Mají se květní stvoly česneku vylamovat?

Tvrzení, že se za všech okolností vyplatí vylamovat květní stvoly česneku, nepotvrzují empirické výzkumy. Někdy se to vyplatí, jindy je vylamování zbytečná práce navíc. A v některých případech může být i nežádoucí.

Otázka zda vylamovat či nevylamovat květní stvoly se řeší u tzv. česneků paličáků, které tvoří květní stvol s květenstvím a pacibulkami – viz foto výše.

Již docent Podešva v druhém dílu Encyklopedie zelinářství vydané Československou akademií zemědělských věd v roce 1959 píše: „Seřezání květních stonků u česneků modrých hned na začátku vývoje (pro zvýšení výnosů cibulí) nepřináší vždy očekávané výsledky.“ Škoda jen, že neuvádí zdroj, o který toto své tvrzení opírá.

Podařilo se mi dohledat několik studií, které skutečně ukazují na zvýšení výnosů po odstranění květních stvolů (zde, zde a zde). Odstraňování palic (tzv. hlávkování) česneku doporučuje i známý český pěstitel a šlechtitel česneku Jan Kozák, který na svém webu uvádí:

„Paličáky vytváří květní stvol s květy pacibulkami. Pro jeho růst potřebuje rostlina velké množství energie, což vede k tvorbě menších cibulí a snížení výnosu. Proto je zapotřebí paličáky hlávkovat (odstraňovat květenství).“

Zdá se to být jasné a racionální zdůvodnění potřebnosti vylamování květů česneku. Jenže některé empirické výzkumy takový závěr nepotvrzují. Jiné potom omezují jeho platnost.

Minimálně jedna studie pozitivní efekt na výnosy neprokázala. Jiná studie dospívá k závěru, že „odstraňování květních stvolů znamená práci navíc, která se oproti nepatrnému zvýšení výnosů nemusí vyplatit.“ Jeden neformální experiment provedený Richardem Wrenchem ukázal, že při hojném zásobení živinami ke zvýšení výnosů nedochází (The Complete Book of Garlic, str. 125). Podle studie z roku 2013 zvyšuje odstranění květních stvolů výnosy cibulí o 15% – na půdě s nízkým obsahem organické hmoty. Na půdě s vysokým obsahem organické hmoty, která pojme více živin a vláhy, je zvýšení výnosů jen o 5%.

Tyto výzkumy vedou k závěru, že deficity vody a živin mohou být klíčovými faktory, které podmiňují či zvyšují efekt vylamování výhonů na výnosy. Nabízí se otázka, zda se na zahradě dobře zásobené organickou hmotou, živinami a vláhou práce navíc vyplatí při zvýšení výnosů jen o 0 – 5 procent. Otázka je o to plačivější, čím více rostlin pěstujeme.

A ještě jedna nepříliš známá ale zásadní informace!

Vylamování květních stvolů může zkracovat skladovatelnost česneku. Podle experimentů, které popisuje Ron Engeland ve své knize Growing Great Garlic: The Definitive Guide for Organic Gardeners and Small Farmers, vydrží stroužky z rostlin s ponechanými stvoly déle uskladněné než z rostlin, u kterých byly stvoly odstraněny. Což by mohl být docela pádný důvod česnekové stvoly nevylamovat. Chtělo by to ovšem provést další experimenty, aby se prověřila reprodukovatelnost tohoto závěru.

Nuže tedy, vylamovat či nevylamovat?

Za sebe odpovídám, že v permakulturní zahradě s půdou dobře zásobenou organickou hmotou, živinami a vláhou, je vylamování květních stvolů zbytečné (pokud je nechcete sklízet k jídlu). Riskovat potenciálním zvýšením výnosů o 5% možné zkrácení skladovatelnosti se nevyplatí. Při samozásobitelské produkci česneku nám nejde jen o výnosy, ale také o to, aby zásoba česneku na zimu vydržela co nejdéle.

