Co by měl každý zahradník vědět o hybridním F1 osivu

V polovině minulého století bylo F1 hybridní osivo zeleniny relativně vzácné. V knize Zelenina-československé původní odrůdy z roku 1948 není popsána jediná hybridní odrůda. Dnes naopak začínají být vzácné odrůdy nehybridní, jejichž semínka se někdy těžko shánějí.

Zřejmě nejvíce ze zelenin byly hybridizací zasaženy okurky. Drtivá většina z 3047 odrůd okurek registrovaných v EU jsou hybridní odrůdy. V katalozích našich největších osivářských firem, jako je Semo, Seva Seed nebo Moravoseed nenajdete jedinou nehybridní odrůdu okurek. Podobná začíná být situace u rajčat, kde z 3886 registrovaných odrůd je 78% hybridních. U cukrových melounů činí podíl hybridních odrůd 82%, u tykve obecné 65%.

Graf: Podíl hybridních a nehybridních odrůd vybraných druhů zeleniny registrovaných v EU ve Společném katalogu odrůd v roce 2015.

Rostoucí převaha hybridních odrůd nad nehybridními u mnohých druhů byla jedním z důvodů, proč jsem začal množit a nabízet semínka nehybridních odrůd zeleniny prostřednictvím Katalogu neprůmyslových odrůd. (Nehybridním odrůdám se někdy říká též „volně opylované“. Budu tedy tyto výrazy používat jako synonyma.)

I když jsem se jako zahradník většinou komerčním F1 hybridním semenům z různých důvodů vyhýbal, připouštím, že ne vždy je upřednostnění nehybridní odrůdy před hybridní rozumnou volbou. To by byl příliš zjednodušený pohled. Stejně silným zjednodušením je však tvrzení, že hybridní odrůdy jsou obecně výnosnější a odolnější než nehybridní, jak píše ve své internetové poradně ředitel firmy Semo Jan Prášil.

Je rovněž pravda, že na hybridizaci jako takové není nic špatného. V přírodě k ní dochází spontánně a běžně se využívá v tradičním šlechtění. Stojí na počátku vzniku nových odrůd či druhů. Ovšem průmyslová produkce F1 hybridů je co do použité technologie a šlechtitelských cílů dosti specifická a z ekologického či permakulturního hlediska mnohdy ne zcela žádoucí. Má totiž své zásadní důsledky pro samozásobení, semenaření a biodiverzitu.

Nabyl jsem tudíž dojmu, že bude užitečné shrnout podstatné informace o průmyslově vyráběných F1 hybridních semenech, nabízených dnes zahrádkářům, do následujících sedmi poznámek.

1) Hybridní semínka se ze zákona musejí označovat

Je-li na obalu se semeny uvedeno „hybrid“ a „F1“, jedná se o semena hybridní odrůdy, pro která platí, co píšu níže. Hybridní osivo vzniká zkřížením dvou či několika čistých (tzv. inbredních) linií. Číslo za písmenem „F“ vyjadřuje, o jakou „filiální“ (synovskou) generaci odvozenou z tohoto zkřížení (hybridizace) se jedná. F1 označuje první generaci, F2 druhou, F3 třetí atd. Drtivá většina komerčních hybridů patří do generace F1.

Foto: F1 hybridní odrůdy rajčat firmy Semo.

2) F1 hybridní odrůdy nejsou vhodné k semenaření

Proč? Protože na rozdíl od volně opylovaných (nehybridních) odrůd si při semenaření neuchovávají své vlastnosti. Nejsou geneticky stabilní. Vezmete-li semínka z rostliny vypěstované z F1 osiva, další rok Vám z nich vyrostou jedinci různorodých a povětšinou horších vlastností. Většina těchto tzv. F2 hybridů bude postrádat důležité přednosti, jimiž se vyznačoval původní F1 hybrid. Například rezistenci vůči chorobám, výnosy, barvu či tvar plodů, velikost apod.

Jeden příklad. Podle studie z roku 2001 mají hybridní odrůdy kukuřice používané v Africe o 18% vyšší výnosy než volně opylované. Ve druhé F2 generaci však výnosy hybridních odrůd klesají o 32%, zatímco u volně opylovaných odrůd je pokles pouhých 5%. Jako farmářské osivo, které si zajišťuje pěstitel ze své vlastní sklizně, jsou tedy hybridní odrůdy takřka nepoužitelné.

3) Některé hybridní odrůdy jsou pylově sterilní

Je-li odrůda pylově sterilní, znamená to, že není schopna vytvářet pyl a tím ani vlastní semena. Takže vám vyroste například mrkvička, kterou můžete sníst, ale to je všechno. Kdybyste ji nechali napřesrok vykvést, semen se nedočkáte. Leda, že by ji opylily rostliny jiné pylově fertilní odrůdy nebo třeba divoká mrkev, která ovšem může způsobit zplanění vyšlechtěné odrůdy včetně zdřevnatění kořene. Pylově sterilní rostliny snižují pracnost při produkci hybridů, ale pro klasické semenaření jsou nepoužitelné. Semenařit se nedají, ani kdybyste chtěli.

