Ředkvičkový experiment aneb srovnání sedmi odrůd

Letošní jaro jsem uspořádal menší ředkvičkvový experiment, abych porovnal výhody a nevýhody sedmi různých odrůd ředkviček. Zajímala mě jejich ranost, odolnost vůči plevelům, vybíhání do květu a pálivost.

Do experimentu jsem vybral u nás běžně dostupné registrované odrůdy Granát a Slávia od firmy Seva Seed, odrůdy Ria, Slovana a Saxa 2 od firmy Nohel Garden, dále jednu u nás méně rozšířenou odrůdu Rudi a starou českou odrůdu Máslová obří z Gengel o.p.s.

Testování jsem prováděl na ručně zrytém záhonu vyhnojeném organickými hnojivy a bez použití chemických postřiků, neboť mě zajímá, jak odrůdy fungují v neprůmyslových podmínkách, jaké najdete například v permakulturní zahradě.

16. března 2015 jsem záhon o rozloze cca 25 m2 rozdělil na sedm stejně velkých dílů a každý z nich osel jednou odrůdou ředkviček:

Po sedmi týdnech měly ředkvičky všech odrůd skliditelné bulvičky, a tak jsem porovnal jejich různé vlastnosti.

Zde je mé hodnocení jednotlivých odrůd. Níže potom uvádím, jakým způsobem jsem hodnotil vlastnosti jednotlivých odrůd a výsledky těchto hodnocení shrnuju v grafech.

Rudi

Předností téhle odrůdy s kulatými bulvičkami je její ranost a vysoká odolnost vůči vybíhání do květu. Je ranější než velmi rané odrůdy jako Saxa 2, Ria či Slávia. Zdá se být velice odolnou proti vybíhání do květu, což je pozoruhodné zejména v souvislosti s její raností. Rané odrůdy totiž obvykle vybíhají do květu nejrychleji. Odrůda Rudi šla do květu jako jedna z posledních následovaná už jen pozdní odrůdou Máslová obří. Vyznačuje se středně silnou pálivostí. Je nižšího vzrůstu s menší listovou plochou, takže je méně odolná vůči plevelům. Tuto nevýhodu lze ovšem kompenzovat hustším výsevem.

Ria

Nevýhodou této odrůdy je to, že je velice pálivá. Nejpálivějších ze srovnávaných odrůd. Patří mezi velmi rané odrůdy, byla druhá nejranější. Do květu vybíhá středně rychle a má veliké listy s plochou bezmála 50 cm2, které dokážou dobře vystínit plevele. Vyžaduje proto spíše řidší výsev, aby měly rostliny dostatek prostoru.

Slávia

Slávia je odrůdou s protáhlými bulvičkami středně pálivé chuti. V hodnocení ranosti skončila přesně uprostřed jako čtvrtá nejranější. Je vyššího vzrůstu, má poměrně velké listy a velice rychle vybíhá do květu.

Saxa 2

Firma Nohel Garden, od níž jsem koupil osivo této odrůdy, ji popisuje jako velmi ranou, o čemž lze pochybovat. V experimentálním srovnání s ostatními odrůdami skončila jako druhá nejméně raná. Do květu vybíhala úplně nejrychleji. Proto bych ji spíše nedoporučoval k pěstování. Jsou lepší odrůdy.

Slovana

Poměrně raná odrůda, jejíž předností je velice mírná pálivost. V porovnání s ostatními odrůdami je nejméně pálivá. Proto si ji oblíbila moje žena. Je to jediná odrůda, kterou je schopna pravidelně konzumovat. Do květu vybíhá středně rychle. Je spíše nižšího vzrůstu s nejmenší listovou plochou.

Granát

Tahle odrůda není zrovna nejranější. V hodnocení skončila až na pátém místě. Je vyššího vzrůstu, do květu vybíhá poměrně rychle. Je druhá nejméně pálivá, což je její největší předností.

