Co by měl každý zahradník vědět o hybridním F1 osivu

V polovině minulého století bylo F1 hybridní osivo zeleniny relativně vzácné. V knize Zelenina-československé původní odrůdy z roku 1948 není popsána jediná hybridní odrůda. Dnes naopak začínají být vzácné odrůdy nehybridní, jejichž semínka se někdy těžko shánějí.

Zřejmě nejvíce ze zelenin byly hybridizací zasaženy okurky. Drtivá většina z 3047 odrůd okurek registrovaných v EU jsou hybridní odrůdy. V katalozích našich největších osivářských firem, jako je Semo, Seva Seed nebo Moravoseed nenajdete jedinou nehybridní odrůdu okurek. Podobná začíná být situace u rajčat, kde z 3886 registrovaných odrůd je 78% hybridních. U cukrových melounů činí podíl hybridních odrůd 82%, u tykve obecné 65%.

Graf: Podíl hybridních a nehybridních odrůd vybraných druhů zeleniny registrovaných v EU ve Společném katalogu odrůd v roce 2015.

Rostoucí převaha hybridních odrůd nad nehybridními u mnohých druhů byla jedním z důvodů, proč jsem začal množit a nabízet semínka nehybridních odrůd zeleniny prostřednictvím Katalogu neprůmyslových odrůd. (Nehybridním odrůdám se někdy říká též „volně opylované“. Budu tedy tyto výrazy používat jako synonyma.)

I když jsem se jako zahradník většinou komerčním F1 hybridním semenům z různých důvodů vyhýbal, připouštím, že ne vždy je upřednostnění nehybridní odrůdy před hybridní rozumnou volbou. To by byl příliš zjednodušený pohled. Stejně silným zjednodušením je však tvrzení, že hybridní odrůdy jsou obecně výnosnější a odolnější než nehybridní, jak píše ve své internetové poradně ředitel firmy Semo Jan Prášil.

Je rovněž pravda, že na hybridizaci jako takové není nic špatného. V přírodě k ní dochází spontánně a běžně se využívá v tradičním šlechtění. Stojí na počátku vzniku nových odrůd či druhů. Ovšem průmyslová produkce F1 hybridů je co do použité technologie a šlechtitelských cílů dosti specifická a z ekologického či permakulturního hlediska mnohdy ne zcela žádoucí. Má totiž své zásadní důsledky pro samozásobení, semenaření a biodiverzitu.

Nabyl jsem tudíž dojmu, že bude užitečné shrnout podstatné informace o průmyslově vyráběných F1 hybridních semenech, nabízených dnes zahrádkářům, do následujících sedmi poznámek.

1) Hybridní semínka se ze zákona musejí označovat

Je-li na obalu se semeny uvedeno „hybrid“ a „F1“, jedná se o semena hybridní odrůdy, pro která platí, co píšu níže. Hybridní osivo vzniká zkřížením dvou či několika čistých (tzv. inbredních) linií. Číslo za písmenem „F“ vyjadřuje, o jakou „filiální“ (synovskou) generaci odvozenou z tohoto zkřížení (hybridizace) se jedná. F1 označuje první generaci, F2 druhou, F3 třetí atd. Drtivá většina komerčních hybridů patří do generace F1.

Foto: F1 hybridní odrůdy rajčat firmy Semo.

2) F1 hybridní odrůdy nejsou vhodné k semenaření

Proč? Protože na rozdíl od volně opylovaných (nehybridních) odrůd si při semenaření neuchovávají své vlastnosti. Nejsou geneticky stabilní. Vezmete-li semínka z rostliny vypěstované z F1 osiva, další rok Vám z nich vyrostou jedinci různorodých a povětšinou horších vlastností. Většina těchto tzv. F2 hybridů bude postrádat důležité přednosti, jimiž se vyznačoval původní F1 hybrid. Například rezistenci vůči chorobám, výnosy, barvu či tvar plodů, velikost apod.

Jeden příklad. Podle studie z roku 2001 mají hybridní odrůdy kukuřice používané v Africe o 18% vyšší výnosy než volně opylované. Ve druhé F2 generaci však výnosy hybridních odrůd klesají o 32%, zatímco u volně opylovaných odrůd je pokles pouhých 5%. Jako farmářské osivo, které si zajišťuje pěstitel ze své vlastní sklizně, jsou tedy hybridní odrůdy takřka nepoužitelné.

