Mulčování čedičem

V arboretu Makču-Pikču u obce Paseka používají velice zajímavou techniku mulčování, která by se dala využít i v permakulturní zahradě. Půda kolem rostlin je pokryta vrstvou drceného čediče.

Arboretum vzniklo v místě bývalého lomu, který sloužil jako skládka. Majitel arboreta, pan Radim Slabý, zde vybudoval množství kamenných zídek a teras, na které navezl drcený čedič z lomu u Slezské Harty.

S realizací  svého díla začal pan Slabý v roce 2009. Dnes byste v místě nepoznali bývalou skládku:

Základní postup mulčování čedičem, jenž by pro permakulturní účely vyžadoval mírnou modifikaci, mi byl popsán majitelem arboreta takto:

1) Plevele se zlikvidují herbicidem.

2) Na místě záhonu se vytovří souvislá vrstva čediče o mocnosti 10 – 30 cm.

3) Přímo do čediče se sázejí trvalky.

Takhle vypadá čerstvě založený záhon zamulčovaný čedičem.

Výhody čedičového mulče jsou dle majitele arboreta tyto:

  • čedič dobře propouští vodu, rychle vysychá a vytváří tak suché prostředí, v němž nerostou plevele – trvalkové výsadby proto není třeba vůbec plet
  • čedič se dobře prohřívá a vytváří mikroklima pro teplomilné a suchomilné rostliny (v arboretu obzvlášť dobře prospívají “bochánkové skalničky”)
  • čedič zabraňuje vzlínání vláhy
  • v čedičovém mulči těžko přežívají slimáci – zajímavá alternativa ke klasickému slaměnému mulči, do něhož se slimáci naopak stahují
  • při dešti se čedič ve svažitém terénu nesesouvá, je docela odolný vůči erozi
  • čedičový prach je zdrojem živin pro rostliny

Pro představu, jak vypadají výsadby zamulčované čedičem, přikládám několik fotek, které jsem pořídil při nedávné návštěvě arboreta:

Zákoutí s růžemi:

Třapatka:

Zde sídlo majitele arboreta s výhledem na Hanou:

Nejvíc mě asi zaujalo tvrzení majitele, že založené výsadby se nemusejí vůbec plet. Což je zřejmě do značné míry způsobeno tím, že se jedná o extrémě suché stanoviště s nedostatkem dusíku, kam budou i bez čediče těžko expandovat rychle rostoucí invazivní plevele jako bršlice, nitrofilní kopřivy, pampelišky apod.

Je tedy otázkou, do jaké míry je “bezúdržbovost” těchto výsadeb dána původními podmínkami místa a nakolik je způsobena dovezeným čedičem.

Přesto si myslím, že by bylo zajímavé vyzkoušet tuto pozoruhodnou techniku mulčování čedičem na jiných stanovištích. Napadají mě následující možná využití v permakulturní zahradě:

  • bylinkové spirály, zídky, skalky, záhony
  • vytváření mikroklimat pro suchomilné a teplomilné rostliny
  • mulčování trvalkových výsadeb, keřů a stromů

Nezbytná prvotní likvidace plevelů herbicidem by se v permakulturní zahradě dala nahradit likvidací ohněm nebo kartónem.

Bohužel se mi nepodařilo zjistit chemické složení čediče těženého v kamenolomu Bílčice, odkud zřejmě pochází čedič používaný v arboretu Makču-Pikču. Firma Kamenolomy ČR s. r. o., která v Bílčicích čedič těží, chemické rozbory pro zemědělské účely nemá.

Zaujalo mě, že  v devadesátých letech se o využití čediče v zemědělství uvažovalo a zřejmě se tehdy dělaly i chemické rozbory, které už dnes bohužel nejsou dohledatelné.

——————————————————————————————————————————————————–

O autorovi: Marek Kvapil zahradničí na svém pozemku na Hané. Je lektorem a organizátorem těchto kurzů: Semínkový kurz / Design permakulturní zahrady / Základy potravinové bezpečnosti.

3 Responses to Mulčování čedičem

  1. Gabi says:

    Musím říct, že to vypadá velmi originálně, barva a struktura čediče dá vyniknout samotným rostlinám.

  2. hospůdka na mýtince says:

    Již dříve jsem nad tímto způsobem mulčování uvažoval, mám v blízkosti (Cheb) čedičový lom, bohužel čedičovou drť nečistí a tak je tato znečištěna cca 50% hlínou.
    Přesto to vyzkouším.

  3. Martin says:

    Mně by zajímalo kolik těch herbicidů tam navalil.
    Lítal s kanystrem Roundupu nebo Lontrelu na zádech a slíval co se zelenalo.
    Toť teda permakultura !

    PS: Jenom připomínám, že 1 dcl Roundupu otráví 2km plochy podpovrchových vod…

Leave a Reply

Your email address will not be published.