Máslová obří

Na tuhle odrůdu jsem byl zvědavý, protože se jedná o starou českou odrůdu získanou z Gengelu. Zajímalo mě, jak dopadne v porovnání se soudobými registrovanými odrůdami. V gengelovském seznamu je popsána jako spíše pozdní, což se potvrdilo. V experimentu skončila jako nejpozdnější. Je nižšího vzrůstu s menšími listy, což ji činí méně odolnou vůči plevelům. Tuto nevýhodu ovšem nelze kompenzovat hustším výsevem, neboť její velké bulvičky by potom neměly dost prostoru ke svému rozvoji. Do květu vybíhá úplně nejpozději, což je na zahradě výhodné, neboť se tím prodlužuje sklizeň. Zdá se mi ale, že trpí více praskáním než jiné odrůdy, což je ale jen můj odhad, v němž se mohu mýlit. Její nevýhodou je také silnější pálivost. Byla ohodnocena jako druhá nejpálivější.

V další části tohoto článku popisuju, jak jsem ke svému hodnocení dospěl.

Ranost

Od každé odrůdy jsem vybral deset největších bulviček. Ty jsem potom zvážil a podle výsledku hodnotil ranost. Čím vyšší váha, tím rychleji rostoucí bulvičky, tím ranější odrůda. Výsledek byl docela překvapivý. Shrnuje ho následující tabulka.

Jako vůbec nejranější se ukázala být odrůda Rudi, která předčila i odrůdy Slávia, Ria a Saxa 2 označené výrobci osiv na obalu od semínek jako velmi rané! Odrůda Slovana, která je na pytlíku od výrobce označena jako poloraná, byla nejen ranější než raná odrůda Granát, ale předčila dokonce i velmi rané odrůdy Slávia a Ria.

Nemohu vyloučit, že výsledek byl ovlivněn rozdíly v hustotě výsevu každé z odrůdu, byť jsem se snažil vysévat stejně hustě.

Pálivost

Pálivost jsme hodnotili také po sedmi týdnech od výsevu. Doma. Já a moje žena. Ochutnali jsme vždy danou odrůdu a hodnotili na škále pálivosti 1 – 3. Jedničku dostávaly mírně pálivé ředkvičku, dvojku středně pálivé a trojku silně pálivé. Výsledky jsme sečetli a vydělili dvěma, abychom dostali průměr. Zde je výsledek:

Odrůdu Ria jsme oba shodně ohodnotili jako nejvíce pálivou, druhá nejpálivější byla stará česká odrůda Máslová obří. Při psaní tohoto článku jsem si pro tyto dvě odrůdu znovu zašel ven na zahradu, abych je znovu ochutnal a mohu potvrdit, že odrůda Ria je opravdu až nepříjemně pálivá. Máslová obří také pálí, ale o poznání méně než odrůda Ria. Nejméně pálivé byly odrůdy Slovana a Granát. Někde mezi potom odrůdy Rudi, Saxa 2 a Slávia.

Odolnost vůči plevelům

Odolnost vůči plevelům je dána rychlostí růstu dané odrůdy do výšky a velikostí listové plochy. Čím rychleji odrůda roste, tím snadněji přeroste plevele a čím větší má listy, tím efektivněji je dokáže vystínit.

Rychlost růstu do výšky jsem měřil podle celkové výšky rostlin od země 51 dnů od výsevu. Výsledky přináší tahle tabulka.

Rychlost růstu do šířky jsem posuzoval podle velikosti listové plochy u každé odrůdy. Měření jsem provedl 4. května 2015, sedm týdnů po výsevu. Měřil jsem délku a šířku listu, z nichž jsem vypočetl obsah listové plochy na základě vzorečku pro výpočet obsahu elipsy. Výsledky jsem shrnul do následující tabulky.

Jednoznačně nejodolnějí vůči plevelům byla nejrychleji rostoucí odrůda Saxa 2 s největšími listy, následovaná odrůdami Slávia, Ria a Granát. Nejméně odolná vůči plevelům byla odrůda Rudi, následovaná odrůdami Máslová obří a Slovana.

Nicméně je třeba říct, že nevýhodu menší plochy listů u odrůd Rudi či Slovana lze kompenzovat hustším výsevem.

Vybíhání do květu

Vybíhání do květu jsem posuzoval prostým pozorováním. Zjistil jsem, že do značné míry pozitivně koreluje s rychlostí růstu: Nejrychleji rostoucí odrůdy vybíhají do květu nejdříve, takže je musíte v poměrně krátké době sklidit, jinak začnou dřevnatět. Pomalu rostoucí odrůdy vybíhají do květu později. Výsledky jsem opět zaznamenal do tabulky.

