Malované hory: Odrůda s příběhem, který stále pokračuje

Ano, tato odrůda moučného typu kukuřice má svůj vlastní příběh, který by se měl vyprávět vždy, když její semínka putují k dalšímu pěstiteli. Neboť příběhy, podobně jako geny, k odrůdám patří.

Příběh shrnuje dějiny odrůdy a obvykle obsahuje informace potřebné k jejímu správnému použití. Bez těchto informací odrůdě cosi důležitého chybí.

Když jsem semínka této odrůdy poprvé zasel a sklidil první klasy, v naší domácnosti se velice rychle zabydlela. Okouzlila nás svými duhovými barvami i chutí pokrmů, které z ní děláme. Její pestrobarevná zrna zračí značnou genetickou rozmanitost ukrytou v této odrůdě:

Vynikající je například kukuřičná kaše-polenta, kterou si vaříme občas na snídani s jablky, švestkami či s ořechy. Nebo kukuřičné placky-tortillas. Odzrňování kukuřičných klasů a mletí zrn patří k oblíbeným činnostem našich dětí:

Kukuřičná zrna skladujeme ve velkých sklenicích od okurek s plastovým uzávěrem, aby byla chráněna před hmyzem a vlhkostí:

Pro případ nějaké větší krize je pro naši rodinu tato kukuřice strategickou potravinou. Dodá potřebné kalorie a lze ji navíc poměrně snadno a dlouho skladovat. Zásadní výhodou proti jiným obilovinám je mnohem méně práce při ruční sklizni a zpracování. Pokud jste někdy sklízeli oves nebo pšenici a zkusili je i ručně vymlátit, potom mi jistě dáte zapravdu. Tato fotka zachycuje loupání a svazování kukuřičných klasů před následným sušením:

Odrůda Malované hory je moučným typem kukuřice, který se u nás komerčně zřejmě vůbec nepěstuje. Je vyvinutá pro samozásobitelskou produkci poskytující úrodu i v méně příznivých podmínkách. Je odolná vůči stresu a lze ji pěstovat i v oblastech, kde se konvenční kukuřici nedaří.

Poslechněte si tedy příběh této pozoruhodné odrůdy, jejíž vznik vůbec nebyl samozřejmostí. Příběh, který dál pokračuje na některých místech Země včetně naší zahrady. Tohle jsou slova Američana Dave Christensena, jenž kukuřici vyšlechtil:

“Před třiceti lety jsem v Montaně začal pěstovat vzácné linie severské mrazuvzdorné kukuřice na zrní pro mou rodinu. Moderní kukuřice by v horách, kde jsem žil, nestihla dozrát. Tak jsem musel pracovat se starými původními odrůdami kukuřice. Zjistil jsem, že asi 12 linií kukuřičné odrůdy Mandan Indian bylo uloženo v národní genové bance, ale tyto linie se ukázaly být inbrední (zdegenerované v důsledku křížení malého počtnu jedinců – aby se tomu zabránilo, je třeba při semenaření kukuřice brát semínka alespoň ze dvou set rostlin, pozn. MK). Začal jsem pátrat po kukuřicích udržovaných ještě indiánskými rodinami a potomky osadníků. Po letech hodnocení a křížení jsem nakonec vytvořil rozsáhlý a rozmanitý genofond. Vzniklou kukuřici jsem vystavil těžkému stresu doma v Montaně a pro další šlechtění jsem z ní vyselektoval jen ty nejodolnější jedince. Kukuřici jsem nazval Malované Hory.

Šlechtění kukuřice se stalo projektem, jenž má duše potřebovala dokončit. Byl jsem pevně rozhodnut, že využiji veškeré kukuřice dosud uchované v pohraničí, dříve než vymizí, k selekci nejvíce mrazuvzdorné a suchovzdorné kukuřice na světě a ke zvýšení její produktivity. (…) Po několika letech práce na tomto projektu mi došlo, že jsem jediným člověkem, který šlechtí tento západní genetický zdroj pro Západ.

Můj projekt neměl žádný plánovaný komerční záměr, ale každý mě povzbuzoval, abych v něm pokračoval. Všichni se shodovali v tom, že tento jedinečný genofond kukuřice bude jednou důležitý pro náš národ i pro svět jako zdroj šlechtitelského materiálu. Komerční kukuřice má svůj původ na Východě, kde je tepleji a vlhčeji. V půdě je tam více organické hmoty a dusíku. Západ je zcela jiný.