3) Některé hybridní odrůdy jsou pylově sterilní

Je-li odrůda pylově sterilní, znamená to, že není schopna vytvářet pyl a tím ani vlastní semena. Takže vám vyroste například mrkvička, kterou můžete sníst, ale to je všechno. Kdybyste ji nechali napřesrok vykvést, semen se nedočkáte. Leda, že by ji opylily rostliny jiné pylově fertilní odrůdy nebo třeba divoká mrkev, která ovšem může způsobit zplanění vyšlechtěné odrůdy včetně zdřevnatění kořene. Pylově sterilní rostliny snižují pracnost při produkci hybridů, ale pro klasické semenaření jsou nepoužitelné. Semenařit se nedají, ani kdybyste chtěli.

4) F1 hybridní osivo si musíte vždy znovu koupit

U některých odrůd je to důsledek pylové sterility. Zejména je to však důsledek skutečnosti, že hybridní semínka vznikají zkřížením dvou (či více) rodičovských čistých linií, které obvykle zná a má k dispozici jen osivářská firma. Kdo neví, které přesně linie zkřížit a kdo tyto linie zároveň nemá pod kontrolou, není schopen vyprodukovat osivo dané hybridní odrůdy. Pěstitel, který chce semínka té či oné hybridní odrůdy využívat, musí si je vždy znovu koupit. Což je ekonomicky velice výhodné pro osivářské korporace. Zde lze patrně hledat jeden z hlavních motivů rozšiřování nabídky hybridních odrůd v katalozích soudobých semenářských firem.

5) F1 hybridní odrůdy nemají nutně lepší vlastnosti než volně opylované odrůdy

Nelze paušálně tvrdit, že hybridní odrůdy jsou obecně výnosnější či odolnější než nehybridní. Je pravda, že u F1 hybridních odrůd hraje důležitou roli efekt tzv. heteroze, kdy hybrid překonává ve výkonnosti své rodiče v jednom nebo více znacích. Jenže tento efekt se týká právě jen srovnání hybrida se svými geneticky nezdravými (tzv. inbredními) rodiči a nelze ho aplikovat na srovnání hybridů a volně opylovaných odrůd.

Vedle nehybridních odrůd nevycházejí hybridní odrůdy vždy lépe. Některé studie skutečně prokazují lepší vlastnosti hybridů oproti volně opylovaným odrůdám, závěry jiných studií jsou však opačné. Například podle studie z roku 2001, která srovnávala 23 volně opylovaných a 18 hybridních odrůd cibule, většina volně opylovaných odrůd byla stejně dobrá, ne-li lepší, než hybridní odrůdy co do výnosů a odolnosti vůči růžové hnilobě kořenů. Záleží také na tom, co chceme srovnávat. Zda nám jde zejména o výnosy či uniformitu nebo třeba o chuťové a výživové vlastnosti, které mohou být u některých volně opylovaných odrůd lepší. Což bylo prokázáno například u melounů.

Stín pochybností na generalizující vyzdvihování hybridních odrůd nad nehybridní vrhá rovněž srovnání pšenice a kukuřice. Ve Francii v druhé polovině dvacátého století došlo k tomu, že šlechtění cizosprašné kukuřice, kterou lze snadno hybridizovat, ovládl privátní sektor zaměřený výlučně na produkci hybridních odrůd. Veřejný sektor se ve stejné době zaměřil na šlechtění nehybridních odrůd pšenice, která není tak snadno hybridizovatelná. Výnosy pšenice od raných šedesátých let do pozdních let devadesátých stouply 2,2 krát, zatímco výnosy kukuřice jen dvakrát.

Je potom otázkou, proč bychom nemohli zlepšit výnosy kukuřice či jiných druhů na základě šlechtění čistě nehybridních odrůd podobně, jako se to podařilo u pšenice.

