Využití, pěstování a skladování tykví

Samozásobitelský význam tykví u nás zdaleka není doceněn. Některé odrůdy tykví přitom patří chuťově ke zcela výjimečným potravinám. Pro svůj vysoký obsah kalorií a univerzální využití v kuchyni je lze používat jako základní potravinu srovnatelnou třeba s brambory.

K přednostem tykví patří:

  • Snadná pěstovatelnost (rostliny tykví se bujně rozrůstají; navíc vytvářejí velké plody a čím větší plody, tím méně práce se sklizní a tím více zde platí permakulturní  zásada MINIMAX: minimální úsilí, maximální užitek).
  • Slušná skladovatelnost (při správném postupu vydrží některé odrůdy uskladněné až jeden rok).
  • Výtečná chuť (kdo zná jen patizóny a poněkud vodnaté cukety, ale neochutnal pravé tykvové pyré, tomu to těžko vysvětlovat).
  • Vysoká kalorická hodnota (pro indiány byly tykve jednou ze základních potravin).
  • Multifunkčnost (dužninu lze využít v kuchyni nebo ke krmení domácích zvířat, semena lze sušit nebo z nich lisovat olej, z některých tykví lze vyrábět nádobky nebo je využít jako dekoraci).

Obr. výše: Nádobka na vodu pro kachny vyrobená z plodu tykve olejné.

Existuje několik druhů tykví a každý z nich má několik desítek až stovek odrůd rozličných velikostí, tvarů a barev. Mezi tři nejznámější druhy patří tykev velkoplodá (Cucurbita maxima), tykev obecná (Cucurbita pepo) a tykev muškátová (Cucurbita moschata). Rozlišovacím znakem jednotlivých druhů je stopka.

Obrázek: Stopka tykve obecné (vlevo nahoře) má výrazné podélné hrany, čímž se liší od tykve velkoplodé (vlevo dole) s kulatou stopkou. Stejně jako u tykve obecné mají plody tykve muškátové (vpravo nahoře) hranatou stopku, jejíž nasazení u plodu je výrazně rozšířené. Tykev velkoplodou (vlevo dole) poznáme podle kulatého a často ztlustlého nasazení stopky. Na povrchu stopky je korkovitá, síťová struktura.

Tykev obecná

Rostliny tykve obecné většinou vytvářejí krátké nebo žádné výhony a mají spíš keříčkovou formu. Patří sem například cukety (nejrozšířenější tykve v mírném pásmu), dále patizóny, tykev špagetová (jejíž vláknitá dužnina se podobá špagetám) nebo tykev olejná.

Tykev olejná se pěstuje pouze pro svá jedlá olejnatá semena bohatá na bílkoviny. Byla objevena teprve před 130 lety. Do té doby byly známé pouze formy, jejichž semena byla obalena tvrdou slupkou a musela se ručně loupat, což bylo velmi pracné. Tykev olejná je vlastně nahosemnnou mutací, jejíž semena tuhou slupku postrádají. Její objev a rozšíření znamenaly velké ulehčení práce. Semena tykve olejné lze přímo bez loupání konzumovat nebo z nich lisovat olej. Vodnatou, houbovitou dužninou můžeme krmit dobytek.

Tykev olejnou je třeba nechat plně vyzrát, což poznáte podle toho, že celá zežloutne a zůstanou na ní jen zelené flíčky. Potom ji lze rozříznout a vyjmout množství jedlých a chutných semen, která lze nasušit a uložit do zásoby. Ze semen se za studena lisuje olej zelené barvy, který je považován za jeden z nejzdravějších rosltinných olejů. Kromě oleje (45% – 50%) obsahují semena dusíkaté látky (32% – 38%), sacharidy (3% – 5%), hrubou vlákninu (2% – 4%) a minerální látky (4% – 6%) včetně mikroprvků jako je zinek, měď, nebo mangan.

Tykev muškátová


Tento druh tykve postrádá barevnou rozmanitost plodů, s níž se setkáváme u tykve obecné a velkoplodé. Mladé a nevyzrálé plody jsou zelené, zralé plody získávají krémovou barvu, často s voskovým povlakem.

Tykev muškátová patří k teplomilným druhům a u nás lze pěstovat jen některé odrůdy. Letos jsem vyzkoušel odrůdy Butternuss a Tromba d´Albenga (česky trumpeta) a obě mi na zahradě stihly dozrát (v nížině na Hané). Jejich dužnina je poměrně vodnatá, i když ne tolik jako u cuket. Výhodou je, že jádřinec je obsažen jen v rozšířené koncové části.

Na obrázku níže je pravděpodobně odrůda Butternuss, i když si nejsme jistý její čistotou. Vlevo jsou nedozrálé plody, vpravo plody zralé.

Zde odrůda zvaná Tromba d´Albenga:

Obě tyto odrůdy používám spíš jako doplňkovou potravinu – podobně jako cukety. Nechutnají sice špatně, ale mají poměrně vodnatou dužninu. Uvařením či upečením vznikne rozměklá hmota, kterou je třeba ještě vylepšit přidáním dalších ingrediencí. Hodí se proto spíš jako příloha k jiným pokrmům nebo třeba ke smažení na způsob cuket apod. Zdá se, že uskladněné vydrží déle než cukety (ověřím v průběhu letošní zimy).

