Osobnosti permakultury

Tímto neúplným a subjektivním výčtem osobností, které se zasloužily o permakulturu, o její vznik či rozvoj, nebo které ji nějak inspirovaly, bych rád  demonstroval, jak různorodá je směsice profesí a národností tvořící permakulturní hnutí. Seznam budu průběžně doplňovat o další tváře.

Bill Mollison (*1928) je „otcem zakladatelem“ konceptu permakultury, který vytvořil s Davidem Holmgrenem.  Spoluautor vůbec prvního systematického pojednání o permakultuře Permaculture one: A Perennial Agriculture for Human Settlements (Permakultura jedna: Trvalé zemědělství pro lidská sídla), vydaného poprvé v roce 1978. Autor mnoha dalších knih a praktických příruček o permakulturním designu. Mollison je Australan.

David Holmgren (*1955) se narodil v západní Austrálii. Je spoluzakladatelem permakultury, někdejší student Billa Mollisona. Na základě jeho diplomové práce vznikla kniha Permaculture one. Plodný autor mnoha článků a knih, intelektuál, který dodává permakultuře širší kulturní a sociální rámec. Česky vyšlo jeho klíčové dílo Permakultura – Principy a cesty nad rámec trvalé udržitelnosti. Zajímavá je jeho nedávno vydaná esej Future scenarios (Budoucí scénáře), v níž nastiňuje čtyři možné linie (pesimistické i optimistické) budoucího vývoje průmyslové společnosti a roli permakultury v každé z nich. V roce 2005 navštívil Prahu. Web: http://www.holmgren.com.au/

Rob Hopkins je britský permakulturní designér a zakladatel Hnutí přechodu (Transition movement), jehož hlavním cílem je snížit ve městech spotřebu fosilních paliv a závislost na ropě. Hnutí je tvořeno řadou místních komunit a buněk v mnoha zemích. Hopkins má mnohaleté zkušenosti s výukou permakultury a založil vůbec první dvouletý kurz permakultury na světě. Je autorem knihy The transition Handbook: from oil dependence to local resilience (Průvodce přechodem: od závislosti na ropě k lokální resilienci). Web: http://transitionculture.org/about/

Toby Hemenway patří k předním představitelům permakulturního hnutí v USA. Vystudoval biologii a pracoval jako výzkumník v oblasti genetiky a imunologie v laboratořích harvardské univerzity. V době, kdy v něm rostla nespokojenost se směrem, jímž se ubíral vývoj biotechnologií, objevil permakulturu. Nakonec opustil místo v laboratoři, aby se mohl své nové zálibě věnovat na plný úvazek. Několik let působil jako zástupce šéfredaktora časopisu Permaculture Activist. Vyučuje permakulturu, vede semináře a poskytuje konzultace pro celou škálu témat jako jsou ekologický design, ropný zlom, lokální potravinové systémy a jiné. Je autorem permakulturní příručky pro domácnosti Gaia´s Garden (Zahrada Gai). Učí jako profesor na Portland State University. Web: http://patternliteracy.com/

Geoff Lawton je australský permakulturní designér, lektor, jenž vyškolil více než 6000 studentů po celém světě. V roce 1997 ho Bill Mollison při svém odchodu do důchodu požádal o založení a vedení nového permakulturního výzkumného střediska na farmě Tagari. Lawton se tak zasloužil o vznik The Permaculture Research Institute – PRI (Permakulturní výzkumný institut), jenž funguje jako globální centrum permakulturních projektů. PRI má svou pobočku v USA a další vznikají v Kanadě, Jordánsku, Chile, Turecku a Afghánistánu. Web: www.tagari.com

Patrick Whitefield je britský permakulturní lektor, designér a editor časopisu Permaculture Magazine. Autor knih Permakultura v kostce (vyšla česky) a How to Make a Forest Garden (Jak vytvořit lesní zahradu). Web: http://www.patrickwhitefield.co.uk/

Sepp Holzer (*1942) je rakouský sedlák, který uplatňuje permakulturu na svých pětačtyřicetihektarových pozemcích v Alpách. Založením spíše praktik než teoretik. Na své horské farmě Krameterhof chová v systému několika desítek rybníčků a mokřadů ryby, raky a pěstuje jedlé vodní rostliny. Vytvořil životaschopný, ukázkový model využití prvků akvakultury v permakulturním designu. Specializuje se na vytváření mikroklimat, která mu pomáhají hospodařit v podmínkách průměrné roční teploty kolem 4°C. K tomuto účelu využívá velké kameny, rybníčky a větrolamy. Autorem knihy The rebell Farmer. Web: http://www.krameterhof.at/en/


Masanobu Fukuoka (*1913 – † 2008) byl japonský farmář, průkopník bezorebného zemědělství a metody „nic-nedělání“, kdy je pozornost věnována nikoli tomu, co je třeba ještě udělat, ale tomu, co je možné ještě vypustit a nedělat. Podle Fukuoky je nejzazším cílem zemědělství nikoli pěstování plodin ale kultivace a zlepšování lidských bytostí. Autor slavné knihy One Straw Revolution (slovensky vyšlo jako Revolúcia jednej slamky), která ovlivnila řadu zastánců permakultury.

Franklin Hiram King (*1848 – †1911) byl americký vědec zabývající se zemědělstvím. Studoval tradiční agrární postupy v Číně, Koreji a Japonsku. Na základě jeho poznámek vznikla kniha Farmers of Forty Centuries, Or Permanent Agriculture in China, Korea, and Japan, kterou vydala jeho žena těsně po autorově smrti v roce 1911. V tomto díle se poprvé objevil termín “permanent agriculture”. Zkrácenou verzi tohoto slovního spojení („permaculture“) později použil Bill Mollison v roce 1975 ve zpravodaji Organic Gardening & Farming Society.

5 Responses to Osobnosti permakultury

  1. andrey says:

    chybí Vám tu Rudolf Steiner a I.E Ovsinskij

  2. slepičí traktor. says:

    ještě kdyby tak holzer si z těch svých přednášek a seminářů neudělal takový kšeft, který se k permakultuře asi moc nehodí, dle mého mínění…třeba někomu se zdá dát 300 € ( 800 – 900 € ) za jeho weekendový seminář adekvátní nebo exkurze po jeho farmě za 100 €, ale mi rozhodně ne…ale když mu bláhoví kavárenští neoruralisté platí, tak proč ne, že…???

    • Petr says:

      Asi jste nepochopil, že vše má svou cenu, komu za to 100 Euro stojí, ten pojede, komu ne, ten brblá. Jako selekce mezi těmi, kdo to myslí vážně a očumujícími Homolky je to adekvátní. .-)

  3. Karol Koncko says:

    Pre mna je osobnostou co sem patri pan Karol Koncko. Inspiroval, myslim ze nielen mna, vydat sa na cestu permakultury, za co som mu vdacny.

    • Marek Kvapil says:

      Výčet osobností je skutečně neúplný a subjektivní. Karol Končko se zasloužil o vnesení permakultury do česko-slovenského kontextu. Máte pravdu, že mu zde náleží čestné místo:-) Časem zkusím doplnit.

Leave a Reply

Your email address will not be published.

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>