6) Hybridní odrůdy jsou vysoce uniformní

Což ovšem nemusí být pro zahrádkáře výhoda. Uniformita v dozrávání například znamená, že všechna rajčata dozrají ve stejnou dobu, což je výhodné pro jednorázovou mechanickou sklizeň kombajnem. Jenže pro zahrádkáře to znamená, že musí naráz sklidit a zpracovat veliké množství plodů. Pro samozásobení čerstvými rajčaty může být výhodnější postupné dozrávání a průběžná sklizeň. Nebo uniformita velikosti a tvaru plodů, kterou vyžadují od zemědělců supermarkety, je pro samozásobitelskou produkci irelevantní. Nehledě na to, že méně uniformní volně opylované odrůdy mohou být adaptabilnější a schopnější přizpůsobit se rozličným pozemkům v naší rozmanité krajině.

7) Hybridní odrůdy představují problém pro uchování genových zdrojů

Šlechtitelské společnosti nebývají příliš ochotny poskytnout genovým bankám rodičovské linie nezbytné pro regeneraci hybridních odrůd. A i kdyby je genové banky měly k dispozici, regenerace je zde mnohem náročnější než u volně opylovaných odrůd. Potíže ještě zhoršuje cytoplazmatická pylová sterilita, inkompatibilita a podobné záludnosti.

Problémy s regenerací hybridních odrůd jsou tak velké, že mnohé genové banky hybridní odrůdy do svých kolekcí vůbec nepřijímají. Tím vznikají slušné podmínky pro genetickou erozi. Jakmile je hybridní odrůda vyřazena ze sortimentu osivářské firmy, stává se prakticky nedostupnou a vysoce náchylnou k zániku. Jakmile osivářská firma skončí, zanikají spolu s ní veškeré její hybridní odrůdy, na které měla monopol.

Je na každém pěstiteli, aby si vybral, zda chce podporovat rozvoj volně opylovaných odrůd, které jsou dlouhodobě udržitelné a relativně snadno uchovatelné pro budoucí generace, nebo odrůd hybridních, u nichž je z uvedených důvodů mnohem vyšší riziko genetické eroze.

Mnohé staré nehybridní odrůdy jsou zde s námi stále dávno po tom, co jejich šlechtitel odešel a firma, která je uvedla na trh, zanikla. Co však odkáže budoucím generacím zahradníků a pěstitelů osivářský průmysl postavený na hybridních odrůdách?

——————————————————————————————————————————————————

O autorovi: Marek Kvapil zahradničí na svém pozemku na Hané. Testuje odrůdy v neprůmyslových podmínkách a prodává semínka nehybridních odrůd. Je lektorem a organizátorem těchto kurzů: Semínkový kurz / Design permakulturní zahrady / Základy potravinové bezpečnosti.

15 Responses to Co by měl každý zahradník vědět o hybridním F1 osivu

  1. Honza says:

    Mám rád rozmanitost, proto pěstuju cca 10-15 odrůd rajčat včetně divokých. Mám záhony tak na 150m2 a abych udržel nějakou posloupnost plodin tak vždy dva záhony jsou rajčata různých odrůd = není možné semenařit. Mám průmyslové nehybridní odrůdy,, odrůdy od drobných semenářů ale i F1 Tornádo a Start. Musím uznat, že jednoznačně největší výnos májí F1. Co se týče náchylnosti k plísni tak mi přijde, že je to u všech stejné, jak to přijde, tak jde všechno do kopru stejně rychle:-).
    Úplně bych F1 nezatracoval, ale jak se říká…všeho s mírou:-) U těch okurek už je to dost “přes čáru” existuje vlastně nějaká hadovka co není hybrid?

    Honza

    • Marek Kvapil says:

      Honza: Protože semenařím, což je u rajčat docela snadné, jsou pro mě nehybridní odrůdy jasnou volbou. Ovšem F1 hybridy také úplně nezatracuju. Je pravda, že v některých konkrétních případech může mít pěstování hybridní odrůdy opodstatnění. (Například neexistuje-li ekvivalentní nehybridní odrůda rezistentní vůči některé chorobě.)

      Nicméně u rajčat na zahrádce mi ani tak nejde o výnosy, ale mnohem více o chuť, v níž jsou některé nehybridní staré odrůdy nebo některé odrůdy divokých rajčat nepřekonatelné, což – v kombinaci s vyšší odolností vůči plísni bramborové, kterou u některých divokých rajčat opakovaně pozorujeme – je hodně silný argument pro jejich upřednostnění před hybridní odrůdou.

