Prvek, bez něhož bude vaše zahrada chřadnout

Víte, který chemický prvek patří v současných zemědělsky využívaných půdách k nejvzácnějším? Na polích i na mnohých zahradách je často v nedostatečném množství.

Dodáte-li ho v potřebném rozsahu do půdy na své zahradě, pravděpodobně zvýšíte výnosy, odolnost a zdraví rostlin. A zároveň snížíte potřebu hnojení a závlahy.

Je to uhlík. Základní stavební jednotka živého světa.

O uhlíku byste měli něco vědět, protože jeho deficit v půdě může mít velmi neblahé následky:

- Napadení škůdci. Jedny z mála organismů, které v půdě chudé na uhlík mohou přežít, jsou ty, které se naučily využívat poslední dostupný zdroj uhlíku, jímž jsou pěstované rostliny. Ty jsou těmito organismy potom napadány a chřadnou.

- Zhutněná a slepená půda. Platí pro těžké jílovité půdy. Dodáním uhlíku je lze vylehčit a zlepšit jejich fyzikální strukturu. Lehké písčité půdy lze naopak dodáním uhlíku stmelit.

- Ztráty živin: Uhlík na sebe dokáže navázat obrovské množství živin a zajistit jejich dostupnost rostlinám. Chybí-li v půdě, živiny jsou vyplavovány pryč.

- Zhoršená vodní retence: Uhlík dobře pojímá vodu. Čím méně uhlíku, tím méně vody dokáže půda „uskladnit“ do zásoby.

Od vzniku zemědělství způsobilo lidstvo masivní ztráty půdního uhlíku. Moderní průmyslové zemědělství v tomto neblahém trendu pokračuje. Chemicky hnojené půdy jsou obzvlášť chudé na uhlík.

Uhlík může být také problémem mnohých chřadnoucích zahrad. Prosperující zahrada se neobejde bez půdy bohatě zásobené tímto prvkem.

Uhlík se v hojném množství nachází ve slámě, v seně, ve dřevě, v hoblinách, pilinách, štěpce, v suchém listí, v kartónech či v papíru. Hobliny lze sehnat například od řezbáře či truhláře, piliny na pile, slámu od místního zemědělce. U nás na Hané chtějí v družstvě za velký balík slámy 200 Kč.

Uhlík můžete dodat do půdy ve formě mulče, kompostu nebo biouhlu.

Mulčování. Výhodou je, že takto uhlík dodáváte téměř ve stejné formě, v jaké jste ho získali, takže odpadá námaha s jeho zpracováním. Použít lze kartóny, slámu, seno, listí, piliny či nadrcenou kůru. Navrstvený mulč se časem do půdy vstřebá, takže je třeba ho pravidelně doplňovat.

Mulčování samo o sobě může způsobit vyčerpání zásob dusíku v půdě. Proto je vhodné doplnit v kombinaci s mulčem i další živiny. Třeba ve formě hnoje či močůvky.

Nevýhodou může být přemnožení slimáků a hrabošů, jimž mulč slouží jako úkryt. Pro více informací o mulčování klikněte sem.

Kompostování. Dvě zásadní ingredience nezbytné pro založení kompostu jsou uhlík a dusík. Materiály bohaté na uhlík jsou dřevnaté a spíše suché. Příklady viz výše. Materiály bohaté na dusík jsou měkké, vlhké a vodnaté. Příkladem je čerstvá tráva, shnilá jablka, kuchyňský odpad.

Doporučuje se vrstvy uhlíkatého a dusíkatého materiálu střídat.

Výsledným produktem celého procesu je humus, tedy organický uhlík napěchovaný dusíkem a dalšími živinami. Pravidelným každoročním kompostováním lze půdu v mnoha ohledech vylepšit.

Biouhel. Je to vlastně zuhelnatělá biomasa, která se přidává do půdy. Lze si ho vyrobit svépomoci například z pilin, štěpky, větví či polen. Lze si ho také zakoupit. Více o něm v tomto článku.

Biouhel, kromě prokazatelně pozitivního vlivu na růst a výnosy rostlin, má jednu velikou přednost. Je neuvěřitelně stabilní formou uhlíku. Vydrží v půdě stovky až tisíce let. Když ho dnes dodáte v potřebném množství do půdy na svém pozemku, mnoho generací vašich potomků z toho bude mít užitek.

Vliv biouhlu na pěstování plodin je intenzivně zkoumán odborníky i amatéry. Pokud se chcete zapojit do testování této slibné biotechnologie v našich podmínkách, pročtěte si tuto příručku.

Všechny tři uvedené techniky vyžadují mohutný zdroj uhlíku. Kompostování a mulčování navíc zdroj dostupný pravidelně každý rok. V počátečních fázích zakládání zahrady často nezbývá nic jiného než exportovat uhlík na pozemek zvenčí.

