Semenaření rajčat v šesti krocích

Rajčata jsou ideální plodinou pro první semenářské pokusy. Získání rajčatových semínek je technicky snadné a časově nenáročné. Investujte třicet minut svého času a následující tři roky nemusíte semena kupovat. Tady je návod.

1) Na semínka použijte jen plně vyzrálé plody

Obrázek: Vyzrálé plody staré odrůdy rajčete Hanácké nejranější získané z Gengelu.

Plody na semínka mohou být klidně přezrálé. Nesmí být ale zelené. Pro vyšší genetickou rozmanitost je lepší vzít plody z více rostlin, ale není to nutné. Stačí i jediná rostlina.

Pěstujete-li více odrůd, měli byste mezi nimi nechat rozestupy alespoň tři metry, aby nedošlo k jejich zkřížení. Dnes obvykle pěstované odrůdy rajčat se ale kříží jen velice málo, i když se pěstují v těsné blízkosti. Struktura květu znemožňuje křížení. (Výjimkou jsou odrůdy divokých rajčat a rajčat s bramborovými listy, které mají jiný typ květu a křížení mezi nimi je běžné.)

Skutečnost, že většina rajčatových odrůd se mezi sebou téměř nekříží, je při semenaření výhodou. Na jednu semenářskou zahradu vám vleze nespočet různých odrůd. Já jich mám letos na pozemku téměř dvacet. A všechny semenařím.

Obvykle to začíná jednou jedinou odrůdou a končí kolekcí mnoha desítek odrůd. Jsou pěstitelé, kteří na svých zahradách udržují stovky starých a krajových odrůd rajčat. Americká semenářská organizace Seed Savers Exchange udržuje a zpřístupňuje pěstitelům 3200 odrůd rajčat!

2) Vypreparujte semínka z dužniny plodu

Rajčata rozkrojte a lžičkou z nich vydlabejte dužninu se semínky. Plody zbavené semínek můžete zužitkovat třeba tak, že je nasušíte na zimu v elektrické sušičce:

3) Nechejte semínka tři dny vykvasit

Rosolovitá dužnina, v níž jsou semínka uložena, obsahuje chemické látky bránící klíčení ve vlhkém prostředí. Tento biologický mechanismus, jenž brání předčasnému vyklíčení semen, je třeba odbourat fermentací.

Semínka nenechávejte kvasit déle než tři dny, protože by mohla začít klíčit. Pozor, bude to zapáchat. Občas můžete obsah sklenice promíchat. Po třech dnech fermentace se na hladině obvykle vytvoří plísňový povlak:


4) Odléváním vody oddělte semínka od zbytků dužniny

Je-li třeba, doplňte do sklenice vodu a její obsah promíchejte. Těžká kvalitní semena rychle klesnou ke dnu. Lehká nedozrálá semena a zbytky dužniny buď plavou na hladině nebo klesají mnohem pomaleji. Odléváním vody se jich postupně zbavíte.

Vodu můžete několikrát doplnit a vylévání opakovat:

Obsah sklenice se postupně pročistí. Nakonec by měla ve vodě zůstat jen kvalitní těžká semena, která se drží na dně:

5) Propláchněte semena v cedníku a nechejte vysušit

Na závěr můžete ještě semena propláchnout v cedníku a nechat je okapat. Potom je vyklepněte na tvrdou nepapírovou podložku a několik dnů nechejte dobře vysušit.


6) Vysušená semena uložte na suché a chladné místo

Semínka rajčat si podržují rozumnou míru klíčivosti tři až čtyři roky, jsou-li dobře uložena. Nemusíte tedy semenařit každou odrůdu každý rok. Doporučuji vytvořit si o něco větší zásobu semínek, abyste jimi mohli podarovat své známé nebo od nich případně získat výměnou jiné zajímavé odrůdy.

Pozor na hybridní F1 odrůdy! Uvedený postup nebude fungovat u dnes stále častějších hybridních odrůd označovaných někdy jako F1. Takové odrůdy nejsou pro semenaření vhodné, protože jsou geneticky nestabilní a v dalších generacích si neuchovávají vlastnosti svých rodičů. Nehybridní odrůdy rajčat vhodné k semenaření lze získat například z Gengelu nebo při semínkové burze na závěr Semínkového kurzu.

——————————————————————————————————————————————————–—

O autorovi: Marek Kvapil zahradničí na svém pozemku na Hané. Je lektorem a organizátorem těchto kurzů: Semínkový kurz / Design permakulturní zahrady / Základy potravinové bezpečnosti.

19 Responses to Semenaření rajčat v šesti krocích

  1. Paul says:

    Ahoj Marku, zajímala by mě tvoje zkušenost s pěstováním rajčat ekologicky (bez chemie) a permakulturně.
    Jak jsem pochopil z předchozích článků, pak asi nemulčuješ.
    Pěstuješ rajčata ve foliovníku, nebo jen volně?
    Nemáš problémy s plísní bramborovou, případně jak se s ní vypořádáváš a která odrůda ze zmiňovaných 20 je dle tvého názoru nejodolnější?
    Kdy ti končí sezóna?
    (P.S. bavíme se teď o normálních rajčatech, u divokých je to samozřejmě trochu jiné…)
    Díky

    • Marek Kvapil says:

      Ahoj Paule,

      rajčata pěstuju volně a bez mulčování, chemii nepoužívám. K odolnosti proti plísni bramborové budu vědět více až po konci letošní sezóny. Zatím se mi zdá jako vhodná strategie proti plísním pěstování ranných odrůd (Latah, Stupické polní, Aurora), které dají alespoň nějakou úrodu dříve, než je plíseň zcela zničí. Časem snad třeba víc…

      • Paul says:

        To zní jako námět na další článek… Už se těším… 😉

      • Aleksandra says:

        I’m really interested in working with the EU countries, I’m from Croatia, and would like to change, I have an old variety of tomatoes and paprika from the former Yugoslavia and Croatia.