      Jinak, i když bych nesemenařil, přemýšlel bych nad tím, zda svým nákupem osiva podpořím hybridní odrůdy, jejichž produkce a uchování jsou závislé na jednom jediném zdroji (semenářské firmě), takže po stažení z trhu či zániku firmy pravděpodobně přestanou být dostupné, nebo odrůdy nehybridní, jejichž produkce může být decentralizovaná, kdokoli je snadno může reprodukovat a lze je jednoduše uchovat v genové bance či u někoho na zahrádce pro budoucí generace. Z tohoto pohledu trend vytlačování nehybridních odrůd hybridními v průmyslovém osivářství není zcela žádoucí. To, co se stalo u okurek, hrozí do budoucna i u jiných druhů. Nehybridní odrůdy salátových okurek existují, ale jsou velice vzácné.
      Mají je například v RealSeeds: http://www.realseeds.co.uk/cucumbers.html
      Nebo v ReinSaat: http://www.reinsaat.at/shop/EN/cucumbers/

      • hana k. says:

        Nehybridní okurky mají také na aev-vs . Anglické stránky jsou sice zajímavé, ale drahé.

        • hana k. says:

          Narazila jsem tam na odrůdu Delikates, kterou uvádí A. Dolejší v Zelenina na zahrádce (1984). Já měla loni Saladina (registrace 1984 NDR). Málo plodil, ale to mohlo být i počasím. Byl ve skleníku spolu s lilky (také málo plodili), paprikami, mochyní a cukrovými melouny. Mě se 2014 Tornádo vysemenilo a nedopadlo to zas tak špatně. Já prostě nerada něco vyhazuji. Loni jsem prvně semenařila. Baví mě to. Letos mám i jedno BejbinoF1, tak jsem zvědavá co z něj bude příští rok.

  2. Flast says:

    Především by mělo být ve známosti, že obchodní jméno nějaké F1 neznamená že jde o jméno ODRŮDOVÉ. F1 semeno prostě NENÍ odrůdou jako takovou.

    • Marek Kvapil says:

      To máte pravdu, že F1 osivo není odrůdou v pravém slova smyslu, ale ono i v odborné literatuře se objevuje výraz “hybridní odrůda” pro F1 osivo. Třeba Oldřich Chloupek má v knize Genetická diverzita, šlechtění a semenářství kapitolu nazvanou “Šlechtění hybridních odrůd”, takže on ten výraz je i mezi odborníky docela zažitý…

  3. Katka says:

    Dobrý den, pane Kvapile,
    nejdříve bych chtěla vyjádřit můj obdiv vůči Vaší činnosti, osvětě, hloubce i profesionalitě Vašeho zaměření.
    Chtěla bych se zeptat, zda jsou i nějaké studie ohledně vlivu konzumace hybridních odrůd na lidské zdraví. Osobně si myslím, že u hybridních odrůd se jedná o určitý zásah do přirozenosti a tím, že je rostlina odolnější vůči chorobám, logicky musí mít i vyšší a tedy nepřirozený obsah obranných látek (např. lektinů), což by však teoreticky mohlo být na úkor našeho zdraví (podobně jako několikanásobně vyšší množství lepku v dnešní pšenici, což může mít taktéž negativní dopady na naše zdraví). Jsem ale laik a je možné, že je moje teorie nesmysl. Nevíte tedy něco o hybridních odrůdách i z tohoto hlediska?
    Předem děkuji za odpověď.

    • Ivan says:

      Katko, člověk jen v některých případech urychluje přírodní vývoj. I ty rostliny, které okolo sebe máme jsou hybridní, vznikly v rámci druhů z jedinců s různým genomem a různou citlivostí k chorobám. A při přirozeném výběru vítězí nejodolnější. Berte to tak, že současné jsou mnohem odolnější než ty před staletími a nejspíše ve to ve Vás nevyvolá žádnou negativní reakci, paniku. V případě šlechtění na odolnost se prostě dvě odolné kytky k sobě dostaly třeba o 10-20-50 generací dříve než by to bylo v přírodě. U lepku máte srovnání vývojové? Od jednozrnky až k pšenici seté, nebo jaké? Víte, že jednozrnka je hybrid dvou velmi odlišných druhů trav? To je šílené, že její potomstvo tvoří energetický základ naší potravinové bilance, ne?

