Jedlý bodlák ostropestřec mariánský

Ano, i mezi bodláky, které patří k nejúpornějším plevelům, existují druhy záměrně pěstované pro své užitečné vlastnosti. Příkladem budiž ostropestřec mariánský, ceněný zejména pro svá jedlá a léčivá semena.

Pěstování

Ostropestřec je v našich podmínkách jednoletkou. Výsev provádíme na jaře v dubnu “na husto” do řádků vzdálených 50 cm. Po vzejití jednotíme rostliny v řádku na cca 30 cm. Otropestřec dorůstá výšky 1 – 2 metry.

V zahradě je nepřehlédnutelný. Snad každý, kdo k nám letos zavítal, ptal se, co nám to tu roste za zvláštní bodlák. Má své kouzlo, své osobité estetické kvality, které se odhalují postupně v průběhu jednotlivých fází jeho životního cyklu.

Znovu a znovu mě udivuje, jaká nádhera je skryta v jednom malém nahnědlém semínku vloženém do půdy.

Nejprve ze země vyrazí drobné mladé lístky, které se rychle vyvinout v růžici zelených pichlavých listů s bílými skvrnami. Stará legenda praví, že tyto bílé skvrny vznikly z mléka Panny Marie, což je naznačeno již v druhovém názvu. Listová růžice se nějaký čas drží při zemi a rozrůstá se jen do šířky. Objevují se nové listy, staré mohutní a sílí jim trny.

Potom se postupně z listové růžice začnou zvedat stvoly, na jejichž koncích ční jako zelení ježci ostnitá poupata. Ta se časem rozvinout ve fialové květy, které na několik dní prozáří zahradu. Není to nádhera?

Nakonec se se na květech objeví bílé chmíří, které vítr začne rozfukovat všudemožně po zahradě podobně jako odkvetlé pampelišky.

Právě v tu chvíli je nejvyšší čas začít se sklizní. Lepší je ale začít o něco dříve, nechcete-li si zaplevelit zahrádku tímto sympatickým bodlákem.

Sklizeň a sušení semen

Při sklizni pracuji v rukavicích, protože dlouhé pichlavé ostny ostropestřce jsou opravdu nepříjemné. Právě teď, zatímco ťukám do klávesnice tyto řádky, vězí mi v palci trn zapíchnutý při včerejčší sklizni. Doplatil jsem na to, že levá rukavice byla děravá.

Nezbytnou pomůckou při sklizni jsou kromě rukavic zahradnické nůžky, jimiž lze snadno ošmikat květní stvoly zakončené plodenstvími se semeny. Sklidil jsem jich plnou vaničku.

Sklizené květní stvoly se semeny sušíme na slunci. Třeba rozložené na plachtě, která zachytí uvolněná semena.

Mlácení a čištění

Dobře vysušená zralá plodenství vymlátíme, abychom z  nich vydobili semena.

Protože nemám žádnou mlátičku, ani jsem si neopatřil cep, mlátím násadou od motyky. Nebo, přesněji řečeno, dobře mířenými údery drtím zralá plodenství jedno vedle druhého:

Potom setřepu vydrolená semena několika rychlými záškuby plachtou na spod a shora odeberu chmíří a zbytky stvolů.

Následuje závěrečná fáze čištění semen, která se ve větru přesypávají z jedného nádoby do druhé, aby se z nich vyfoukaly veškeré nečistoty. Za bezvětří lze použít fén:

Vyčištěná semena uložíme na suché a chladné místo. Třeba v zavařovacích sklenicích:

Jedlá je celá rostlina

Mnohé zdroje včetně známého portálu PFAF, který shromažďuje informace o veškerých užitečných a jedlých rostlinách, uvádějí, že kořen ostropestřce lze konzumovat jak syrový tak i vařený. Zřejmě ale musí být odebrán na jaře z mladých rostlin. Zkoušel jsem jíst kořen vyrytý v srpnu po sklizni semen, byl ale tak dřevnatý, že jsem si na něm div nevylámal zuby. Nešel mi ani rozkrojit nožem.

Podle PFAF je jedlá prakticky celá rostlina. Tedy nejen kořen a semena, která lze pražená použít jako náhražku kávy, ale také listy, stvoly a poupata, která prý nahradí artyčoky.

Nejcennější jsou ale semena, pro jejichž léčivé účinky se tento bodlák zřejmě pěstuje nejčastěji.

