme, byť to například v předešle zkypřené zemině, po dešti pak značně blátivé, bývá obtížný úkol. 😉 (Nebo nůžkama stříhnout či něčím rozseknout, ale slyšel jsem, že vajíčka prý zůstávají, nevím). Nicméně v kvásku (droždí ve vodě a značně zředěné oproti běžnému kvásku, viz. postřehy výše) se má však nejspíš moc dobře, neboť mu velmi chutná, z kteréhož důvodu se mu z něj myslím ani nechce zase vylézat a následně se utopí, a to pravděpodobně v blaženosti.;) čus

  34. Pingback: Slyším trávu růst? - Ne, slimáci mi žerou zahradu! - Budilka ...

  35. Jana says:

    Také sbírám a není to nakonec zas tak špatná metoda. Jen při tom zalévání horkou vodou musím honem pryč a nedívat se na to jak trpí. Vyliji to většinou až druhý den ráno na kompost.
    Ovšem letos jsem slyšela zajímavou informaci ohledně využití slimáků (plzáků). Nevím už přesně kdo mi to říkal, ale prý kdesi na severu (snad v Norsku, nebo tak někde) je využívají k výrobě sirupu proti kašli a proti chrapotu obecně. Speciálně prý pro děti. Dělají je podobně jako cibulový nebo jitrocelový sirup – prosypou cukrem a nechají vyslizet, užívá se ten sliz. Předávám tuto informaci bez záruky jak jsem ji slyšela. Nezkoušeno :).

  36. Jaromír Chaloupka says:

    Sbírat slimáky je otrava. I při sebevětší snaze stejně to nezachrání mladé rostlinky. Vyrobil jsem si kryty na jednotlivé rostlinky a slimáky sbírám. Občas. Úrodu však moje kryty spolehlivě zachrání.

  37. vita says:

    Ahoj,
    Pridavam recept na boj s hnedymi slizaky spanelskymi.
    Podporujte a nasbirejte si na svou zahradku klasicke hlemyzde s budkou.Oni nemaji tyto sve potravinove konkurenty slimaky hnede spanelske v oblibe a jeste s vetsim gustem jim sezerou jejich vajicka.Nejvetsi slabinou slizaku jsou jejich vajicka, prakticky pod kazdym kamenem nebo kurou maji nalepene desitky vajec v jedne snusce.Na techto vajickach si treba take s oblibou pochutnavaji jezkove.Take napriklad kuny pry slimáky žerou.
    U hlemyzdu zahradnich jsem nezaznamenal zadne chovani likvidujici plodiny.

  38. Honza says:

    My máme již třetím rokem párek běžců a to je 100% úspěch. Ano nějaký čas Vám chov zabere, ale ten se vyrovná času vynaloženého na sběr. Jakou mají radost když slimaká najdou:-) ale ne jen slimáky, spolehlivě likvidují všechny housenky, a další větší požíravý hmyz. Trusem hnojí zahradu a vodu na zalévání v jezírku. Vajec snesou méně než slepice, ale za to jsou větší a chutnější. Krmíme je hlavně suchým pečivem a zbytky vařené zeleniny či brambor, člověk pak má lepší pocit, že nevyhodil jídlo – přátelé nás zasobují pečivem, že máme přebytky. Minerály a vytamíny jim doplníte konvenčními granulemi – ty se využijí i v zimě, kdy jim jídlo zamrzá a případně při delší dovolené. V zimě jim nevadí mrazy, klidně spí na sněhu. Máme je u novostavby na kraji Prahy, jsou z nich už více méně domací mazlíčci, i když jsou stále plaší. Jedinou nevýhodou je, že občas na schodech před domem najdete bobek a také, že hlavně z jara občas nějaké rostlinky podupou. Z mé zkušenosti je příjemnější koukat se na běžce jak slídí po zahradě a hledají co zbaštit než sledovat slimáky jak systematicky devastují vaší úrodu.

    • Anonymous says:

      Souhlasím s indickýma běžcema – máme je dva roky, jsou to mazlíci, hodně společenští… musíte je mít opravdu rádi, pak jim odpustíte i ty bobky… Slimáky milují a pro nás je to jako droga – chodíme i mimo zahradu a slimáky jim nosíme!!! Doporučuji!!