Jednoznačně nejlepší jsou v tomto ohledu odrůdy Máslová obří a Rudi, které lze nechat na záhonech relativně delší dobu a postupně je sklízet, aniž by vybíhaly do květu. Nejhůře jsou na tom odrůdy Saxa 2, Granát a Slávia, které jdou do květu poměrně záhy.

——————————————————————————————————————————————————

O autorovi: Marek Kvapil zahradničí na svém pozemku na Hané. Je lektorem a organizátorem těchto kurzů: Semínkový kurz / Design permakulturní zahrady / Základy potravinové bezpečnosti.

22 Responses to Ředkvičkový experiment aneb srovnání sedmi odrůd

  1. Anonymous says:

    U Máslové obří nejdřív píšete: “Tuto nevýhodu ovšem nelze kompenzovat hustším výsevem, neboť její velké bulvičky by potom neměly dost prostoru ke svému rozvoji.”

    A u listové plochy pak: “Nicméně je třeba říct, že nevýhodu menší plochy listů u odrůd Rudi či Máslová obří lze kompenzovat hustším výsevem.”

    Tak co platí?
    A jinak ještě vědečtější by bylo slepé hodnocení, kdy nebude hodnotitel znát, která odrůda to je, ale např. jen náhodný kód. To by bylo korektní aby hodnocení (např. senzorické) nebylo ovlivněné předpojatostí a očekáváním od té které odrůdy.
    Každopádně skvělá práce a poctivost v metodice!

    • Marek Kvapil says:

      Díky za upozornění na rozpor, platí ten první popis. Druhý si opravím.
      Ano, rozhodně souhlas, slepé hodnocení by bylo objektivnější, snad se k němu časem dokopu.
      Slepě jsme hodnotili pouze chuť.

      • Marek Kvapil says:

        Tak opraveno: “Nicméně je třeba říct, že nevýhodu menší plochy listů u odrůd Rudi či Slovana lze kompenzovat hustším výsevem.”

  2. Anonymous says:

    Zkoušel jste konzumaci listů ředkviček?
    A ještě jedna otázka: Je lepší tvar podlouhlý nebo kulatý? Co vyvracení rostliny? Okus vyčnívající části bulvičky slimáky?
    Jaké kriteria by měla podle Vás splňovat hypotetická “ideální ředkvička”?
    A co doba skladování (byť u ředkviček je minimální)?

    • Marek Kvapil says:

      Listy jsem konzumovat nezkoušel, ale našemu čuníkovi chutnají:-)
      Dobu skladování jsem také neposuzoval.
      Podlouhlé ředkvičky, zdá se mi, více uvnitř vysychají. Vyčnívají více nad povrch půdy, ale těžko říct, jestli jsou více okusovány slimáky. Nevšim jsem si, že by se více vyvracely.

      Moje hypotetická ideální ředkvička je co nejranější, aby se dala brzy sklízet, roste rychle a bujně, aby odrostla plevelům a slimákům, ale nevybíhá rychle do květu, aby se dala dlouho průběžně sklízet. Není vůbec pálivá, nepraská a nedřevnatí.

      • Anonymous says:

        Listy jsou docela osvěžující bez pachutě (jedovaté určitě nebudou), jen některé takové “opichlacené”.

        Zajímalo by mě co měl původně naznačovat název Máslová obří…a zda si vůbec tyto vlastnosti uchovala a/nebo spíše nikoli, protože nebyly využívány a tak selekce na ně nepokračovala čímž postupně o ně přišla? Ale to, že je tak pozdní by mohl být předpoklad, aby-kdyby se nechala růst déle, že by se mohla dále zvětšovat a být stále použitelná? Je to možné? A “máslovou” konzistenci či aroma/chuť si neumím představit u ředkviček, ale narozdíl od názvů jiných odrůd odkazujících většinou jen k povrchní barvě…tak u té napovídá jiné vlastnosti než barvu.

