Permakulturní zahrada: Adaptované odrůdy

Průmyslové zemědělství využívá chemii k tomu, aby přizpůsobilo prostředí rostlinám. Permakulturní hospodaření vyžaduje principiálně opačný přístup: Rostliny jsou formovány v interakci s místní krajinou, aby se mohly adaptovat svému životnímu prostředí.

Permakulturní zahrada proto zákonitě musí pracovat se zcela jinými typy odrůd kulturních plodin než průmyslové zemědělství, které nemá problém s tím, když se rostliny semenaří daleko v jiném státě ve zcela odlišných podmínkách, než ve kterých jsou potom pěstovány.


Bob Marley. Variabilní a adaptabilní odrůda bobu zahradního získaná přes gengelovský seznam.

V ideálním permakulturním světě má každá permakulturní zahrada buď své vlastní adaptované odrůdy nebo přinejmenším odrůdy krajové vypěstované někde v okolní krajině v podobných podmínkách. Zatímco první možnost znamená dost práce navíc se semenařením, druhá volba je limitována nedostatečnou nabídkou: Krajové odrůdy buď na trhu zcela chybí, nebo jsou velmi špatně dostupné. To je dáno mimo jiné i špatně nastavenou legislativou, která zakazuje prodej neregistrovaných odrůd.

Pro přehlednost jsem rozdělil odrůdy do několika kategorií. Uvádím je zde přibližně v pořadí od nejdostupnějších a nejméně vhodných pro permakulturní zahradu po nejhůře dostupné a nejvhodnější.

Omezím se na odrůdy jednoletých plodin, ale něco podobného bude v zásadě platit i pro trvalky případně ovocné stromy a keře.

Chemické průmyslové odrůdy.
Dnes vůbec nejrozšířenější typy odrůd. Velmi výkonné a produktivní, ale jen při použití chemie na ochranu před chorobami a škůdci. Často hybridní odrůdy. Vyžadují vydatné dávky hnojiv. Práce s nimi je energeticky nesmírně nákladná. Jedná se o odrůdy typické pro intenzivní zemědělství náročné na vstupy. Je třeba je neustále hýčkat jako rozmazlené dítě.

Průmyslové bio-odrůdy. Bioosivo má tu výhodu, že není šlechtěno na používání chemie a může dobře fungovat i bez ní. Určitě je to tedy lepší volba než první kategorie. Ovšem stále se jedná o průmyslové odrůdy šlechtěné pro pěstování v rozsáhlých monokulturách a pro mechanickou sklizeň. Což nejsou zrovna optimální vlastnosti pro permakulturní zahradníky.

Tyto dva typy průmyslových odrůdy jsou dnes běžně nabízeny zahrádkářům v obchodech! Drtivá většina odrůd je dnes šlechtěna pro velké průmyslové podniky. Odtud tečou do šlechtění peníze. Pro zahrádkáře se téměř nešlechtí, protože při současné přísné legislativě se to ani nevyplatí. Nezbývá tedy než zahrádkářům nabízet klasické průmyslové odrůdy a maskovat tuto skutečnost pod různými marketingovými frázemi.

Například když je zahrádkářům nabízena odrůda „dobrá ke zmražení“, neznamená to nic jiného, než že byla vyšlechtěna na jednorázové dozrání pro co nejsnadnější mechanickou sklizeň. Nebo když je v katalogu uvedeno „stejnorodé plody“, znamená to „vyšlechtěno pro supermarkety, úzká genetická základna, odrůda zřejmě nebude schopna adaptovat se na vaši půdu“. Nebo „bezlistý hrách – snadno najdete lusky“ znamená „mnohem nižší výnosy, protože rostlina je bez listů, ale nevadí, teď jsme konečně schopni sklízet ji kombajnem“.

Zahrádkářské odrůdy.
V soudobé Evropě se komerčně prakticky nešlechtí, protože při naší přísné legislativě se to žádné firmě, která chce dodržovat zákon, nevyplatí. Existuje ovšem jedna světlá výjimka. Britská rodinná semenářská firma Real Seeds, která se specializuje na semínka pro zahrádkáře. Nabízí, jak jinak, osivo neregistrovaných odrůd, které je selektováno pro potřeby britských zahrádkářů.

Krajové odrůdy. Byly typické pro tradiční zemědělství, dnes jsou velmi vzácné. Jedná se o odrůdy, které se vyvíjely v interakci s místní krajinou dostatečně dlouho na to, aby u nich došlo k adaptaci a vytvoření odolnosti. Pro lokalizované permakulturní zemědělství je to asi nejlepší volba. Nemusí jít jen o odrůdy staré. Krajové odrůdy mohou vznikat i dnes. Každý si je při troše snahy a plánování může vytvořit. Stačí použít dostatečně rozmanitý a variabilní genetický materiál vzniklý třeba smícháním osiva mnoha různých starých a původních krajových odrůd. Potom provádět několik let selekci přímo na místě. A nová krajová odrůda je na světě!

Tuto strategii využívá pěstitel C.I. (Šimon Stromsnes), který nabízí semínka přes gengelovský seznam. Uvádím zde dvě jeho pozoruhodné odrůdy včetně jejich popisu, jak jsou uvedeny v seznamu.