Tykev velkoplodá


Z odrůd tykve velkoplodé byla ve střední Evropě dlouho známá pouze gigantická odrůda “Německá žlutá centýřová”, jejíž dužnina je ovšem poněkud vodnatá a nedá se dlouho skladovat (pokud ji nezavaříme). Používala se proto většinou jako krmivo pro dobytek a lidé ji jedli jen v dobách nouze.

Dále sem patří v poslední době velmi oblíbená dýně hokkaido, která existují v červené nebo méně známé zelené variantě:

Hokkaida patří k mým nejoblíbenějším tykvím vůbec. Jejich dužnina má po upečení nezaměnitelnou kaštanovou chuť. Používám je jako hlavní potravinu. Uskladněné vydrží klidně až do února následujícího roku.

Pro případ, že byste chtěli tykve použít jako svůj hlavní zdroj potravy, jako základní plodinu, která vám zajistí podstatnou část celoroční stravy, existují odrůdy ještě vhodnější než hokkaido. Jednu takovou vyšlechtila zkušená organická pěstitelka, autorka několika knih o zahradničení – Američanka Caroll Deppe. Její odrůda nese název “Sweet Meat-Oregon Homestead” (na obr. níže).

Carol Deppe používá odrůdu “Sweet Meat-Oregon Homestead” jako svou hlavní tykev pro zimní období. Lze ji velmi dobře skladovat. Pokud je náležitě sklizena a uložena, vydrží až do následujícího léta, aniž by ztratila na kvalitě. Může ovšem vydržet i déle.

Kromě toho má tato odrůda řadu dalších skvělých vlastností. Komerčně pěstované odrůdy tykví jsou selektovány na maximální obsah semen, takže obsah dužniny je potom poměrně malý. To se týká třeba i hokkaid, která si můžete vypěstovat ze zakoupených semen. U podomácku vyšlechtěné odrůdy “Sweet Meat” je naopak jádrová část se semeny velmi malá. Větší podíl tak připadne na jedlou dužninovou část.

Oproti hokkaidům má “Sweet Meat” ještě další výhodu. Má mnohem větší plody, takže sklizeň úrody vám nezabere tolik času. Posbírat méně větších kusů není obvykle časově tak náročné jako sklidit více menších kusů.

Příští rok bych rád tuto zajímavou odrůdu vyzkoušel, abych si ověřil její kvality a její schopnost prosperovat v našich podmínkách. Semena odrůdy “Sweet Meat” u nás pravděpodobně neseženete. Dají se ale objednat na webu třeba zde.

————————————————————————————————————————————————–
Pokud Vás zajímá pěstování, zpracování a semenaření tykví a dalších kalorických potravin jako kukuřice či fazole, zvažte účast na mém kurzu Základy potravinové bezpečnosti. Kromě odrůdy Sweet Meat Oregon Homestead ochutnáte řadu dalších zajímavých odrůd.
————————————————————————————————————————————————–

Pěstování tykví

Dýně a tykve mají rády bohatou půdu a hodně slunka a tepla. Dokážou růst přímo na čistém kompostu. Tykve jsou citlivé na sebemenší mrazík, takže je sázíme, až když toto nebezpečí pomine. U nás na Hané to bývá přibližně v polovině května. Mnoho lidí si tykve předpěstovává doma za oknem a na záhony sází již vzrostlé sazeničky. V případě tykví nekeříčkové formy (s mohutnými šlahouny) od takového postupu Carol Deppe odrazuje, neboť si vytvářejí dlouhý kůlovitý kořen, který při předpěstování doma proroste velmi rychle ven z kelímku, zatímco nadzemní část sazeničky sotva prorazí povrchem půdy. Kořen je potom při přesazování téměř vždy zničen nebo odlomen, což má za následek pomalý a špatný růst předpěstovaných rostlin. Je proto lepší bujně rostoucí nekeříčkové odrůdy tykví vysévat na záhony přímo ze semen. Keříčkovým odrůdám, kam patří třeba cukety, přesazování nevadí.

Větší odrůdy tykví často vypouštějí ze svých výhonů další podpůrné kořeny, aby si zajistily dodatečné zdroje pro svůj růst a produkci plodů. Musejí k tomu ovšem mít podmínky. Pokud budete mít příliš malé záhony nebo tykve vysadíte někam na kraj zahrádky, výhony tykví se budou plazit v trávě, kde nedokážou zakořenit. Je proto lépe vyčlenit jim dostatek prostoru na obdělané půdě. Ty části rostliny, kde se objeví podpůrné kořeny, můžete zahrnout hlínou.

Sklízení, skladování a zrání tykví

Stačí, aby byl plod tykve vystavena jen menšímu mrazíku a jeho skladovatelnost se znatelně zkrátí. Větší mráz plod zcela zničí.

Tykve se sklízejí i se stopkou. Pokud při sklizni některým plodům stopka upadne, měli bychom je sníst jako první. Většina tykví musí po sklizni několik týdnů dozrávat. Můžete je rozložit venku na slunci na slámu nebo je nechat dozrát doma. Důležité je pohlídat stopky plodů, aby pořádně zaschly. Hniloba se totiž často šíří právě odtud.