Před deseti lety jsem nabyl přesvědčení o důležitosti tohoto projektu a začal jsem mu věnovat většinu svého života. Většina mé šlechtitelské práce a genetického pokroku nemělá žádné přímé komerční využití a tak jsem musel žít s minimálním rozpočtem z prodeje semínek pro trh s okrasnou kukuřicí. Za tohle úsilí o záchranu genů jsem byl mnohokrát pochválen a každý říkal, že bych si zasloužil vládní financování. Před pěti lety jsem si uvědomil, že mnoho domorodých obyvatel světa, zejména lidé v horách, hladoví a  mnozí z nich museli sníst své zásoby semen. Mnoho prastarých odrůd horských kukuřic bylo navždy ztraceno. Moje oddanost této práci dále vzrostla v okamžiku, kdy jsem dostal optimistické zprávy o úspěchu Malovaných hor v Koreji a na Sibiři. Nazval jsem tento projekt Semínko, které potřebujeme.

Malované hory není hybridní odrůda. Jedná se o volně opylovaný genofond. Pochází z více než sedmdesáti původních odrůd kukuřice, které byly zachráněny od indiánů a starousedlíků, kteří žili v nejdrsnějším klimatu (…) Spojených států a Kanady. Některé z těchto původních odrůd již vyhynuly a žijí dále pouze v tomto genofondu. Tato genetická diverzita se zračí v úžasné škále barev rostlin a zrn.” (Zdroj zde.)

Níže je několik momentek z kurzu Základy potravinové bezpečnosti, jehož účastníci si odnesou domů semínka Malovaných hor, aby mohli dál na svých pozemcích rozvíjet příběh této úžasné odrůdy, která ztělesňuje úsilí generací indiánů a dávných pěstitelů…

Obr. výše: Vyselektované klasy kukuřice.

Obr. výše: Ruční odzrňování kukuřice.

Obr. výše: Čištění kukuřičných zrn.

————————————————————————————————————————————————

O autorovi: Marek Kvapil zahradničí na svém pozemku na Hané. Organizuje a lektoruje kurzy
Design permakulturní zahrady a Základy potravinové bezpečnosti.

24 Responses to Malované hory: Odrůda s příběhem, který stále pokračuje

  1. Kde mohu získat osivo. says:

    Pane Kvapile,
    výborná práce.
    Mám na Vás dotaz, kde je možné získat osivo?

    Předem děkuji za odpověď.

    S pozdravem a přáním úspěchů
    Ondřej Gottwald

    • Marek Kvapil says:

      Díky, já mám semínek tak akorát pro účastníky kurzu, takže nejsem schopen je poskytnout dalším zájemcům. Osivo lze ale koupit na různých zahraničních webech pod názvem Painted Mountain. Při semenaření je důležité vypěstovat alespoň 200 rostlin, aby nedošlo k inzuchtní depresi, tedy k degeneraci odrůdy v dalších generacích v důsledku příbuzenského křížení mezi malým počtem jedinců. Větší počet rostlin je ale důležitý také kvůli dostatečnému opylení, neboť při malém počtu rostlin je nedostatek pylu v ovzduší a většina klasů zůstane jen s malým počtem vyvinutých zrn. Sklízet ze dvou set rostlin znamená zaset 400 semen, neboť vzcházivost semen není 100% a po vzejití je užitečné též provést selekci.

  2. Malovane hory says:

    Ano, suhlasim s komentarom vyssie – a tiez sa pytam – daju sa tie semienka zaobstarat?
    Dakujem za odpoved.

  3. Jaroslav Škývara says:

    Zdravím,
    mohu potvrdit, jak rannost tak,že roste i vysoko v horách. Já ji pěstuji v cca 530 m n.m. a v celku se jí daří. Pěstuji ji, jak na terasovitém políčku, tak ve shlucích v rámci 3 sester. Nicméně vzhledem k tomu, že jsem doposud nenašel vhodný typ fazole s malým olistění, používám keříčkové fazole nebo bob.
    Sám jsem prvních 100 semínek dostal od Aleše Heulera, což je kontaktní osoba komunity “Farmy uchované semínko”, adresa wama@seznam.cz je jejich oficiální kontaktní adresa, tak snad mě neprokleje:-). Pokud vím, dělají na tuto kukuřici i semináře. V podstatě s Malovanými horami u nás začal on. Snad by Vám dokázal se semínky pomoci.
    Mějte se