Léčivé účinky semen

Není mnoho bylin s podobným účinkem jako ostropestřec. V léčitelství se využívají především plody (semena), které obsahují účinnou látku sylimarin. Ten dokáže regenerovat játra a léčit jaterní choroby. Experiemt na krysách například prokázal, že sylibinin, hlavní účinná látka sylimarinu, dokáže léčit nealkoholovou jaterní steatózu – jednu z nejčastějších jaterních chorob, která postihuje 10–24% obecné populace, 50% diabetiků nebo až 75% obézních osob.

Semena ostropestřce se doporučuje používat všude tam, kde jsou zdravotní potíže spojené se špatnou funkcí jater, nebo kde je třeba játra pročistit. Po vydatném pití alkoholu, při otravách, při žloutence, cirhóze jater, infekční mononukleóze, po chemoterapii apod.

Semena nameleme, přídáme cukr či med, aby se sylimarin lépe vstřebal do krve a podáváme 2 – 4 lžičky denně po dobu jednoho měsíce.

Janča a Zentrich ve třetím díle svého Herbáře píšou: “Prášek musí být skladován ve vzduchotěsně uzavřené nádobě, v suchém a poměrně chladném prostředí. Připravujeme si vždy jen takové množství prášku, které spotřebujeme během několika málo dnů. Mleté plody totiž poměně rychle žluknou a pak působí spíše opačně – léčbu zpomalují nebo dokonce znemožňují. Nejlepším obalem se zdají být tuby od šumivého vitamínu.”

——————————————————————————————————————————————————–—

O autorovi: Marek Kvapil zahradničí na svém pozemku na Hané. Je lektorem a organizátorem těchto kurzů: Semínkový kurz / Design permakulturní zahrady / Základy potravinové bezpečnosti.

15 Responses to Jedlý bodlák ostropestřec mariánský

  1. Liné says:

    Děkuji, zrovna jsem řešila, jak na něj.

  2. Bretislove says:

    Pamatuju, že jsme jako děti jedli nezralé květenství některého z bodláků, co rostly na Šumavě, chutnalo to jako velice chutná kedlubna, ale myslím, že to byl jiný druh. Jinak díky za pěkný článek.

  3. Marek Kvapil says:

    Liné: Děkuji, je to pichlavá potvora:-)

    Bretislove: Také děkuji. Možná máte na mysli pupavu, tu jsme také jako děti jídávali:-) http://cs.wikipedia.org/wiki/Pupava_bezlody%C5%BEn%C3%A1

  4. Marie says:

    V Brně přezimovaly na podzim vzešlé volně vysemeněné rostliny a na jaře pokračovaly v růstu. Už se mi to tak stalo po dva roky, dřív jsem ostropestře nepěstovala, takže nevím.
    Čas od času dávám hrstku kozám a přitom také ujídám. Svědčí nám všem, kozám ale zjevně chutná víc.
    Prý pomáhá podávání semínek králíkům proti kokcidióze preventivně a při její léčbě.

  5. bodlák says:

    pěstuji ho úspěšně. je to hrozně nenáročná bylina. roste v každém jílu. :-)

  6. Helena says:

    Nedávno jsem sklidila i u nás pod horama -600 m n.m., popíchaly mě, ale teď díky Tobě vím, co s nimi. Díky!

  7. Marie says:

    Nedávno jsem jej našla na okraji pole jako plevel, začíná tedy u nás zplaňovat. Nedivím se tomu, já se ho nemůžu zbavit ani na své zahradě, kde se mi opět vysemenil, i když jsem se snažila ho včas sklidit. Tentokrát už není jen v okolí původních rostlin, ale i na druhé straně zahrady. Obávám se, že by se z něj mohla stát v přírodě velmi nepříjemná invazívní rostlina, přestože je jinak tak užitečná.

  8. Dáda says:

    Ostropestřec mariánský jsme pěstovali v květináči ze sazenic, které jsme získali od známé. Protože máme kyselou půdu a tato rostlina vyžaduje půdu vápnitou, obešel jsem dům a posbíral zbytky malty z nahazování vnějších omítek. Ty jsem smíchal se zdejší zeminou. Ostropestřec dobře rostl a byl i dekorativní.