  2. Anonymous says:

    Před 2 roky jsem se dostal k semenům odrůdy Mazarin z ruska. jedná se o tyčkové rajče, masité ve tvaru srdce, s velkými plody většinou kolem 300-500g/ks, chuť dobrá a v případě sušení velká výtěžnost. Roste velice bujně a výborně odolávalo plísni. V porovnání s typově podobnou odrůdou Býčí srdce dostupnou na našem trhu můžu prohlásit, že je o třídu dál. Doporučuji

    • Marek Kvapil says:

      To zní dobře. Díky za tip. Kde se dá odrůda Mazarin sehnat? Mohu případně nabídnout nějaké své odrůdy na výměnu:-)

      • Anonymous says:

        Zvážil jsem 1ks plodu odrůdy Mazarin, je to v pořadí 5ks zralý, váha 558g. Na rostlině je dalších 5ks v různém stadiu dozrávání obdobné velikosti a ještě několik dalších plodů, u kterých dozrání bude záviset na průběhu podzimního počasí. Na této rostlině zatím plíseň není.

        • Mariquita says:

          Zdravím Vás,ráda bych se zeptala na zmiňovanou odrůdu Mazarin? Dá se sehnat? Případně mohu vyměnit za jinou odrůdu. Díky

    • Katka says:

      Ahoj, zaujala ma ta odroda Mazarin, boli by nejake semienka na predaj? Dakujem 🙂

    • Helena says:

      Dobrý de, kde seženu semínka rajčete Mazarin.
      Děkuji

  3. Helena says:

    Zkoušela jsem několik odrůd rajčat u chalupy v 600m n.m, ale většina teprve začíná zrát (a už asi nedozraje), – začínají u nás přízemní mrazíky – jak raná je odrůda Mazarin, myslíš, že by stihly dozrát do konce srpna (při výsadbě po Zmrzlících)? Poraďte chlapci začátečnici, co s tím?

    • Marek Kvapil says:

      Nejranější odrůda, co jsem kdy pěstoval, je Latah – odrůda vyšlechtěná v na severu USA pro pěstování v podmínkách s velmi krátkou sezónou. Hned za latahem mi letos dozrála mezi patnácti jinými odrůdami jako druhá naše nejslavnější česká odrůda stupické polní.

      • Anonymous says:

        Tak to nepotěším, ale o tu nejranější odrůdu se dle mých zkušeností nejedná. Je ale způsob, jak to upravit. Pěstovat v těch černých nádobách na maltu (alespoň 30l), začít dříve a mít je na dlažbě u jižní zdi. Tím mikroklimatem a předpěstováním se dá uspořit 2-3 týdny času – posuzováno ve výšce 500m.n.m.

  4. Pingback: Jak pěstovat rajčata bez chemie v krutých časech plísně bramborové? | PermaLife

  5. Daniela says:

    Ahojte,
    letos si zkusim poprve seminka, nejakou shodou okolnosti pomalu vsechna co jsem letos nakoupila byla jina nez na obale (misto klasickych paprik berani rohy, misto cukety nakladacka, misto tyckovych rajcat kerickovy..) nevim nejake erupce na slunci kdyz to balili nebo co, kazdopadne ta kerickova rajcata co jsem puvodne nemela pestovat rostou jako zbesila, do konce srpna bude paradni sklizen tak vydlabu seminka na pristi rok(y). Ale chtela jsem se jeste zeptat, stalo se vam ze se vysemenilo rajce, dejme tomu nejake opadane, me letos z lonske varky vyrasily 3 sazenice tyckoveho primo na zahone, a vypada to ze do konce srpna budou zrale i ty. Da se takhle “vyslechtit” rajce abych si udelala odrudu co nebudu muset predpestovavat, a jen na konci podzimu naseju aby se venku stratifikovala? (bohuzel neznam odrudu toho rajcete) Diky za odpoved a at se to semenari! 🙂

    • Marek Kvapil says:

      Rajčata běžně vzcházejí ze “samovýsevu”, někdy to stihnou, jindy nestihnou. Rané odrůdy se dokonce někdy pěstují rovnou z přímého výsevu ven (bez předpěstování sazenic). Určitě je možné šlechtit rajčata na samovýsev, znamenalo by to zejména selektovat na ranost, bujný růst a hlavně rychlé klíčení při nízké teplotě. Semena rajčat začínají klíčit až při teplotě 10 °C – vyklíčení jim ale při tak nízké teplotě trvá přes čtyřicet dnů. Optimálního klíčení dosahují při teplotě 25 °C, kdy většina semen vyklíčí do šesti dnů. Tohle by bylo určitě možné při šlechtění do určité míry zlepšovat.

  6. Eliška says:

    Dobrý den,
    objednala jsem letos od Vás divoká rajčata a dostala se mi do ruky ještě jedna odrůda rajčat s bramborovými listy. Na políčku plánuju pěstovat ještě normální, samosprašná rajčata, je nějaká pravděpodobnost, že je divoká rajčata a bramorolistá rajčata nějak ovlivní?
    A ovlivní se divoká a bramborolistá rajčata mezi sebou?
    Díky moc.
    EP

  7. Zdenka Pauchlá says:

    Vypěstovala jsem rajčata tak že jsem jej nakrájela na plátky a ty jsem dala do truhlíku zasypala 1 cm substrát zahradnický ,už je mám vysazené na záhonu a pár sazenic jsem si nechala na balkoně .
    Mám na balkoně v kýblích brambory,

  8. Pingback: Vlastní zahrada je nad všechny peníze

Leave a Reply

Your email address will not be published.