  3. Petra D. says:

    Super nápad ! Které nejvíc chutnaly slimákům? :-) Pálivost je tedy daná odrůdou? Nezávisí tedy na vlhkosti půdy, jak se mezi zahrádkáři běžně říká? Nebo dokonce na tom, zda se pěstují ve skleníku nebo venku? Nebo na tom, zda jsou napadnuté škůdci a “brání se” právě pálivostí? Slyšeli jsme už ledacos. My už ředkvičky několik let pěstujeme jen jako značkovací plodiny mezi kořenovkou a funguje to výborně. Mimochodem nedám dopustit na Slaviu, ale také bílý Rampouch (velmi křekhá rampouchovitá ředkvička) a také odrůdy bílých (vodnatější chuť) a žlutých ředkviček (hutnější chuť). Ředkvičkám a experimentům zdar…

    • Marek Kvapil says:

      Slimákům chutnaly všechny, jakmile ředkvičky trochu vyrostly, začali se stahovat pod jejich listy:-)

      Myslím, že pálivost je daná jak odrůdou tak i podmínkami pěstování. Snažil jsem se všem odrůdám zajistit stejné podmínky, takže rozdíly v našem hodnocení pálivosti by snad měly odpovídat rozdílům v pálivosti daným geneticky.

  4. Jan Fric says:

    Já letos pěstoval Slávia, Slovana, Faraon, Mária, Poloneza. Podlouhlé ředkvičky (Slávia, Slovana) už příště asi pěstovat nebudu. Jak trčí ze země tak opravdu vysychají (dá se vyřešit přihrnutím hlíny z meziřádku). Poloneza se mně líbí vzhledově (fialová barva s bílým bříškem, ale chuťově spíše průměr). Vítězem se pro mne stává odrůda Mária. I když jsou ředkvičky již nyní velikosti malého jablka, nedřevnatí, nevybíhá do květu a zachovává si pěkně kulatý tvar. Zdají se mě nejvíc šťavnaté. Co se týče pálivosti, tak podlouhlé odrůdy opravdu palí nejméně, ale jejich chuť mně příjde nejprázdnější. U ostatních odrůd je to spíše loterie – 4 nepálí nebo jen mírně a 1 dokáže potrápit. To mně ale nevadí, mám pikantní záležitosti rád :) . Letos jsem pěstoval 1. kolo ve skleníku a nyní mám ještě ředkvičky na záhoně, kde mně začínají čím dál více ředkvičky navrtávat nějácí červíci. Kdyby někdo věděl jak se tomu bránit, budu rád za rady.

  5. Viktor says:

    Dobrý den, chtěl jsem se zeptat jestli byste nevěděl jak se ekologicky a účinně zbavit mravenců, mám jich na pozemku poměrně dost a škodí mi nejen na ředkvičkách, navíc ředkvičky a ředkve mívám prolezlé od červíků. Tuhle jsem dokonce našel červíky ve stoncích kadeřávku, který byl na záhonu přes zimu. Mravenci mi okusují mladé lístky ředkviček, zelí a dalších rostlin, na mrkvi zase pěstují mšice. Tyhle zemní breberky mě odrazují od zahradničení, kterému se věnuji třetím rokem na ploše 400 m2.

    • lída says:

      Půda je asi jednostranně unavená. Zkuste alespoň dva roky nepěstovat nic z čeledi brukvovitých, zkuste třeba okurky, rajčata nebo cibuli a česnek. To by mohlo pomoci na ty červíky. A mravencům se zase nelíbí časté okopávání a zálivka.

  6. Marek Kvapil says:

    K tomu červivění ředkviček.

    Červíci v bulvičkách zřejmě budou květilky, což je častý škůdce ředkviček. Taky mám některé bulvičky červivé. Jsou to takové bílé larvy, které se v bílé dužnině špatně hledají, ale dají se vystopovat:-). Tento hmyz přezimuje zakuklený v půdě, přičemž dospělci se líhnou od polovinu dubna do poloviny května a samičky kladou vajíčka ke kořenovým krčkům. Larvy se potom líhnou po 5 – 10 dnech. Čili napadené většinou bývají ředkvičky sklizené v poslední třetině dubna a později.