  9. Petr says:

    Dobrý den 2-4 užičky nadrecených semen se mi zdají málo řekl bych že ostropestřec vypěstovaný v čr nebude tak kvalitní jako v Indii… bude mít méně “silimarinu” Jsem závyslí na opioidech a mé játra nepracují zrovna nejlíp užívám 3×3 užičky… deně… a funguje skvěle… Poznám to podle substrátů Cytochromu P450 2D6 které je v játrech zastoupen naprosto minimálně ale je potřeba pro oxidovou demetylaci…. Mám takovou teorii že dobře fungující játra tvoří dostatek tohoto velice citlivého enzymu… při jakékoliv větší zátěži jater jeho hladiny klesnou což se projevý v metabolismu léčiv… tudíš když užívám ostropestřec i metabolismus léčiv založených na o-demetylaci cytochromem P 450 2D6 se zvýší stačí menší množstvý pro dosažení požadovaného ůčinku a menší množstvý méně zatěžuje tělo i peněženku :) Ostropestřec je skvělý… a ještě využívám Schizandru čínskou ale ta už tak moc dobrá oproti ostropestřci není.

  10. David says:

    Dobrý den,
    zrovna tento minulý víkend jsem zpracovával první dávku nasušených palic a hned na to začal pátrat po tom, jak by to šlo dělat lépe, až jsem našel Váš web. Váš postup chci zkusit u druhé dávky, nicméně se mi moc nechce věřit, že ten igelit není po vymlácení palic násadou celý rozpíchaný. Já postupuji tak, že každé paličce ostříhám bodliny a pak vylupuji pouze chmýří se semeny k dalším rozmlácení tyčí v kýblu. Výhodu to má, že do toho materiálu lze již sahat rukama, nicméně je to zdlouhavé, ale naštěstí v neděli pršelo. V hlavě mám též zatím nejasnou ideu malé ruční mlátičky. Zatím si představuji, že nějakým způsobem použiji starý buben z pračky, něčím ho vyšperkuju a budou z toho dole vypadávat semínka;-)

  11. Michal says:

    Dobrý deň. Dnes som v prírode na šiel podobný bodliak, urobil som aj foto, bohužiaľ sa tu nedá pridať. Mal som zámer pozbierať ho, ale podľa mňa nejde o pesterec mariánsky, ale o iný druh napr. bodliak kučeravý, alebo trnitý, resp. obyčajný, pretože tie semienka boli cca. 1 mm hrubé a 2 mm dlhé, ako z púpavy, takže nič z toho… Chcem sa opýtať, kde sa dajú zakúpiť semienka na sadenie, resp. vyrastú mi napr. z takýchto? Ďakujem za odpoveď.

  12. Ladislav says:

    Ostropestřec se mi osvědčil u králíků (semena). pokud zastihnu králíka včas do vrcholu kokcidiozy (do 3-5 dnů od vypuknutí – tedy hlavně dokud přijímá alespoň minimálně vodu a potravu) tak oddělím do dobře prostlané králikárny(po vykydání poprach páleným vápnem a nastlání slámy nebo hrubého balíékového sena) , dávám pouze octovou vodu velkého panáka octa 8% do 3-5 litrů vody – jen tolik, abych jistojistě poznal, že ji konzumuje) a seno a na misku několik zrnek ostropestřece (tak jistě poznám, jestli je konzumuje). Pokud došlo ke konzumaci, tak je vyhráno. Samozřejmě že ostropestřec neléčí kokcidiozu, ale regeneruje játra, zničené toxiny z přemnožených kokcidií. Hmatatelný výsledek je ten, že králík po takto přestálé kokcidióze je čilý a v plné kondici s obnovou plných přírůstků do týdne, kdežto bez ostropestřece to trvá zpravidla 3 týdny. Jako preventivní doplněk krmím též listy i stvoly, které by jinak uschly (trny králíkům nevadí, pokud jde o zelené šťavnaté listy – suché jim proto nedávám). Úhyn je vyjímečný, jen zpravidla jeden dva kusy ročně, pokud zanedbám pravidelnou kontrolu aspoň 1 x za dva dny – a nezachytím nástup kokcidiozy včas – tedy moje hrubá chyba a pak je každá snaha neefektivní a zbytečná. Můj názor: pokud je zátěž jater do určité kritické meze a králík do sebe dostane aspoň něco tekutiny a potravy, tak ostropestřec uvede rychle játra do normálního stavu – při kontrole jater je to jasně vidět.

    • Ladislav says:

      jeětě k semenům – lze koupit v lékárně a spolehnout se na to, že i při sušení teplem určitě nebyly zničeny všechny zárodky – pak už se množí dobře, spíše je třeba hlídat nerozšiřování

Leave a Reply

Your email address will not be published.

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>