S tykvemi bychom měli zacházet podobně jako s jablky. Opatrně je pokládat, aby se neotloukly. Doma je můžeme rozložit na nějakou měkkou podložku, třeba na kartón. Nejdéle vydrží jednotlivé tykve zavěšené v síti ve volném prostoru. Ideální teplota pro skladování tykví se pohybuje v rozmezí deset až patnáct stupňů. Vyhovuje jim i pokojová teplota do dvaceti stupňů. Jednou za čas bychom měli každou tykev zvednou a prohlédnout, zda se nekazí. Kontrolujeme také stopky. Menší plody lze skládat na sebe, velké se skladují v jedné vrstvě. Tykvím vadí – na rozdíl od brambor – vysoká vlhkost vzduchu.

Obrázek: Vlevo nahoře sušení tykví venku na slámě, vpravo nahoře posbírané tykve, vlevo dole dosoušení tykví uvnitř, vpravo dole uskladněné tykve.

Carol Deppe, která má mimochodem doktorát z Harvardu, ve své knize The Resilient Gardener píše: „Jakmile mám tykve doma, zaplním jimi všechna volná místa. Každý pokoj, každý prázdný stůl, každou poličku zkrášlím tykvemi rozličných tvarů a barev. (…) Jakýkoli prostor u zdi, kde zrovna nepotřebujete procházet, by měl být vyhrazen velkým tykvím. Kromě toho můžete do každého nevyužitého rohu rozložit plachtu a vyskládat na ni hromádku chutné stravy. S takovým postojem je docela snadné uskladnit doma tunu či dvě tykví bez větších obtíží, i když nemáte žádné police.“

Tykvové pyré

Vypěstovat tykve – to je jen první krok. Důležité je také vědět, jak z nich připravit chutný pokrm.

Osvědčený postup, jak zpracovat tykvovou dužninu, je udělat z ní pyré. Nejlépe se k tomu hodí dýně typu hokkaido či jiné odrůdy jako Sweat Meat s nevodnatou ani nedřevnatějící dužninou. Muškátové tykve, cukety nebo slavné obří dýně zvané „německé žluté centýřovky“ jsou příliš vodnaté a na výrobu pyré nejsou vhodné.

Tykev se umyje, rozkrojí na poloviny nebo čtvrtiny (menší kousky lze použít v celku) a lžičkou se z ní vybere jádro se semeny. Osolí se, potře máslem a položí na plech slupkou nahoru. Potom se peče cca 60 – 120 minut při teplotě 180 – 200 ˚C dokud celá dužnina nezměkne. Po vychladnutí se dužnina vybere ze slupky (u hokkaida lze tento krok vynechat) a pyré je hotovo. Mělo by mít podobnou konzistenci jako hustá bramborová kaše. Vařením ve vodě či v páře lze také vytvořit pyré, ale tento postup je méně vhodný, neboť dužnina do sebe natáhne vodu, čímž pyré ztratí na své kvalitě.

Z tykvového pyré lze dělat polévky, omáčky, gnochi, nebo ho dochutit a podávat samotné případně jako přílohu k jídlům (podobně jako brambory). Je možné ho i zamrazit na pozdější využití. Jeho jemně kaštanové chuti se nic nevyrovná. Výborné je například oprančené na pánvi se špekem, česnekem a kysanou smetanou.

Na obrázku: Vlevo nahoře dýně hokkaido po upečení v troubě, vpravo nahoře tykvové pyré, vpravo dole tykvové pyré s česnekem a špekem.

Tykvové noky

Z tykvového pyré lze uvařit třeba noky. Budete potřebovat asi 600 g tykvového pyré, 200 g mouky, 50 g čerstvě nastrouhaného parmazánu, 1 rozšlehané vejce, 100 g másla, 2 polévkové lžíce nasekaných bylinek (petržel, medvědčí česnek, šalvěj, tymián).

Do tykvového pyré vmícháme polovinu parmazánu, vejce a trochu mletého pepře se solí. Na pomoučeném vále uhněteme těsto, které necháme asi deset minut přikryté uležet. Potom z těsta vytvoříme válečky o tlouštětce prstu a ty rozkrájím na třícentimetrové kousky. Jednotlivé noky postupně vhazujeme do hrnce s vařící vodou a jakmile vyplavou na hladinu, ihned je vyjmeme. Hotové noky dáme na talíř, polijeme rozpuštěným máslem s bylinkami a posypeme zbylým parmazánem.

Na obrázku: Vlevo nahoře tykvové pyré, vpravo nahoře uhnětené těsto, vlevo dole noky připravné k uvaření, vpravo dole uvařené noky připravené k jídlu.


————————————————————————————————————————————————–

O autorovi: Marek Kvapil zahradničí na svém pozemku na Hané. Je lektorem a organizátorem těchto kurzů: Semínkový kurz / Design permakulturní zahrady / Základy potravinové bezpečnosti.

————————————————————————————————————————————————–

Použité zdroje:

Carol Deppe: Teh Resilient Gardener – Food Production and Self-Reliance in Uncertain Times.