„Rajčata mix odrůd, barev a tvarů“
. Od roku 2004 usilujeme o vzájemné křížení mnoha odrůd rajčat pro získání variability. Rajčata nevyštipujeme ani nevyvazujeme, necháváme plazit přirozeně a selektujeme na: schopnost plazit se ale zároveň dobře plodit a unest plody nad zemí, na nejranější a nejpozdnější sklizeň, na odolnost proti plísni, na barevnou a tvarovou pestrost. Tento mix obsahuje červená a růžová rajčata různých tvarů, velikostí a původů. Máme zájem o další odrůdy rajčat.

Bob Zahradní: „Bob Marley“.
Vlastní směs prokřížených odrůd bobu zahradního. Křížíme od r. 2008 a selektujeme na dobrý zdravotní stav, odolnost proti zrnokazu a na různorodost tvarů a barev. Každý rok nám tato odrůda zajistí 30l sud kvalitní luštěniny. U plodin pěstovaných pro jejich semena není potřeba dělat selekci na výnos, protože nejvýnosnější jedinci budou v osivu nejvíce zastoupeni. Naopak výběr osiva z malého počtu nejvýnosnějších rostlin silně zužuje genetickou diverzitu. Sháníme další boby zahradní ke křížení. Sušená semena jsou tradiční surovinou pro výrobu falafelu, jinak se vaří jako fazole, používají se do pomazánek, salátů, smažené se zeleninou, pro výrobu lahodného tempehu (luštěnina fermentovaná ušlechtilou plísní – můžeme zaslat recept e-mailem), jedí se ale i tepelně upravené mladé zelené lusky, či nezralá vylouskaná semena.

Chcete-li hospodařit permakulturně, chcete-li ty nejlepší sehnatelné odrůdy pro permakulturní zahradu, chcete-li si vytvořit své vlastní adaptované odrůdy a hledáte-li pro ně výchozí rozmnožovací materiál, potom je asi nejsnadněji dostupnou volbou v ČR gengelovským seznam odrůd. Měli bychom za něj být vděčni, protože vůbec není samozřejmostí.

———————————————————————————————————————————————–

O autorovi: Marek Kvapil zahradničí na svém pozemku na Hané. Je lektorem a organizátorem těchto kurzů: Semínkový kurz / Design permakulturní zahrady / Základy potravinové bezpečnosti.

5 Responses to Permakulturní zahrada: Adaptované odrůdy

  1. Gengel 2014 says:

    Dobrý večer, zajímalo by mě, kdy bude možné (a zda vůbec) objednávat semena z gengelovského seznamu na rok 2014. Děkuji. Skřivánek

  2. Marek Kvapil says:

    Očekávám, že snad do Vánoc Gengel zveřejní seznam pro další rok.

  3. Ivan says:

    Zajímalo by mne, jak dlouho podle Vás bude trvat “formování rostlin…” aby vznikl ekotyp “srostlý” s místem. Nebo jak dlouho trvá ustálení vlastností odrůdy, i když ji tvoří směs velmi si podobných typů. Myslíte si, že křížením několika odrůd bobu objevíte takový, který by byl výrazně nechutnal zrnokazovi? Nebo měl už v době, kdy larvička do semena leze tak tvrdou slupku, že se do něj neprokouše? Prohlédněte si katalogy více semenářských firem (v ČR), najdete v nich množství odrůd vyšlechtěných pro zahrádky, najdete v nich i plastické odrůdy z původních krajových, Když nám ve škole říkali, že osivo z oblastí, kde se semenařině daří jsou lepším základem pro pěstování i v horších podmínkách, tak to nebyla pravda. Nečerpáte občas z Lysenkových teorií, nebo z teorií o úloze mentora ve šlechtění?

    • Ivan says:

      Ještě mě známý upozornil na jednu Vaši mystifikaci: „bezlistý hrách – snadno najdete lusky“ znamená „mnohem nižší výnosy, protože rostlina je bez listů, ale nevadí, teď jsme konečně schopni sklízet ji kombajnem“. Zkuste si vysít oba typy hrachu vedle sebe, uvidíte sám, že to není pravda. Ovšem musíte vzít v úvahu, že afyla typy jsou “keříkového vzrůstu”, musíte tedy srovnávat s “listnatou” odrůdou podobné charakteristiky. Pro srovnání například s rajčaty má afyla typ charakteristiku růstu a nasazování plodů (lusek) stejnou jako keříčkové odrůdy, pěstované odrůdy hrachu dřeňového spíše rostou jako rajčata tyčková. Prakticky všechny odrůdy jedlého hrachu (na vaření) jsou v současné době typu afila. Úponky asimilují jako listy, výnos není výrazně nižší. Současná sklízecí technika nemá velké problémy se sklizní “listnatého” hrachu ani hrachu typu afyla. Důvody proč se pěstuje jsou jiné. Zase účelově vložená mystifikace. To svou věc nedokážete obhájit opravdu objektivně?

      • Marek Kvapil says:

        Tak například dle této studie jsou výnosy bezlistých hrachů o 11% nižší, podle jiné studie je to o 6 – 18% méně. To mi přijde dost. Důvod je jednoduchý – úponky sice asimilují, ale jejich asimilační plocha je menší než u listů. Je to takhle dost objektivní?

Leave a Reply

Your email address will not be published.