  4. Pingback: 4 tipy, kde koupit semínka | PetraZahradnici.cz

  5. nii says:

    Poznámka k bodu 5: sice je vývoj ve výnosech v důsledku šlechtění zajímavý, ale odpovídáte na jinou otázku, než jakou si kladete (resp. nepotvrzujete svou hypotézu). U hybridní kukuřice došlo ke skoku mezi nehybridní a hybridní kukuřicí (a musel byste ukázat, že stejného efektu by za čas mohlo dosáhnout i šlechtění nehybridní kukuřice), to, že pak jde zlepšování pomaleji než šlechtění u jiného druhu už nic relevantního pro hybridní odrůdy nedokazuje. Navíc speciálně u kukuřice není obvykle přínos hybridního osiva jijak zpochybňován.

    • Marek Kvapil says:

      Však to ani nemělo být potvrzení hypotézy nýbrž jen “vržení stínu pochybností na generalizující vyzdvihování hybridních odrůd nad nehybridní”…

  6. Ivan says:

    K bodu 1) V dosti případech se jako linie používá odrůda. Není tedy to co píšete korektní. Jste zaměřený proti věcem, které neznáte. Navíc jste si na produkci semen z nekontrolovaných zdrojů zařídil živnost. Nevíte mnoho o chorobách přenášených osivy, řekl bych, že je spíše Vaším cílem bohatnout na něčem, co nám předchozí generace v potu tváře vyšlechtili. Přišel jste k hotovému. Oficiální šlechtitelé musí mít k pěstitelům odpovědný přístup, nemohou si dovolit to co děláte Vy.

    K bodu 2) pokud nejsou kultury samosprašné, není ani u odrůd nehybridních žádoucí volné opylení. To byste měl vědět. Ani nehybridní odrůdy po volném opylení si neudrží své vlastnosti. Nicméně snad krom kukuřic je odklon od F1 generace dosti nevýrazný, řídí se Mendelovými zákony. ze dvou odrůd, které byly zkříženy nemůže být potomstvo ve 2. generaci nijak výrazně špatné. Navíc už u semenáčků děláte bezděky selekci, nevysazujete ta špatně rostoucí, letální. Nejspíše by se k tomu měl vyjádřit šlechtitel některého hybrida – třeba rajčete – jak se F2 liší. Ten to na těch rostlinách vidí…

    K bodu 3) Nechtěl jste říct, že někteří rodiče hybridních odrůd jsou pylově sterilní? Pokud nejde u produkované plodové zeleniny o partenokarpii, pak se bez opylení semena či plody nevytvoří. Tady by byla nezastupitelná funkce nějakého opylovače, protože pylově sterilní samosprašná odrůda a ani ta cizosprašná bez přenosu pylu z rostliny tento tvořící plody nevytvoří. Ano některé mateřské linie kukuřice jsou pylově sterilní, ale takhle to zobecňovat? Zase Vaše mystifikace pro ty, kdo nevědí více než jim předložíte. Dám si tu práci a zjistím, jak je to s pylovou sterilitou například u dvouletek z čeledi miříkovitých (mrkev) a po pravdě to tu uvedu.

    K bodu 4) Protože tento bod je produktem nesmyslných údajů pod body 2 a 3, nemá cenu to poznámkovat.