  39. Jarin says:

    Předem konstatuji, že jsem nečetl celý článek ani všechny příspěvky, ale setkal jsem se s kameny o velikosti kačírku, možná větší, které byly velmi pórovité, asi jako pemza na paty, a údajně jsou tak nasákavé, že je slimáci nepřelezou. Bohužel nemám po ruce katalog ve kterém to bylo, ale byla to firma zabývající se prodejem kamene – okrasných na zahrada, různých druhů kačírků atd. Hodně zdaru!

  40. Martina says:

    Také mně trápilo stálé shýbání a sbírání plzáků, mám velkou zahradu. Po třech letech jsem přišla na jedinečný způsob. Postříkám je zahradním postřikovačem či menším rozprašovačem (podle množství), ve kterém mám slabý solný roztok, na 5 litrů vody asi 30 deka soli. Stopro to funguje a bez větší námahy, samozřejmě nejvíc po tmě a po dešti jich naleznete nejvíc. Obcházím i okolo zahrady a je jich čím dál míň. Nevadí mi,že mi něco sežerou, ale jsou tak odporní, že je na zahradě nesnesu.

    • Anonymous says:

      Ja je take sbiram kazdy vecer a po desti, rukavici do sklenice. Odnaset je pryc je sice hezke gesto, ale tu svinaci se vraci. Takze volim nejrychlejsi moznou likvidci – zaleji sklenici vrouci vodou. Nelibi se mi to, ale okousana zahrada jeste min.

  41. Jajo says:

    Matka ich nechava zaliezt pod stare pvc alebo gumu,taky uzky pas v plote napriklad,potom pozbiera,posype liadkom a pouzije ako hnojivo..

  42. hospůdka na mýtince says:

    Již dlouhou dobu vymýšlím, jak na slimáky. Zahrádku mám cca 1 hektar a kolem pole a neudržovaný prostor a tak sbírání moc nefunguje. indické běžce mám také, bohužel na takovou zahrádku bych jich potřeboval tak dvacet. Stále ale přemýšlím nad způsobem rychlého a efektivního zabití pomocí elektřiny, něco nazpůsob paralyzéru. Dokonce jsem si u našich viet. obchodníků malý paralyzer koupil, bohužel se s ním musím ohýbat.
    Kdysi v dětství jsme ve Svazarmu vyráběli něco na způsobu ” vyděržaj pioněr”, vím, že tam byla cívka a kondenzátor a mít to na nějaké tyčce se dvěma kontakty na konci, asi bych se nemusel ani ohýbat.
    Bohužel si zapojení již nepamatuji a nové přístroje jsou již na bázi IO 555, což mi nevyhovuje. Alespoň by si člověk nezasoloval zahradu.
    Pokud někdo najdete staré zapojení el. obvodu, jsem k dispozici na ptacekcd@seznam.cz.
    Děkuji

  43. Monika Libertinová says:

    Chodím po zahradě a na každého slimáka lehce (aby nevystříkl) šlápnu. Nechávám je tak “zašlápnuté” a druhý den jsou rozpuštěný. Když šlápnu víc, rozteče se a vypaří hned. Pro mě nejmíň náročná a humánní metoda. 🙂

  44. Jirka says:

    Já je prostě rozseknu lopatkou. Když je jich hodně pohromadě, lze na jeden úder dát tři i dva.

  45. Olunak says:

    Kdyz necham ve skleniku nebo u zahonu nepruhlednou plastovou nadobu, najdu je spolehlive vsechny pod tou nadobou. A nemusim je sbirat po jednom.

  46. Jaja says:

    Kdysi jsem praktikovala sběr, ale když posbíráte denně 500 ks slizounů, tak vás to fakt dříve nebo později přestane bavit.
    Pivní pasti jsou nejlepší, když vám je na zahradě nastraží někdo jiný a vy se do nich chytnete :D. To pak tohle slovní spojení považujete za sprostý výraz.
    Rantlík u některých kýblů (a tím pádem i záhonů) zabírá – ale jen na slizouny určitých velikostí.
    Snažím se udržovat populaci ještěrek na vysoké úrovni a nechávám na zahradě nějaké ježkům přátelské místečko, aby měli motivaci se tam zdržovat a navečeřet.

