Co je permakultura? Část druhá.

(Poznámka: První díl, na který tento text navazuje, naleznete zde.)

Permakultura vychází z několika předpokladů, které mají pro její pochopení zcela klíčový význam. Kdo tyto předpoklady nevidí anebo nechce vidět, tomu uniká hlubší rozměr permakultury, totiž její energeticko-ekologický kontext.

Vůbec první systematické pojednání o permakultuře, které společně sepsali Mollison a Holmgren, nazvané „Permaculture one“, zmiňuje následující východiska:

1)      Lidé, jakkoli jsou ve světě přírody čímsi výjimečným, podléhají stejným přírodním (energetickým) zákonům, jaké vládnou hmotnému světu.

2)      Čerpání fosilních paliv během průmyslové éry je spatřováno jako primární příčina růstu počtu obyvatel, technologické exploze a veškerých dalších rysů moderní společnosti.

3)      Ekologická krize je vážná a je takového rozsahu, že globální průmyslovou společnost zcela jistě přemění k nepoznání. Blahobyt a dokonce i přežití expandující světové populace budou průběhem této krize bezprostředně ohroženy.

4)      Navzdory nevyhnutelně jedinečné povaze budoucích událostí nás vyčerpání fosilních paliv během několika generací bude vracet k principům systémového designu, které lze pozorovat v přírodě a v předindustriálních společnostech.

Budoucnost energetického poklesu

Z těchto bodů je zřejmé, že tím, co dává smysl všem autenticky permakulturním projektům, je specifická představa budoucnosti, která se příliš neslučuje s dnes převládajícím kulturním paradigmatem ekonomického růstu a technologického pokroku. Právě předtucha budoucího nedostatku levné, koncentrované a snadno dostupné energie fosilních paliv je hlavním motivem pro realizaci strategií a designů, jejichž cílem je snížit závislost na průmyslovém systému. David Holmgren, který se hlásí k odkazu Howarda Oduma a Richarda Heinberga, to vyjadřuje zcela jasně: „Permakultura je založena na předpokladu postupného snižování spotřeby energie a zdrojů a nevyhnutelného poklesu počtu lidí. Říkám tomu „budoucnost energetického poklesu“, abych zdůraznil primát energie v osudu lidstva a abych mírnějšími ale jasnými slovy popsal to, co někteří označují jako „úpadek“, „smrštění“, „rozklad“ nebo „zánik“ (…) V otevřeném přijetí této budoucnosti jakožto nevyhnutelné máme na výběr mezi bázlivou zištností, bezstarostným pohrdáním či tvořivou adaptací.“

Industrialismus naší éry je z energetického hlediska dosud nejnáročnějším projektem v lidských dějinách. Průmyslová revoluce měla za následek nebývalé navýšení energetické spotřeby lidstva. Potíž je v tom, že rozrůstající se technosféra, která je základem expandujících moderních společností, je systémově závislá na neobnovitelných zdrojích a na neustálém přísunu ohromného množství energie. Po překonání maxima těžby fosilních paliv (viz ropný zlom, zlom plynu a zlom uhlí) přijde pravděpodobně energetický pokles a spotřeba lidstva začne klesat na původní úroveň zemědělské společnosti. V této fázi vyvstane příležitost pro širší společenské uplatnění permakulturního modelu, který je sice náročný na informace a na myšlení, ale zároveň snižuje množství práce a energie potřebné k zajištění základních lidských potřeb. Tím se dostáváme k permakultuře jakožto hnutí.

Permakultura jako mezinárodní hnutí

—————————————————————————————————————————————————–

David Holmgren: „Do té míry, do jaké je permakultura efektivní odpovědí na omezení spotřeby energie a přírodních zdrojů, do té se přesune ze svého současného stavu „alternativní odpovědi na environmentální krizi“ k hlavnímu sociálnímu a ekonomickému proudu postindustriální éry. Bude-li se stále jmenovat permakultura, je druhotné.“

—————————————————————————————————————————————————–

Přestože permakultura začínala jako „pouhá“ teorie designu zemědělsko-ekologických systémů, postupem doby se z ní stalo velké a živé mezinárodní hnutí. Permakulturní komunita se neustále dynamicky vyvíjí a pokračuje v rozšiřování původních konceptů, které obohacuje o celou řadu nových myšlenek. K tomuto rozvoji přispívá vydávání publikací, vytváření ukázkových permakulturních projektů, pořádání teoretických i praktických kurzů, komunikace na internetových fórech apod.

Záměrem celého hnutí je vyškolení zájemců o permakulturní design tak, aby byli schopni využít jeho principů při návrhu vlastních pozemků a sídel, dosáhli větší soběstačnosti a zvýšili odolnost svých rodin a komunit vůči přírodním pohromám a budoucím výkyvům průmyslového systému. David Holmgren považuje permakulturní hnutí za jakýsi sociální předvoj či avantgardu prozíravě testující a uplatňující principy, které mají umožnit lepší zvládnutí budoucí krize a důstojný život ve světě bez fosilních paliv.

One Response to Co je permakultura? Část druhá.

  1. Gday! It appears as though we both have a interest for the same thing. Your blog, “Co je permakultura? Část druhá. | potravinovezahrady.cz” and mine are very similar. Have you ever thought about writing a guest post for a similar blog? It will surely help gain publicity to your website (my site recieves a lot of targeted traffic). If you’re interested, contact me at: Stonecypher@gmail.com. Thank you

Leave a Reply

Your email address will not be published.

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>