  4. Anonymous says:

    Dobrý den, moc hezký příběh, ale já na semenaření zkrátka nemám, mám jen pár kousků semínek, a okolo družstevníky, co rádi pěstují kukuřici :-( . Letos naštěstí nějak vynechali, co bude napřesrok, nevím, ale pravděpodobně budu v kukuřičném obklíčení.
    Připadá mi, že Malované hory jsou ideälní kytka pro spolupráci, pokud někdo má dostatek rostlin, času a elánu na jejich pěstování na dostatečně schovaném pozemku, mohl by nabízet osivo “malopěstitelům“ za naturálie, pro které nemá podmínky zase on. Na
    kurz se každoročně kvůli semínkám nedokopu, tak bych mohla nabídnout pravidelné dodávky bylinek různých druhů a forem, meruňkového džemu, medu, apod.
    Pokud by se někomu tenhle nápad zamlouval, dejte vědět.
    Dana

  5. Ondra says:

    Tohle se mi hodně líbí a polentu miluju. Aleš Heuler mě nicméně loni od osetí pár metrů (víc nespotřebujeme) zrazoval s tím, že kukuřice na malé ploše degeneruje. Víte o tom něco? Jak velká musí být plocha políčka, aby nedegenerovala? Pěstuje se tahle odrůda dobře stylem tří sester?

    • Marek Kvapil says:

      Jak jsem psal již v komentáři výše, minimum pro předejití degenerace je 200 rostlin. Není to ale jediný problém. Při malém počtu rostlin může být také problém s opylením.

      Na tři sestry tato odrůda není příliš vhodná, neboť je zakrslá a hodně odnožuje, takže jako opora pro fazole se moc nehodí.

  6. Jaroslav Škývara says:

    Nazdar Ondro,

    doplním jenom Marka ve věci 3 sester. Nepoužívám pnoucí se fazole, ale fazole keříčkové bujnějšího vzrůstu. Není zde sice efekt permakulturního stohování ve výšce, ale jako symbióza podporujících se druhů, ano. Stejně se dá použít jako alternativa hrách nebo boby. Záleží na tvých podmínkách a způsobu uchopení myšlenky pěstování v rámci tzv. 3 sester. Nic není dogma, na permakultuře miluji právě tu možnost hraní a zkoušení:-), včetně neúspěchu. Ať se daří.

    P.S. Alešovu námitku vůči pěstování kukuřice jinak než v rámci pole (velkéko záhonu), jsem vzal sice na vědomí, ale vnucuje se mi otázka, jak zajišťovali indiání to opylování, když jim to po staletí fungovalo, jinak.
    Napadlo mě, že mimo slunečního postavení orientovali záhony, tak aby byly podélně po větru. To činím i já. Právě vzhledem k nejčastějšímu proudění vzduchu, to funguje i v rámcí shluků 3sester a nejen na podlouhlém záhonu či pole.

  7. Ondra says:

    Jardo, díky za komentář. Netušil jsem (ale mohlo mi to dojít), že degenerace je způsobovaná nedostatkem zdrojů při opylení. Kukuřice je větrosprašná, takže včelky mi tu nepomůžou. Z Alešova popisu jsem to vnímal tak, že je třeba mít kukuřice aspoň hektar, přitom dvě stovky je normální záhonek 5×2 metry. Snad se mi teda podaří sehnat do jara osivo. Zdar.

  8. Korda says:

    Díky, za zajímavé čtení, z Vašeho webu čerpám již delší dobu nejednu inspiraci. Letos jsem sklidil něco výše uvedeného druhu kukuřice, avšak nyní systémem pokus omyl vymýšlím jak ji uplatnit jinak než jako minoritní přísadu do jiné mouky při pečení. Proto mě napadlo požádat Vás o nějaký recept nebo obecnou radu co z kukuřice vyrábíte u vás, popř. jestli ji třeba nevaříte s vápnem, jak leckde doporučují. Protože ale na fotografii, kde se odzrňuje, vidím i mlýnek, tak si myslím, že alespoň kus úrody semíláte tak jak je.
    Děkuji za případnou odpověď.