B. Schoner a H. Streicher: Tykve – Nejlepší odrůdy.

http://vfu-www.vfu.cz/vegetabilie/plodiny/czech/tykev.htm

65 Responses to Využití, pěstování a skladování tykví

  1. Anonymous says:

    Díky za článek, info o Sweat Meat-Oregon Homestead je pro mne přínosné, jsem fanynka dýní a jejich kuchyňského zpracování! Snad to přispěje k popření mýtu, že je vhodná pouze na kompot a la ananas – který opravdu nemusím. Receptů je spousta a na slano je to vždy lahůdka! Simona

  2. :) says:

    suprový článek, díky

  3. Anonymous says:

    Zajímavý článek, dík. Zaujala mne i zmínka o odrůdě šlechtitelky Carol Deppe. Pokud je chutná jako hokkaido a skladovatelná až do příští sklizně tak to je paráda. Mně hokkaida vydrží nejdéle do přelomu února a března.
    A ještě maličkost, po chvíli googlování jsem dospěl k závěru že se dýně jmenuje „Sweet Meat-Oregon Homestead”, nikoliv “Sweat” a bude tedy sladká, nikoliv zpocená :-)

    zdraví
    bobek

  4. Marek Kvapil says:

    Jasně, je to “Sweet” a nikoli “Sweat”. Děkuji za upozornění, budu to muset opravit.

    Mě ta odrůda hodně nadchla, v dohledné době bych rád objednal semínka a příští rok ji zkusím vypěstovat. Sám jsem zvědav, co z toho vyroste a jak to bude chutnat, pokud to vyroste. Doufám jen, že ta semínka projdou přes celníky..

    • Naz says:

      Dělal jsem z něj “ovocne9 vedno”, tak před 5 lety; celkem cca 10 litrů, nbyleo špatne9 a po půlročnedm odležened bylo ještě lepšed.Bohužel mi tento “strom” v re1mci sadovnickfdch faprav “odředzly”. Byl na veřejne9m prostranstved a asi někomu překe1žel. Od te9 doby jsem zatedm ne1hradu nenašel.

  5. Anonymous says:

    pěkný, vyčerpávající článek o tykvích … Když by se pěstovalo víc druhů, tak se vzájemně skříží? Jak to funguje, aby pak ze semínek další rok nevyrostla třeba hokkaido olejná :-) ? Moc tomu nerozumím, tak se třeba ptám blbě …

    • Marek Kvapil says:

      Jednotlivé druhy se mezi sebou nezkříží, ale různé odrůdy v rámci jednoho druhu se zkřížit můžou. Pokud budu pěstovat jednu odrůdu tykve velkoplodé (hokkaido), jednu odrůdu tykve obecné (tykev olejnou) a jednu odrůdu tykve muškátové (butternuss), tak by neměl být problém. Ovšem jen za předpokladu, že nikdo jiný nebude někde v blízkosti mé zahrady pěstovat ještě nějakou jinou odrůdu stejného druhu, jaký pěstuji já. Vzhledem k tomu, že tento předpoklad je mnohdy těžké naplnit, tak často nezbývá jiná možnost, než zabránit přirozenému opylení květů a opylit si samčí a samičí květy svých rostlinek uměle.

      Problém s organickým osivem tykví – třeba hokkaid – je často v tom, že pěstitel si nepohlídá čistotu odrůdy a tykev se mu zkříží s jinou odrůdou. Příští rok potom ze semínek nevyrostou čistá hokkaida ale nevypočítatelní mutanti, jejichž kvalita je velmi proměnlivé a obecně spíš horší. Proto je mnohdy lepší koupit si certifikované osivo, kde je čistota zaručena, než organické osivo třeba z Gengelu, kde ta čistota není jistá. A vůbec nejlepší je vlastní osivo:-)

  6. Cyril Prosecký says:

    V literatuře se uvádí, že “nedřevnatění” semen tykve olejné je recesívní znak. To znamená, že semena po zkřížení s jinou odrůdou už nebudou jedlá, ale blanitá. Chceme-li tedy získat vlastní osivo tykve olejné, je nutno zajistit dostatečnou prostorovou isolaci této od jiných odrůd.

  7. fabi says:

    Hezký článek, zajímalo by mne, zda jste letos vypěstoval nějakou “Sweet Meat-Oregon Homestead“ a jak to prošlo s dopravou semen z USA? Děkuji

    • Marek Kvapil says:

      Ano, vypěstoval a dokonce již i sklidil a uskladnil. Sedmdesát krásných velkých dýní:-) Je to opravdu mohutná a bujně rostoucí rostlina. Sázel jsem do sponu 2 krát 2 metry. Průměrný výnos na rostlinu jsou tři dýně, což se může zdát málo, ale plody jsou docela veliké. Některé váží i přes 10 kg. Teď by měly doma dozrávat další dva měsíce, tedy do Vánoc, čímž se ještě vylepší jejich chuťové vlastnosti.

      • Anonymous says:

        Jak chutnají, už jste je vyzkoušel? Máte srovnání s ostatními Crowny, třeba s Queensland Blue? Já mám v oblibě Crown Prince, vzhledově jsou si s tou vaší velmi podobné. Bohužel je to F1 odrůda, tak bych ji ráda nahradila něčím podobně dobrým.

      • semínka says:

        Dobrý den,

        neměl byste z vámi vypěstované dýně sweet semínka na příští rok?

        Díky..

