Před pětadvaceti lety byl v USA proveden vědecký výzkum, který potvrdil výsledky, jichž dosahuje biointenzivní zahradničení. Závěrem bylo, že k zajištění celoroční výživy pro jednu osobu stačí 250 m2 půdy při celoroční pěstitelské sezóně.

Zní to skoro neuvěřitelně. Malá zahrádka o výměře 465 m2, která zajistí jedné osobě veškeré jídlo na celý rok. Bez ropy, bez traktoru, poháněná solární energií, udržovaná a obdělávaná činností lidského těla s jednoduchými ručními nástroji.

Mění-li se dnes klima a s ním i zaběhané vzorce počasí, nic není touto změnou ohroženo tolik jako zemědělství. Nabízí se otázka, jak zahradničit v podmínkách méně stabilního klimatu. Malá doba ledová je dobrým výchozím bodem k odpovědi.

Jsou na světě věci, které skoro nic nestojí a kdo má zahradu, může je získávat a dokonce i rozmnožovat bez peněz. Prosté a malé věci, které vznikají z tvůrčí interakce mezi člověkem a ekosystémem. Dýchá z nich radost.

Před rokem jsem z Gengelu obdržel krajovou odrůdu ovsa s přiléhavým názvem „Z luhačovického zálesí“. Tato odrůda bezpluchého ovsa mě nadchla nejen jako výtečná kalorická potravina, ale též produkcí značného množství užitečné a potřebné slámy.

Roketu setou se vyplatí pěstovat v bezprostřední blízkosti obydlí. Její křehké pikantní lístky lze používat takřka denně k dochucení pokrmů. A k posílení zdraví. Tak abyste pro ni nemuseli běhat příliš daleko do zahrady.

Protože návrh “semínkového nařízení” Evropské komise by omezil právo zahrádkářů prodávat semínka, ale i z řady dalších důvodů jsme sepsali s několika spřízněnými dušemi tento otevřený dopis pro naše zástupce v Evropském parlamentu.

S topinambury je třeba zacházet obezřetně. Mohou zamořit pozemek. Nicméně při správném použití dokážou vylepšit permakulturní zahradu a navíc mohou přispět k pestřejší a zdravější výživě lidí i zvířat.

Jakmile přestanete do půdy vracet to, co z ní bylo odebráno při sklizni, vydáváte se po stezkách, které překračují hranice udržitelnosti a vedou k problémům, které snižují nejen produktivitu zahrady, ale i její odolnost vůči stresu, chorobám a škůdcům.

Průmyslové zemědělství využívá chemii k tomu, aby přizpůsobilo prostředí rostlinám. Permakulturní hospodaření vyžaduje principiálně opačný přístup: Rostliny jsou formovány v interakci s místní krajinou, aby se mohly adaptovat svému životnímu prostředí.

Prodej semínek tisíců neregistrovaných odrůd, které jsou udržovány v kolekcích semenářských organizací a v zahradách tisíců zahrádkářů, je dnes nelegální. Lze ho tvrdě sankcionovat. Chystané „semínkové nařízení“ EU nepřináší řešení.

Mezi druhy tykve velkoplodé a tykve obecné existuje obrovská odrůdová rozmanitost. Ta se projevuje nejen v barevných a tvarových rozdílech plodů, ale také v jejich odlišných chuťových vlastnostech. Tady je srovnání šesti odrůd, které jsem letos pěstoval.

Zahradničit permakulturně znamená nořit se stále znovu do hlubin ekosystému a vynášet odtud na povrch drobné zkušenosti, z nichž se rodí nápady, jak zahradu vylepšit.

Ano, tato odrůda moučného typu kukuřice má svůj vlastní příběh, který by se měl vyprávět vždy, když její semínka putují k dalšímu pěstiteli. Neboť příběhy, podobně jako geny, k odrůdám patří.

Semenaření je prastré umění, které s nástupem průmyslového zemědělství téměř upadlo v zapomnění. Málokdo si dnes pěstuje vlastní semínka, když je lze snadno pořídit v obchodě. Tady jsou čtyři důvody, proč se semenaření věnovat.

Jaký je rozdíl mezi starou, krajovou, rodinnou a hybridní odrůdou? Jaké jsou jejich výhody a nevýhody? Vysvětlení základních pojmů.

Letos v září jsem navštívil Krameterhof – horskou farmu Seppa Holzera, která patří k nejznámějším příkladům permakulturního zemědělství na světě. Přináším několik postřehů a fotek z celodenní exkurze.

Zastihne-li vás na cestě prudký déšť, bez deštníku zmoknete. Podobně zastihne-li vás krize nepřipravené, způsobí vám těžkosti. Jako si bereme deštník, když je venku zataženo, připravujeme se na budoucnost, vypadá-li nevlídně.