    • Marek Kvapil says:

      Kukuřice se vaří ve vápeném mlíce (tzv. nixtamalizuje), aby se zpřístupnil vápník a niacin – dvě důležité živiny – v ní obsažené. Nedostatek niacinu způsobuje chorobu zvanou pelagra. Jelikož ale není kukuřice jediným (nebo hlavním) zdrojem potravy, mám zajištěný vápnník a niacin z jiných zdrojů a nixtamalizovat nemusím. Z kukuřičné mouky lze péct tortily (voda a mouka) nebo vařit polentu (také voda a mouka). To jsou dva základní a rychlé recepty, které existují v mnoha různých variantách.

      • korda says:

        Díky moc. Tortilly se mi právě nedaří, těsto nedrží pohromadě a drobí se, zřejmě dělám něco špatně. takže pokud se to Vám daří ze syrových jen umletých semen, bude zřejmě problém v hrubosti mletí…
        Nebo pokud byste uvolnil něco ze svého kuchařského tajemství, ale do toho Vás nebudu nijak tlačit, teřba Vás to bude inspirovat k napsání nějakého poutavého článku.
        Děkuji ještě jednou a přeji mnoho dobrého.

  9. Pavla says:

    Našla jsem zajímavé stránky o konzumaci planých rostlin, zde rostliny používané jako náhražka obilí v mouce za války. http://fenix.savana.cz/doku.php/rostliny_pouzivane_na_nasem_uzemi_v_historii_a_za_dob_nouze_jako_nahrazky_obili
    Třeba by jimi šla obohatit kukuřičná mouka, aby se z ní lépe peklo? Bohužel nemám k dispozici mlýnek, ale ráda bych časem vyzkoušela.
    Nemáte nějaký tip na levný mlýnek? Vím, že nejlepší je ten určený na obilí, ale zatím bohužel nejsou prostředky.

  10. Jitka says:

    Dobrý den,
    zkoušela jsem najít na internetu postup na nixtamalizaci, ale našla jsem jen obecné povídání – nikde nebylo, kolik vápenného mléka (jak ho vyrobit a z čeho – pravděpodobně vápno ze stavebnin asi není to nejlepší), jak dlouho se vaří,…. Chtěla bych to vyzkoušet, protože mi přijde, že kaše uvařená jen z namletých zrn je hůře stravitelná – ale to je jen můj pocit.
    Nemáte s tím někdo praktické zkušenosti? Moc děkuji za rady a taky díky za perfektní web plný inspirace a báječných nápadů.

  11. Wow cuz this is extremely good work! Congrats and keep it up.|

  12. Great looking internet site. Think you did a bunch of your very own html coding.|

  13. Pavel says:

    Já jsem nasel na nějakém anglickém webu, že se má použít potravinářské vápno, to ze stavebnin ze může obsahovat olovo. Má se dát do 0,7L zavařovací sklenice na dno 2cm vápna, zalit filtrovanou vodou, zatáhnout uzávěr, pořádné protřepat dokud se neztratí všechna zrnka, pak nechat přes noc sednout a pak druhý den slit vápennou vodu k vaření(sedlinu nevařit). Ale nevím, ještě jsem to nezkoušel, a kdyby se do té sklenice dalo nehašené vápno, tak by se to asi nemělo zatahovat ve sklenici, aby nepraskla tepelnou reakcí.. Potravinářské vápno jsem našel akorát na Amazonu pod názvem Pickling Lime.. Nebo zvažuju zkusit nějakou jinou zásadu..

  14. Pavel says:

    Našel jsem v nějakém farmaceutickém e-shopu hašené vápno Hydroxid vápenatý, p.A. 500g s olovem max. 0.0002%. Ale nevím jestli je to vhodné pro potravinářství. Předpokládám že sedlina se pak nevyhazuje, ale znovu se zalije a použije. Jinak by se to vaření asi prodražilo.. Akorát si asi člověk musí dávat bacha na oči, ne jeden stavitel přišel o zrak když mu střelivo vápno do očí při hašení(nehašeného) vápna..

  15. Eva says:

    Dobrý den. Jaký spon u této odrůdy doporučujete? Respektive na jaké ploše jsem schopna vypěstovat těch minimálně doporučovaných 200 rostlin? Děkuji

Leave a Reply

Your email address will not be published.

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>