Nicméně udržitelná a nezávislá zahrada by měla uhlík čerpat ze svého vlastního zdroje.

Jak si na zahradě zajistit vlastní dlouhodobě udržitelný a hojný zdroj uhlíku?

Odpověď nabídl John Jeavons ve své knize o biointeznivním zahradničení. Vtip spočívá ve změně přístupu, kdy prioritou není nakrmit čistě jen člověka nýbrž i půdu. Důraz je položen na pěstování „dřevnatých“ rostlin, které jsou bohatým zdrojem uhlíku a biomasy pro kompost a zároveň produkují slušné množství kaloricky výživné potravy.

Takovými rostlinami jsou například kukuřice, pšenice a jiné obiloviny, topinambury, slunečnice či vinná réva. Těmto plodinám je třeba vyhradit šedesát procent celkové osázené plochy. Potom si zahrada sama ze svých zdrojů dokáže vyprodukovat dostatek uhlíku pro své potřeby.

Učiníte-li z uhlíku a péče o půdu jednu z priorit zahradničení, budete schopni vytvořit stabilní ekosystém, z něhož nebudou unikat velké dávky živin. Vaše zahrada bude vzkvétat a bude vás zásobit nutričně pestrou organickou stravou.

15 Responses to Prvek, bez něhož bude vaše zahrada chřadnout

  1. Anonymous says:

    Ano, obecně pokud se nehnojí organickou hmotou ale minerálními hnojivy tak pokles humínových látek je tak vysoký, že půda ztratí pufrovací schopnost a stává se z ní téměř neživá hmota .. jakykoli způsob zapravení OH do půdy je tedy vítán. Na výsledky z uhlem jsem zvědavý. Ve vlastním případě zůstávám stále věrný koňskému a kravskému hnoji (vysoký obsah N), spolu z mulčováním kartónem a slámou (vysoký obsah C)

    • Marek Kvapil says:

      A nejhorší je, že dnes už téměř nikdo neví, jak vypadá živá humózní půda a jak úžasně se s ní pracuje. Z půdy zbavené uhlíku se stala norma, takže ji vnímáme jako normální, ačkoli se jedná o narušenou půdu.

  2. Paul says:

    Ahoj Marku,
    ten biouhel mě velice zaujal.
    Mám na zahradě z čištění pozemku obrovskou kupu větví. Nejdřív jsem je chtěl ve štěpkovači rozdrtit a štěpky naházet kolem stromů. Ale po prostudování pár odkazů na biouhel mi připadá tato metoda slibnější z dlouhodobého hlediska. Na internetu se dají najít návody na výrobu dřevěného uhlí ze starých barelů, tak to asi vyzkouším:
    Odkaz 1
    Odkaz 2
    Odkaz 3

    Zkoušel jsi už nějaký postup? Případně který se ti nejvíce osvědčil?
    Pokud se týká zapravení do země – jak hluboko by mělo být? Tj. jestli je nutno rýčem překopat pozemek, nebo vytvořit novou půdu stylem kobercového mulčování – tj. na stávající půdu nasypat biouhel a překrýt jej dalšími vrstvami organického materiálu… ?

    • Marek Kvapil says:

      Ahoj Paule,

      bohužel nedokážu odpovědět, protože praktické zkušenosti s použitím biouhlu nemám. Mohu ale doporoučit Vojtu Klusáka (http://www.udrzitelnost.cz/?id=19-studie-a-postupy&osoba=klusak), který přeložil v článku odkazovanou příručku a který se věnuje výzkumu biouhlu profesionálně. Párkrát jsem s ním mluvil a myslím, že bude ochoten poradit.

      Na podzim mám v plánu založit několik zkušebních záhonů s biouhlem. Bude to má premiéra:-) Pustíš-li se do toho, budu vděčný, když se podělíš o své zkušenosti.

      A díky za odkazy.

  3. Dobrý den.
    Pěkný článek.
    Je pravdou. že pomocí uhlíku lze i ze zdevastované půdy vytvořit úrodnou černozem, ale není to bez práce a není to hned.
    Vkládám odkaz, který by Vás mohl zajímat.
    http://www.lamiaceae.cz/product/agrobiouhel-50-litru-150/
    a majiteli webu nabízím výměnu odkazu.