  8. Helena says:

    Moc zajímavé, ale potřebovala bych poradit, jestli mi ta superdýně vyroste i v nm. výšce přes 600m. Letos
    mi vyrostly pěkné olejné i Hokaidďo, ale zatím se mi moc nedaří velkoplodé odrůdy.
    A co takhle semínka, nedaly by se od Tebe koupit, aspoň na zkoušku? Díky

    • barbora says:

      ano, vyrastie – my byvame na lazoch v 750 m.n.m., a tekvice tu rastu ako dive, dokonca aj melony, paradajky a kukurice. ono zalezi skor na tom, ake miesto pre nich vyberies…pred rokmi sme byvali v horskej dedinke v 900m vyske – tiez na slovensku, a tekvice s paradajkami som sadila ku kamennemu muriku otocenemu na juh a vsetko mi dozrelo. treba len skusat, najlepsie sa naucis na tom, co urobis sama

      • Jarmila says:

        Áno – ak je tekvica, paradajky, paprika nasadená popri múre darí sa im, lebo využívajú teplo ktoré v noci vydávajú budovy a sú v závetrí. Takže aj na záhone ak sa im zabezpečí bezvetrie, teplo aj v noci a samozrejme voda – tak sa im dobre darí aj vo vyšších polohách.

  9. Marek Kvapil says:

    To by mě samotného zajímalo, jestli stihne dozrát i v takové nadmořské výšce. Semínka zatím na prodej nemám, šetřím si je pro účastníky kurzu Základy potravinové bezpečnosti…

  10. Helena says:

    Děkuji Barborko za povzbuzení, jsem úplná začátečnice, ale rajčátka jsem letos měla u zdi na jižní stranu a bylo jich dost ( i druhů – jsem experimentátorka), horší s okurkami, u těch bych potřebovala poradit, my tam míváme mrazíky i koncem května, takže nevím jak na to.
    A mimochodem – melouny jsem zkoušela taky – jěště koncem září měly květy – ale byla to spíš bonsai – cca 20 cm…

  11. Paul says:

    Ahoj Marku,
    díky za pěkný článek.
    Chtěl bych se zeptat na tvou zkušenost se skladováním doma. V článku píšeš, že ideální teplota je od 10 do 15 stupňů. Když budu mít dýně ve 20 stupňovém pokoji, tak se stane co ? Dýně se dříve zkazí, nebo rychleji zdřevnatí… ?

    • Marek Kvapil says:

      Díky, Paule. Pokojová teplota 20 stupňů je pro skladování dýní vhodná. Řekl bych dokonce lepší než 10 stupňů. Při teplotě pod deset stupňů výrazně klesá skladovatelnost. Jaká je horní kritická hranice, to ale nevím.

      • Anonymous says:

        Mám dýně uskladněné při teplotě kolem nuly, v 10°C, a 15°C a v pokoji, kde máme kvůli miminku 23-25°C.
        O víkendu jsem vyhodila poslední dýni z nejchladnějšího místa, vůbec jim to tam nesvědčilo. Dýně v komoře s 10 a 15° jsou na tom relativně dobře, ale pár jich to už odneslo, hlavně Hokaida a Crown Prince. Těch 25° snáší asi nejlépe, dokonce mi tu leží i dvě poslední letní dýně.
        Budu se nad tím muset zamyslet, na jaře chceme stavět na zahradě sklep speciálně pro dýně a ono jim tam asi bude zima…

        • Cim to je? says:

          Cim to je, ze dynim teplota pod 10 stupnu nesvedci? Nez jsem si tyto prispevky precetl, myslel jsem, ze pro uskladneni jakekoliv zeleniny/ovoce ja optimalni co nejnizsi plusova teplota, tzn. mirne nad nulou. Budu vdecny za vysvetleni.

          • Paul says:

            Tady jsem našel nějaké informace o teplotě při skladování s vysvětlením co se stane nad/pod:

            Unlike most other vegetables, squashes and pumpkins require warm, fairly dry storage conditions. After the curing period, carefully place the fruits in a single layer on shelves, leaving a small space between each fruit. Maintain a temperature of 10°C and a relative humidity of 70%-75%. Temperatures above 15°C promote high respiration and shrinkage. Do not allow the temperature to fall below 5°C. Cold-storage rooms are not suited to the storage of pumpkins and squashes because the high humidity encourages rot.

          • Skladování says:

            Tento týden (květen) jsem zpracovala poslední hokaido. Celou zimu jsou v místnosti, kde je cca 10°C, na jaře více (máme otevřené dvěře a místnost větráme). Není tam vysová vzdušná vlhkost (mrkev, brambory…mi tam vysychají). Dýně jsou na polici, proti oknu.

  12. Dyne says:

    Diky za tyto skvele informace. Potesilo mne, ze dyne ma rada spise teplo na skladovani, protoze nas sklep neni ani moc studeny a dost suchy. Letos, resp. loni se mi urodilo moc maslovych dyni a fakt krasnych a velkych (15 kusu ze 2 sazenic) a tak je pridavam do vseho, co chci zahustit – uplne se rozvari, a pridavam je i do bramborove kase 2:1.
    Tykev Sweet Meat jsem videla v Nemecku na trhu. Prodavali ji i nakrajenou na pulky, ci ctvrtky. Ale protoze jsem to neznala, tak jsem ji nekoupila. Skusim tam koupit semena.
    Koupila jsem seminka tykve olejnate Apetit a chtela jsem se zeptat, duzina z teto dyne se asi neji?