    K bodu 5) Je zcestné uvádět, že se výnosy a vlastnosti hybridů srovnávají s jeho liniovými rodiči. Srovnávají se se špičkou odrůd na trhu a aby se prosadily, musí je překonávat a to nejlépe ve více parametrech. To si myslíte, že Vám tuto větu může někdo věřit?
    Co říct ke druhému odstavci? Vše (v to berte i tenhle Váš článek) se dělá za nějakým účelem. Srovnání odrůd se dělá proto, že naději na úspěch mají jen ti nejlepší. Vy sám nebudete uvádět srovnání hybridů u druhů, u kterých jsou kvality hybridů neoddiskutovatelné, i když byste pro zdání objektivity mohl nějaké uvést. Manipulaci s lidmi máte ze svého studia velmi solidně zmáknutou, tak proč to nevyužít i takhle.
    Ohledně pšenice. Velmi významné bylo, že se v 60 letech podařilo do genomu odrůd dostat gen zakrslosti, který zkrátil stéblo a výrazně změnil poměr výnosu slámy a zrna. U pšenic nejde v osivu o rostliny jednoho genomu, je to směs vlastnostmi a vzhledem dosti blízkých populací, proto se asi nedělá hybridizace. Špatný případ pro ty kdo znají věc i odjinud než z Vašich stránek.
    Ohledně odrůd kukuřice, něco podobného v 80. letech říkali Francouzi, když byli na návštěvě na ŠS kukuřic u nás. Proč neděláme odrůdy, když u nás není konkurenční prostředí. si i ten socialistický sektor viděl v hybridech kukuřice vyšší potenciál.

    Ad 6) Všechny odrůdy samosprašných kultur i cizosprašných jsou vysoce uniformní. Uvádět, že znakem uniformity je zrání rajčat v jednu dobu je divné. Ano šlechtí se odrůdy na jednorázovou sklizeň, ale i odrůdy na sklizeň postupnou. Navíc jednotné zrání “průmyslových” odrůd se týká jen některých keříčkových. I u nich jsou odrůdy zrající postupně. U tyčkových pravděpodobně neexistuje odrůda, která by dozrávala najednou, Nebo ano, docela rád bych ji znal. Ano velikost plodů je jedním z hodnotitelných parametrů. Ale pokud pěstujete rajčata doma, tak víte, že i odrůdy, které na obalu slibují jednotnou velikost plodů ji nemívají. Zrovna u rajčat je to vidět. Jednotnost ve velikosti (dík kvalitě opylení) zajišťují agrotechnické zásahy (zaštipování vijanů) a opylování, dříve i ruční, dnes obyčejně čmeláky.
    Víte, že nejednotnost odrůdy, její rozpadání je důvod pro její restrinkci, vyřazení ze sortimentu? Aby v odrůdě byly jednotlivé rostliny “každý pes jiná ves” si můžete dovolit Vy (když to líp neumíte), ne seriózní firma.

    V bodu 7 nemám co dodat, musím se poptat, až budu vědět jak to chodí, přidám komentář.

    Celkově pěkný článek, taková docela akční demagogie, jednostranně zaměřená. Je mi líto, že jsem ještě nikdy neobjevil za svými komentáři Váš názor. možná že bychom se mohli posunout já i Vy. Mám přehled z dlouholeté praxe, možná bych Vám vyložil některé věci v tom světle v jakém říkají pravdu. Škoda, že nemáte jiné vzdělání. jestli jste schopen sebereflexe, nejspíše byste se za ty články styděl.

    • Marek Kvapil says:

      Píšete: „K bodu 1) V dosti případech se jako linie používá odrůda. Není tedy to co píšete korektní.“

      Moje reakce: V dosti případech? Jak jste na to přišel? Uveďte prosím nějaký relevantní zdroj k doložení Vašeho tvrzení. Za sebe mohu ocitovat Oldřicha Chloupka, který v knize Genetická diverzita, šlechtění a semenářství na počátku kapitoly věnované šlechtění hybridních odrůd na str. 117 píše: „Hybridní odrůdy vznikají vzájemným kontrolovaným prokřížením dvou, tří nebo čtyř rodičovských komponent (většinou linií), vynikajících kombinačních schopností.“ Mé tvrzení, že „hybridní osivo vzniká zkřížením dvou či několika čistých (tzv. inbredních) linií“, je tedy správné, nevidím na něm nic nekorektního. Spíše bych si dovolil tvrdit, že nekorektní je Vaše častá argumentace ad hominem, která v korektní diskuzi nemá co dělat.