  4. Jestli jsem to dobře pochopila, jde o klasické mleté dřevěné uhlí, které je pak možno použít k výrobě kompostu dle dávných indiánských tradic. K obohacení půdy hlavně draslíkem lze použít běžný popel z kamen, když se topí jen dřevem. My musíme vybírat hřebíky, protože pálíme spoustu vyřazených uhnilých ohrad z farmy. Zdraví Mlýnec

  5. Jaroslav says:

    S uhlíkem souhlas .. Půda s dostatkem uhlíku je tmavší , drolivější s dobrou absorpcí vody a živin . Uhlík je nosič , vázač a stavitel . Dokáže podržet v půdě a rostlině i vzácmé Germanium . Jediný atom germánia dokáže v organismu rozesvítit a zesílit velké množství molekul s obsahem Křemíku , jež je důležitý pro vlasy,kůži , kosti a hlavně pružnost kolagenních vaziv a šlach spolu se sírou . Ale pozor !! nesnažme se užívat germanium uměle v prášcích , nikdy ne uměle , poškodilo by nás to . Pouze a jedině z rostlin. Vzácné germanium více váže česnek , aj. rostliny . A uhlík a uhlí . Hodně se vedou spory o vytěžování uhlí v Beskydech . Jestliže tamní lidé dovolí lobby OKD Ostrava těžit toto černé zlato z beskydských lesů , urychlí se tím jejich vysychání a zánik , nastanou další problémy. Správně je zde napsáno,že uhlík dobře váže vodu. A právě VODA , která proniká do hloubky ( aspoň by měla ) , hlubinná voda , která je tam magnetizována a energetizována se v oblastech uhelných podzemních pánví otáčí , nabývá na síle , jakoby ,,levituje ” stoupá až vysoko do kopců , kde vytváří ve stínů stromů horské prameny a studánky při teplotě blížící se plus 4 stup. celsia , kdy má svůj ojedinělý charakter , ideální vody . Těžit uhlí v horách je další hazard s vodou .

  6. Zpomalme globalni oteplovani :) says:

    To je uzasne, zrovna zakladam zahradu na okraji pouste ve Spanelsku. U nas za poslednich 10 let klesla podzemni voda o osm metru predloni byly povodne a loni spadlo za cely rok pod 50 mm srazek.Letos naprsely asi 2 milimetry. Zahradnicim v rezervaci v male ekovesnicce, kde je jedine misto v oblasti asi jako stredocesky kraj,kde tece voda vyverajici v podzemi asi po 4ech kilometrech v udoli. Zahradu i tak plnim hlavne temi uhlikatymi rostlinami. Koneckoncu usetri to nadmerne hnojeni uhlikem, a jeste to spouta atmosfericky uhlik do zeme, ktera je tu na nej chuda.

    • Anonymous says:

      Zdravím, tak to bych ještě doporučila hromadu kamení. Bez legrace. Docela vespod jemný písek s instalovanou stočenou perforovanou trubičkou položenou na nepropustné ploše. Na to navrstvit hrubozrnný písek a postupně zvětšovat velikost kamenů. Vznikne tak postupně pyramida, která má venkovní plášť z velkých kamenů umístěných tak, aby mezi nimi byly větší škvíry. Ve finále se dosáhne toho, že na stěnách kamenů, které jsou uvnitř chladnější se vysráží vzdušná vlhkost a postupně v kapkách stéká do spodních vrstev pyramidy a trubičkou ven, třeba do zásobníku. Pouštní města měla takovéto zásobování pitnou vodou už před staletími.

  7. ela says:

    Dobrý den,
    Díky za zajímavý web. V tomto článku mě mj. hodně zaujalo, že na dusík jsou bohatá i shnilá jablka. Dosud jsem měla za to, že plesnivá jablka půdě neprospívají, lépe řečeno, že ji škodí. Pokud je ale pravda, že plesnivá jablka půdě dodávají uhlík a mohu je nechat (přes zimu) na zahradě, je to pro mě úžasná zpráva, která mi ušetří spoustu starostí, námahy, času a v poslední době i financí za úklid shnilých jablek z ovocné zahrady, protože úklid padaných shnilých jablek před zimou už sama nezvládám. Opravdu mohu nechat plesnivá jablka přes zimu na zahradě? Nedostávají se tím do půdy škodlivé látky? Děkuji za odpověď. Ela

    • Anonymous says:

      Už jsem to pochopila sama :-) , jde o to, že ty jabka musím nejdřív zkompostovat, a pak teprve dodat do půdy….Ela

  8. Toom says:

    Zdravím, musím pochválit super stránky kde se člověk dozví spoustu nových informací. Jen mít více času na čtení :-)
    Mám dotaz ohledně mulčování hoblinama, dělám se dřevem tak mám spoustu pilin i hoblin, ale jen z borovice a smrku. Někde jsem četl že z jehličnanů není vhodné mulčovat, je to pravda?
    Alespoň bych je nějak využil, zatím je totiž vozím pod koně :-)

    • Marek Kvapil says:

      Hobliny z jehličnanů můžou okyselovat půdu, což většině rostlin může vadit. Vápněním či posypáváním dřevěnými popelem lze půdu ovšem zase odkyselit. Takže bych se toho nebál, jen bych si dal pozor na pH půdy.

  9. Great beat ! I wish to apprentice while you amend your web site, how could i subscribe for a
    weblog web site? The account aided me a appropriate deal.

    I have been tiny bit acquainted of this your broadcast offered brilliant clear idea

Leave a Reply

Your email address will not be published.

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>