Zahradničení na konci éry levných a snadno dostupných potravin

Potraviny jsou nejdražší za posledních jednadvacet let. Extrémní výkyvy počasí, stoupající ceny ropy, mizení a degradace zemědělské půdy, vyčerpávání zásobníků vody, to jsou faktory, které nejspíš éru levných a snadno dostupných potravin pomalu svrhnou do kompostu dějin.

Naposledy lámaly ceny potravin rekordy v roce 2008. Dnes se situace opakuje a ceny jsou ještě vyšší. Kukuřice zdražila za jeden rok o více než osmdesát procent. Pšenice stojí o polovinu víc než loni. Růst cen přitom stále pokračuje.

Průměrný Čech vynakládá 15,5 procent ze svého příjmu na nákup potravin. Průměrný Egypťan či Maročan 40 procent. Tento rozdíl stačil k rozpoutání arabské revoluce a destabilizaci celého regionu.

Potravinová krize, kterou se zatím daří udržet za hranicemi rozvinutého světa, může časem dorazit i k nám. Jednotlivé dílky mozaiky, z nichž se skládá celkový obraz, nepůsobí příliš uklidňujícím dojmem:

Podle Světové banky od června minulého roku upadlo do extrémní chudoby v důsledku stoupajících cen potravin 44 milionů lidí.

V určitém bodě by svět mohl zasáhnout vážný deficit hnojiv. Podle vědců z Global Phosphorus Research Initiative svět nebude mít do třiceti až čtyřiceti let dostatek fosforu, aby uspokojil zemědělskou poptávku. Fosfor patří mezi základní zemědělská hnojiva (NPK).

Ropa a fosilní paliva, na nichž je soudobé zemědělství existenčně závislé, jsou neobnovitelným zdrojem, který nám jednou začne docházet. Je možné, že ropný zlom (tedy bod maximální globální produkce ropy) jsme již překonali a že ropy budeme těžit již jen méně a méně.

Ropu se snažíme nahradit ledasčím, třeba biopalivy. Produkce biopaliv, která v posledních letech zažívá ve světě i u nás boom, patří k hlavním faktorům tlačícím ceny potravin nahoru. Navíc produkce biopaliv v našich podmínkách je energeticky ztrátová a nedává tedy žádný smysl.

Nestabilní klima (sucha v Rusku a Číně, povodně v Pákistánu) činí zemědělskou produkci hůře předvídatelnou a mnohem méně kontrolovatelnou. Pravděpodobnost neúrody a výpadků sklizně se zvyšuje.

Svět ztrácí ornici ve velkém měřítku. Ze 14,7 milionů km2 zemědělské půdy je více než 9 milionů ohroženo plošnou erozí způsobenou vodou. Odhaduje se, že globálně ztratíme erozí každý rok 30 – 40 mld. tun úrodné ornice. Asi 2,4 milionu km2 zemědělských i lesních půd je ohroženo chemickou degradací: ztrátou humusu, zasolováním a znečištěním. Téměř 3 miliony km2 půdy jsou tak silně degradovány, že jejich původní funkce jsou znemožněny. (Viz Moldan)

Je myslím pozoruhodné, že samozásobitelské zahradničení se dokáže s mnohými z výše uvedených potíží elegantně vyrovnat.

Zahradničení patří k nejintenzivnějšímu využití půdy. David Holmgren tvrdí, že dobře fungující zahrada má svou maximální velikost, která by neměla být překročena. Pozornost věnovaná takové zahradě je koncentrovanější než pozornost věnovaná třeba obilnému poli. Tomu odpovídají nejen výnosy a rozmanitost produkce, ale též schopnost flexibilně reagovat na změnu počasí a adaptovat se na nově vzniklou situaci. Třeba na invazi slimáků.

Zahrádky a zahrádkářské osady vracejí do krajiny novým způsobem biologickou rozmanitost, která byla příznačná pro předindustriální éru. Na typické zahrádce najdete vedle klasických záhonů také několik bobulovitých keřů a ovocných stromů. Právě členitost krajiny osázené ovocnými stromy, větrolamy a jedlými keři je skvělou ochranou proti vodní i větrné erozi.