      Dále píšete: „K bodu 2) pokud nejsou kultury samosprašné, není ani u odrůd nehybridních žádoucí volné opylení. To byste měl vědět. Ani nehybridní odrůdy po volném opylení si neudrží své vlastnosti.“

      Moje reakce: Pokud dodržíte izolační vzdálenost, případně odrůdu izolujete mechanicky, potom si nehybridní odrůdy i u cizosprašných druhů své vlastnosti uchovají v nesrovnatelně větší míře než přesévané osivo hybridních odrůd. Není problém, abych Vám ukázala, jak se štěpí vlastnosti v F2 nebo F3 generaci u rajčat. Mám zde stovky rostlin, přijeďte se podívat:-) Já to na těch rostlinách vidím…

      Dále píšete: „K bodu 3) Nechtěl jste říct, že někteří rodiče hybridních odrůd jsou pylově sterilní? Pokud nejde u produkované plodové zeleniny o partenokarpii, pak se bez opylení semena či plody nevytvoří. Tady by byla nezastupitelná funkce nějakého opylovače, protože pylově sterilní samosprašná odrůda a ani ta cizosprašná bez přenosu pylu z rostliny tento tvořící plody nevytvoří. Ano některé mateřské linie kukuřice jsou pylově sterilní, ale takhle to zobecňovat? Zase Vaše mystifikace pro ty, kdo nevědí více než jim předložíte.“

      K tomu dodávám, že ano, skutečně jsem myslel hybridní odrůdy, nikoli jejich rodičovské komponenty, ale ne u plodové zeleniny, jak mi nekorektně podsouváte. Samozřejmě se jedná například o mrkev, nebo cibuli, kde nezáleží na tom, zda bude finální hybrid pylově fertilní či sterilní, takže důsledkem je, že některé hybridní odrůdy těchto druhů skutečně pylově sterilní jsou.

      Dále píšete: „K bodu 5) Je zcestné uvádět, že se výnosy a vlastnosti hybridů srovnávají s jeho liniovými rodiči. Srovnávají se se špičkou odrůd na trhu a aby se prosadily, musí je překonávat a to nejlépe ve více parametrech. To si myslíte, že Vám tuto větu může někdo věřit?“

      Moje reakce: Vy asi neumíte číst, protože píšu o efektu „heteroze“, kde jde opravdu jen a pouze o srovnání vlastností hybrida s jeho rodiči.

      Píšete: „Manipulaci s lidmi máte ze svého studia velmi solidně zmáknutou, tak proč to nevyužít i takhle.“

      Moje reakce: Ukázkový příklad argumentace ad hominem. Není to od Vás korektní.

      Dále píšete: „Víte, že nejednotnost odrůdy, její rozpadání je důvod pro její restrinkci, vyřazení ze sortimentu? Aby v odrůdě byly jednotlivé rostliny “každý pes jiná ves” si můžete dovolit Vy (když to líp neumíte), ne seriózní firma.“

      Moje reakce: A víte Vy, že tzv. heterogenní materiál, který vlastně ani není odrůdou, protože není dostatečně uniformní, nebo je uniformní jen v malém počtu znaků, je trendem, který se začíná prosazovat v ekologickém šlechtění a zemědělství?

      Upřímně z Vás mám dojem, že jste vůči mně z nějakého důvodu apriori zaujatý, netuším proč.. a že se snažíte za každou cenu najít v mém článku chybičky. Možná Vás to překvapí, ale článek jsem před zveřejním dával číst Kateřině Pazderů, která na České zemědělské univerzitě přednáší osivařinu a článek jí připadal super.

    • Marek Kvapil says:

      Upozornění pro Ivana Dvořáka: Pročetl jsem si Vaše komentáře i pod jinými mými články. Ty, které se týkají útoků na mou osobu budu mazat. Chcete-li diskutovat, potom prosím věcně k tématu a bez argumentace ad hominem.

  7. Ivan says:

    Ve šlechtění mrkve se opravdu používají pylově sterilní linie a při cestách po Vysočině jsme viděl porosty hybridních pšenic, odrůd, které mají jména, stejně jako odrůdy ostatní. Rodiče hybridů v genobankách často bývají, jen se s tím firmy moc nechlubí, když využily k jejich vzniku konkrétní odrůdy. Proč taky, když je to zkoušení stálo peníze a spoustu času, než našli tu správnou kombinaci. To by pak chytráci (licence sem, licence tam) pěstovali totéž s prakticky počátečními nulovými náklady. Stačí, když to dělají se starým odrůdami, které dostali jen na vlastní pokusy z genobank nebo koupili v obchodech a dali je do oběhu za peníze do vlastní kapsy.

Leave a Reply

Your email address will not be published.