Lávky k biodiverzitě

V poslední době jsem narazil na několik osob, které mi poskytly semínka odrůd, jež jsou dnes pravděpodobně komerčně nedostupná. Byli to povětšinou starší lidé, kteří na svých zahradách uchovali vzácné staré a možná i krajové odrůdy. Většinou aniž by si toho byli vědomi.

Napadlo mě, že tito postarší pěstitelé a zahrádkáři jsou jako lávky mezi minulostí a přítomností, díky nimž lze obohacovat biodiverzitu soudobého zemědělství. Disponují odrůdami, k nimž se dostali v průběhu svých životů, které mohly být dříve běžné, ale dnes se téměř nepěstují. Některé z těchto odrůd jsou zřejmě zakonzervovány „ex situ“ v genových bankách. Jiné ale možná nikde zálohovány nejsou a nelze vyloučit, že existují právě jen v zahradách a v domovech těchto lidí.

A tak jsem začal ve svém okolí pátrat po starých semínkářích, abych se dostal k odrůdám, které se dnes shánějí jen obtížně, pokud jsou vůbec někde sehnatelné. Abych je rozmnožil, zpřístupnil ostatním a zvýšil jejich šance na přežití. A doma se mi pomalu začíná rozrůstat kolekce semínek.

Nedávno jsem například navštívil jednadevadesátiletou ženu, která mi odkázala semínka více než deseti různých odrůd rajčat, fazolů a bylinek, z nichž některé semenařila třicet až čtyřicet let na malé zahrádce na kraji Olomouce. Přinesl jsem si dokonce i dvě rozpěstované sazeničky rajčat, které údajně náležejí keříčkové odrůdě získané v roce 1975 původně ze šlechtitelské stanice v Opavě. Možná nějaká stará odrůda, dříve hojně pěstovaná. Možná odrůda, která vůbec nebyla uvedena do oběhu. Takhle vypadají sazeničky – zaujalo mě, že mají listy podobné bramborovým listům (podobné listy má například odrůda stupické polní):

Foto: Odrůda rajčete získaná dle slov dárkyně ze šlechtitelské stanice v Opavě.

Lidé, které navštívím, mají často spoustu semínek různých odrůd. V rozhovoru se snažím zjistit, které odrůdy byly semenařeny nejdéle. Ty jsou nejhodnotnější.  Dvacet, třicet nebo padesát let. Čím déle, tím starší, vzácnější a pravděpodobně i hůře dostupná odrůda. Ideálem jsou semínka odrůdy, kterou semenařili již předci daného pěstitele. V takových případech je určitá šance, že se jedná o některou z původních krajových odrůd, které se u nás již téměř nepěstují.

To se mi poštěstilo zatím jen jednou. V jednom panelákovém bytě jsem narazil na skleničku s fazolemi, která plnila čistě dekorativní funkci. Po rozhovoru s majitelkou této skleničky vyšlo najevo, že zelenožluté fazolky patří k odrůdě, kterou semenařila na jedné hanácké vesnici již její maminka před padesáti lety. Majitelka si je přinesla do Olomouce, kde odrůdu dál semenařila na své zahrádce.

Foto: V jednom olomouckém paneláku se možná podařilo uchovat v této malé skleničce jednu z původních hanáckých krajových odrůd fazolu obecného.

A do třetice mi udělaly radost semínka rajčete od Pana Poláška ze Štěpánova. O tomto objevu jsem se již zmiňoval dříve. Zde rajče žluté dlouhé od pana Poláška, který tuto odrůdu semenařil přes padesát let na své malé zahrádce.

Foto: Rajče žluté podlouhlé od pana Poláška ze Štěpánova.

To bylo jen několik příkladů. Každé takové setkání je jako přejít po prastaré lávce na druhou stranu strže a zachránit odtamtud vzácná semínka dříve, než přístupová cesta k nim bude nadobro uzavřena.

Ty nejzajímavější z takto získaných odrůd bych rád šířil dál přinejmenším prostřednictvím Semínkového kurzu. Do budoucna uvažuji o založení neziskovky, která by se tomu věnovala systematicky.

A tak bych rád závěrem požádal čtenáře těchto stránek o následující:

  • Víte-li o někom ve Vašem okolí, kdo si semenaří odrůdy zeleniny, bylinek či jiných kulturních plodin alespoň dvacet a více let, potom ho zkuste navštívit a požádat o semínka. Nevíte-li o nikom, zkuste se poptat svých přátel, známých či rodiny, zda někoho takového neznají.
  • Pokud se Vám podaří setkat se s nějakým semínkářem a získat od něj semínka, zjistěte o jeho odrůdách maximum informací. Vyplňte s ním Dotazník pro dárce odrůdy. Příklad jednoho vyplněného dotazníku najdete zde.
  • Semínka namnožte a šiřte mezi lidi.
  • Prosím zároveň, pokud uznáte za vhodné, o zaslání vzorku takto získaných semínek společně s vyplněným dotazníkem. Ocením rovněž i tipy na starší semínkáře zejména v okolí Olomouce, na Hané nebo na Moravě. Pište prosím na email: potravinovezahrady@centrum.cz. Děkuji.

——————————————————————————————————————————————————–

O autorovi: Marek Kvapil zahradničí na svém pozemku na Hané. Je lektorem a organizátorem těchto kurzů: Semínkový kurz / Design permakulturní zahrady / Základy potravinové bezpečnosti.

Leave a Reply

Your email address will not be published.

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>