    • Marek Kvapil says:

      Pokud vím, tak dužnina tykve olejné není určena primárně na konzum. Používá se spíše jako krmivo pro hospodářská zvířata. Osobně jsem dužninu této tykve konzumovat nezkoušel. Byl by to ale zajímavý projekt na šlechtění – zkřížit například tykev olejnou s tykví špagetovou – a zachovat jak nahost semen tak konzumní jakost a špagetovou strukturu dužniny:-)

    • dýně z trhu says:

      kde jste ji viděla? Sháním ji tu marně a to jsem jejím hledáním pověřila snad všechny známé.
      Zatím pěstuju Crown Prince, která je této oregonské podobná jak vzhledem, tak údajně i chutí, ale je to bohužel F1 odrůda. Ta a jí vzhledově podobné se v Bavorsku prodávají na každém rohu.
      Moc ráda bych získala semínka z podobných klimatických podmínek, takže se mi objednávat z Anglie nebo USA moc necce.

  13. Koupím semena Sweet Meat Oregon Homestead says:

    Kde se dají koupit semena Sweet Meat Oregon Homestead? Mám zájem. Poradí někdo?

  14. Semena dýně "Sweet Meat - Oregon Homestead" a semena divokých červených rajčat says:

    Prosím, ozvěte se mi na uvedený mail, pokud byste mohli zaslat semena. Na oplátku nabízím semena technického konopí odrůda Carmagnola a Finola z vlastní loňské sklizně . Obojí lze pěstovat na výměře do 1 aru podle příslušného zákona, nebudete tedy zločinci:-)
    Případně semena zaplatím.

  15. chutné okrasné tekvičky says:

    moja 1 ročná dcérka nás naučila jesť okrasné tekvičky. Keďže jedla zo záhrady všetko k čomu sa dostala , padli jej pod rúčky aj mladé malé okrasné tekvičky. Chrúmala ich ako zajačik, tak som to vyskúšala aj ja a zistila som ,že to chutí podobne ako uhorka. Takže sme s prebytkom nemali problém ,lebo sme ich zjedli pred dozretím. Odporúčam ako letné osvieženie pri práci v záhrade.

  16. treláž says:

    Dobrý den marku,

    pěstujete dýně na trelážích – nebo na nějaké jiné opoře, nebo je necháváte plazit po zemi. přemýšlím o přípravě nějakých treláží, ale nejsem si jista.
    děkuji za informace,

    nikol

    • Marek Kvapil says:

      Zdravím, dýně pěstuji na zemi. Je to nejméně pracné. Určitě se ale dají pěstovat i na trelážích, plotech apod.

  17. Pestovanie patizonov v interiéri says:

    Dobrý deň, minulý rok som sa prvýkát pokúšal o pestovanie patizónu v kancelári. Len tak zo srandy.

    Vyrazilo mi veľa kvetov, ale žiaden plod.

    Tento rok to skúčam znovu. Viete mi poradiť, či a ako opeliť kvety, aby z toho bola i zelenina a nie len “kytka” :-)

    Vopred ďakujem
    S pozdravom
    Rudo

    • Marek Kvapil says:

      Stačí utrhnou jeden dva samčí květy i se stopkou, ještě ve fázi poupat, která ale začínají žloutnout, což znamená, že se chystají otevřít a mají aktivní pyl. Potom otrhat okvětní lístky a obnažit pestík. Z pestíku potom otřít pyl na podobobným způsobem obnaženou bliznu samičího květu, který ovšem neodtrháváme.Samičí květ bezpečně odlišíte od samčího dle toho, že má pod sebou zárodek budoucího plodu – jakoby malý zelený kulatý plůdek. Samčí květy tohle nemají. Zákrok je dobré provést ráno či dopoledne. Pokud je Vám líto v kanceláři květy odtrhávat, dal by se použít i štěteček.

      Dejte vědět, jak to dopadlo. Zkušenosti s pěstováním patizonů v kancelářích asi žádné nejsou, takže je to doslova průkopnická záležitost:-)

      • Marek Kvapil says:

        Nebo lépe ještě takto: Večer před zákrokem si zkuste vytipovat žloutnocí poupata samčích květů. Taková poupata by se měla druhý den ráno rozvinout. Z nich potom se přenáší pyl na na samičí květ.

      • Anonymous says:

        Dobrý deň pán Kvapil,

        v prvom rade sa chcem ospravedlniť za to, že som sa rok neozval.
        Je to preto, že som stratil tento link a pohužiaľsystém neposiela informáciu o pridanom komentári.

        Ďakujem za radu. Neviem, či to ešte tento rok stihnem, ale pri najbližšej príležitosti sa o to pokúsim.

        Ešte raz sa ospravedlňujem a ďakujem za radu.

        S pozdravom R.M.

  18. Dobrý den,

    máte zkušenosti s pěstováním tykví, já je letos budu pěstovat poprvé (v tak velkém měřítku, předtím jsme pěstovali cukety a šlo to). Mám připraveno, že vyseju 600 dýní hokaido. Ještě dám na zahradu ale také okurky, chtěl bych tam dát cukety a chtěl bych taky vyzkoušet meloun. Myslíte si, že můžu na jednu zahradu vysadit více rostlin z čeledi tykvovité? Všude slyším o tom, že se při opylování mohou vzájemně sprášit a vyjít z toho patvary. Jaká je pravděpodobnost, že se něco takového stane? Můžu to takto udělat a jaké budou pravděpodobné výsledky opylení? Děkuji.

