Mají se květní stvoly česneku vylamovat?

Tvrzení, že se za všech okolností vyplatí vylamovat květní stvoly česneku, nepotvrzují empirické výzkumy. Někdy se to vyplatí, jindy je vylamování zbytečná práce navíc. A v některých případech může být i nežádoucí.

Otázka zda vylamovat či nevylamovat květní stvoly se řeší u tzv. česneků paličáků, které tvoří květní stvol s květenstvím a pacibulkami – viz foto výše.

Již docent Podešva v druhém dílu Encyklopedie zelinářství vydané Československou akademií zemědělských věd v roce 1959 píše: „Seřezání květních stonků u česneků modrých hned na začátku vývoje (pro zvýšení výnosů cibulí) nepřináší vždy očekávané výsledky.“ Škoda jen, že neuvádí zdroj, o který toto své tvrzení opírá.

Podařilo se mi dohledat několik studií, které skutečně ukazují na zvýšení výnosů po odstranění květních stvolů (zde, zde a zde). Odstraňování palic (tzv. hlávkování) česneku doporučuje i známý český pěstitel a šlechtitel česneku Jan Kozák, který na svém webu uvádí:

„Paličáky vytváří květní stvol s květy pacibulkami. Pro jeho růst potřebuje rostlina velké množství energie, což vede k tvorbě menších cibulí a snížení výnosu. Proto je zapotřebí paličáky hlávkovat (odstraňovat květenství).“

Zdá se to být jasné a racionální zdůvodnění potřebnosti vylamování květů česneku. Jenže některé empirické výzkumy takový závěr nepotvrzují. Jiné potom omezují jeho platnost.

Minimálně jedna studie pozitivní efekt na výnosy neprokázala. Jiná studie dospívá k závěru, že „odstraňování květních stvolů znamená práci navíc, která se oproti nepatrnému zvýšení výnosů nemusí vyplatit.“ Jeden neformální experiment provedený Richardem Wrenchem ukázal, že při hojném zásobení živinami ke zvýšení výnosů nedochází (The Complete Book of Garlic, str. 125). Podle studie z roku 2013 zvyšuje odstranění květních stvolů výnosy cibulí o 15% – na půdě s nízkým obsahem organické hmoty. Na půdě s vysokým obsahem organické hmoty, která pojme více živin a vláhy, je zvýšení výnosů jen o 5%.

Tyto výzkumy vedou k závěru, že deficity vody a živin mohou být klíčovými faktory, které podmiňují či zvyšují efekt vylamování výhonů na výnosy. Nabízí se otázka, zda se na zahradě dobře zásobené organickou hmotou, živinami a vláhou práce navíc vyplatí při zvýšení výnosů jen o 0 – 5 procent. Otázka je o to plačivější, čím více rostlin pěstujeme.

A ještě jedna nepříliš známá ale zásadní informace!

Vylamování květních stvolů může zkracovat skladovatelnost česneku. Podle experimentů, které popisuje Ron Engeland ve své knize Growing Great Garlic: The Definitive Guide for Organic Gardeners and Small Farmers, vydrží stroužky z rostlin s ponechanými stvoly déle uskladněné než z rostlin, u kterých byly stvoly odstraněny. Což by mohl být docela pádný důvod česnekové stvoly nevylamovat. Chtělo by to ovšem provést další experimenty, aby se prověřila reprodukovatelnost tohoto závěru.

Nuže tedy, vylamovat či nevylamovat?

Za sebe odpovídám, že v permakulturní zahradě s půdou dobře zásobenou organickou hmotou, živinami a vláhou, je vylamování květních stvolů zbytečné (pokud je nechcete sklízet k jídlu). Riskovat potenciálním zvýšením výnosů o 5% možné zkrácení skladovatelnosti se nevyplatí. Při samozásobitelské produkci česneku nám nejde jen o výnosy, ale také o to, aby zásoba česneku na zimu vydržela co nejdéle.

——————————————————————————————————————————————————

O autorovi: Marek Kvapil zahradničí na svém pozemku na Hané. Pěstuje a prodává permasemínka. Je lektorem a organizátorem těchto kurzů: Semínkový kurz / Design permakulturní zahrady.

14 Responses to Mají se květní stvoly česneku vylamovat?

  1. Jan Hokeš says:

    Asi bych doplnil to, že také záleží na pěstované odrůdě. Například ing. Kozák uvádí jako naprostou nutnost vylamovat květní stvoly u jeho odrůdy Bjetin, která bez tohoto zásahu poskytuje malý výnos. Bjetin pěstuju několik let a můžu to jen potvrdit. Cibule rostlin s nevylámanými stvoly jsou ve srovnání s cibulemi rostlin vyhlávkovaných mnohem menší, někdy možná až poloviční. Co se týče skladovatelnosti, nevím, jaký vliv má vylamování stvolů, ale hlavní jsou opět vlastnosti dané odrůdy.