    Nejlépe mi ale fungoval “elektrický ohradník” na vyvýšeném záhoně (obehnat dvěma drátky kousek od sebe, konce každého z nich spojit, zapojit do 9V baterky (ideálně v nějaké krabičce). Jakmile slizoun přemostí drátky, dostane šlehu – buď zařadí zpátečku, nebo se upeče. Většina se dle pudu sebezáchovy vrátí zpátky na trávník. Nevýhoda – při dešti se baterka vybíjela víc, a taky se vybíjela, když se tam nějaký zarputilec zasekl mezi drátky. U nového záhonu se chystám na vylepšení – nahoře dostane maličkou stříšku – přesah, aby byly drátky aspoň kryté před většinou dešťů.

  47. Naia says:

    Nejlip se mi plzaci sbirali dvema klaciky – medota stejna jako kdyz jite hulkami 😀

  48. Lenka says:

    Mám podobnou zkušenost, já je stříhám nůžkami, pouze k tomuto určenými. Nechám je ležet, v noci přijdou další, kteří je sežerou. Je jich čím dál méně a když už zůstávají ležet do rána, tak jsou téměř vyhubeni. Chce to trochu silný žaludek, ale dá se zvyknout.

  49. Ivan says:

    Grunt z kávy jednoznačne najúčinnejšie – po daždi treba obnovovať, sypeme okolo vypestovaných rastlín. Ako lákadlo je tiež dobrá kukuričianka – polenta.

  50. Jarka says:

    Ahoj decka, hledam něco ekologickeho na zabijeni slimaku…

    • Kamila says:

      Cau, ja jsem byl spokojenej s koupi Ferramol granuli prave abych se slimaku zbavil. Koupil jsem je v zahradnickem oddeleni v obi.

      • Jarka says:

        Super, diky moc, tak ja se tam poptam. Mela jsem tam zrovna o vikendu namireno.

  51. Petra says:

    Ahoj vyzkoušejte ekologický Ferramol, díky němu jsme se zbavili slimáků z naší zahrádky.

  52. Kateřina says:

    Zrovna jsem hledala, nějaký eko přípravek na tuto otravnou havěť. Zkusím ho!

  53. Evita says:

    Caute lidi,
    chci se jen ujistit – ty pasti s teplou vodou a kvasnicemi nejsou nebezpecne i pro ty jesterky? Mame nastesti zahradu plnou jesterek ale, bohuzel, v lete co jsme se sem pristehovali, jsme taky videli hromadu slimaku. 🤢 Zakladame mensi zahradku (jako amateri, ale s dobrym umyslem 😁), tak se chystame na boj s tema slizounama. Vyherni metodou se staly nadoby s kvasnicema. 😁 Jen bych byla velice nerada, kdyby v tech nadobach rano plavaly jesterky… Nedejboze neco vetsiho. Jedna jesterka se nam kdysi chytla na zlutou pasku, to bylo psycho, nastesti s dobrym koncem.
    Diky a drzim vsem palce ve valce!

  54. Pavel Světlík says:

    Díky za diskuzi o té slizké havěti, přidám ještě něco možná pro někoho podnětného, že pro nás jsou nasbíraní slimáci skvělou potravou pro chované duhové pstruhy, ti je žerou s velikou vášní a hezky po nich prospívají, uznávám, že nemáte každý ochráněný rybníček nebo nádrž s elektrickým ohradníkem proti všudypřítomné milé vydře s rybí obsádkou, ale pokud ano, přidejte jim . tedy rybám – kromě housek, rybích granulí a jiné stravy tahle “tučná sousta” a budou velmi prospívat. Dobrou chuť na vylepšeném rybím mase !

  55. Aleš Pavel says:

    Taky mam radu, plno lidí si neuvědomuje, že plzáci a slimáci napadají vše co vidí hlavně díky tomu, že nemají dost vlastní potravy. Takže je třeba hloupost zlikvidovat hustý porost, např. kompletně posekat velký kus trávníku, migrují pak přirozeně za potravou rovnou na vaší netknutou zahrádku. Jinak nejsou až tak pohyblivý, když mají co zrát. Proč taky.

  56. Magdalena says:

    Teoreticky přemýšlím nad žiletkovou páskou netáhnutou mezi kolíky /kovové tyčky/ kolem záhonu.

Leave a Reply to Jiri Karlík Cancel reply

Your email address will not be published.