4) F1 hybridní osivo si musíte vždy znovu koupit

U některých odrůd je to důsledek pylové sterility. Zejména je to však důsledek skutečnosti, že hybridní semínka vznikají zkřížením dvou (či více) rodičovských čistých linií, které obvykle zná a má k dispozici jen osivářská firma. Kdo neví, které přesně linie zkřížit a kdo tyto linie zároveň nemá pod kontrolou, není schopen vyprodukovat osivo dané hybridní odrůdy. Pěstitel, který chce semínka té či oné hybridní odrůdy využívat, musí si je vždy znovu koupit. Což je ekonomicky velice výhodné pro osivářské korporace. Zde lze patrně hledat jeden z hlavních motivů rozšiřování nabídky hybridních odrůd v katalozích soudobých semenářských firem.

5) F1 hybridní odrůdy nemají nutně lepší vlastnosti než volně opylované odrůdy

Nelze paušálně tvrdit, že hybridní odrůdy jsou obecně výnosnější či odolnější než nehybridní. Je pravda, že u F1 hybridních odrůd hraje důležitou roli efekt tzv. heteroze, kdy hybrid překonává ve výkonnosti své rodiče v jednom nebo více znacích. Jenže tento efekt se týká právě jen srovnání hybrida se svými geneticky nezdravými (tzv. inbredními) rodiči a nelze ho aplikovat na srovnání hybridů a volně opylovaných odrůd.

Vedle nehybridních odrůd nevycházejí hybridní odrůdy vždy lépe. Některé studie skutečně prokazují lepší vlastnosti hybridů oproti volně opylovaným odrůdám, závěry jiných studií jsou však opačné. Například podle studie z roku 2001, která srovnávala 23 volně opylovaných a 18 hybridních odrůd cibule, většina volně opylovaných odrůd byla stejně dobrá, ne-li lepší, než hybridní odrůdy co do výnosů a odolnosti vůči růžové hnilobě kořenů. Záleží také na tom, co chceme srovnávat. Zda nám jde zejména o výnosy či uniformitu nebo třeba o chuťové a výživové vlastnosti, které mohou být u některých volně opylovaných odrůd lepší. Což bylo prokázáno například u melounů.

Stín pochybností na generalizující vyzdvihování hybridních odrůd nad nehybridní vrhá rovněž srovnání pšenice a kukuřice. Ve Francii v druhé polovině dvacátého století došlo k tomu, že šlechtění cizosprašné kukuřice, kterou lze snadno hybridizovat, ovládl privátní sektor zaměřený výlučně na produkci hybridních odrůd. Veřejný sektor se ve stejné době zaměřil na šlechtění nehybridních odrůd pšenice, která není tak snadno hybridizovatelná. Výnosy pšenice od raných šedesátých let do pozdních let devadesátých stouply 2,2 krát, zatímco výnosy kukuřice jen dvakrát.

Je potom otázkou, proč bychom nemohli zlepšit výnosy kukuřice či jiných druhů na základě šlechtění čistě nehybridních odrůd podobně, jako se to podařilo u pšenice.

6) Hybridní odrůdy jsou vysoce uniformní

Což ovšem nemusí být pro zahrádkáře výhoda. Uniformita v dozrávání například znamená, že všechna rajčata dozrají ve stejnou dobu, což je výhodné pro jednorázovou mechanickou sklizeň kombajnem. Jenže pro zahrádkáře to znamená, že musí naráz sklidit a zpracovat veliké množství plodů. Pro samozásobení čerstvými rajčaty může být výhodnější postupné dozrávání a průběžná sklizeň. Nebo uniformita velikosti a tvaru plodů, kterou vyžadují od zemědělců supermarkety, je pro samozásobitelskou produkci irelevantní. Nehledě na to, že méně uniformní volně opylované odrůdy mohou být adaptabilnější a schopnější přizpůsobit se rozličným pozemkům v naší rozmanité krajině.

7) Hybridní odrůdy představují problém pro uchování genových zdrojů

Šlechtitelské společnosti nebývají příliš ochotny poskytnout genovým bankám rodičovské linie nezbytné pro regeneraci hybridních odrůd. A i kdyby je genové banky měly k dispozici, regenerace je zde mnohem náročnější než u volně opylovaných odrůd. Potíže ještě zhoršuje cytoplazmatická pylová sterilita, inkompatibilita a podobné záludnosti.

Problémy s regenerací hybridních odrůd jsou tak velké, že mnohé genové banky hybridní odrůdy do svých kolekcí vůbec nepřijímají. Tím vznikají slušné podmínky pro genetickou erozi. Jakmile je hybridní odrůda vyřazena ze sortimentu osivářské firmy, stává se prakticky nedostupnou a vysoce náchylnou k zániku. Jakmile osivářská firma skončí, zanikají spolu s ní veškeré její hybridní odrůdy, na které měla monopol.