    • Neveřte těm oborovým podvodníkům co si na degradaci odvětví založili kšeft says:

      Proč vůbec takové odrůdy s takovým záměrně vybraným kritériem (asi právě proto, aby poskytovali z toho jejich “novošlechtění” lidem samý genetický odpad s kterým už si sami dále nic nepočnou, o to jde?) ti “inženýři” šlechtí? Co je to za z prominutím šlechtitele-podvodníky?

  2. Tereza D says:

    Na druhou stranu jsou mladé česnekové stvoly lahůdka:) Já je vylamuju především proto.

  3. Martin says:

    Vylamuju, ale nemá to vliv na kvalitu česneku, resp, ano, nedivil bych se, kdyby se tím zkracovala jeho skladovatelnost. Vylamuju, protože ty vršky “draze” prodávám dál jako lahůdku 🙂

  4. Jaroslav says:

    U nás na Vysočině, v písčité půdě, se bez vylamování květních stvolů neobejdu, dlouhodobě mám zjištěno, že rozdíl ve výnosu palic u vylamovaných rostlin je o 30 až 50 % vyšší.

    Jaroslav

  5. Marie says:

    Mám stejnou zkušenost. Bez vylomení by se pěstování vůbec nevyplatilo, ani pouze pro domácí potřebu.., z vylomených stvolů vyrábím vynikající pesto.

  6. Honza says:

    Rychle orestovat se slaninkou a chili paprickou, zalejt olivovym olejem, hodit na spagety a posypat parmezanem. O vylamovani mam jasno:-))) pozor nesmi se restovat dlouho max 2-3 min a je treba take uriznout spicku kvetu, ta rychle tvrdne.

  7. Petr says:

    Pokud máte problém s vylamováním stvolů u česneku, pěstujte nepaličák. Možná budete překvapeni vlastnostmi nepaličatých odrůd. Jinak z vlastní zkušenosti – pěstovat paličák bez vylamování snad ani nemá cenu, výnos se drasticky snižuje, i když samozřejmě záleží na odrůdě.

  8. Daniela says:

    Měla byh jinou připomínku, která by se možná hodila k tématům na těchto stránkách. Celé roky mi sadbu česneku ničila houbomilka česneková, třetinu až polovinu rostlin. Protože odmítám používat jakoukoliv chemii na zahhradě, snažím se o ochranu biologickou. Zkusila jsem toto: v prosinci, po zasázení česneku udělám nad řádkem mělčí rýhu, a zaseju tam mrkev. Mrkev a česnek se spolu docela dobře snášejí, a zdá se mi, že ani jejich koexistence nesnižuje výnosy (nemám to nijak měřeno, možná, že jsou o malinko menší). Hlavně mrkev beru spíše jako ochranu, než na nějaký výnos. Ale při pečlivém vyjednocení vyroste v použitelném stavu, navíc semeno mrkve je poměrně levné. Dříve jsem používala jako ochranu střídání řádku mrkve a řádku česneku, jak to bývá doporučováno, ale na čenek v tomto případě to nemělo vliv. Toto provozuji už třetím rokem, a mám česnek naprosto zdravý. Píšu o tom proto, že bych byla ráda, kdyby tuto metodu někdo vyzkoušel a sdělil mi, k jakým výsledkům dospěl.
    Letos jsem zkusila podobnou metodu u cibule (cibuli jsem zasázela do řádku se zasetou mrkví), tu mi decimuje vrtalka pórová. Bohužel, více jak polovinu zasázené cibule mi sežrali hryzci, a co zbylo, tak z větší části zničil pes, který se snažil ty hryzce ulovit. Byla smůla, že jsem tomuto pokusu, který jsem brala jako “co když”, věnovala značně prosychající záhon s chudou půdou, takže sklizené cibulky jsou opravdu velmi drobmé, ale jsou bez vrtalky pórové. Vím, že jeden pokus může býtt náhodný, budu v něm v příštích letech pokračovat, ale byla bych ráda, kdyby to někdo chtěl taky zkusit.

    • Marie H. says:

      Já mám střídání kořenové zeleniny (mrkev, petržel) s cibulí a česnekem okoukané od maminky před 20 lety a nemocné jsem ani jedno nikdy neměla… Ovšem bez toho jsem to nikdy nezkoušela.

  9. Marie H. says:

    Já mám střídání kořenové zeleniny (mrkev, petržel) s cibulí a česnekem okoukané od maminky před 20 lety a nemocné jsem ani jedno nikdy neměla… Ovšem bez toho jsem to nikdy nezkoušela.

Leave a Reply

Your email address will not be published.