    S pozdravem
    Pavel Chodil

  19. Pěstovàní says:

    Zdravim.
    Zajímá mě, jestli někdo nemá zkušenosti s pěstováním dyní přímo na hnojišti. Mám prázdné zimoviště po ovcích, kde je asi na 20m2 20cm souvislá vrstva ovčího hnoje a chtěl bych na toto místo zasadit různé druhy dyní. Nebude to přiliš agresivní prostředí??? Zimoviště se nachazí na mírně svažitém pozemku, uprostřed starého ovocného sadu, na mírně vyčerpané půdě asi 250m nad mořem.

    Diky za odpověd.
    Kamil.

    • Anonymous says:

      Odpovím si sám, třeba to jednou někomu přijde vhod. Takže vyhlašuji zimoviště za ideální prostředí pro pěstování. Vše je totálně zarostlé dýněmi, cuketami a patyzóny. Úroda se zdá být naprosto luxusní!!! Předpěstované rostliny jsme sázeli do asi jedné vrchovaté lopaty vyzrálého kompostu a pak už se nijak nestarali, ani nezalévali (a jaké bylo letos dlouhé a horké léto že…). Hnůj byl po zimě skvěle nacucaný a patrně to stačil uživit sám. Takže doporučuji!!!

      • pěstování dýní na kompostu says:

        Já jsem take dala 3 semínka hokaido a mám zarostlou půlku zahrady :-) ) Dýně nejsou malé “hokaidičky” a velké hokaidy. Tipuji, že každá může mít tak kolem 6 kg :-) . Takže úroda luxusní a to jsem ještě některé malé uštípala, aby jich nebylo tolik.
        Ze 3 semínek vyrostly 2 rostlinky a dýní je na nich cca 18 :-) )

        • Malé plody says:

          Já nechávám na rostlině dozrát asi 3 plody, ostatní nasazené plody nechám dorůst do velikosti +/- 10 cm, a pak je oštípnu a zavařuji s ostatní zeleninou do kořeněného nálevu. Stejně tak to dělám s patizónem (sklenice se 3 barvami patizónků – zelený, žlutý a bílý – v mírně pálivém nálevu – je “luxusní” dárek) :-)

      • Anonymous says:

        To jste se trefil, že to někomu přijde vhod, zrovna jsme zavezli zvýšený záhon krásně vyzrálým koňským hnojem, který je jak zemina, chystám se tam nasadit dýně, takže děkuji za radu.
        Jana

  20. školkové dýně says:

    Dobrý den, děkuji všem předem za všechny skvělé připomínky!
    Letos jsem poprvé vysadila semínka dýní do velkých květináčů ve školce a pak jsme je s dětmi z MŠ šli zasadit na pole. Brigádníci připravili jamky, daly vyzrálý kompost a děti nosily, sázely a zalévaly své dýně. Teď nám krásně rostou a kvetou. Doufám, že budeme sklízet i nějaké plody, chtěli bychom je mít hlavně pro náš vesnický “halloween”. Drže nám palce!! :)

  21. františek says:

    zaujmavá a užitočná debata.moja otázka: Môžu sa medzi sebou skrížiť oranžovvé a zelené hokkaido. Vďaka!

    • Marek Kvapil says:

      Ano, mohou a často se i kříží, neboť se jedná o dvě různé odrůdy stejného druhu tykve velkoplodé…

  22. dýně Hokaido says:

    Minulý rok jsme v obchodě koupili dýni Hokaido. Letos jsme z ní pár semínek dali na naši malou zahrádku. Podařilo se nám ze všech vypěstovat pouze jednu. Váží 1,10. Zajímavý nápad udělat z ní jídlo s česnekem. Určitě vyzkoušíme. Jana

  23. Mirek says:

    Tykev Muskatova je dobra na omacky a polevky. V USA se do nich pridava skorice, muskatovy orisek, nebo trochu jablecneho protlaku a serviruji s krocanem a nadivkou. V anglictine jsou na tom desitky receptu. Je skoda ze v CR je tato zelenina malo znama, ale na Jihu USA je to soucasti domaci kuchyne. Kazdy kdo by chtel tykev vyskouset, tak doporucuji projit nekolik receptu. Je pravdou, ze tykev muskatova je vicemene teplomilna rostlina, ale dari se ji az do zony 6 coz jsou vetsina nizin. Doba maturity plodu je 120 dni, sazi se po poslednim mrazu a sklizi v rijnu az v listopadu aby dobre prozrala.

  24. Martin says:

    Dobrý den.
    Jako začátečník v pěstování tykví (a vlastně čehokoliv) bych chtěl poprosit o radu. Nejspíš se jedná o základní informaci, ale já jí nemám a líná huba….
    Vím, že se nemají pěstovat pohromadě stejné druhy tykví aby se nesprášily. Je mi jasné, že pokud se spráší, jejich semena jsou pro příští sezónu nepoužitelná. Má ale sprášení vliv na plody z “prvních”, nezkřížených rostlin? Zatím totiž nemám na pěstování dost velký prostor a pokud by pěstování více druhů pohromadě nemělo vliv na plody, prostě bych si na příští sezónu koupil znovu “čistá” semínka. Dalo by se to tak dělat, nebo mám raději zredukovat počet odrůd na jednu od každého druhu?
    Předem mnohokrát děkuji za radu.