——————————————————————————————————————————————————

O autorovi: Marek Kvapil zahradničí na svém pozemku na Hané. Pěstuje a prodává permasemínka. Je lektorem a organizátorem těchto kurzů: Semínkový kurz / Design permakulturní zahrady.

12 Responses to Mají se květní stvoly česneku vylamovat?

  1. Jan Hokeš says:

    Asi bych doplnil to, že také záleží na pěstované odrůdě. Například ing. Kozák uvádí jako naprostou nutnost vylamovat květní stvoly u jeho odrůdy Bjetin, která bez tohoto zásahu poskytuje malý výnos. Bjetin pěstuju několik let a můžu to jen potvrdit. Cibule rostlin s nevylámanými stvoly jsou ve srovnání s cibulemi rostlin vyhlávkovaných mnohem menší, někdy možná až poloviční. Co se týče skladovatelnosti, nevím, jaký vliv má vylamování stvolů, ale hlavní jsou opět vlastnosti dané odrůdy.

    • Neveřte těm oborovým podvodníkům co si na degradaci odvětví založili kšeft says:

      Proč vůbec takové odrůdy s takovým záměrně vybraným kritériem (asi právě proto, aby poskytovali z toho jejich “novošlechtění” lidem samý genetický odpad s kterým už si sami dále nic nepočnou, o to jde?) ti “inženýři” šlechtí? Co je to za z prominutím šlechtitele-podvodníky?

  2. Tereza D says:

    Na druhou stranu jsou mladé česnekové stvoly lahůdka:) Já je vylamuju především proto.

  3. Martin says:

    Vylamuju, ale nemá to vliv na kvalitu česneku, resp, ano, nedivil bych se, kdyby se tím zkracovala jeho skladovatelnost. Vylamuju, protože ty vršky “draze” prodávám dál jako lahůdku 🙂

  4. Jaroslav says:

    U nás na Vysočině, v písčité půdě, se bez vylamování květních stvolů neobejdu, dlouhodobě mám zjištěno, že rozdíl ve výnosu palic u vylamovaných rostlin je o 30 až 50 % vyšší.

    Jaroslav

  5. Marie says:

    Mám stejnou zkušenost. Bez vylomení by se pěstování vůbec nevyplatilo, ani pouze pro domácí potřebu.., z vylomených stvolů vyrábím vynikající pesto.

  6. Honza says:

    Rychle orestovat se slaninkou a chili paprickou, zalejt olivovym olejem, hodit na spagety a posypat parmezanem. O vylamovani mam jasno:-))) pozor nesmi se restovat dlouho max 2-3 min a je treba take uriznout spicku kvetu, ta rychle tvrdne.

