Za Velké hospodářské deprese lidé stáli dlouhé fronty na polévky, sbírali pampelišky a orobinec, své děti dávali spát bez večeře, na smetištích se předbíhali o zbytky jídla a v některých případech dokonce umírali na hlad a podvýživu. Jídlo bylo vzácné a přístup k němu nebyl samozřejmostí.

Smetanka lékařská je neuvěřitelně užitečný plevel. Zatímco píšu tento článek, popíjím šálek domácí kávy z rozemletého kořene pampelišky. Ještě před několika dny jím tato rostlinka nasávala z půdy živiny pro své první křehké lístky, z nichž jsem připravil jarní salát.

Pěstování hub je snadné a vděčné. Při malé námaze získáte s minimálními prostředky vydatnou, chutnou a zdravou stravu. Houby lze pěstovat venku na zahrádce pod ovocnými stromy, ve stodole, ve sklepě nebo třeba doma na skříni, kde vám porostou i v zimě.

Loni vyšla v USA důležitá kniha The resilient gardener (Resilientní zahradník). Autorka knihy, Carol Deppe, v ní rozebírá základní aspekty samozásobitelství a organického zahradničení. Načrtává obraz potravinové soběstačnosti pro éru klimatické, ekonomické a energetické krize.

Zemědělství původních obyvatel Severní Ameriky mělo blízko k tomu, čemu dnes říkáme polykulturní zahradničení. Bez chemie, fosilních paliv a tažné síly zvířat dokázalo indiánům zajistit slušné výnosy základních plodin. Pro permakulturu a soběstačné zahradničení jistě zajímavá insiparace.

Samozásobitelský význam tykví u nás zdaleka není doceněn. Některé odrůdy tykví přitom patří chuťově ke zcela výjimečným potravinám. Pro svůj vysoký obsah kalorií a univerzální využití v kuchyni je lze používat jako základní potravinu srovnatelnou třeba s brambory.

Pojmy stará či krajová odrůda ovoce jsou dnes dosti frekventované. Mnozí lidé je až nekriticky zbožňují. Jiní je považují za zcela překonané a řadí je do kategorie zvláštností a kuriozit, vhodné spíše pro sbírkové pěstování někde v genofondech, než pro reálné ovocnářství. Jaká je realita?

I když zahradničíte rádi a s nadšením, možná máte chvilky, kdy se vám do práce na zahradě příliš nechce. Řešit to lze buď tak, že se přinutíte, nebo tak, že zvýšíte atraktivitu práce, kterou je třeba udělat. Právě této druhé možnosti je věnován následující článek.

Carol Deppe napsala knížku, která má šanci stát se kultovním dílem nejen amerických nýbrž i českých a slovenských samozásobitelů. Nečetl jsem dosud poutavěji napsanou zahrádkářskou příručku, která by vynikla jak brilantní argumentací, tak i důsledně pragmatickým přístupem.

Jako ostrůvek biodiverzity v pustině zemědělských monokultur leží v rakouské obci Schiltern semenářská zahrada Arche Noah. Sem lidé přicházejí obnovit vztah s křehkým základem zemědělství i celé naší civilizace: Se semínky.

Rajče divoké si mezi permakulturními zahrádkáři a mnohými pěstiteli získává rostoucí oblibu a dobývá další a další zahrádky. Protože mi tato houževnatá rostlinka přirostla k srdci, rozhodl jsem se podpořit její expanzi. Věnoval jsem jí tento článek a připravil několik balíčků semen pro zájemce o její pěstování.