    Martin

    • Marek Kvapil says:

      Zdravím, druhy se mezi sebou (obvykle) nekříží, ale jednotlivé odrůdy uvnitř druhu ano. Pokud budete pěstovat tři odrůdy tykví, každou od jiného druhu, tak vzájemná křížení je velmi nepravděpodobné a při semenaření se počítá s tím, že k němu prakticky nedochází. Na plody, které se urodí v prvním roce, sprášení vliv nemá. U dýní.

      • Martin says:

        Děkuji za informaci. Měl jsem, samozřejmě, na mysli, odrůdy. Chtěl bych pohromadě pěstovat 2 zástupce c. pepo a 4 c.maxima. Pokud nebude mít jejich sprášení vliv na plody v prvním roce, nebudu si s tím lámat hlavu a na další sezónu si koupím nová semena.

  25. biofarmar says:

    ak by mal niekto zaujem a uplne pre vas nove druhy tekvic a vselicoho mozneho tak neolutujete ked navstivite tuto stranku :)
    bubu k dispozicii aj planty tekvice sweet meat :D !!

    https://www.facebook.com/zrdavekvalitnepotravinyvypestovanenaslovensku

  26. dýně hokaido a cuketa says:

    Dobry den,letos mam prvně k dispozici pozemek na pěstování zeleniny a chtěl jsem vyzkoušet pěstování cukety a dýně.Snažil jsem se načíst nějaké informace na internetu a někde pisi,ze to může byt problém,jinde ze ne.Z diskuze zde jsem vyrozumnel,ze v aktuálním roce to na urodu vliv nemá,pouze na semena pro další roky.Pochpil jsem to dobře?Předem diky vše za odpověď.Roman

    • Marek Kvapil says:

      Dobrý den, ano, pochopil jste to správně. Tohle se řeší jen při semenaření, kdy se dbá na to, aby se mezi sebou odrůdy stejných druhů nezkřížily…

  27. Eva says:

    Dýně celkem úspěšně pěstuji, jen nevím, jak přesně určit dobu sklizně, aby měly dobrou skladovatelnost. Mají se nechat na rostlině co nejdéle a sklidit až těsně před prvními mrazíky?

    • Marek Kvapil says:

      Ano, co nejdéle nechat venku ale sklidit před prvními podzimními mrazíky, které skladovatelnost plodů výrazně snižují. U hokaid a jiných odrůd tykve velkoplodé poznáte vyzrálé plody podle toho, že jim zkorkovatí (zdřevnatí) slupka, která je dlouho zelená.

  28. Dýně olejnatá says:

    Dobrý den,
    mám dotaz může se pěstovat dýně olejnáta s okůrkou s jiným druhem dýně,cuketou atd?
    Děkuji

    • Marek Kvapil says:

      Dobrý den, samozřejmě že může. Proč myslíte, že by nemohla? Pokud je nechcete semenařit, tak se společným pěstováním těchto plodin by neměl být problém…

  29. Pěstování hokkaida says:

    Dobrý den, minulý rok jsem poprvé pěstoval dýně hokkaido a na každé rostlině dozrál pouze jeden plod. Rostliny měli délku asi tři metry a mnoho květů, které ale po krátké době odumřely. Můžete mi poradit čím to mohlo být? Rostliny jsem nijak nezkracoval ani neupravoval. Děkuji za odpověď.

  30. Palino60 says:

    Pestujem uz 5rokov tekvice vo vacsom. Celkom draha skusenost zo skladovania (zhnilo mi 50ks) – teplota pod 10st. Vyrazne skracuje skladovatelnost. V kuchyni na polici 2 m vysoko (teplota24st) bez slnecnych lucov a vetrane-na skladovanie najcitlivejsie Hokkaido este v aprili!!! Je dolezite vetranie (cca ako pri cesnaku), aby plesne nemali sancu. K predpestovaniu-som vysadill predpestovane v zakorenovacoch Galaxy(Slinsky) , ktore sa natacaju do spiraly a nemaju dno. Koren sa vystrci vez siet do vzduchu, zaschne a rokoreni nazad do vnutra. Vysledok je pevny koren. bal a rychly rast po vysadeni. Len upozornujem, ze ak von 25. maja, tak do zakorenovaca 1.maja-raste rychlo a bujne!!! Ked som sadil priamo semeno- ozrali mi male stonky skodci- na planty si uz netrufli…

  31. Cool web-site you possess in here.|

  32. Jana says:

    Dobrý den,
    nevím z jakého roku je článek, prosím o info. jestli už jste zkoušel/sehnal semínka této dýně a jestli by byly už v ČR k sehání, děkuji moc!

  33. Anonymous says:

    Dá se prosím rozeznat dýně Hokkaido od Sweet Meat, ve stádiu mladé rostliny těsně před květem?

  34. Marcela says:

    Poprvé v životě jdu zítra připravovat dýni k obědu – jako začátečník jdu zkusit polévku. Přešla jsem na vegetariánskou stravu a od té doby se cítím neskutečně dobře, takže začínám pěstovat na zahradě i dýně. Děkuji moc za rady pro pěstování :-)

Leave a Reply

Your email address will not be published.

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>