    Nepřímou ochranou před květilkami je střídání plodin, kdy brukvovité by se neměly pěstovat po sobě. Pokud to nezabírá, což se stává, potom se na ochranu před květilkami porost ředkviček zavčas (tedy nejpozději do poloviny dubna) zakrývá netkanou textílií. Přirozenými predátory květilek jsou drabčíci, kteří jsou ovšem velice citliví vůči insekcticidům.

  7. Pavla says:

    Moc pěkné hodnocení. Ráda bych se do podobného srovnávání taky pustila, bohužel mé pěstitelské snahy maří zatím přírodní živly a to, že nemohu být na zahrádce stále. Myslím ale, že by bylo fajn, kdyby lidé, kteří tu možnost mají, sestavovali podobná srovnávání, takové osobní popisy odrůd.
    Měla bych poznámku k “pálivosti” ředkviček. Vím, že hlavně u rodin s dětmi tato vlastnost není příliš vyhledávána, nicméně tyto pálivé složky (přesný název sloučeniny teď nevím) jsou pro zdraví žádoucí, dokáží např. zastavit přicházející nachlazení, které je na jaře poměrně časté. V létě a na podzim je zrojem “antibiotik” zase lichořeřišnice.
    A ještě k té konzumaci listů. Pan Košař (biozelinář) mi je doporučoval do polévky a do salátů. Ještě jsem nezkoušela, ale prý to běžně používají. Říkám si: brukev jako brukev.;)

    • Marek Kvapil says:

      Vedu si cosi, čemu říkám “odrůdový zápisník”, do něhož zaznamenávám pěstitelské postřehy z pěstování různých odrůd. Díky tomu jsem potom schopen srovnávat různé odrůdy mezi sebou včetně těch pěstovaných v různých letech. Je to velice užitečná věc, díky níž dokážu vyhodnocovat nejlepší odrůdy, které má smysl pěstovat v mých podmínkách. Tohle zkoumání genetické diverzity různých druhů zeleniny a polních plodin je nesmírně zajímavé a poučné a má význam pro každého, kdo pěstuje v neprůmyslových podmínkách bez chemických postřiků. Není například mnoho odrůd rajčat, které lze dobře pěstovat venku pod širým nebem bez aplikace fungicidů.

      Zajímavé, co píšete o pálivosti ředkviček…

  8. ředkvičky says:

    Letos a minulý rok jsem pěstoval odrůdy Rampouch, Kvarta, Slávia, Duo. Rampouch mi přišel vůbec nejlepší.
    Bulvičky vcelku velké, nepraskaly a hlavně mají dobrou chuť – jsou šťavnaté. Kvarta je taková mohutná rostlina (tetraploid) a hodnotím ji jako druhou nejlepší. Slávia slabší průměr a Duo nic moc. Ale tak rozsáhlé pokusy jako Vy jsem nedělal. Jinak bokem: nevíte někdo co bio zabírá na háďátko zhoubné na cibuli? Díky

  9. Ivan says:

    Pálivost ředkviček vychází z nedostatku vody (bylo či nebylo zaléváno)? Název Máslová obří vychází z předpokladu, že bulvička této odrůdy, pokud je dostatečně zásobena vodou a živinami dorůstá větších rozměrů, nedřevnatí, nevyšeptává a nemá štiplavou chuť. Štiplavost zvyšuje i napadení květilkou (aby jí nechutnala). Nevím jestli taj ředkvička reaguje i na poškození jiná. Květilka létá, není pro ní problém se přesunout, dokáže si vyhledat brukvovité i mezi jinými plodinami. Znám to od pekingského zelí, kdy jedno osamělé zelí v porostu čekanek bylo napadeno a to větším množstvím larviček. Pokud hospodaříte někde v kolonii, nepomůže přesun z jedné strany zahrady na druhou. Přiletí možná ty vaše, nebo ty, které jsou nejblíže – třeba z místa, kde měl košťáloviny na záhoně soused.

  10. Regards for sharing this cool webpage.|

  11. Maintain the good job and generating the crowd!|

  12. Martina Rožycká says:

    Krásný den :)

    Můžu se zeptat, jak si mohu semínka ředkviček ponechat na další rok? Je to možné? Sadím už nějakou dobu, ale vždycky když mi vylezly ředkvičky do květu, tak nevyhodily semínka. Děkuji za odpověď ;)

Leave a Reply

Your email address will not be published.

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>