Fazolová odrůda Beefy Resilient Grex patří do kolekce samozásobitelských odrůd na horší časy, na něž se specializuje šlechtitelka Carol Deppe. Má prý lahodná semena s chutí hovězího, je vysoce produktivní, odolná a raná. Zde je mé hodnocení.

Česká legislativa výrazně omezuje práva pěstitelů na využívání, výměnu a prodej vlastních semínek, ačkoli se Česká republika podpisem Mezinárodní smlouvy o rostlinných genetických zdrojích zavázala, že tato práva bude chránit a podporovat.

Jaké jsou základní principy úspěšné fermentace zeleniny mléčným kvašením? Co všechno lze kvasit a jak při tom postupovat?

Má oblíbená technika uchování přebytků z permakulturní zahrady využívá přirozené biologické procesy, není závislá na elektřině, zvyšuje výživovou hodnotu potravin a mění jejich chuť. Říká se jí fermentace.

Ano, i mezi bodláky, které patří k nejúpornějším plevelům, existují druhy záměrně pěstované pro své užitečné vlastnosti. Příkladem budiž ostropestřec mariánský, ceněný zejména pro svá jedlá a léčivá semena.

Studium zahradnické a permakulturní literatury může být dobrým zdrojem inspirace při hledání optimálního stylu zahradničení – takového, který vyhovuje vašim potřebám, časovým a prostorovým možnostem a podmínkám pozemku.

V arboretu Makču-Pikču u obce Paseka používají velice zajímavou techniku mulčování, která by se dala využít i v permakulturní zahradě. Půda kolem rostlin je pokryta vrstvou drceného čediče.

Dokážete stručně a jasně vysvětlit, co to je permakultura, když se vás někdo zeptá? Tady je šest různých odpovědí několika známých i neznámých permakulturníků.

Bez bylinek by na Zemi cosi důležitého chybělo. Bylinky zvyšují rozmanitost ekosystémů. Krásně kvetou. Provoňují zahrady a okořeňují pokrmy. Posilují imunitu a odolnost vůči stresu. A dokážou léčit: Chřadnoucí zahrady i churavějící zahradníky.

Píšu to věru nerad, ale neznám žádné dostupné, osvědčené a skutečně účinné řešení, jak bez chemie ochránit broskvoně před kadeřavostí. Znám jen několik rad, u nichž mnohdy není jisté ani to, zda chorobu alespoň zmírňují.

Možná se Vám stalo, že jste vyseli semínka, ale vzešlo z nich jen několik rostlin nebo žádná. Někdy za to může špatná klíčivost osiva. Jindy chybný postup zahradníka.

Ekologové na to upozorňují hezkou řádku let. Nezmění-li se zažité trendy čerpání neobnovitelných zdrojů, zamořování přírody toxickými látkami a pokračujícího ekonomického růstu, průmyslová společnost přestřelí biokapacitu Země a zkolabuje.

V poslední době jsem narazil na několik osob, které mi poskytly semínka odrůd, jež jsou dnes pravděpodobně komerčně nedostupná. Byli to povětšinou starší lidé, kteří na svých zahradách uchovali vzácné staré a možná i krajové odrůdy.

Pokud se něco vyplatí pěstovat, potom česnek. V kuchyni nenahraditelný, domácí lék, přírodní antibiotikum, skvělý zdroj vitaminů a minerálů, surovina na výrobu protiplísňových postřiků. Přebytky česneku lze výhodně prodat na trhu.

Abych pořád jen nepsal články, zkusil jsem protentokrát jiný způsob komunikace a natočil video. Je o důvodech, proč zahradničit. Třeba Vám dodá trošku nadšení. Pokud přiměje jediného člověka k tomu, že si založí zahradu, budu spokojen.

Neřez ovocných stromů… Téma doby, dalo by se říci. Na první pohled krásná filosofie, vycházející z prapůvodní biologické logiky o neomylnosti přírody. Příroda přece nejlíp ví, jak dále. Je ale opravdu možné ovocné stromy neřezat?

Biodiverzita patří k nejcennějším zdrojům. Genetická rozmanitost je nezbytná pro zachování kulturních plodin, pro jejich schopnost adaptovat se a zajišťovat lidem potravu v nových podmínkách. Její ničení ohrožuje naše přežití na Zemi.

Britský permakulturista Patrick Whitefield ve své knížce The Earth Care Manual popisuje možnou transformaci zemědělství od obilovin směrem k tvrdoslupečným ovocným dřevinám. Tedy k ořešákům, lískám, dubům a kaštanovníkům.