Neexistuje snad pozoruhodnější prvek permakulturní zahrady než kompost. Že se zde koncentrují živiny a rozkládá organická hmota, čímž vzniká humus, je známo. Méně už to, že zde probíhají ozdravné procesy schopné ničit různé patogeny a toxické látky.

Občas se setkávám s tím, že někteří lidé mají poněkud zkreslené představy o tom, co to je permakulturní zahrada. Protože tyto představy mohou snadno vyvolat nereálná očekávání spojená s permakulturou, rád bych jim věnoval tento článek.

Víkendový kurz pro zájemce o navrhování a vytváření přírodě blízkých samozásobitelských zahrad a pro každého, kdo se chce naučit, jak zahradničit podle principů permakultury v časech ekonomické krize a zdražující energie. Kurz se koná ve Sluňákově v Horce nad Moravou o víkendu 18. – 20. května.

Smetanka lékařská je neuvěřitelně užitečný plevel. Zatímco píšu tento článek, popíjím šálek domácí kávy z rozemletého kořene pampelišky. Ještě před několika dny jím tato rostlinka nasávala z půdy živiny pro své první křehké lístky, z nichž jsem připravil jarní salát.

Tady je. Stojí na stole před vámi a ještě se z něj kouří. Váš ranní šálek čaje. Usrkáváte horké doušky a za okny se probouzí svět. Svět, z něhož jste si přinesli barevnou papírovou krabičku napěchovanou čajovými pytlíky. Svět, který vás pohltí, jakmile dopijete svůj čaj.

Loni vyšla v USA důležitá kniha The resilient gardener (Resilientní zahradník). Autorka knihy, Carol Deppe, v ní rozebírá základní aspekty samozásobitelství a organického zahradničení. Načrtává obraz potravinové soběstačnosti pro éru klimatické, ekonomické a energetické krize.

Kurz Design permakulturní zahrady lze nyní objednat i jiné osobě. Chcete-li někomu udělat radost a věnovat mu originální dárek, třeba k narozeninám, můžete mu koupit dárkový poukaz na tento kurz.

Samozásobitelský význam tykví u nás zdaleka není doceněn. Některé odrůdy tykví přitom patří chuťově ke zcela výjimečným potravinám. Pro svůj vysoký obsah kalorií a univerzální využití v kuchyni je lze používat jako základní potravinu srovnatelnou třeba s brambory.

Pojmy stará či krajová odrůda ovoce jsou dnes dosti frekventované. Mnozí lidé je až nekriticky zbožňují. Jiní je považují za zcela překonané a řadí je do kategorie zvláštností a kuriozit, vhodné spíše pro sbírkové pěstování někde v genofondech, než pro reálné ovocnářství. Jaká je realita?

 1 2 3 4 další