Je na každém pěstiteli, aby si vybral, zda chce podporovat rozvoj volně opylovaných odrůd, které jsou dlouhodobě udržitelné a relativně snadno uchovatelné pro budoucí generace, nebo odrůd hybridních, u nichž je z uvedených důvodů mnohem vyšší riziko genetické eroze.

Mnohé staré nehybridní odrůdy jsou zde s námi stále dávno po tom, co jejich šlechtitel odešel a firma, která je uvedla na trh, zanikla. Co však odkáže budoucím generacím zahradníků a pěstitelů osivářský průmysl postavený na hybridních odrůdách?

——————————————————————————————————————————————————

O autorovi: Marek Kvapil zahradničí na svém pozemku na Hané. Testuje odrůdy v neprůmyslových podmínkách a prodává semínka nehybridních odrůd. Je lektorem a organizátorem těchto kurzů: Semínkový kurz / Design permakulturní zahrady / Základy potravinové bezpečnosti.

6 Responses to Co by měl každý zahradník vědět o hybridním F1 osivu

  1. Honza says:

    Mám rád rozmanitost, proto pěstuju cca 10-15 odrůd rajčat včetně divokých. Mám záhony tak na 150m2 a abych udržel nějakou posloupnost plodin tak vždy dva záhony jsou rajčata různých odrůd = není možné semenařit. Mám průmyslové nehybridní odrůdy,, odrůdy od drobných semenářů ale i F1 Tornádo a Start. Musím uznat, že jednoznačně největší výnos májí F1. Co se týče náchylnosti k plísni tak mi přijde, že je to u všech stejné, jak to přijde, tak jde všechno do kopru stejně rychle:-).
    Úplně bych F1 nezatracoval, ale jak se říká…všeho s mírou:-) U těch okurek už je to dost “přes čáru” existuje vlastně nějaká hadovka co není hybrid?

    Honza

    • Marek Kvapil says:

      Honza: Protože semenařím, což je u rajčat docela snadné, jsou pro mě nehybridní odrůdy jasnou volbou. Ovšem F1 hybridy také úplně nezatracuju. Je pravda, že v některých konkrétních případech může mít pěstování hybridní odrůdy opodstatnění. (Například neexistuje-li ekvivalentní nehybridní odrůda rezistentní vůči některé chorobě.)

      Nicméně u rajčat na zahrádce mi ani tak nejde o výnosy, ale mnohem více o chuť, v níž jsou některé nehybridní staré odrůdy nebo některé odrůdy divokých rajčat nepřekonatelné, což – v kombinaci s vyšší odolností vůči plísni bramborové, kterou u některých divokých rajčat opakovaně pozorujeme – je hodně silný argument pro jejich upřednostnění před hybridní odrůdou.

      Jinak, i když bych nesemenařil, přemýšlel bych nad tím, zda svým nákupem osiva podpořím hybridní odrůdy, jejichž produkce a uchování jsou závislé na jednom jediném zdroji (semenářské firmě), takže po stažení z trhu či zániku firmy pravděpodobně přestanou být dostupné, nebo odrůdy nehybridní, jejichž produkce může být decentralizovaná, kdokoli je snadno může reprodukovat a lze je jednoduše uchovat v genové bance či u někoho na zahrádce pro budoucí generace. Z tohoto pohledu trend vytlačování nehybridních odrůd hybridními v průmyslovém osivářství není zcela žádoucí. To, co se stalo u okurek, hrozí do budoucna i u jiných druhů. Nehybridní odrůdy salátových okurek existují, ale jsou velice vzácné.
      Mají je například v RealSeeds: http://www.realseeds.co.uk/cucumbers.html
      Nebo v ReinSaat: http://www.reinsaat.at/shop/EN/cucumbers/

      • hana k. says:

        Nehybridní okurky mají také na aev-vs . Anglické stránky jsou sice zajímavé, ale drahé.

        • hana k. says:

          Narazila jsem tam na odrůdu Delikates, kterou uvádí A. Dolejší v Zelenina na zahrádce (1984). Já měla loni Saladina (registrace 1984 NDR). Málo plodil, ale to mohlo být i počasím. Byl ve skleníku spolu s lilky (také málo plodili), paprikami, mochyní a cukrovými melouny. Mě se 2014 Tornádo vysemenilo a nedopadlo to zas tak špatně. Já prostě nerada něco vyhazuji. Loni jsem prvně semenařila. Baví mě to. Letos mám i jedno BejbinoF1, tak jsem zvědavá co z něj bude příští rok.

  2. Flast says:

    Především by mělo být ve známosti, že obchodní jméno nějaké F1 neznamená že jde o jméno ODRŮDOVÉ. F1 semeno prostě NENÍ odrůdou jako takovou.

    • Marek Kvapil says:

      To máte pravdu, že F1 osivo není odrůdou v pravém slova smyslu, ale ono i v odborné literatuře se objevuje výraz “hybridní odrůda” pro F1 osivo. Třeba Oldřich Chloupek má v knize Genetická diverzita, šlechtění a semenářství kapitolu nazvanou “Šlechtění hybridních odrůd”, takže on ten výraz je i mezi odborníky docela zažitý…

Leave a Reply

Your email address will not be published.