Podíl humusu v půdě se na zahradách tradičně udržuje skrze klasické kompostování. K tomu, aby půda nedegradovala, to ovšem nestačí. Kompostováním vrátíme do půdy jen určitou část odebraných živin. Zbytek projde naším trávicím traktem a skončí na záchodě. Dnes si lze poměrně snadno opatřit někde jiný zdroj živin, jímž tento deficit doplníme (hnůj, sláma, organický odpad). Potom ale odebíráme živiny odjinud. Navíc lze očekávat, že v nadcházejících dekádách bude takový postup stále problematičtější. Jako řešení se nabízí využití vlastní zředěné moči, která obsahuje dusík, fosfor i draslík (NPK) a zkompostovaných fekálií. Více viz zde.

Samozásobitelská produkce “biopaliv” sice existuje, ale v tak malém měřítku, že získaný etanol je lepší uložit v lahvích do komory, než jím plnit nádrž automobilu. Každému, kdo někdy pálil slivovici z vlastního kvasu musí být jasné, že nechat tou čirou tekutinou pohánět automobil by znamenalo promrhat hodiny vlastní práce a nemalé vynaložené finanční prostředky. Zahradničení se ovšem snadno obejde zcela bez ropy, takže tímto směrem snad ani nikdo neuvažuje. V tom také spočívá jeho síla a význam pro budoucí vývoj průmyslové společnosti.

Bude-li se globální potravinová krize nadále prohlubovat a přelije-li se časem i do vyspělejší části světa, začne být pro nás potravinová soběstačnost snad konečně aktuální. Nebude v ten moment ale už trochu pozdě na to brát do ruky motyku a učit se s ní zacházet?

Zdroje:

http://www.bloomberg.com/apps/quote?ticker=FAOFOODI:IND

http://theeconomiccollapseblog.com/archives/20-signs-that-a-horrific-global-food-crisis-is-coming

Moldan Bedřich: Podmaněná planeta

David Holmgren: Permakultura. Principy a cesty nad rámec trvalé udržitelnosti

5 Responses to Zahradničení na konci éry levných a snadno dostupných potravin

  1. Díky perfektní says:

    Moc se mi to líbí. Budu rád sledovat.

  2. F|M says:

    Ahoj Marku, na totéž téma napsal článek i Saša Ač, viz zde: http://ac.blog.sme.sk/c/262691/19-priznakov-prichadzajucej-potravinovej-krizy.html A reagoval na něj jeden slovenský ekonom: http://pavolminarik.blog.sme.sk/c/262732/Prichadza-potravinova-kriza-Ad-Alexander-Ac.html Reakce Pavola Minárika mi přijde být pádná zejména co se de/valvace dolaru týče, tedy rozdílu mezi nominálními a reálnými cenami (ty se poznají ale pro každou zemi zvlášť). V čem je reakce pana Minárika naopak děsivá, je v jejím bezbřehém přitakání číslům a statistikám a neschopnosti prostoupit je a nahlédnout rozmanitost a různorodost světa. Možná by se pak přišla řeč i na země MENA a tzv. rozvojové země… Tak jako tak to na vyznění tvého článku velmi pravděpodobně nic nemění. Třebaže nominálně mohou ceny potravin klesat, jejich reálná cena (původně jsem napsal hodnota!) poroste.

  3. hnojiva says:

    Jo, máte pravdu. Pokaždé když k nám přijde návštěva, co u nás ještě nabyla a ochutná domácí produkty se následně diví, když jim sdělím, že hnojím zkompostovanými vlastními exkrementy. Někteří i rajče odloží, což nevadí zbyde víc pro nás:-)).

  4. voda says:

    Je možné stejným způsobem nakládat i s fekálem lidí, kteří se živí převážně potravou živočišného původu, užívají léky, antikoncepci atd.?

    • hnojiva says:

      Zdravím, nedělal jsem nikde žádný průzkum:-), ale my jsme všežravci. Léky neužíváme, máme bylinky a v případě potřeby postel a čaj:-). Je pravdou, že doma hormonální antikoncepci (o tom asi hovoříš), nepoužíváme. Pokud vím, tak hormonální antikoncepci nevyčistí ani nejnovější čistírny odpadních vod, ale odborník nejsem. Vzhledem k tomu, že máš různé hormony skoro ve všem co kupuješ, tak to jako limitní nevidím.

Leave a Reply

Your email address will not be published.

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>