  7. Ivan says:

    Pro: Neveřte těm oborovým podvodníkům co si na degradaci odvětví založili kšeft. U česneku se šlechtí trochu jinak než u rostlin kvetoucích. Dělá se výběr. Různé odrůdy nasazují různý počet pacibulek. U odrůd s několika většími je snížení výnosu mnohem menší, než u těch, které jich nasazují mnoho desítek, možná i přes sto. Tudíž ani protiargumenty autora těchto stránek nelze brát za bernou minci. Jen si vybírá co se mu hodí do krámu. Je vidět, že má solidní vzdělání a dokáže pracovat se slovy. Mnohdy jeho příspěvky připomínají naivitou a argumentací (otáčenou mnohdy tak, že lze říct, že i lživou) práce Lysenka. Jestliže k problému máte přistoupit objektivně, musíte ho znát. Jestliže ho znáte jen jednostranně, mnohem lépe se argumentuje. Pokud je to z neznalosti je to špatné, pokud znalosti máte, je to zlé a kriminalizující. Vzhledem k tomu, že pokusničí na úrodných půdách Hané, nejspíše se nikdy, nebo až ke stáru dostane do problémů s obsahy různých prvků v zemi. Dík tomu, že pořádá sektářské seance (=kurzy) za dosti vysoké vložné, nebude nikdy trpět nedostatkem, neboť kde se mu nebude dařit si bude umět vše potřebné k životu dokoupit. Nevím na jaké ploše polností hospodaří, ale možná by tyto dokázaly zajistit obživu mnoha lidem, pakliže by k pěstování rostlin přistupovali s rozumem, se zkušenostmi našich předků, pěstitelů, šlechtitelů. Tímto nechci shazovat práci jiných, jako je třeba Sepp Holzer, kteří hospodaří ve zcela odlišných podmínkách, na plochách možná i panenských, dříve k zemědělství a zahradničení nevyužívaných.
    V mnoha ohledech člověk vzdělaný v genetice, šlechtění, pěstování rostlin a historii nemůže dát panu Kvapilovi za pravdu. Naštěstí je takových jako on jen opravdu málo a nejspíše po prvotním nadšení jich i toho mála hodně prohlédne a systém si přizpůsobí, ať už jde o technologické postupy nebo o sortiment odrůd. Nevím, kde jste sebral informace ohledně hybridních odrůd a jejich zanikání s firmami. Genetické zdroje, ze kterých vznikly zůstávají, mnohdy to jsou odrůdy, které vznikly “klasickou” cestou tedy křížením a výběrem z potomstva, nebo výběry ze starých odrůd, nebo jsou to například pod jedno jméno sloučené směsi blízce si podobných rostlin jednoho druhu, popřípadě apomiktické populace. Z Vašeho projevu by člověk nabyl dojmu, že vše už bylo dávno vynalezené, vyzkoumané a je třeba se vrátit do “čisté” doby minulé. Sektářství ve Vašem případě hodně připomíná i vcelku tradiční, do bodů uspořádané jednostranně či silně tendenčně podané vysvětlení problému či závěrečné shrnutí. Myslím, že můžete být sám se sebou spokojen, jak dokážete manipulovat se skutečnostmi, v tomto případě okolo česneku.

    • Pepa says:

      Ivane pravdepodobne jste si spletl diskuzi.To,ze s nekym uplne nesouhlasite jeste neznamena, ze je to darebak a kriminalnik. Ja naopak clanky MK ctu velmi rad, ocenuji na nem jeho pristup-intenzivni studium literatury a nasledne vlastni pestitelske pokusy, o kterych podrobne a srozumitelne pise. Za to mu patri velky dik. Stejne jako ostatnim diskutujicim, ktere sdileji zase sve zkusenosti. Je to velmi uzitecne a inspirujici. A na rozdil od Vas si nemyslim, ze snaha o trvale udrzitelne hospodareni a zivot je zalezitost male skupinky silencu. (A mozna byste si mohl vyzkouset usporadat nejaky vlastni kurz za “vlozne” na kolik si cenite sve prace a casu)

  8. Ivan says:

    Pane Pepo, nepoužil jsem žádné ze slov kriminálník, darebák, šílenec. Myslím, že tu druhý pól chybí. A že se tu objeví člověk, který netleská všemu, co se zde píše je určitě též přínosné. Je velmi užitečné a inspirující vědět něco více než je tu prezentováno. Buď si pan domácí s vámi hraje a uvádí jen to co se mu hodí, nebo ty širší znalosti nemá. A to nakolik si ceníme sebe sama? Já mám za přednášku necelou polovinu toho, co zaplatí každý jednotlivý účastník zdejších kurzů. A neprezentuji věci vyčtené, ale ověřené vícenásobným opakováním, což mi tady chybí. Pan Kvapil vychází z jednoho roku pozorování (viz povídání o ovsu, o ředkvičkách), přijde mi, že se mu zdá normální dělat závěry z toho, co by při seriózním přístupu byl jeden malý dílčí pokus v řadě. Jste nejspíše jediný, kdo na moje připomínky k této pokroucené experimentální archeologii reaguje. Dík.

  9. Petr says:

    Pokud máte problém s vylamováním stvolů u česneku, pěstujte nepaličák. Možná budete překvapeni vlastnostmi nepaličatých odrůd. Jinak z vlastní zkušenosti – pěstovat paličák bez vylamování snad ani nemá cenu, výnos se drasticky snižuje, i když samozřejmě záleží na odrůdě.

Leave a Reply

Your email address will not be published.